(pokračuje Kulka)
A pokud jde o diskutovanou hranici tisíce podpisů připomínám, že politické strany, které mohou podávat kandidátní listiny ve všech obcích, potřebují ke své registraci tisíc podpisů na území celé republiky. Takže i v případě přijetí této úpravy jsou na tom Sdružení nezávislých kandidátů či nezávislí kandidáti hůře, protože oni potřebují podpisy pouze z území obce, ve které chtějí kandidovat. Tolik asi k této věci.
Myslím si, že další věci budou předmětem rozpravy. Ještě považuji za svou povinnost učinit jedno upřesnění.
U tisku 383/2, což je usnesení výboru pro veřejnou správu, pod písm. d) v bodu 1 vypadla, zřejmě nedopatřením, slova "poslední věta".
Takže "v § 25 odst. 3 původního znění se vypouští poslední věta", doplňte si ta slova "poslední věta", protože jinak ten navržený pozměňovací návrh pozbývá jakéhokoli smyslu.
To je vše, co je potřebné říci jako zpravodajskou zprávu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kulkovi, o slovo se ještě přihlásila zpravodajka paní kolegyně Bartošková.
Poslankyně Drahoslava Bartošková: Dámy a pánové, ještě bych drobně doplnila usnesení ústavně právního výboru, které jste obdrželi, kde došlo k určitému nedopatření, ale moje připomínka se týká toho, aby to bylo především ve stenozáznamu.
Na první stránce v bodu 2 doporučuje se Poslanecké sněmovně v čl. 1 za prvé v bodu 1, kde je odrážka, to je v pořádku. Ale pak je druhá odrážka - "ostatní body přečíslovat". Tuto odrážku je třeba škrtnout, protože žádné ostatní body v § 2 nejsou.
Potom k dalšímu bodu, to je k bodu 3, který se týká § 3, tam se píše vypustit - týká se to právě jednodenních voleb - a mělo by tam být "vypustit odst. 2 a 3", protože pouze odstavce 2 a 3 se týkají jednodenních voleb, odst. 1 se jednodenních voleb netýká. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní kolegyni Bartoškové.
Dámy a pánové, otevírám rozpravu k tomuto bodu - nejprve její obecnou část. Pan kolega Krampera se hlásí do obecné rozpravy. Písemnou přihlášku do obecné rozpravy nemám.
Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji, pane předsedající.
V souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny § 93 odst. 2 vznáším návrh na zamítnutí této novely zákona. V případě, že nebude přijat návrh na zamítnutí zákona, potom dávám návrh na vrácení výboru k novému projednání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Do obecné rozpravy se dále přihlásil pan kolega Procházka, poté pan kolega Jičínský.
Poslanec Vladimír Procházka: Pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, nechci zdržovat dlouho.
Předložený návrh novely řeší v § 9 pouze technickou část - úpravu lhůty, zkrácení ve smyslu zkrácení lhůt. Nicméně já bych se k § 9 chtěl vyjádřit obšírněji.
V § 9 se říká, že obec tvoří jeden volební obvod, ale v následujícím textu se umožňuje, aby eventuálně rada obce či zastupitelstvo tam, kde rada není, rozdělila nebo mohla rozdělit obvod na více volebních obvodů tam, kde se volí více jak 15 členů zastupitelstva, s tím, že lze volit parciální množství zastupitelů podle počtu obyvatel, nejméně však 5 v tom dílčím volebním obvodu.
Považuji toto ustanovení za velmi nešťastné, a to z mnoha důvodů. Rozdělil bych je na tři takové bloky.
První je blok technický. Některé rady měst toho využily s odkazem na pouze tuto technickou část, že pro okrskové volební komise se tím usnadňuje práce, usnadňuje se tím práce pro tiskárny a voliče tím, že vlastně volič dostane do rukou daleko menší kandidátní listinu, která je pro něj přehlednější. V podstatě tedy z technického hlediska by to mělo být výhodnější.
S tím lze souhlasit. Ale další důvody, které hovoří proti tomuto postupu, jsou velmi silné. Jsou to důvody dvojí. Jsou to důvody politické a důvody ústavní.
Z politického hlediska rozumím tomu, že mnohá zastupitelstva či rady se k tomu odhodlávají a v podstatě volební obvod na dílčí volební obvody rozdělí proto, že tím zamezí vstupu menších stran do zastupitelstva. Pokud si to spočítáte matematicky, když nerozdělím volební obvod a volím v celé obci jako v jednom volebním obvodu, pak mají menší volební strany s menším volebním ziskem šanci se do zastupitelstva dostat, protože získávají mandáty v tom pořadí, které jim dává ještě šanci se do zastupitelstev dostat. Znamená to tedy, že rozdělím-li volební obvod na menší volební obvody, kde se volí méně zastupitelů, pak menší volební strany získávají mandátová čísla, která jsou vyšší, než je počet volených zastupitelů v tom kterém volebním obvodu a v podstatě se tyto menší politické strany do zastupitelstva nedostanou. Pokud by kolegové měli zájem, mohu tuto matematickou úvahu doložit.
Já se domnívám, že to je nedobré, a to proto, že zastupitelstva by měla být barevnější. Na úrovni obce jde přece o to, abychom zapojili do zastupitelstev a do rozhodování o obecních věcech co největší počet zastupitelů nebo strany s tím, že čím více názorů, tříbení názorů a možností ovlivňovat chod města, tím lépe pro město, protože v posledním období alespoň mne zkušenosti přesvědčily o tom, že ve větších městech vznikají v podstatě jednobarevná zastupitelstva, která díky tomu, že mají velkou většinu hlasů, si prosazují v podstatě svoje záměry. To je tedy ten druhý pohled.
Ještě bych k tomuto politickému pohledu zdůraznil, že to je v podstatě další možnost znemožnění menším politickým stranám dostat se do zastupitelstva, protože jednu máme v podstatě už ve volební klauzuli, kde menší volební strany, pokud nepřeskočí určité procento, se do zastupitelstev nedostanou, ale i když přeskočí tuto volební klauzuli a město je rozděleno na menší volební obvody, tak toto technické rozdělení v podstatě vstup do zastupitelstva znemožňuje. To je tedy ten pohled politický.
Ale podle mne nejdůležitější je pohled ústavní. Zastupitelé, kteří jsou zvoleni ať v jednoobvodovém, či ve víceobvodovém uspořádání, jsou zastupiteli, kteří rozhodují o celém územním obvodu obce. To znamená, že rozdělím-li obvod na řekněme pět volebních obvodů, že zastupitel zvolený ve volebním obvodu 1 je samozřejmě v zastupitelstvu i za volební obvod 2, 3 atd. Jako bývalý radní města jsem se setkal s případy, že zastupitelé nepochopili, že jsou zastupitelé celého města, přestože jim to bylo vysvětlováno, pořád trvají na tom, že jsou zastupiteli pouze za ten který rozdělený volební obvod. To je jedno hledisko.
Ale především důležité hledisko je hledisko občana. Občan má možnost a měl by mít možnost si vybrat do zastupitelstva skutečně z osobností celého volebního obvodu. Jestliže mu rozdělím volební obvod na dílčí volební obvody, v podstatě vymezím mu jenom možnost vybírat a rozhodovat o zastupitelích pouze v tom dílčím volebním obvodu.
***