Úterý 14. dubna 1998

(pokračuje Nečas) 

Chtěl bych ujistit Poslaneckou sněmovnu, že v těchto věcech jak výbor pro obranu a bezpečnost, tak zahraniční výbor vedly velmi intenzivní konzultace se svými partnery v Polsku i v Maďarsku, jak na parlamentní, tak na exekutivní úrovni. Chtěl bych zde připomenout např. společné jednání předsedů výborů pro obranu a předsedů zahraničních výborů z těchto tří zemí v Budapešti, které proběhlo před několika týdny a které se jednoznačně dohodlo na koordinaci ratifikačního procesu. Dohodlo se také na pravidelných setkáních, která by měla probíhat dvakrát ročně, a dohodlo se také na pokračující spolupráci, která by měla probíhat i po rozšíření Severoatlantické aliance a po našem společném vstupu do této organizace.

Naši partneři v Polsku a Maďarsku byli seznámeni se základními parametry našeho ratifikačního procesu a musím zde zdůraznit, že pro ně měli plné pochopení. Bylo zde dohodnuto, že je důležitý konec ratifikačního procesu, to znamená společné odevzdání ratifikačních listin u depozitáře, které by mělo proběhnout společně.

Na tomto jednání i na jednáních výboru pro obranu a bezpečnost, které se zabývalo Severoatlantickou aliancí, byla věnována velká pozornost udržení otevřeného charakteru Severoatlantické aliance. Chtěl bych zdůraznit, že tato teze není pouze závazkem Severoatlantické aliance, ale je a měla by být i naším závazkem. Jsem hluboce přesvědčen, že je naším vitálním národním zájmem, abychom udrželi otevřený charakter NATO a abychom podporovali členství všech našich sousedů v Severoatlantické alianci, ovšem pokud si to sami budou přát.

V této souvislosti se nelze vyhnout otázce našeho východního souseda, Slovenska. Chtěl bych nyní zdůraznit svůj osobní postoj, nikoliv postoj výboru. Jsem přesvědčen o tom, že Slovensko patří do Severoatlantické aliance. Patří tam podle mého názoru geopoliticky, patří tam strategicky, patří tam civilizačně. Jsme si však plně vědomi toho, že určité vnitřní politické problémy této skutečnosti momentálně brání. Jsem přesvědčen o tom, že slovenská společnost má dostatek vnitřních sil, aby tyto problémy vyřešila a aby byl také jasně projeven jednoznačný zájem do NATO vstoupit a aby tento zájem nebyl oslabován nejednoznačnými prohlášeními některých slovenských vládních stran. Chtěl bych zdůraznit, že bychom měli podporovat jako Česká republika i jako parlament další rozšiřování Severoatlantické aliance. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že Česká republika nepatří do Severoatlantické aliance o nic méně, ale ani o nic více než např. Slovinsko nebo Estonsko.

Poslední závažnou otázkou, které výbor dlouhodobě věnoval pozornost, byla otázka vyzbrojování a modernizace Armády České republiky. Zde je kladen především důraz na tzv. interoperabilitu, v rámci které bylo stanoveno ještě v rámci programu Partnerství pro mír 31 cílů, na které bylo v letech 1997 až 2000 vyčleněno 9,8 mld. Kč.

Velmi souhlasím s názorem, který zde již několikrát zazněl, že by modernizace Armády České republiky neměla být spojována pouze se vstupem do Severoatlantické aliance. Modernizace našich ozbrojených sil je závazkem vůči naší suverenitě a musela by proběhnout v každém případě, bez ohledu na to, zda do nějaké aliance vstoupíme nebo nevstoupíme. V každém případě je však nutné zdůraznit, že modernizace našich ozbrojených sil je dlouhodobý proces, že je to proces, který již začal, je to proces, který neskončí v dubnu 1999, je to proces, který bude trvat ještě minimálně deset let tak, aby naše armáda byla z technického hlediska plně srovnatelná s armádami Severoatlantické aliance. V rámci této modernizace musí být samozřejmě důraz položen především na systémy velení a řízení, a samozřejmě také na spojovací systémy.

