Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(pokračuje Krása)

Zaručit užívání takového jazyka těm občanům, kteří nejsou pro užívání jazyka mluveného fyziologicky vybaveni, je rozumné a lidské.

Předkládaný zákon, a to chci zdůraznit, nijak neodsouvá z učení a jiné veřejné komunikace neslyšících češtinu. Primární formou národního jazyka však pro neslyšící bude čeština psaná, která je samozřejmě nezastupitelná. Ze širšího hlediska není ovšem předkládaný zákon jen o znakové řeči. Vzhledem k vazbě jazyka na kognitivní procesy i na socializaci lidského jedince poskytuje totiž neslyšícím občanům České republiky šanci se uspokojivě vyvíjet a sociálně obstát.

Návrh zákona ustanovuje komunikační nástroj vyhovující smyslovému ustrojení neslyšících a zabezpečuje jim právo, zdůrazňuji, že nikoliv povinnost, tento nástroj užívat. Zaručuje tak neslyšícím zároveň uspokojivý přístup ke vzdělání a k transformacím vůbec a v návaznosti na to i širší podmínky pro jejich důstojnou existenci ve slyšící společnosti. Ta se prostřednictvím tohoto zákona definuje jako společnost osvícená a vpravdě moderní.

Ještě bych se chtěl, dámy a pánové, vyjádřit k nesouhlasnému stanovisku vlády. Nesouhlasné stanovisko vlády bylo koncipováno především nesouhlasným stanoviskem Legislativní rady vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo zdravotnictví sice s takto předloženým návrhem vyslovuje nesouhlas pro legislativní nedopracovanost, ale s myšlenkou na legislativní úpravu znakové řeči souhlasí. Základní nepochopení předloženého zákona ze strany Legislativní rady vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí spočívá v tom, že vůbec nepochopily, pro jakou skupinu neslyšících je návrh zákona určen. Jde o občany tzv. prelingválně neslyšící, tzn. o lidi, kteří odmalička jsou stoprocentně zcela neslyšící a tudíž neumějí ani odezírat. V přiložené dokumentaci, kterou mám k dispozici, je jasně vidět, pro kterou skupinu je tento zákon určen.

Jsem přesvědčen, že návrh zákona je z hlediska filozofie potřeb handicapovaných občanů v pořádku, protože jim dává větší samostatnost, a tím i lepší podmínky pro vlastní uplatnění. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu kolegovi Krásovi. Do rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy končím. Ptám se pana předkladatele, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Není tomu tak. Zpravodaj také ne.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ptám se, zda má někdo jiný návrh k přikázání. Není tomu tak. Prosím, pan kolega Dostál se ujme slova.

Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych jako jeden z navrhovatelů zákona poprosil kolegy ze zdravotního a sociálního výboru, jestli by nechtěli tento zákon projednat, protože zákon se samozřejmě dotýká i sociálně-zdravotní problematiky a bylo by to asi dobré. Takže to navrhuji, pokud mohu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Další návrh zde není. Přistoupíme k hlasování. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, neboť jsem vás odhlásil.

Nejprve se ptám, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Zahájil jsem hlasování č. 411. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro návrh hlasovalo 111, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní vám navrhnu další hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru zdravotnímu a sociálnímu.

Zahájil jsem hlasování č. 412. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Z přítomných 129 poslanců 102 poslanců bylo pro, 3 proti. I tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání dvěma výborům, a tím jsme skončili projednávání bodu 38. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

Předložený návrh odůvodní místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem vlády České republiky předložil vládní návrh zákona, zkráceně o hnojivech. Tento zákon upravuje uvádění do oběhu, skladování, balení, označování a registraci hnojiv a souvisejících přípravků, a to jak z pohledu hygienického, tak z pohledu požárního, ale také z pohledu ekologického. (Syčení v sále.) Pánové, mají-li chuť, mohou si dle libosti zasyčet. Prosím, teď jste na řadě. Tak, zřejmě už jim došel vzduch. (Potlesk.)

Chtěl bych upozornit tuto Poslaneckou sněmovnu, že tento zákon, i když se zdá na první pohled okrajový, je důležitý, protože stojí na začátku celého potravního řetězce a celý ten systém nakládání s hnojivy souvisí se zdravotní nezávadností potravin a s celou kvalitou životního prostředí. Tento zákon je důležitý z obecně bezpečnostních hledisek, protože registrace celého koloběhu nakládání s hnojivy souvisí také s možností zneužití některých druhů hnojiv pro výrobu výbušnin a teroristickou či jinou činností. Máme příklady se Spojených států a z celého světa.

Tento zákon byl připraven v zrcadle norem Evropské unie, a proto myslím, že je i určitým krokem přibližování se Evropské unii. Samostatnou kapitolu v sobě zahrnuje agrotechnické zkoušení lhůt, respektive podmínky pro toto agrotechnické zkoušení. Tento zákon říká, že minimálně jednou za šest let musí být odebrány vzorky půdy a zjištěna kvalita půdy jak z pohledu zemědělského, tak z pohledu lesního fondu. Tento zákon také upravuje dozor a stanovuje také výši pokut za nedodržování tohoto zákona.

Dovolím si jménem vlády požádat Poslaneckou sněmovnu, aby tento vládní návrh podpořila.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ladislav Skopal.

Poslanec Ladislav Skopal: Vážený předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh zákona o hnojivech je očekávaným zákonem v zemědělské veřejnosti, protože současná platná zákonná ustanovení už neodpovídají potřebám zemědělské prvovýroby, potřebám zemědělství jako takového. Je nutné rovněž přizpůsobit naši legislativu příslušným mezinárodním dohodám a předpisům. Vládní návrh zákona odpovídá podmínkám, které je potřeba sladit se zákonnými normami Evropského společenství.

***