(pokračuje Langer)
Proč jako spolupachatelé, jako účastníci nebo jako osoby, které se podílely na přípravě trestného činu, nejsou stíháni i jiní členové tzv. bankovní čtyřky. Protože pokud připustíme tuto logiku věci, potom je naprosto zjevné, že se této akce účastnili, a z toho důvodu bychom se měli nad tímto takto vážně zamyslet, jak o tom hovořím.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Langrovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec...
Poslanec Ivan Langer: Já jsem, pane předsedo, ještě neskončil.
Předseda PSP Miloš Zeman: Omlouvám se. Na rozdíl od svého kolegy, který neklesl hlasem a kterému jsem důvěřivě ponechal slovo, vy jste hlasem klesl a já si to nesprávně vyložil jako ukončení vašeho příspěvku. Omlouvám se vám, prosím, pokračujte.
Poslanec Ivan Langer: Byla to dramatická pauza, pane předsedo.
Myslím si, že pokud si zkusíme položit tyto otázky, odpověď na ně bude snadná. Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že kolega Kočárník se žádného trestného činu nedopustil. Jsem přesvědčen, že institut imunity je zde právě pro takovéto příležitosti, a chtěl bych upozornit, že tento případ může být také precedentem do budoucna, a moc bych prosil, abychom velmi uvážlivě při svém hlasování nad tím, co jsem říkal, všichni přemýšleli.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Langrovi. Nyní ona ohlášená faktická poznámka pana poslance Matulky.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, drobná replika skutečně na předřečníka. Totiž pan kolega Langer tady vznesl skutečně vážné otázky, které jsou k zodpovězení. Potíž je v tom, že to jsou otázky, které by měl zodpovědět soud a na základě toho dospět k rozhodnutí, zda dospěje k potrestání, nebo nikoliv. Nejsou to otázky pro nás, abychom podle svého vlastního názoru se rozhodli, že trestní stíhání zakážeme.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Benda se svého slova vzdal, je nyní na řadě pan poslanec Jaroslav Orel, připraví se paní poslankyně Jaroslava Marvanová.
Poslanec Jaroslav Orel: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, především chci připomenout, že pan kolega Kočárník v době poskytnutí oné probírané záruky nebyl poslancem. Poskytnutí této záruky tedy nemá ani časovou, ani věcnou souvislost s výkonem poslaneckého mandátu. Kdyby se nestal následně poslancem, vůbec by se tato sněmovna touto věcí nezabývala, vůbec by se nezabývala vydáním nebo nevydáním k trestnímu stíhání. Ministr neposlanec, kdyby se nestal poslancem, by musel bez diskuse čelit orgánům činným v trestním řízení a počínat si jako kterýkoliv jiný občan. To za prvé.
Za druhé. Je pravděpodobné - ve spisu policejních orgánů je o tom dostatek důkazů - slovo pravděpodobné zdůrazňuji, že bývalý ministr porušil zákon. Má-li toto konkrétní porušení zákona důsledky v podobě naplnění skutkové podstaty nějakého konkrétního trestného činu, to musí rozhodnout soud a ne my.
Pokud se týká samotného poskytnutí záruky, je možné, že to bylo nejlepší řešení. Podle mého soudu to není jisté, ale možné to je. Řada řečníků o tom hovořila.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, buďte tak laskavi, a pokud se bavíte, opusťte nás a nepřekážejte naší práci. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Orel: Je možné a nikoliv jisté, že...
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím o to zejména kolegu Švrčka a kolegu Payna. Pánové, prosím vás, opravdu nás rušíte. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Orel: Děkuji. Je nepochybné, že řešení nebylo jediné. Sám osobně mám pochybnost, že záruku tohoto typu by mohl poskytnout nejen ministr, ale dokonce vláda jako celek. Mám o tom vážnou pochybnost.
Jiná je otázka, zda - a to je skutečně jiný problém - nutnost takového nebo podobného opatření postupu nebyla vyvolána rovněž některými chybami předtím provázejícími ekonomickou transformaci, chybami, na nichž se eventuálně mohl pan Kočárník podílet. Tato věc samozřejmě... (Syčení v sále.) Prosím.
