(pokračuje Nehera)
Pokud chtějí uskutečnit registraci nevlastní sourozenci, je k tomu třeba svolení vlády nebo úřadu, jenž je k tomuto vládou pověřen. Šetření o tom, zda neexistuje nějaká překážka v registraci, je stanoveno článkem 4. V článku 5 jsou uvedena ustanovení manželského zákona, která se užívají pro postup šetření překážek sňatku a jež se odpovídajícím způsobem uplatní na toto řešení. Články 6, 7 a 8 se věnují samostatné proceduře registrace. Článek 6 říká, že registrace proběhne za přítomnosti svědků. V článku 7 se vyžaduje, aby se partneři dostavili k registraci současně. Každý z nich potom odděleně vysloví souhlas s registrací jako odpověď na otázku položenou mu osobou provádějící registraci. Osoba provádějící registraci je poté prohlásí registrovanými partnery. Jestliže nebyla registrace provedena, tak jak je uvedeno, respektive pokud osoba, která registraci provádí, nebyla k tomuto úkonu zmocněna, je registrace neplatná. V případě neplatnosti registrace z uvedených důvodů může být rozhodnutí v této věci, jestliže k tomu existují mimořádné důvody, schváleno vládou. Věc může být zvážena na žádost jednoho z partnerů, anebo pokud oba partneři už zemřeli na žádost jejich dědiců. Článek 8 vymezuje pro provádění registrace právně kvalifikovaného soudce okresního soudu nebo osobu jmenovanou krajskou správní radou. Článek 9 vyjmenovává ustanovení zákona o manželství, nařízení vlády a zákona týkajícího se určitých mezinárodněprávních vztahů, jež souvisí s manželstvím a poručnictvím, které se užijí v souvislosti s registrací.
Kapitola 2 se týká zániku registrovaného partnerství. Podle čl. 1 registrované partnerství zaniká smrtí jednoho z partnerů nebo soudním rozvodem. Čl. 2 se odvolává na ustanovení zákona o manželství, která se užijí odpovídajícím způsobem tehdy, nastanou-li problémy související se zánikem registrovaného partnerství. V čl. 3 jsou definovány tzv. partnerské případy. Jsou to případy, které souvisí se zánikem registrovaného partnerství, a případy vyžadující soudní řízení za účelem určení existence registrovaného partnerství. Tyto případy musí být podle čl. 4 projednávány před švédským soudem vždy, pokud registrace byla uskutečněna podle tohoto zákona.
Kapitola 3 je věnována právním účinkům registrovaného partnerství. V čl. 1 se říká: Registrované partnerství má stejné právní účinky jako manželství, ovšem s výjimkou uvedenou následně. Ustanovení o statutu a jiná legislativa vztahující se na manželství a manžele se užijí odpovídajícím způsobem pro registrované partnerství a registrované partnery, pokud není stanoveno jinak v článcích 2 až 4. Čl. 2 výslovně říká, že registrovaní partneři nemohou ani společně, ani jednotlivě adoptovat dítě, ani nemohou být určeni ke společnému výkonu dozoru nad nezletilcem, k postavení speciálně určených poručníků podle zákona o rodičích, dětech a poručnících. Zákon o umělém oplodnění a zákon o mimotělním oplodnění nelze na registrované partnery užít. Podle čl. 3 se na registrované partnery neužijí ustanovení uplatitelná na manžele, jejichž užití se týká zvláštního zacházení s jedním z manželů výhradně z důvodů jeho pohlaví. Na registrovaná partnerství se také podle čl. 4 neužijí ustanovení výnosu týkajícího se určitých mezinárodních vztahů souvisejících s manželstvím, adopcí a poručnictvím.
Zákon vstoupil v platnost dne 1. ledna 1995. Za hlavní nedostatek této právní úpravy považuje národní sdružení Švédská federace pro práva homosexuálů nemožnost adopce dítěte, přístupu lesbických žen k umělému oplodnění a neřešení práva na společnou péči o dítě, např. z předchozího manželství jednoho z partnerů, a podmínku švédského státního občanství a trvalého pobytu jednoho z partnerů v zemi. Heterosexuální páry mohou uzavřít sňatek již za dodržení podmínky státního občanství jednoho z partnerů v zemi plánovaného uzavření sňatku, kterou považují za diskriminační.
Podle informací neexistují zatím ve Švýcarsku zvláštní pravidla pro regulaci soužití partnerů stejného pohlaví. V lednu 1995 byla parlamentu předána petice požadující rovná práva pro stejnopohlavní páry s 85 000 podpisy. Petice za přirozenou rodinu a proti rovným právům pro homosexuální páry čítající 90 000 podpisů byla parlamentu předána v říjnu 1995. Švýcarská Národní rada se otázkou rovných práv homosexuálních párů zabývala a konstatovala, že nelze ospravedlnit nerovný přístup vůči partnerstvím homosexuálních občanů a že situace homosexuálních partnerů a partnerek musí být hlouběji zkoumána. Zkoumáním možností právního řešení postavení stejnopohlavních párů byla pověřena komise švýcarského ministerstva spravedlnosti, jež by měla ještě v tomto roce či začátkem roku příštího předložit zprávu spolkové radě. Dne 13. června 1996 přijala švýcarská Národní rada rezoluci vyzývající vládu, aby připravila projekt zákona o partnerství homosexuálů. Konzervativními silami navržená rezoluce proti přijetí zákona o stejnopohlavním partnerství byla odmítnuta. Očekává se, že by k předložení vládního návrhu legislativního řešení situace homosexuálních párů a k jeho projednání parlamentem mělo dojít během 12 až 24 měsíců.
***