Pátek 15. května 1998

 

(pokračuje Škromach) 

Proto navrhuji, aby v případech uvedených peněžitých výpomocí při živelních pohromách byly tyto výpomoci na straně zaměstnanců osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

2. V návrhu novely zákona navrhuji doplnit bod 1 b ve znění: V ustanovení § 15 odst. 1 se doplňuje písm. h), které zní: 600 Kč za každý kalendářní měsíc z výkonu práce na částečnou úhradu nákladů poplatníka s příjmy podle § 6 vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů za podmínky, že poplatník vykonává pro zaměstnavatele práci ve více než pěti kalendářních dnech v měsíci a podepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení podle § 38 k).

Zdůvodnění: Předpokladem pro vstup České republiky do Evropské unie je mj. postupná harmonizace daňových systémů. Proto je účelné řešit problematiku daňových nákladů poplatníků s příjmy ze závislé činnosti obdobně jako v Evropské unii. Dosud poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, zaměstnanci, nemají na rozdíl od podnikatelů možnost uplatňovat část výdajů jako daňové náklady na pracovní sílu. Návrh sleduje částečné odstranění daňového znevýhodnění zaměstnanců a tím vyšší míru daňové spravedlnosti. Přitom jde zhruba o 4 % ze základu pro celkové odvodové zatížení u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti s průměrnou marginální daňovou sazbou.

3. Doplnit bod 1 c. Ustanovení § 15 odst. 2 zní: O částku podle odstavce 1 písm. a) snižuje základ daně také poplatník pobírající starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení. Odvolávka 14 c) - nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

Zdůvodnění: Podle platného zákona o daních z příjmů je výše starobního důchodu zohledňována při možnosti uplatnění nezdanitelné části základu daně na poplatníka. Základ daně má jinak možnost snižovat každý poplatník o částku uvedenou v § 15 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Důchodce, jestliže má mimo důchod další zdanitelné příjmy, však nemůže o uvedenou částku snížit svůj základ daně, pokud jeho důchod tuto částku přesahuje.

Pokud má nižší důchod než uvedená částka, může svůj základ daně snížit pouze o rozdíl mezi vyplaceným starobním důchodem a částkou uvedenou v zákoně jako nezdanitelná část základu daně na poplatníka. Toto silné daňové omezení příjmů důchodců není funkční a systémové. Starobní důchod důchodce pobírá za práci v období svého produktivního věku a jeho výše by neměla mít vliv na možnost plného využití nezdanitelné části základu daně tehdy, jestliže tento důchodce má další zdanitelné příjmy.

Vliv na daňové inkaso státního rozpočtu je marginální.

4. Doplnit bod 1 d. Za poslední větou ustanovení § 15 odst. 8 se tečka mění v čárku a doplňuje se následující text: "přitom pro účely snižování základu daně se nepoužijí uvedené limity."

Zdůvodnění: Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu jsou na straně příspěvkových dárců, tj. těch, kteří si za uvedené dárcovství nechávají platit, plně od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, a to v libovolné výši - § 4 odst. 1 písm. j).

Daňově znevýhodněni však jsou bezpříspěvkoví dárci, tj. ti, kteří si za své dárcovství platit nenechávají, protože mohou hodnotu svých darů, tedy bezpříspěvkového dárcovství, daňově účinně uplatnit maximálně do výše 10 % vlastního daňového základu.

Navržená novelizace zákona by tuto daňovou nerovnost odstranila, o sociálním přínosu netřeba diskutovat. Dopad do státního rozpočtu je prakticky nulový.

5. Doplnit bod 1 e. Za poslední větu ustanovení § 15 odst. 8 se doplňuje následující text: "Od základu daně lze odečíst hodnotu peněžních příspěvků poskytnutých jako dar odborové organizaci na její činnost."

