Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych připomenout genezi tohoto návrhu k doplnění zákona, který byl předložen poslanci Marvanovou a Grůzou.
V loňském roce jsme přijali zákon č. 210, ve kterém byl doplněn § 15 odst. 10. Byl to pozměňovací návrh poslankyně Marvanové, podle kterého je možné odečíst ze základu daně úroky zaplacené poplatníkem z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru poskytnutého a použitého na financování bytových potřeb poplatníka daně.
Je to znění příliš obecné a skutečně v praxi by mohlo být zneužíváno. Finanční úřady by s tím měly potíže. Předložený návrh uvedených poslanců návrh tohoto zákona, tuto otázku, precizuje, je potřebný a chtěli jsme jej podpořit.
Vzhledem k tomu, že pan poslanec Kolář, ale i řada dalších poslanců, předložili tak závažné dodatky, které nebyly projednány v rozpočtovém výboru a zcela mění původní návrh tohoto návrhu zákona, doporučuji vrátit návrh zákona k novému projednání výboru.
Tento návrh opírám o to, že není předložen dopad do státního rozpočtu s ohledem na nově předložené návrhy.
Pokud nebude tento návrh přijat, doporučuji přerušit druhé čtení do doby, než rozpočtový výbor tyto nově předložené návrhy znovu projedná. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme pan kolega Václavek, připraví se pan kolega Kolář.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedající, dámy a pánové. Dovoluji si podat tři pozměňovací návrhy, a to k pozměňovacímu návrhu rozpočtového výboru, který je jako příloha č. 1 usnesení rozpočtového výboru č. 292, viz tisk 376/2.
Za prvé - v bodě č. 9 této přílohy, v § 15, odst. 11 navrhuji změnit částku 300 000 na 240 000. Tím se v podstatě dostáváme na částku, která byla původně navržena, pouze je slušně dělitelná číslem 12 pro jednotlivé měsíce zdaňovaného období.
Za druhé - navrhuji vypustit body 10 až 20 týkající se § 19 až 25.
Pro případ, že by tento návrh neprošel, navrhuji změnu bodu 27 této přílohy tak, aby zněla: Ustanovení článku I. se použijí pro zdaňovací období v roce 1999.
Podobně jako moji předřečníci se připojuji k tomu, že pod žádoucí záminkou usnadnit bytovou výstavbu byl návrh předkladatele v podstatě způsobem trojského koně zneužit pro značnou změnu zákona o dani z příjmu, a to ještě v průběhu zdaňovaného období.
Další pozměňovací návrhy, které jsme slyšeli dnes, a jak také řekl můj předřečník, nebyly nikde projednány, jejich důsledky nikde promítnuty, tzn., že je to nesolidní, řekl bych skoro nemravný způsob. Připojuji se proto k návrhu kolegy Gongola, aby tento bod byl buď přerušen do doby, než bude v rozpočtovém výboru projednán, anebo vrácen rozpočtovému výboru k novému projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní se ujme slova pan kolega Kolář.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych opravil jednu nepřesnost, kterou jsem učinil. Bylo to přeřeknutí v § 4 odst. 1 písm. w, kde jsem v druhé větě řekl "do obchodního rejstříku", správný text má být "do obchodního majetku". Tolik moje oprava.
Dovolím si v tento okamžik, kdy dostávám slovo po panu kolegovi Gongolovi a Václavkovi, sdělit i svůj názor k jejich návrhu. Po tu dobu, co dělám zpravodaje k dani z příjmu, v podstatě vždy docházelo k tomu, že až na plenární schůzi se objevovala spousta pozměňovacích návrhů, které nebyly projednány v rozpočtovém výboru, u nichž jednotliví předkladatelé nedefinovali přesně jejich rozpočtové dopady. Sám za sebe mohu slíbit, že učiním vše pro to, aby u všech návrhů, které zde zazněly, byly ve třetím čtení uvedeny kvantifikace, co který pozměňovací návrh znamená v případě, že má určitý dopad do příjmové stránky státního rozpočtu.
Domnívám se, že nejdiskutabilnější je zřejmě otázka snížení sazby daně u právnických osob. Příliš nevěřím tomu, že v této oblasti dostaneme skutečně přesné číslo. Samozřejmě lineárně lze spočítat, kolik 1 procentní bod znamená, pokud jde o snížení výnosu této daně. Myslím, že je spousta okolností, které se dost dobře nedají zvážit, a sice to, jestli snižováním sazby daně zabráníme transferu zisku do zahraničí, zda tím nezabráníme tomu, že subjekty nebudou zbytečně hledat cesty v daňových zákonech, jak pokud možno optimalizovat své daňové povinnosti. Sám za sebe jsem přesvědčen, že snižování sazby daně u právnických osob může paradoxně vést i ke zvýšení jejího inkasa a tím ke zvýšení příjmu státního rozpočtu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Škromach jako poslední písemně přihlášený. Připraví se pan kolega Vrzal.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych předložit pozměňovací návrhy k parlamentnímu tisku 326 - návrh poslanců Jana Grůzy a Hany Marvanové.
1. V návrhu novely zákona navrhuji doplnit bod 1a ve znění: V ustanovení § 4 odst. 1 písm. k se za slova "na které se tento předpis nevztahuje" vkládají slova "a peněžité sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem ze zisku po zdanění svým zaměstnancům na odstraňování následků živelních pohrom."
Zdůvodnění: Zákon o dani z příjmu v současném znění není schopen reflektovat situaci, kdy motivem jednání je pomoc, solidarita, nikoli snaha obcházet zákon. Přitom zákon má povinnost pomáhat občanům, nikoliv jim být nepřítelem. Prokázalo se to v souvislosti s živelní pohromou a záplavami v r. 1997 na Moravě.
Mnoho organizací, které působí především u zaměstnavatelů - podnikatelů s tím, že mnozí zaměstnavatelé jsou ochotni pomoci svým postiženým zaměstnancům finanční výpomocí. Z daňového hlediska, podle platného zákona, by šlo o dary fyzickým osobám vyplácené zaměstnavatelem - podnikatelem ze sociálního fondu, zisku, po zdanění. Na straně zaměstnavatele by uvedené finanční výpomoci byly zdaňovány buď sazbou 39 % (daňová sazba platná pro r. 1997), v případě podnikatelů právnických osob, nebo příslušnou individuální daňovou sazbou, pokud by zaměstnavatelem byla osoba fyzická. Státní pokladna by si tak z hlediska daňového inkasa přišla na své.
Daňová obtíž by však nastala na straně zaměstnanců. Zákon o dani z příjmů totiž všechny dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti považuje za součást těchto příjmů. Z hlediska zdanění by proto uvedené dary byly součástí příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti a byly by zdaňovány spolu s těmito příjmy. Tím by se ovšem ztrácel smysl jejich poskytování, totiž výpomoc postiženým zaměstnancům zaměřená na částečné odstranění následků povodní. Další zdaňování takové výpomoci na straně zaměstnanců je poněkud nemravné. Přitom je evidentní, že zákon takový výsledek ani nezamýšlí, ani nepředpokládá.
Je samozřejmě dnes už možná pozdě, ale nemůžeme vyloučit, co může přijít. I vzhledem k tomu, jak rychle šla pomoc, mnohdy pomoc zaměstnavatelů zaměstnancům byla daleko rychlejší.
***