Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane přesedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, je jasné, že jsme od komise, která byla zřízena, nemohli očekávat žádné převratné výsledky, protože byla zřízena příliš pozdě. Kromě toho poslanecké vyšetřovací komise z tohoto hlediska těžko mohou objasnit takové problémy, které jsou spojeny např. s tzv. olomouckou kauzou. Ale je to myslím svědectví něčeho, co opozice stále kritizovala - a ukazuje se to velmi jasně - že Ministerstvo vnitra bylo vedeno nekompetentně. A jestliže se v té záležitosti tak dlouho nic nezjistilo, nic nevyšetřilo, potom je to opravdu smutný doklad toho, v jakých rukou se nacházela tato instituce a jí podřízené složky.
Pokud někdo má pochybnosti o nekompetentnosti tohoto řízení, myslím, že - snad je to román, nevím, jakou to má mít literární podobu - z toho, co psal bývalý náměstek Fendrych, je to jasné potvrzení tohoto stavu. Vládní koalice i bývalá vláda by z tohoto hlediska měla přiznat svou odpovědnost za neuspokojivý stav bezpečnosti v naší zemi. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr vnitra Cyril Svoboda.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, olomoucká kauza je kauza, která poutá naši pozornost. Myslím, že jedním z důsledků situace, která v České republice je, je, že to není otázka špatných zákonů, ale že se v České republice některá řízení neskutečně dlouho vlečou. To je obecný jev. A olomoucká kauza by nebyla olomouckou kauzou, kdyby řízení probíhalo rychleji.
Nyní jsme ve stadiu - a to chci Poslanecké sněmovně zde prohlásit - kdy kauzy, které tvoří tzv. olomouckou kauzu, jsou předávány již i fyzicky státnímu zastupitelství. Myslím, že je to zlomový moment, protože konečně se spisy dostávají z jedněch rukou do rukou dalších. Je to smysl toho, aby se s těmito věcmi pohnulo. To je informace důležitá.
Myslím si, že vytváření nových týmů k ničemu nepovede, protože naší snahou je, aby se pokročilo procesně v těchto věcech o kus dál. To má být naším společným cílem, ne vracet věci zpátky a vytvářet další vyšetřovat týmy. Neznamená to, že když se objeví nová trestní oznámení, že se nebudou šetřit.
Nyní ke komisi: Podle ústavy je komise ustavena k vyšetření - zdůrazňuji k vyšetření, nikoliv vyšetřování - věci veřejného zájmu. Sama komise ve svém stanovisku tvrdí - a po právu - že měla omezený časový prostor. Vyslechla jen několik svědků, kdežto policie vyslechla stovky svědků. Vyslechla jenom některé svědky, kdežto policie vyslechla svědky ze všech možných úhlů. Proto se mi zdá, že řada těchto závěrů je přijata velmi předčasně a s velmi kategorickým tónem, jako že jsou to věci dané. Ty věci nejsou dané.
Varuji před tím, abychom dali na stejnou misku vah šetření komise, které trvalo několik týdnů a kde bylo vyslechnuto jen několik svědků, což sama komise přiznává, a vedle toho na stejnou misku vah dát práci týmů úřadu vyšetřování, policistů, státních zástupců apod.
Myslím si, že by bylo dobré, aby Poslanecká sněmovna vzala na vědomí zprávu komise. Bylo by správné, aby příští Poslanecká sněmovna pokračovala v tomto úsilí, to znamená aby komise fungovala, aby pokročila, aby zde existovala veřejná kontrola fungování. Toto možné je, nicméně závěry této komise aby byly brány s velkou rezervou, protože podle mne dojde k devalvaci toho, co komise udělala. Není možné položit na stejnou váhu šetření takto krátké s tím, co bylo vykonáno na straně druhé. Velmi před tím varuji.
Proto můj návrh je - jestli je to možné - aby se zpráva pouze vzala na vědomí, aby další úkoly nebyly ukládány. Zdá se mi, že je to na základě velmi omezeného vniknutí do stavu věci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Nepochybuji o správném závěru pana ministra vnitra o tom, že komise za své krátké působení nemohla zjistit tolik, co zjistily komplexní vyšetřovací týmy za delší dobu. Ale nechápu, proč bychom měli odmítnout bod 3 usnesení, který říká, že doporučujeme znovuobnovení činnosti komise po volbách.
Upozorňoval jsem zde na to, jakým způsobem bylo jednáno za účasti předsedy parlamentu v Terstu na podzim loňského roku, že je potřeba, aby se parlament zabýval skutečným evropským problémem, a to je prorůstání organizovaného zločinu. Dokonce jsem přesvědčen, že kdyby nic jiného nebylo - kromě toho vzetí na vědomí -odhlasováno v návrhu na usnesení, tak bod 3 je třeba odhlasovat. V tomto směru zásadně s panem ministrem nesouhlasím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych reagovat na úvodní slova pana ministra vnitra, který olomouckou kauzu - jestli jsem mu dobře rozuměla - pokládá za víceméně běžný kriminální případ, který samozřejmě je zapotřebí vyřešit, ale pouze proto, že získal větší zájem v médiích, se dostal i na politickou scénu, které ve své podstatě nepřísluší. Omlouvám se, že velmi zjednodušeně interpretuji to, jak jsem jeho slova nebo i vystoupení některých z vás pochopila.
Chtěla bych se ale zmínit o něčem jiném. Očekávala bych ve vystoupení ministra vnitra - ale konečně i ve výstupu z jednání vyšetřovací komise - také konkrétní závěr, který by hodnotil specifický přístup bývalého vedení Ministerstva vnitra právě k této olomoucké kauze.
Připomněla bych, že několik hodin poté - a mluví se o tom i ve zprávě - kdy Ministerstvo vnitra bylo novými vyšetřovateli informováno o obvinění dalších vysoce postavených policejních činitelů a které mělo být počátkem akce proti této organizované skupině, dostali tito policisté pokyn nepodávat návrh na uvalení vazby. Bezprostředně potom bývalý ministr vnitra Jan Ruml 26. září 1997 vyšetřovací tým Olomouc rozpustil a policisty, kteří na případu pracovali, rozptýlil na jiná pracoviště, případně mimo službu. Shromážděná fakta byla rozdělena do více případů, do více složek. Souvislosti, které se zde začaly projevovat, se postupně vytrácely. Rozhodnutí ministra tímto způsobem zabránilo pokračovat v odhalování prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, šetření a postihu případně i dalších osob včetně vysoce postavených pracovníků resortu Ministerstva vnitra.
Podotýkám, že v současné době je podáno trestní oznámení jak na bývalého ministra vnitra Jana Rumla, tak i na policejního prezidenta Oldřicha Tomáška i na náměstka policejního prezidenta ing. Jana Zátorského.
Očekávala bych tedy, že současné vedení Ministerstva vnitra se vyjádří i k důvodnosti postupu bývalého vedení a vyjádří se k němu i ve svých závěrech i vyšetřovací komise, jejíž práci jinak vysoce oceňuji, protože v krátkém časovém období - a je to bohužel chyba nás všech, že jsme tuto komisi zřídili až na závěr volebního období - udělala to, co udělat mohla. Samozřejmě její podezření bude třeba dále dořešit. Lidé, kteří se na práci komise podíleli, nepochybně uznání zaslouží. Děkuji,
***