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, máte slovo a nemůžete ho udělovat komukoliv jinému. Od toho jsem tady já. (Smích v sále.) Pokračujte ve své řeči.
Poslanec Jaroslav Orel: Pane předsedo, opravil bych vás. Nebylo to slovo, co jsme slyšeli.
Toto však již samozřejmě nemůže být předmětem diskuse o trestní odpovědnosti, ale je to otázka eventuální odpovědnosti politické. Vzhledem k tomu, že tato projednávaná věc nesouvisí s výkonem funkce poslance, považuji za nesprávné, aby pan kolega Kočárník byl sněmovnou za imunitu skrýván.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Orlovi. Uděluji nyní slovo paní poslankyni Marvanové. Zatím jako poslední přihlášený se připraví pan poslanec Šulák. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, ráda bych k projednávané věci připojila pár poznámek. Především bych vám doporučila, abyste si vzpomněli na téměř totožnou rozpravu k včera projednávanému bodu v případě vydávání k trestnímu stíhání jiného poslance, a to pana poslance Stráského. Jako členka mandátového a imunitního výboru jsem dostatečně seznámena se spisy, které shromáždila policie v obou těchto případech. Na základě znalostí obou těchto případů a informací, které vyplývají ze spisů, konstatuji a tvrdím jednoznačně, že oba případy jsou si nesmírně podobné.
V obou případech, jak pana poslance Stráského, tak pana poslance Kočárníka šlo o rozhodnutí bývalého ministra ve věci, kde byl patrně nedodržen správný úřední postup podle zákona, kde bylo zjištěno toto pochybení, ale zároveň v obou případech oba bývalí ministři se hájí tím, že tak činili z důvodů veřejného zájmu, tedy z důvodů, které byly veřejnosti a společnosti prospěšné. U pana ministra Stráského, jak zde znělo včera, to bylo z toho důvodu, aby byla zajištěna letecká záchranná služba, a u bývalého pana ministra Kočárníka to bylo z důvodu ochrany střadatelů České spořitelny.
V obou případech jde o stejné obvinění. Jde o obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele, aniž je podrobněji dokladováno ve spise, jak má být naplněna konkrétní skutková podstata a zdali je skutečně naplněn úmysl, je to úmyslný trestný čin a musí být dokladováno, že byly naplněny všechny znaky této skutkové podstavy včetně úmyslu způsobit sobě nebo jinému majetkový prospěch.
Dále bych ráda upozornila, že v obou případech, jak bývalého pana ministra Stráského, tak bývalého ministra Kočárníka, se jednalo nikoliv o jejich privátní rozhodnutí, ale rozhodnutí na základě doporučení příslušných orgánů. V případě pana poslance Kočárníka to bylo doporučení tzv. bankovní čtyřky. Jednalo se tedy o rozhodování veřejného činitele, nikoliv soukromých osob. Navíc včera jste vyslechli i zprávu současného premiéra, který i dnes po třech letech se za toto rozhodnutí věcně postavil a označil jej za věcně správné.
Ráda bych upozornila všechny, kteří nejsou dostatečně seznámeni s tím, jak hovoří trestní zákon, že v § 3 pro to, aby byla naplněna skutková podstata trestného činu, nestačí to, aby formálně byly naplněny některé znaky trestného činu, ale zároveň je zapotřebí, aby byla naplněna tzv. materiální stránka trestného činu, tj. společenská nebezpečnost, nebezpečnost trestného činu pro společnost. Připadá mi absurdní, aby sněmovna vydávala k trestnímu stíhání poslance, jehož rozhodnutí současný premiér označí za věcně správné a sněmovna tento závěr premiéra vezme na vědomí a nijak jej nezpochybní. Tady prostě ani v případě bývalého pana ministra Stráského, o kterém jsme rozhodli včera, že nebude vydán k trestnímu stíhání, ani v tomto případě bývalého ministra Kočárníka není naplněna materiální stránka trestného činu, tedy to, aby jednání vůbec, i když došlo k porušení zákona, bylo označeno jako trestné, tedy to, že je pro společnost nebezpečné.
***