(pokračuje Koháček)
Trochu mě mrzí, protože odborům bylo vyjito vstříc v maximální možné míře, a jejich obava je podle mě naprosto irelevantní, pokud ovšem nepovažují parlament, vládu a všechny dohromady za pravděpodobné lumpy, kteří budou omezovat práva občanů této země z důvodů, které nebudou mít opodstatnění. Upozorňuji na to, že jsem tímto stanoviskem překvapen, protože nic takového, čeho se obávají a jaké zprávy teď zazněly o tom zákoně, v návrhu toto zákona nejsou.
Nyní mi dovolte, abych pokračoval. Poslanci obou výborů si byli vědomi potřebnosti tohoto ústavního zákona a projednali tento tisk s mimořádnou odpovědností a pečlivostí. Před projednáním návrhu ústavního zákona podle jednacího řádu proběhlo několik předkol, z nichž vykrystalizovaly návrhy na řešení této problematiky. Jsem přesvědčen, že výsledek je velmi dobrý a dává nám všem šanci přijmout kvalitní ústavní zákon o bezpečnosti ČR.
Nyní mi dovolte stručně odůvodnit některé změny oproti vládnímu návrhu. Výbory se shodly na odlišné systematice řazení jednotlivých článků, a pokud budu uvádět čísla článků, vztahuji je k usnesení výborů. Oba výbory se také shodly na tom, že je potřeba definovat pojem bezpečnost ČR a přesněji vymezit, kdy nastává krizová situace, což obsahují první dva články. V článcích 5 a 6 je nově upravena problematika nouzového stavu, o čemž jsem již mluvil v úvodu. Jen bych dodal, že oba výbory doporučují, aby Poslanecká sněmovna mohla, kdykoli to uzná za vhodné, nouzový stav zrušit. V článku 8 doporučujeme zavést pro krizové situace institut zkráceného jednání o návrzích zákonů, který umožní vládě i parlamentu urychleně reagovat na vzniklou situaci. Článkem 9 se zřizuje Bezpečnostní rada státu, ale výkonná pravomoc se ponechává vládě. V článku 10 doporučujeme, aby v krizových situacích bylo sice možno zákonem prodloužit funkční období volených orgánů, ale nejvýše o 6 měsíců. V článku 11 navrhujeme přenést na Senát pravomoc rozhodovat o bezpečnostních otázkách státu v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.
Závěrem bych chtěl říci, že k podobnému závěru dospěl i zahraniční výbor, což nám jistě potvrdí jeho zpravodaj. Chci také znovu zdůraznit, že na přijetí tohoto ústavního zákona bude navazovat téměř 10 nových zákonů upravujících brannou legislativu, několik nových zákonů v kompetenci Ministerstva vnitra a vyžádá si i novely několika dalších zákonů. Teprve jejich přijetím bude legislativně zajištěna bezpečnost ČR.
Přijetím ústavního zákona o bezpečnosti ČR děláme první, ale zásadní krok ke změně celé legislativy v této oblasti, jejímž cílem je v nejvyšší možné míře zabezpečit naši vlast. V souladu s usneseními výborů i já vám vřele doporučuji jeho přijetí.
Závěrem mi dovolte ještě říci, že prosím, pokud potom v podrobné rozpravě zazní návrhy, aby byly dány písemně. Zároveň připomínám panu předsedajícímu, že s návrhem na konkrétní projednání tohoto tisku v podrobné rozpravě jsem podal první přihlášku do podrobné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Mám ji tady, navrhnete potom proceduru projednávání. Prosím paní kolegyni Kořínkovou, aby jako zpravodajka zahraničního výboru se ujala slova. Připraví se pan kolega Kužílek.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesla usnesení zahraničního výboru číslo 144 ze 24. března t. r. k ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR, sněmovní tisk číslo 282. Jak zde již bylo řečeno, zahraniční výbor se velice podrobně tímto zákonem zabýval, a to především s ohledem na mezinárodní závazky současné i budoucí, které v ČR má a bude mít zejména jako člen NATO. Zejména jsme zhodnocovali ty otevřené otázky, které byly diskutovány zde na plénu Poslanecké sněmovny a které samozřejmě daleko podrobněji zazněly ještě na několika jednáních zahraničního výboru. Po shrnutí všech těchto připomínek zahraniční výbor dospěl k takovému znění ústavního zákona, které je uvedeno v tisku 282/4, a reaguje zejména na nutnost podrobněji stanovit vymezení krizových situací, podrobněji zabezpečit kontinuitu té části ústavního zákona dotýkající se nouzového stavu s naším ústavním pořádkem a samozřejmě řešit i situaci, kterou bude mít vláda v rámci těchto krizových řešení, a to cestou Bezpečnostní rady státu.
Velmi jsme zvažovali zda by nemělo jít o jinou formu tohoto orgánu, také jsme zvažovali, jaké postavení má mít prezident republiky, následně v těch závěrečných jednáních jsme dospěli k závěru, který je uveden v tisku 282/4. Snažili jsme se s ohledem na ústavní právo jiných členských států, NATO, zejména v Evropě, co nejvíce zestručnit tento zákon. To nás vedlo také k těm úpravám, které jsou uvedeny v článku 10 a 11, kde se hovoří o působnosti Poslanecké sněmovny a působnosti Senátu. Domníváme se, že toto znění zákona může být dobrým východiskem pro takovou ústavní úpravu, která by umožnila přijetí následujících zákonů nutných pro naše členství v NATO, ať už jde o zákon o obraně státu, ať už jde o zákon o krizovém řešení, ať už jde o zákon o civilní ochraně. To vše i na tyto aktivity navazuje.
V závěru bych chtěla říci, že v tisku 282/4 máte rovněž poznámku druhého zpravodaje našeho zahraničního výboru, pana kolegy Payna, kde je přímo uvedeno: "Při projednávání nebyly projednány závažné připomínky k návrhu zákona." Já bych nechtěla se více zmiňovat. V závěru těchto jednání jsme dostali písemný dokument pana kolegy Payna a jistě se k němu vyjádří ve svém vystoupení.
Co na závěr říci? Zahraniční výbor tímto svým usnesením doporučuje Poslanecké sněmovně, aby projednala návrh ústavního zákona ve znění, které je uvedeno v tisku 282/4. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Vyzývám ke slovu pana kolegu Kužílka jako zástupce výboru petičního.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, petiční výbor tento návrh ústavního zákona projednával zejména s ohledem na zásahy do lidských práv vyjádřených v Listině základních lidských práv a svobod a obecně řečeno, chtěl dosáhnout toho stavu, že tímto ústavním zákonem nebyla nijak zpochybněna platnost této listiny i v krizových situacích, což vlastně v původním návrhu, který dostala sněmovna z vlády, tak bylo. Protože znění, tak jak vychází z výborů, je v tomto smyslu již opravené a z hlediska petičního výboru tedy nenese ta nebezpečenství, která tam předtím byla, to znamená, že by bylo velmi znejasněno, která ustanovení listiny v jaké míře platí a zdali by některá omezení práv byla kontrolovatelná nebo pod jurisdikcí Ústavního soudu. Tato nebezpečenství byla odstraněna.
***