(pokračuje Nehera)
Úřady vykazují liberálnější přístup k přistěhovalectví homosexuálních partnerů novozélandských občanů. Zatímco do roku 1993 byly žádosti o přistěhování na základě humanitárních či jiných závažných důvodů posuzovány ministrem pro přistěhovalectví případ od případu, od roku 1993 se udělují stejnopohlavním partnerům novozélandských občanů povolení k trvalému pobytu a výkonu výdělečné činnosti automaticky, např. v případě společného vlastnictví majetku na Novém Zélandě, prokazatelné vzájemné citové a ekonomické závislosti aj.
Dne 10.9.1993 novozélandský parlament přijal zákon č. 82/93 o lidských právech, který vstoupil v platnost dne 1.2.1994. Ve druhé části zákona týkající se nezákonné diskriminace jsou v článku 21 zakázané důvody diskriminace použity na stejnopohlavní páry aplikované odkazy. V § 1 v čl. 21 se konstatuje: Pro účely tohoto zákona zakázanými důvody diskriminace jsou - jenž znamená status žití ve stavu charakteru manželství, rodinný stav, jenž znamená být sezdán, případně ve stavu charakteru manželství s konkrétní osobou, sexuální orientace, což znamená heterosexuální, homosexuální, lesbickou či bisexuální orientaci.
Jelikož zákon o manželství z roku 1955 nespecifikuje pohlaví stran manželství a výslovně zakazuje pouze uzavření těch sňatků, kde by mohlo dojít k ohrožení genového fondu, tři lesbické páry se obrátily na soud se žádostí o potvrzení jejich práva na uzavření sňatku. Dne 28.5.1996 Nejvyšší soud prohlásil, že není v jeho pravomoci rozhodnout, zdali neexistuje bližší specifikace pohlaví v zákoně o manželství, zakládá právo stejnopohlavních partnerů k uzavření manželství. Tyto páry by se měly se žádostí o uzákonění přístupu stejnopohlavních párů k manželství obrátit na parlament, rozhodl soud.
Podle informací rakouského parlamentu existují v Rakousku ve spojitosti s homosexuály pouze trestněprávní ustanovení. Požadavek zrovnoprávnění homosexuálních partnerství s heterosexuálními se objevil v návrhu rozhodnutí, podaném v červnu 1995, v němž byla spolková vláda vyzvána, aby předložila odpovídající návrh zákona. V odborné literatuře byl diskutován návrh požadovat otevřenou formu uznání homosexuálního partnerského soužití, která by partnerům poskytla možnost uzavřít před notářem smlouvu o partnerství. Partneři by mohli jejím prostřednictvím založit řadu vzájemných povinností, jako např. vyživovací povinnost. K odstranění přetrvávající kriminalizace a diskriminace homosexuálů vyzývají rakouskou spolkovou vládu již několik let četné domácí a zahraniční organizace homosexuálů spolu se sdruženími bojujícími proti šíření infekce HIV, způsobující dosud fatální onemocnění AIDS.
Dle informací portugalského parlamentu nebyl dosud předložen k projednání žádný návrh zákona, který by řešil právní otázky soužití dvou osob stejného pohlaví. Představitelé národní organizace za práva gayů v současné době usilují o zahrnutí sexuální orientace mezi zakázané důvody diskriminace uvedené v čl. 13 portugalské ústavy, což vidí jako prioritu. O právní řešení statutu stejnopohlavního partnerství budou usilovat až po zahrnutí sexuální orientace do antidiskriminační klauzule.
Španělsko. I když návrh zákona o registrovaném partnerství nesezdaných párů nebyl ve španělském parlamentu dosud předložen, rovněž ve Španělsku je otázka legislativního řešení nesezdaných partnerství aktuální. V současné době probíhají konzultace mezi opozičními stranami o podobě návrhu zákona o registrovaném partnerství, který skýtal možnost registrace jak stejnopohlavních partnerů, tak i nesezdaných heterosexuálních partnerů. Barcelona a další španělská města a provincie zahájily registraci stejnopohlavních partnerů žijících ve společné domácnosti. Tato registrace jim umožňuje přístup k existujícím sociálním službám a zaměstnaneckým výhodám. Katalánský Nejvyšší soud v Barceloně přiznal v červenci 1996 kolumbijskému partnerovi španělského občana právo na udělení trvalého pobytu ve Španělsku. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se stalo precedentem v oblasti přístupu imigračních úřadů k cizím homosexuálním partnerům španělských občanů. Prioritou španělské organizace za práva homosexuálů a dalších gayů je v současné době přijetí zákona o registrovaném partnerství.
Ve Švédsku byl dne 23.6.1994 přijat zákon č. 1117 o registrovaném partnerství podle rodinného práva. První kapitola zákona upravuje registraci partnerů. Článek 1 umožňuje dvěma osobám stejného pohlaví, aby požádaly o registraci svého partnerství. V článcích 2 a 3 jsou vymezeny podmínky, které umožňují uskutečnění registrace. Podle článku 2 se registrace může uskutečnit, jedině pokud alespoň jeden z partnerů je švédský občan s trvalým pobytem ve Švédsku. Článek 3 vyjmenovává důvody, pro které nemůže být registrace uskutečněna. Těmito jsou věková nepřiměřenost, to znamená minimálně 18 let, příbuzenský vztah, to znamená spřízněnost v přímé sestupné nebo vzestupné linii, vlastní sourozenci atd., dosud trvající manželství nebo registrace.
***