Zdůvodnění: Rezoluce 5. evropské regionální konference Mezinárodní organizace práce ve Varšavě v září 1995 v bodě c) vyzývá vlády evropských zemí ke vhodným opatřením v daňové oblasti, jež by umožnila podnikům a pracovníkům započítávat jejich příspěvky svým příslušným organizacím jako nákladovou položku.

Doporučený daňový režim má pro podporu nezávislých organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců - ve smyslu rezoluce - podstatný význam.

Rezoluce specifikuje navrhovaný daňový režim pro sdružení zaměstnavatelů a pro odborové organizace. Uplatnění návrhu by znamenalo, že u zaměstnavatelů - fyzických i právnických osob - by byla roční výše příspěvku sdružení zaměstnavatelů daňově uznatelným výdajem - výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Snížila by se tak jejich daňová povinnost. U zaměstnanců - fyzických osob - by byla roční výše příspěvku odborové organizaci odčitatelnou položkou od základu daně (nezdanitelnou částí základu daně). Snížila by tak jejich daňový základ, ze kterého se daň z příjmů vypočítává. Snížila by jejich daňovou povinnost.

Šlo by tedy o změnu daňového režimu na straně člena odborové organizace nebo sdružení zaměstnavatelů. Na straně příjemce příspěvků (odborové organizace nebo sdružení zaměstnavatelů - jde vždy o nepovinné členství) jsou příspěvky od daně právnických osob osvobozeny.

Současný stav: Na straně člena platícího příspěvek (fyzické i právnické osoby, člena odborů i sdružení zaměstnavatelů s nepovinným členstvím) se příspěvek platí z příjmu po zdanění (ze zdaněných peněz). Na straně příjemce příspěvku (odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů s nepovinným členstvím) jsou příspěvky od daně z příjmů právnických osob osvobozeny.

Poznámka: Pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, např. v Komoře daňových poradců, autorizovaných architektů atd., je daňový rytmus opačný - na straně člena je příspěvek daňovým výdajem a na straně instituce s povinným členstvím není příspěvek osvobozen od daně.

Vzhledem k relativně nízké výši příspěvek z brutto mzdy by vliv na daňové inkaso státního rozpočtu byl zanedbatelný.

6. Doplnit bod 2 a. Ustanovení § 18 odst. 4 písm. a) zákona zní: "a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že výnosy z těchto činností použijí ke krytí nákladů (výdajů) na činnosti, které jsou jejich posláním; činnosti, jež jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy - odvolávka 17 a): statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami".

Zdůvodnění: Za poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání se považují zejména zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou založená podle občanského zákoníku, občanská sdružení založená podle zákona o sdružování občanů, dále politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace ap. Jde tedy o neziskové subjekty, u nichž je vhodné, aby příjmy z činností, které jsou jejich posláním, nebyly předmětem daně z příjmů právnických osob za podmínky, že uvedené příjmy budou použity ke krytí výdajů na činnosti, které jsou posláním těchto neziskových subjektů.

Cílem návrhu je daňově zvýhodnit nepodnikatelské subjekty, které uskutečňují veřejně prospěšné činnosti, tj. ty činnosti, po kterých existuje reálná, popř. latentní poptávka, činnosti, jež nevykonává stát a pro komerční aktivity nejsou lukrativní.

7. Doplnit bod 2 b. V ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) se za slova "podle zvláštního předpisu" připojuje text "a z obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí".

Zdůvodnění: Jde o upřesnění daňového režimu příjmů - účelových dotací - poskytovaných poplatníkům z prostředků zahraniční pomoci, např. PHARE, mezinárodních organizací, zahraničních vlád apod. Tyto dotace je vhodné výslovně uvést mezi příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů.

8. Doplnit bod 2 c. V ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) se na konci za čárku připojuje text: "a z příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem odborové organizaci k úhradě nákladů, které jí vzniknou v souvislosti se zabezpečením úkolů zaměstnavatele vyplývajících z pracovněprávních předpisů a v oblasti kolektivního vyjednávání".

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP