(pokračuje Skopal)
Tento zákon byl zpracován na základě zkušeností a bylo čerpáno ze zákonů ať už Rakouska, či Německa. Některé části tohoto zákona jsou shodné s těmito legislativními normami. Vládní návrh respektuje nejen potřeby zemědělské prvovýroby, ale i životního prostředí.
Na určité rozpory v zákoně bude poukazováno, protože zemědělská veřejnost, které se tento zákon dostal do rukou, má připomínky k některým pasážím. Tyto připomínky však je možné vyřešit a dopracovat ve druhém čtení. Proto doporučuji propustit tento zákon do druhého čtení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako jediná paní kolegyně Sehnalová. Prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Olga Sehnalová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, působnost zákona č. 61/64 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, který dosud platí pro oblast hnojiv a s nimi související problematiky, byla orientována především na přezkušování jakosti a účinnosti hnojiv, provádění biologických zkoušek v oboru výživy rostlin a na soustavné agrochemické zkoušení půd. Tímto zákonem nebylo řešeno skladování hnojiv, ale jejich používání, včetně postihu.
Návrh zákona o hnojivech, který projednáváme, po věcné stránce zpřesňuje podmínky zkoušení hnojiv před jejich uvedením do oběhu, zavádí systém typových hnojiv a registraci hnojiv, stanoví podmínky skladování a užívání, upravuje podmínky agrochemického zkoušení půd včetně databáze, zajišťuje odborný dozor při dodržování zákona a vyhlášek, zajišťuje účinnost zákona zavedením systému sankcí. Návrh reaguje na směrnici Evropské unie týkající se ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství.
Na rozdíl od současného způsobu přezkušování hnojiv bude zavedena jejich registrace na základě shody s typovými hnojivy, jejichž většina je shodná s typy uvedenými v zákonech sousedních států, jak řekl již pan zpravodaj, a to Rakouska a Německa, i ostatních států Evropské unie, což v maximální možné míře zlepší podmínky vzájemného obchodu s hnojivy a rovněž výrazně zkrátí lhůtu pro registraci.
Projednávaný návrh zákona o hnojivech plně navazuje na koncepci již schválených zákonů, a to zákona o odrůdách, osivu a sadbě, zákona o krmivech a zákona o rostlino-lékařské péči.
Schválením tohoto zákona vzniknou také podmínky pro zrušení zákona o rozvoji rostlinné výroby z roku 1964, který už nemůže odpovídat současným potřebám.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, po projednání návrhu zákona v příslušných výborech a po pozměňovacích návrzích, které projedná sněmovna v dalších čteních, bude vytvořena dobrá právní norma, která bude sloužit nejen oblasti zemědělství, ale i životnímu prostředí. Proto se přimlouvám za to, abychom tento zákon propustili do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Novák.
Poslanec František Novák: Pane předsedající, dámy a pánové, nechci opakovat, co zde již řekli moji předřečníci. Chtěl bych říci, že v zákoně je několik částí, které si zasluhují speciální pozornost. Myslím si, že bez diskusí jednou z těchto oblastí je registrace hnojiv. Myslím si, že je třeba si povšimnout, že se nejedná jen o zákon o hnojivech, ale že se jedná i o zákon o pomocných látkách. (Velký hluk v sále.)
Pane předsedající, já bych se rád slyšel.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já vás poprosím o laskavost, abyste na chvilku přerušil svůj projev.
Dámy a pánové, já vás opravdu žádám - ne, pardon - já vás prosím, abyste byli tak laskavi a umožnili svým kolegům alespoň v klidu mluvit. Děkuji za pochopení.
(Hluk v sále přetrvává.)
Poslanec František Novák: Děkuji, pane předsedající. Obrátil bych pozornost zbytku sněmovny na další oblast. Tou je používání hnojiv. Já se domnívám, že má-li se zákonem stanovit určitý technologický postup, je to vždy velmi obtížné. Souhlasím s panem ministrem, že hnojiva jsou látky, které nejen slouží k výživě rostlin, ale mohou významným způsobem porušit životní prostředí, takže zákonodárce by měl zvážit, do jaké míry bude zákon omezovat technologické postupy s těmito látkami a zároveň jaké vytvoří podmínky pro ochranu životního prostředí.
Myslím, že dalším styčným bodem, kde musíme mluvit o zemědělství a životním prostředí, je agrochemické zkoušení půd. Je třeba připomenout, že v tomto státě máme legislativně dořešenou problematiku monitoringu ovzduší, máme legislativně ošetřenou problematiku monitoringu vod, nicméně nemáme legislativně ošetřen monitoring půdy, a to jak zemědělské, tak lesní.
Myslím, že v oblasti lesní půdy a zkoumání obsahu látek v lesní půdě je návrh, který máme před sebou, přesnější, nicméně i tento návrh se vyhýbá do jisté míry problematice monitoringu půdy z hlediska výskytu škodlivých látek. To je podle mého názoru velmi závažný důvod pro to, aby tato sněmovna přikázala projednání tohoto návrhu i výboru pro životní prostředí.
Bylo by třeba zapojit i resort Ministerstva životního prostředí do tohoto procesu vzhledem k tomu, že tzv. rizikové prvky byly stanoveny - jak jsme se dočetli - ministerstvem zemědělství, přestože věřím, že v rámci připomínkového řízení se k tomuto návrhu vyjadřovalo i Ministerstvo životního prostředí. Nicméně hodnoty, které jsou povoleny, jsou podle předložených materiálů přílohou vyhlášky a poslanci tuto přílohu v tisku nemají. Prosil bych, aby zejména pro jednání ve výborech tato příloha k dispozici byla.
Myslím, že zvláštní pozornost si zasluhuje i oblast skladování. Tak jak se zákon vypořádal s tímto problémem, tak si troufám říci, že pro podnikatele v zemědělství by přijetí tohoto znění mohlo způsobit velké komplikace. V souvislosti s mírou a výší pokut by to znamenalo pro zemědělskou prvovýrobu poměrně značné zatížení. Myslím si, že tento oddíl, to znamená skladování hnojiv, by měl být zemědělským výborem velmi pečlivě zvážen, a očekávám, že zemědělský výbor přijme k tomuto oddílu své usnesení.
Zároveň bych chtěl říci, že vyhlášky, tak jak jsou koncipovány jako příloha zákona, by měly asi ještě doznat změn, protože i v těchto vyhláškách jsou některá ustanovení, která by při zajištění rostlinné výroby mohla působit velké komplikace.
***