(pokračuje Vymětal)
Bod 3 upřesňuje text zákona, bod 4 upřesňuje režim dočasného přidělení zaměstnance k jinému podnikateli či na jiné místo. Bod 5 upravuje proti vládnímu návrhu směrem nahoru sazby náhrad zaměstnancům za použití vlastních motorových vozidel rovněž na základě předloženého rozboru ministerstvem. Bod 6 upřesňuje režim přizpůsobování sazeb náhrad a bod 7 oproti vládnímu návrhu ponechává stejný systém poskytování stravného při zahraničních pracovních cestách, obdobně jako v dosavadní zákonné úpravě. Bod 8 usnesení mění československou měnu na českou měnu a body 9 a 10 navrhují účinnost novely od 1. července 1998.
Domnívám se, pane předsedající, že nebude třeba číst všechny pozměňovací návrhy, které jsou v usnesení a ve sněmovním tisku uvedeny.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, opět využijeme usnesení sněmovny k tomu, že předkládáte v písemné podobě.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Ještě si dovolím uvést, že všechny pozměňovací návrhy schválené hospodářským výborem byly Ministerstvem práce a sociálních věcí akceptovány.
Dámy a pánové, hospodářský výbor vám doporučuje předloženou vládní novelu zákona s pozměňovacími návrhy schválenými hospodářským výborem schválit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, už 21. ledna letošního roku. Rovněž doporučil Poslanecké sněmovně, aby s tímto návrhem zákona vyslovila souhlas. Pozměňující návrhy, které přijal rozpočtový výbor, jste obdrželi jako tisk 320/1 a já je tady rovněž nebudu opakovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: I já děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které žádné přihlášky nemám, takže rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan kolega Škromach. Pan kolega Sobotka jako druhý.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych přednést některé pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44 z roku 1994 Sb. K bodu 8. V § 5 se odst. 2 nahrazuje zněním: "Výši stravného dle odst. 1 sjednává zaměstnavatel v kolektivní smlouvě." Neprojde-li tento návrh, pak navrhuji v § 5 odst. 2 nahradit text věty druhé novým textem, který zní: "Tuto výši může zaměstnavatel též sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit v předpise, který pro tyto účely vydá."
Odůvodnění. Navrhovaná dikce ustanovení, ve které je použit pojem vnitřní předpis, bude způsobovat výkladové problémy ve vazbě na ustanovení § 21 zákoníku práce. Toto ustanovení totiž používá pojem vnitřní předpis pro předpisy, kterými zaměstnavatelé, u nichž nepůsobí odborová organizace, mohou stanovit pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a na cestovní náhrady. Možnost sjednat výši stravného v pracovní smlouvě za daných podmínek nelze připustit. V pracovní smlouvě by bylo toto možné pouze za předpokladu, že by stanovené rozpětí bylo tzv. nepodkročitelné. Vzhledem k tomu, že návrh zavádí i možnost krácení stravného, je třeba možnost sjednávání podmínek v pracovní smlouvě vypustit. Navíc tato změna nebyla projednána v připomínkovém řízení, neboť ji předkladatel v původním návrhu vůbec nezvažoval. Problém je i v tom, že pokud by bylo možné sjednávat v pracovních smlouvách, tak dva zaměstnanci, kteří by pracovali de facto na tomtéž pracovním místě, by mohli mít různé náhrady za cestovní výlohy, a to je trochu pitoreskní.
K bodu 9. V § 5 odst. 3 se nahrazuje číslovka 50 číslovkou 55 Kč.
Bod 11 návrhu. V § 5 se vypouští odst. 6. Zdůvodnění: Navrhovaný text tohoto odstavce je z výkladového hlediska velice problematický. V prvé větě se dává zaměstnavateli možnost stanovit míru krácení stravného, ve druhé naopak se připouští dohoda v kolektivní smlouvě. Navíc navrhovaný text byl do předlohy opět dán mimo připomínkové řízení.
K bodu 12. V ustanovení § 6 odst. 1 se vypouštějí na konci věty slova: "nejdéle však po dobu tří let". Časově omezovat nenárokovou dávku považuji za nadbytečné. Z toho důvodu doporučuji tedy toto znění vypustit.
K bodu 16. V ustanovení § 8 odst. 1 se nahrazuje číslovka 20 číslovkou 7. Neprojde-li tento návrh, pak opět číslovka 20 se nahrazuje číslovkou 10. Odůvodnění: Při stávajícím i očekávaném vývoji inflace je nutné považovat valorizaci náhrad při zvýšení cen zboží a služeb o 20 % za zbytečně nadsazenou.
K bodu 18. V § 12 odst. 3 se nahrazuje číslovka 20 číslovkou 5, neprojde-li tento návrh, pak číslovkou 10. Je to obdobné jako u tuzemských náhrad.
V § 12 navrhuji vypustit odst. 5. Odůvodnění: V případě nutnosti zabezpečení prostředků na reprezentaci v cizině je možno toto řešit jiným způsobem, a to mimo zákon o cestovních náhradách. Není žádný důvod k placení zvýšených částek stravného zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací, kteří jsou jejich vedoucími nebo popř. podřízenými těchto vedoucích.
K § 12 odst. 6. Tento odstavec vypustit. Odůvodnění: Není možné souhlasit se snižováním výše náhrady stravného při pracovních cestách. Výše stravného je určena k úhradě skutečných výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s vysláním na pracovní cestu, a nemůže být v žádném případě závislá na finanční situaci zaměstnavatele. V případě nepříznivé finanční situace může zaměstnavatel počet pracovních cest omezit. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi abych přednesl následující tři pozměňovací návrhy k tisku 320.
Za prvé, v § 7 odst. 2 za slova "až o 15 %" doplnit text: "Při pracovní cestě za ztížených podmínek určených vnitřním předpisem zaměstnavatele lze dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem sjednat sazby základní náhrady za použití osobních silničních motorových vozidel až o 45 % vyšší."
V § 7 upravit odst. 6 takto. Za slovo "průkazu" doplnit další větu: "Pokud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty ve výši náhrad tuzemského vozidla střední obsahové třídy stanoveného vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí."
Dále v § 21 odst. 4 nahradit novým zněním odstavce 4: "Zaměstnavatel zpravidla provádí vyúčtování do deseti dnů od předložení písemných dokladů, nejpozději provede vyúčtování spolu se zúčtováním mzdy za měsíc, v němž byly písemné doklady předloženy." Děkuji.
***