(pokračuje Filip)
A říkejme si také o tom, že Fond národního majetku samozřejmě dělal také něco špatně.
Řekněme si upřímně, že od roku 1948 - jestli to chcete politizovat, tak to politizujme - vzrostl majetek bývalého Československa 6,5krát, že byla k dispozici v celé České a Slovenské Federativní Republice hodnota majetku přesahující 3 biliony korun. V roce 1948, i kdybych připustil, že bylo znárodněno úplně všechno to, co bylo v soukromém vlastnictví, tak to činilo necelých třičtvrtě bilionu korun.
A toto číslo jistě pan kolega Skalický potvrdí, protože nechci tady říkat něco, co by nebyla pravda.
Říkejme si tedy o tom, co lze, co mohlo být restituováno, já proti tomu nic nemám, jako advokát jsem vyřizoval řadu restitucí, řada jich byla oprávněných, nic jsem proti tomu neměl, naopak jsem se těchto restituentů zastával. (Oživení v sále - potlesk).
Ale řekněme si také upřímně, kolik restitučních nároků bylo neoprávněných, kolikrát soud musel o takové neoprávněnosti rozhodnout, že se tady uplatňovaly nároky, které nebyly oprávněné, a přesto je stát vydal. A o tom tady už kolega Skalický nemluví. A teprve později se horko těžko navracely buď na stát, nebo na obce - a takové spory jsem také zažil, také jsem u nich byl, zastupoval jsem ty, kteří byli tzv. povinni vydat a nakonec podle rozhodnutí soudů vydávat nemuseli.
Řekněme si to tedy tak, jak to bylo, a řekněme si o tom, o čem je tato norma. Tato norma je o tom, že přesuneme 15 miliard korun do státního rozpočtu, zaplatíme ty věci, které vůbec nejsou důsledkem jakýchsi restitucí, jsou jenom důsledkem špatného hospodaření vlády v minulých letech. (Potlesk).
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Brožík.
Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové. Myslím si, že i vystoupení kolegy Dostála nebylo dobré. Myslím si, že nikdo z této věci nechce dělat politikum, právě naopak. Domnívám se, že jsem tyto věci měli posuzovat věcně. Jedná se o 15 miliard korun, to v prvé řadě. V druhé řadě, jak navrhují oba páni ministři, o další čtyři miliardy korun.
Myslím si, že není pravda to, co říkal pan ministr Černý. Pokud je potřeba, abychom na povodně, po řádně zdůvodněných zprávách a podkladech, tak jak o nich hovořila i kolegyně Kořínková, vydali z tohoto účtu, kde v současné době je něco málo přes 20 miliard korun, další 4 miliardy, ať vláda předloží návrh zákona o novelizaci "pětistovky", ať si vyžádá stav legislativní nouze a do týdne tento návrh může být schválen a 4 miliardy na povodně půjdou, ale půjdou podle nějakých metodických pokynů a podle věcí, o kterých jsme my chtěli vědět.
Na druhé straně pokud jde o věci, které jdou na tyto restituční nároky, jsou také podloženy tím a nevím, jestli bývalý pan ministr Skalický viděl onen materiál a onen seznam, kde jsou stovky a stovky budov a objektů, kde je vlastně psáno: ještě v soudním řízení, oprava nutná, odkup nebo postavení nové věci, atd. atd. O tomto materiálu se pojďme bavit, zde se jedná o posledních 15 miliard z malé privatizace.
Pan kolega Wagner nás několikrát nabádal o tom, že nemáme podklady, když rozhodujeme možná o stovkách milionů. Ale tady rozhodujeme o posledních 15 miliardách! (Potlesk).
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že tady řešíme zbytečně několik věcí najednou. Problém nezpůsobilo ani dobré či špatné hospodaření, ale povodně, které způsobily škodu řádu 60 miliard korun.