V otázkách modernizace musí hrát velmi klíčovou roli český zbrojařský průmysl. Tím se dostáváme k další dimenzi našeho členství v Severoatlantické alianci. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že budoucnost českého zbrojařského průmyslu není budoucností osamělého izolovaného ostrova. Jsem přesvědčen o tom, že tento zbrojařský průmysl musí projít další restrukturalizací, která bude spočívat především v jeho koncentraci a internacionalizaci. Jsem přesvědčen tom, že se bude muset dále a hlouběji zapojit do mezinárodních projektů a programů. Jsem hluboce přesvědčen tom, že bude muset být vyvinuta velice hluboká a koncepčně založená strategie, která právě tuto integraci českého zbrojařského průmyslu umožní.

K otázce finančních nákladů, která samozřejmě s modernizací naší armády úzce souvisí, bych chtěl znovu zopakovat, že tato sněmovna již mnohokrát vyjádřila svůj souhlas s vládním závazkem zvyšovat naše výdaje na obranu o 0,1 % hrubého domácího produktu ročně, což bude představovat někdy po roce 2000 zhruba 2,3 % hrubého domácího produktu, což představuje zhruba částku 40 mld. Kč v cenách roku 1998.

Někomu se může tato cena zdát vysoká. Chtěl bych zdůraznit, že podle mého názoru je to dobrá cena za naši suverenitu, za dlouhodobou bezpečnost tohoto státu. Snad jen pro srovnání - nejsme-li ochotni zaplatit těchto 40 mld. Kč za svoji suverenitu, za svoji bezpečnost, tak bych chtěl jen zopakovat, že tento národ, my všichni jako občané, jsme ochotni ročně vynaložit zhruba 20 mld. Kč za pivo, 10 mld. Kč za víno a další desítky miliard za cigarety a tvrdý alkohol. Chtěl bych říci, že suverenita tohoto státu a naše národní bezpečnost by měly být oceněny minimálně stejnou částkou, jakou dáváme za tyto poživatiny.

Výbor svým usnesením přijal doporučení této Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas. Chtěl bych vyjádřit svůj názor, že hlasování pro souhlas s přistoupením České republiky k Washingtonské smlouvě znamená hlasování pro členství ve velice kvalitním klubu, znamená to také přidělení určité visačky kvality pro Českou republiku. Hlasování pro znamená také definitivní popření jaltského systému a definitivní popření umělého rozdělení Evropy, které zde bylo nastoleno po druhé světové válce. Hlasování pro znamená hlasování pro naši přináležitost k západní civilizaci, hlasování pro znamená hlasování pro dlouhodobou bezpečnost, ale také hlasování pro dlouhodobou spoluodpovědnost za bezpečnost kolem nás. A nakonec - hlasování pro znamená hlasování pro stabilitu ve středu Evropy a také hlasování pro stabilitu v celé Evropě.

Dámy a pánové, tento národ má své neblahé zkušenosti s historickými obdobími, kdy některým politikům připadalo absurdní jít do války kvůli lidem, o kterých tehdy nic nevěděli. Nedopusťme, aby na tento typ uvažování Česká republika ještě někdy doplatila. Nedopusťme také, aby se tento typ uvažování stal typem uvažování pro naše veřejné mínění, ale i pro českou politickou elitu. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi. Nyní prosím zpravodaje ústavně právního výboru, pana poslance Petra Koháčka, aby se dostavil k řečništi. Upozorňuji, že usnesení ústavně právního výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 384/1.

 

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, ústavně právní výbor se 5. března tohoto roku na své 33. schůzi zabýval návrhem na přístup České republiky k Severoatlantické smlouvě. V diskusi vystoupilo několik poslanců, kteří v převážné většině svými příspěvky podpořili přijetí návrhu.

Demokratické státy sdružené v NATO přizvaly Českou republiku mezi sebe, a přijmeme-li toto vzácné pozvání, v což pevně věřím, zajistíme naší tolikrát v minulosti těžce zkoušené vlasti vnější bezpečnost na dlouhou dobu.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP