(pokračuje Pleva)
Odst. 2. K dokladu jsou vytvořeny dvě kopie, z nichž jednu jsou prodejci povinni archivovat po dobu 3 let a druhou zašlou bezodkladně organizaci pověřené Ministerstvem kultury ČR. Odkaz 4a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8 se mění takto:
Odst. 1. Ministerstvo uloží pokutu
a) až do výše 10 milionů Kč vývozci, který vyváží nebo vyvezl předmět kulturní hodnoty bez osvědčení,
b) až do výše 10 tisíc Kč právnické nebo fyzické osobě, která úmyslně nesplní povinnost podle § 3 tohoto zákona.
Odst. 2. Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 20 milionů Kč žadateli, který nesplní povinnost podle § 7 odst. 2 tohoto zákona.
Toto je komplexní pozměňovací návrh. Druhý pozměňovací návrh je víceméně legislativně technický a vztahuje se k tisku 380/1, to znamená ke znění výboru, kde v příloze došlo k jedné myslím tiskové chybě nebo k nějakému nedorozumění u položky F 11, což je bílé sklo, dostalo se tam slovo "i barevné". Přitom barevné sklo je upraveno v položce F 12, je upraveno přísněji než sklo bílé a čiré, tím by vlastně položka F 12 ztratila smysl. Proto můj pozměňovací návrh zní takto:
V příloze zákona č. 1 se v položce F 11 vypouštějí slova "a barevné".
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Plevovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Prokop.
Konstatuji, že pan poslanec Václav Krása má náhradní kartu č. 3.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, už včera jsem v obecné rozpravě avizoval, že hodlám podat jeden pozměňující nebo spíše doplňující návrh. Předpokládám, že není třeba tento návrh číst celý, protože jsem ho - ve shodě s jednacím řádem a s usnesením sněmovny - nechal včas prostřednictvím Kanceláře rozmnožit a rozdat do lavic. Pokusil bych se jenom popsat ještě jednou jeho podstatu a pak bych za tento návrh připojil ještě jeden, který sice v tom podkladu je také obsažen, ale vztahuje se k usnesení našeho výboru, čili k té podobě zákona, jaká je doporučena v tisku 380/1.
Už jsem hovořil o tom, že za jeden z největších nedostatků té předlohy považuji nekompatibilitu režimu vydávání osvědčení předmětu k vývozu a prohlašování věcí za kulturní památky podle zákona č. 20/1987, tedy památkového zákona. Můj návrh směřuje k tomu, abychom se pokusili tyto režimy sjednotit, lépe řečeno abychom vyloučili paralelní možnost postupovat podle obou režimů.
V praxi jde o to, že podle současného právního stavu je možno zahájit řízení o prohlášení věci za kulturní památku kýmkoli a tento proces se zatím neřídí ani ustanoveními správního řádu, jde tedy o jakousi v dnešních demokratických poměrech určitou téměř svévoli. Je možno tímto postupem v podstatě ohrozit regulérní postup podle zákona, který právě projednáváme, tedy vydávání osvědčení k vývozu.
Můj návrh tedy zní tak, že za bod 14 se navrhuje vložit článek II., který je přímou novelou zákona ČNR č. 20/87 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1990 Sb. Ve svých několika paragrafech... (Jednání doprovázeno permanentním hlukem.)
Já bych poprosil, pane předsedající, kdybyste byl tak laskav a pokusil se zjednat alespoň minimální míru akustického signálu ze sněmovny tak, abych byl schopen ho vůbec překonat. (Předsedající nereaguje.)
Poprosil bych vás ještě jednou, pane předsedající, zdali byste nebyl tak laskav a nepokusil se utlumit šum natolik, abych byl schopen svým poměrně znělým hlasem vysvětlit, o co jde. (Reakce místopředsedy Ledvinky mimo mikrofon.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan místopředseda Ledvinka mimo mikrofon, co tu teď zaznělo. Jinak bych dal za pravdu panu poslanci Prokopovi. Chtěl bych poprosit všechny, jichž se to týká, tedy ty, kteří v tuto chvíli ve sněmovní síni vyřizují věci, které nepochybně jsou důležité, ale zřejmě nesouvisejí příliš s projednáváním tohoto bodu, aby tyto své diskuse ukončili. Já vám děkuji za pochopení a panu poslanci Prokopovi rád vracím slovo.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající.
V § 2 předloženého návrhu, který tedy nebudu číst, protože - jak už jsem řekl - je předložen písemně s dostatečným předstihem, se vymezuje v odst. 3 zcela jednoznačně okruh subjektů, které mohou zahájit nebo dát podnět k zahájení řízení o prohlášení věci za kulturní památku. To považuji za velmi podstatné.
Dále považuji za velmi podstatný mimo jiné § 44, který podřizuje celý tento proces správnímu řádu. To je jedna z největších vad současného památkového zákona. Všechno ostatní je technika, která se vlastně vztahuje k těmto základním principům, které jsou obsahem mého návrhu.
Můj druhý pozměňující návrh, o kterém bychom mohli hlasovat, je vlastně pozměňujícím návrhem k usnesení výboru, ale souvisí rovněž s novelou památkového zákona a je možno hlasovat o tom v jednom, až budeme ve třetím čtení hlasovat, a tento druhý návrh je v podstatě doplněním odstavce 6 v § 5 usnesení našeho výboru, tedy předkládaného zákona 71, kde se vkládá odst. 6 do § 5, který zní takto:
"Předmět kulturní hodnoty, na který bylo vydáno osvědčení k trvalému vývozu, není možné po dobu platnosti osvědčení prohlásit za kulturní památku."
Jde tedy o zamezení souběhu těchto dvou režimů, o kterém jsem hovořil. To je vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Prokopovi. Dříve než se slova ujme paní poslankyně Jana Marcová, rád bych vás seznámil se jmény těch, kteří jsou omluveni, resp. se omlouvají. Jsou to pan poslanec Maštálka, Melčák, Budinský, Mandík, Macháček, Fójcik, Bařinka, Vlach a Kalus, z vlády pak pan ministr Kühnl a pan ministr Svoboda.
Nyní prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Jana Marcová.
Poslankyně Jana Marcová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych předložila pozměňující návrhy k tisku 380/1, to je usnesení našeho výboru. Tyto pozměňující návrhy nejsou věcného charakteru, jsou spíše charakteru drobnějšího a vyplývají již z usnesení našeho výboru. Jsou to některé drobnosti, které navazují na usnesení výboru.
V bodě 8 usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - tento bod se týká § 6 - se vkládá nový odstavec 2, za slova "ministerstva" je třeba vložit slova "podle § 5 odst. 3 a 5". Z tohoto ustanovení by mělo být zřejmé, že se nepožaduje úhrada za osvědčení vydané ministerstvem v případě, kdy rozhodne, že nejde o nenahraditelný předmět kulturní hodnoty, jak se předpokládá v ustanovení § 5.
***