Vláda tady předložila konkrétní návrh. Považuji připomínky paní poslankyně Kořínkové za oprávněné a dovolím si tady jménem české vlády říci, že vláda je připravena před třetím čtením dát Poslanecké sněmovně na příštím květnovém jednání informaci o tom, jak byly použity prostředky, o kterých rozhodl parlament na svém minulém jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme zpravodaj pan kolega Wagner, připraví se pan kolega Vymětal.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, učinil bych pokus, abychom odešli od politizace tohoto problému a zabývali se jím věcně.
Pokud včas nerozhodneme, pokud včas nebude mít vláda k dispozici prostředky a pokud včas příslušné okresní a jiné úřady, v jejichž správě tyto objekty jsou, nezačnou připravovat náhradní objekty, pak se může stát, že řada potřebných služeb obyvatelstvu nebude prostě zajištěna, že přijdou výpovědi z těchto objektů, na které bude právní nárok, a stát se na to musí připravit.
Neřešíme nic jiného než to, k čemu jsme se zavázali jednak při čtyřistatrojce a jednak při její první novele, což je nutno zdůraznit, protože právě první novela začlenila do toho některé objekty, na které se ve čtyřistatrojce zapomnělo, a to hned týden poté, co čtyřistatrojka nabyla účinnosti.
Požádal bych vás, abyste řešili věcný problém s obavami o to, že zejména v sociální oblasti bude vytvořena řada problémů, pokud nenastartujeme proces, se kterým se počítalo již při schvalování zákona č. 403 ve Federálním shromáždění.
S mnohými aspekty zde vyslovené kritiky je samozřejmě právě z věcných důvodů nutno souhlasit, ale to nic nemění na věci, kterou řešíme a kterou jsme povinováni vyřešit, aby za tři čtyři roky nevznikly zbytečné problémy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, je mi líto, ale musím reagovat na to, co tady říkal pan ministr Lux.
Pane ministře, vy se hluboce mýlíte. My tady neřešíme čtyři miliardy korun na odstraňování škod po povodních. To totiž vláda ještě vůbec nepředložila. Řešíme tady 15 miliard jako důsledky restitucí. O tom je řeč. Vládě už tady bylo řečeno: předložte návrh, budeme ho řešit. Ale vláda dosud návrh nepředložila. Je možné to, co říkal kolega Brožík, aby se to udělalo v rámci legislativní nouze. Nic vládě nebrání, aby velmi rychle tuto novelu zákona sněmovna projednala.
Ale bohužel, to není na pořadu dne, pane ministře. V tom se hluboce mýlíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan ministr Výborný.
Ministr ČR Miloslav Výborný: Dámy a pánové, rád bych před hlasováním o přerušení projednávání této věci nebo zamítnutí návrhu pokusil se celou naši rozjitřenou debatu přece jen trochu vrátit do věcnějšího, a nikoliv politického rámce.
Za prvé, všichni víme, že stav legislativní nouze, po kterém volá pan kolega Vymětal, lze vyhlásit jenom na základě těch podmínek, které jsou popsány v zákoně. A v tuto chvíli tyto podmínky nepochybně dány nejsou.
Za druhé, pan kolega Vymětal nepřeslechl a jistě nezapomněl postřehnout, že to, co zde přednášel ministr a poslanec Černý, je avizovaný pozměňovací návrh, k němuž má ministr a poslanec Černý právo v rámci podrobné rozpravy ve druhém čtení. Mohl to říci i dopředu v rámci obecné rozpravy, pak by to musel ještě zopakovat.
Ale oč tady jde? Jde přece o to, že tento stát se rozhodl vrátit některým osobám některé majetky. O tom bylo rozhodnuto dávno, rozhodl tak federální parlament, koneckonců někomu se to může líbit, někomu se to nemusí líbit, jsou samozřejmě politikové i z různých stran politického spektra, které restituce rozčilují, a to ještě dneska, prosím.
Ale tento stát se rozhodl některé objekty vrátit. Tento stát z dobrých důvodů se také rozhodl v některých případech - a v onom zákoně, o který se restituce opírala, to bylo popsáno - ponechat v těchto objektech ty činnosti, které z úplně obecného zájmu tam ponechány být musely, a vyřešit tuto věc po deseti letech. Tento stát ví, že vyřešení tohoto problému bude stát peníze, asi 15 miliard korun.
***