Středa 1. dubna 1998

 

(pokračuje Kužílek) 

Proto osobně mohu říci, že petiční výbor došel k uspokojivému vyřešení toho, co zejména na tomto zákonu projednával.

Konkrétní znění návrhu petičního výboru máte v tisku 282/1. Petiční výbor, jak je zde ve výborech většinou špatným zvykem, se vyjádřil formou tzv. komplexního pozměňovacího návrhu, který popisuje celý text zákona. Není tudíž možné, abych z tohoto znění vytahoval některé detaily a předkládal je jako případné pozměňovací návrhy. Obracím se na členy petičního výboru, případně na jiné poslance, pokud si budou myslet, že něco takového musí udělat, aby to jako jednotlivci učinili.

Na závěr mohu říci, že smyslem usnesení petičního výboru je podpora těch znění, která vyšla z ústavně právního a bezpečnostního výboru.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan kolega Jičínský, Ransdorf a Krampera. Prosím, aby se ujali slova. Jako první promluví pan kolega Jičínský, připraví se pan kolega Ransdorf.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jednání o návrhu ústavního zákona je samozřejmě velmi vážnou záležitostí, proto mě překvapuje, že se v té souvislosti neozvaly žádné pochybnosti nebo kritické hlasy, zda tato navržená forma řešení je z hlediska konstrukce české ústavy vhodná nebo přiměřená.

Když jsme minule při projednávání ústavního zákona o zkrácení volebního období slyšeli z určité strany této Poslanecké sněmovny obavy o osud ústavnosti v této zemi, slyšeli jsme výzvy k tomu, abychom se nestali ústavními zločinci a podobně. Teď tato skutečnost, že vedle ústavy má platit zvláštní ústavní zákon o bezpečnosti státu, aniž jsou přesně a jasně vymezeny vztahy tohoto ústavního zákona k platné ústavě, najednou nikomu vůbec nevadí.

Nechci tu vystupovat v této souvislosti s formálně juristickými námitkami, ale klade se tu opravdu vážná otázka: Ústava České republiky v rámci článku, který mluví o tom, že lid může vykonávat státní moc přímo, odkazuje na ústavní zákon. Počítá s tím, že vedle ústavy má platit zvláštní ústavní zákon, který upravuje možnosti lidového hlasování.

V jiné souvislosti, pokud jde o vyšší územně správní celky, ústava rovněž počítá se zvláštním ústavním zákonem. Ale není tomu tak, pokud jde o úpravu, které se obecně ústavně říká úprava poměrů za mimořádných stavů nebo v mimořádných situacích.

Kolegové, kteří se podíleli na přípravě této ústavy na podzim roku 1992, sami prohlašují, že si byli vědomi toho, že tato problematika do ústavy patří, ale že z časových důvodů nebyli s to nalézt takovou úpravu, aby ji mohli v té době připravit a aby se mohla stát organickou součástí ústavy. To lze pochopit, ústava byla připravována ve značném spěchu. Klade se otázka, a znovu opakuji své podivení nad tím, že tuto otázku tu nikdo neformuloval z těch, kdo návrh předkládali i kdo ho odůvodňovali jako zpravodajové, proč v souvislosti s projednáváním této problematiky se vážně neuvažovalo o tom, že by ústava byla doplněna o hlavu, která bude upravovat tuto problematiku, a že tato úprava by byla organickou součástí platné ústavy. To je totiž ústavní režim nebo ústavní způsob, jak se tato problematika běžně upravuje. Jestliže tu byly zmíněny ústavy evropských demokratických zemích, pak v nich - pokud se nemýlím - také tato problematika je takto řešena.

Když této otázce věnuji pozornost, tak to není jen z formálně právních důvodů nějaké systémové dokonalosti, ale je to proto, že začlenění této problematiky přímo do ústavy umožňuje opravdu jasně formulovat vztahy všech ústavních institucí. Jestliže ale stojí vedle ústavy zvláštní ústavní zákon, který konstruuje třeba takové orgány, jako je Bezpečnostní rada státu, pak se tu klade vztah platné ústavy a tohoto zákona a vznikají také značné pochybnosti o tom, zda řada věcí je v tomto směru skutečně domyšlená.

Pro mne tento důvod je vážnou námitkou proti souhlasu s touto připravenou verzí ústavního zákona. Myslím, že už sám tento důvod by měl stačit k tomu, aby návrh byl vrácen navrhovateli k přepracování.

Nejde jen o tuto věc. V návrhu samém nejsou řešeny některé důležité otázky, formulace se upravovaly v průběhu schůzí výborů, kdy se dost namáhavě shledávaly lepší formulace, než jsou v návrzích, což není forma, jak se má tvořit návrh ústavního zákona. Tento návrh se projednává v situaci, kdy v parlamentu už není dost klidu pro jednání o tak vážných otázkách.

K tomu, že tento návrh zákona by měl být přijat, jsme slyšeli argumenty, že k tomu jsou mezinárodněprávní nebo mezinárodněpolitické důvody, naše závazky vůči našemu budoucímu členství v NATO, případně důsledky, které je třeba vyvodit v běžné legislativě i se zřetelem k tomu, co se stalo loni. Mám na mysli povodně a nepřipravenost státního orgánů na účinnou pomoc v těchto krizových situacích.

Myslím, že tyto námitky nejsou dost odůvodněné. Pokud jde o náš vstup do NATO, nemyslím si, že projednání a přijetí této ústavní úpravy, pokud by k ní došlo v novém volebním období, může jakkoli negativně na tuto skutečnost působit.

Pokud jde o problémy vnitřní, kde se říká, že absence tohoto zákona nám brání v přijetí dalších zákonů, nemyslím si, že je to tak. Je třeba konstatovat, že vláda tady jako v jiných oblastech zanedbala řadu věcí a nepřipravovala včas určité návrhy zákonů, které je třeba měnit. Myslím, že většina z nás ví dobře, že branný zákon pochází z roku 1949, a byť byl novelizován, je to branný zákon z roku 1949. Proč najednou ten spěch, jestliže jsme až dosud vystačili s novelizacemi? Jsem pro to, aby branný zákon byl vypracován nově, ale nemyslím si, že nemůže být vypracován bez existence zvláštního zákona o bezpečnosti státu. Není tomu tak. Užití armády za zvláštních situací je možno provést zákonnou úpravou, tak jako se zákonnou úpravou na jaře roku 1990 omezovalo použití armády v řešení určitých vnitřních poměrů a problémů.

Z tohoto hlediska si nemyslím, že absence této ústavní úpravy brání v přípravě těch zákonů, které bychom měli mít, abychom měli správný právní základ pro poměry týkající se branné moci, vztahu povinnosti občanů ve smyslu Listiny vykonávat vojenskou službu, i další otázky včetně onoho krizového systému a řešení havarijních situací.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP