Příloha č. 4
Přestupky
V blokovém řízení příslušníci
služby pořádkové policie řešili
784 590 (+13 791) přestupků a vybrali částku
cca 142 556 tis. Kč (cca +31 585 tis. Kč).
Příslušníci služby pořádkové
policie dále oznámili nebo odevzdali k projednání
163 397 (+5 058) přestupků (§ 58 odst. 1 a
odst. 3 písm. a), odložili 124 265 (-22 349) přestupků
(§ 58 odst. 3 písm. b), z toho pro nezjištění
pachatele 103 360 (-20 855).
Příslušníci služby železniční
policie zjistili v r. 1995 celkem 42 925 (+7 854) přestupků,
z toho nejvíce proti veřejnému pořádku
(41,51%), v dopravě (27,38%) a proti majetku (19,44%).
V blokovém řízení dosáhla výše
pokut částky cca 2 891 tis. Kč (cca -908
tis. Kč).
Příslušníci služby dopravní
policie v r. 1995 zjistili celkem 1 090 228 dopravních
přestupků, z toho na místě v blokovém
řízení vyřídili 809 345 přestupků
v celkové částce cca 212 680 tis. Kč
a do správního řízení předali
280 883 přestupků. V blokovém a správním
řízení vybrala dopravní policie za
pokuty 441 688 tis. Kč, což je o cca 119 298 tis.
Kč více než v r. 1994.
Celní orgány v r. 1995 zjistily 35 290 (+15%) celních
přestupků a souhrnná celní hodnota
zboží činila 452 250 tis. Kč. Dále
zjistily 466 devizových přestupků v částce
cca 23 000 tis. Kč (do nabytí účinnosti
devizového zákona od 1. 10. 1995).
Příloha č. 5
Trestná činnost příslušníků
Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanců
Celní správy
Z regionálního hlediska jsou v celkovém počtu
trestných činů policistů nejpočetněji
zastoupeni policisté Severomoravského (70),
Severočeského (62) kraje a hl. m. Prahy
(36 - zde však oproti r. 1994 došlo ke snížení
počtu obviněných o 1/3). Oproti r. 1994 však
vzrostla trestná činnost policistů v Jihočeském
(+9 tr.č.) a v Jihomoravském (+23 tr.č.)
kraji, kde také nejvíce vzrostl počet pachatelů
policistů.
Další pohled umožňuje srovnání
procenta obviněných z celkového počtu
policistů v daném kraji. Z tohoto hlediska je nejvyšší
procento v Severočeském (1,45%) a Severomoravském
(1,15%) kraji, nejnižší v Západočeském
(0,38%) a v krajích Středočeském
a Východočeském (0,44%).
Z 270 obviněných bylo 172 (63,70%) policistů
v praporčických hodnostech a 98 (36,30%) v hodnostech
důstojnických, ve vedoucích funkcích
bylo 16 (5,90%) policistů. I v r. 1995 měli
největší podíl na trestné činnosti
policisté věkové kategorie do 30 let
(149), přičemž zároveň jde o
policisty s kratší dobou služby (těžiště
je ve skupině s délkou služby 5 - 9 let, tedy
ve skupině, která nastoupila v letech 1986 - 1990).
Z hlediska příslušnosti k jednotlivým
službám bylo opět nejvíce pachatelů
z pořádkové policie (138, 51% - jejich
podíl se však oproti r. 1994 snížil o
13,20%) a z dopravní policie (32, 11,80%), která
v r. 1995 předstihla kriminální službu.
V r. 1995 se také o 50% (-8) snížil počet
obviněných vyšetřovatelů, naopak
významně vzrostl počet obviněných
žáků SPŠ MV ČR (r. 1994 1 obviněný,
r. 1995 12 obviněných) a ochranné služby
(r. 1994 1 obviněný, r. 1995 6 obviněných).
V r. 1995 se opět zvýšil počet podání
na činnost PČR o 17,30% oproti r. 1994, přitom
podíl oprávněných stížností
zůstal prakticky stejný jako v r. 1994 (13,20%).
Nejvíce oprávněných stížností
směřovalo proti policistům Správy
hl. m. Prahy (274), Severomoravského (256) a Severočeského
(203) kraje, nejméně Jihočeského
(57) a Východočeského (73) kraje.
Nejvíce stížností je tradičně
proti příslušníkům pořádkové
(2 910) a dopravní (767) policie, nejvyšší
procento oprávněných stížností
je proti příslušníkům správní
služby (40,30%).
Nejčastějšími příčinami
oprávněných stížností
jsou nedbalost a nekázeň (42%) a nesprávný
výklad služebních a právních
norem (25,70%). Stížnosti na vedoucí pracovníky
a na policisty - důstojníky mají vyšší
oprávněnost než ostatní.
Dlouhodobě se projevují nedostatky v postupu v trestním
a přestupkovém řízení a v nevhodném
jednání a chování policistů.
Vysoká oprávněnost stížností
je u personálních, platových a bytových
záležitostí (36%) a u nepřijetí
oznámení dle trestního řádu
(32,20%).
Vojáci v základní službě se nejčastěji
dopouštěli svémocného odloučení
v 2 448 (+26%, v r. 1994 bylo zvýšení oproti
r. 1993 o 49,70%) případech. Úřadům
vyšetřování PČR bylo předáno
1 424 osob, velitelským orgánům k řešení
462 osob. Pro porušování povinností
strážní a dozorčí služby
šetřila Vojenská policie 694 (+31,90%, v r.
1994 bylo zvýšení oproti r. 1993 +151,70%)
případů, úřadům vyšetřování
PČR předala 366 a velitelským orgánům
453 osob.
V r. 1995 Vojenská policie šetřila 36 sociálně
patologických jevů na úseku nealkoholové
toxikománie, z toho 23 trestných činů
(+225%, v r. 1994 bylo zvýšení oproti r.
1993 +77%) a 13 přestupků. 15 pachatelů předala
úřadům vyšetřování
PČR a 24 velitelům ke kázeňskému
projednání. Většinou šlo o marihuanu,
ale vyskytly se i tvrdé drogy (heroin), barbituráty
ve spojení s alkoholem a čichání toluenu.
Vojenská policie dále šetřila 280
trestných činů tzv. šikanování
(porušování práv a chráněných
zájmů vojáků), což je o 30,20%
více než v r. 1994 (v r. 1994 byl vzrůst
oproti r. 1993 +40,30%). V několika případech
pachatelé napadli oběti fyzicky a způsobili
jim 2 těžká a 22 lehkých zranění.
Kromě 18 (-28%) ztrát a krádeží
zbraní šetřila Vojenská policie i 3
ztráty a krádeže (loupeže) zbraní
u praporu MS OSN UNPROFOR.
Na trestné činnosti zaměstnanců Celní
správy se podílejí především
mladí celníci. Během r. 1995 obdržely
celní orgány 288 (-12%) stížností,
z toho 76 (-1,30%) oprávněných. Nejvíce
oprávněných stížností
bylo na nesprávnou aplikaci celních předpisů
(26,60%), na průtahy, šikanování a nesprávný
postup při celním řízení (18,40%)
a na nevhodné chování a porušování
zásad služební zdvořilosti (1 1,80%).
Příloha č.6
Pachatelé trestné činnosti
Podíl recidivistů na struktuře pachatelů
(28,78%) se oproti r. 1994 podstatně nezměnil (-0,49%)
a je téměř konstantní ve všech
krajích v ČR (nejvíce stoupl v Severočeském
kraji +0,84%, nejvíce klesl v Jihomoravském kraji
-2,83%).
O zaměření recidivistů více
vypovídá jejich podíl na určitých
druzích kriminality. Celkově se nejvíce podíleli
na vloupáních do bytů (56,15%) a do rekreačních
objektů (58,90%). Významný a stále
rostoucí je jejich podíl na trestné činnosti
páchané na železnici (53,3 1%, +2,93%), zejména
na krádežích zásilek (89,21%, +5,71%)
a na krádežích prostých (61,64%, +7,58%).
V některých regionech je pak podíl recidivistů
na kvalifikované trestné činnosti zvláště
vypovídající - např. v Severomoravském
kraji spáchali 78,60% objasněných krádeží
vloupáním, na území hl. m. Prahy 74%
krádeží vloupáním do bytů
a v Severočeském kraji 65,21% krádeží
vloupáním do rekreačních objektů.
Jihomoravský kraj opakovaně uvádí
rizikovou skupinu pachatelů - podnikatelů, kterou
tvoří "někteří podnikatelé
- vysokoškolské a středoškolské
vzdělání, věk 25 - 35 let, dříve
netrestaní, páchají zpravidla hospodářskou
trestnou činnost, v některých případech,
v provázanosti na organizované skupiny recidivistů,
dochází k násilné trestné činnosti
vycházející z jejich podnikatelských
aktivit".
Cizinci spáchali ve sledovaném období celkem
11 384 trestných činů (+1 958 tr.č.),
nejvíce na území hl. m. Prahy (2 969
tr.č.), v Severomoravském (1 611 tr.č.) a
v Severočeském kraji (1 388 tr.č.). Do oblasti
majetkové kriminality spadalo 5 519 tr.č. (+839
tr.č., 48,48% z celkové trestné činnosti
cizinců a 6,64% ze všech objasněných
trestných činů této kriminality),
z toho nejvíce krádeží prostých
(2 385 tr.č., 20,95% z celkové trestné činnosti
cizinců, 5,97% ze všech objasněných
trestných činů této kriminality) a
krádeží vloupáním (2 000 tr.č.,
6,76% ze všech objasněných trestných
činů této kriminality), z nichž téměř
1/3 tvořily krádeže vloupáním
do rekreačních objektů. Významný
je podíl cizinců na kapesních krádežích
(27% ze všech objasněných trestných
činů) a počet trestných činů
hospodářské kriminality spáchaných
cizinci (2 641 tr.č., 11,56% všech objasněných
trestných činů), což je oproti stejnému
období loňského roku o 55,44% (+942 tr.č.)
více. Nejvíce trestných činů
hospodářské kriminality bylo zjištěno
na území hl.m. Prahy (786 tr.č.) a Západočeského
kraje (399 tr.č.). Cizinci spáchali 1 159 trestných
činů spadajících do oblasti násilné
kriminality (+29 tr.č., 10,14% z celkové trestné
činnosti cizinců a 6,64% z objasněných
trestných činů celkem), z toho 313 úmyslných
ublížení na zdraví, 194 loupeží
a 25 vražd.
Ve sledovaném roce měli největší
podíl na trestné činnosti občané
SR (59,30%), kteří působili především
v Severomoravském kraji a páchali zejména
majetkovou trestnou činnost (krádeže). 10%
se podílejí na trestné činnosti cizinců
Vietnamci (hospodářská trestná činnost
ochranné známky), 5,70% Poláci (majetková
kriminalita) a 4,50% Ukrajinci (majetková a násilná
kriminalita).
Pro další vývoj kriminality cizinců
jsou zajímavé údaje Úřadu pro
zahraniční styky a informace o situaci v Mnichově:
V r. 1994 zde bylo z celkového počtu vyšetřovaných
osob 43,80% (20 385) cizinců a každý pátý
z nich byl žadatelem o azyl. Podíl cizinců
na aktivitách organizovaného zločinu zde
dosáhl 75%.
Příloha č. 7
Oběti trestné činnosti
V r. 1995 se zvýšil celkový počet
evidovaných napadených osob na 42 926 (+7,10%).
Zde je nutné upozornit, že oběti latentní
kriminality se vyskytují zejména u kriminality mravnostní
a u některých trestných činů
násilné a majetkové kriminality. Podle
výzkumu "Institucionální souvislosti"
uskutečněného v druhé polovině
r. 1995 consorciem pro užitou sociologii UNIVERSITAS je např.
u násilných trestných činů
hlášena zhruba polovina spáchaných činů.
Občané nehlásí především
případy vydírání, prodeje drog
a pochybného obchodování.
Z celkového počtu napadených osob bylo oproti
r. 1994 napadeno o 1 577 žen a o 752 mužů více.
Občané jsou nejvíce zasaženi krádežemi
prostými, úmyslným ublížením
na zdraví a loupežemi. Podle výzkumu
GfK (Geselschaft für Konsum) pocit velkého ohrožení
kriminalitou ve srovnání s minulým rokem
mírně poklesl, ale zároveň poklesl
i podíl těch, kteří vůbec nepociťují
ohrožení svého majetku, zdraví nebo
života. Zcela bezpečně se cítí
jenom menšinová část populace - 15%
nepociťuje žádné ohrožení
majetku, 28% vůbec necítí ohrožení
svého zdraví a 38% necítí žádné
ohrožení svého života. Nejvíce
obav o svůj majetek a zdraví projevili zaměstnanci
se samostatnou odpovědností (vyšší
úředníci apod.) a za zcela bezpečný
považují svůj majetek nekvalifikovaní
dělníci. Z hlediska regionů se nejméně
o svůj majetek, zdraví a život obávají
obyvatelé východních Čech (většina
z nich - 56% dokonce vůbec nemá pocit, že by
kriminalita ohrožovala jejich život), největší
obavy mají obyvatelé Severočeského
kraje a hl. m. Prahy.
Z pohledu občanů patří mezi nejobávanější
druhy kriminality vykradení bytu a krádeže
aut. Méně se občané obávají
loupežného přepadení, kapesních
krádeží a finančních podvodů.
Nejmenší ohrožení občané
cítí u zabití, vydírání
nebo únosu dítěte. Nejobávanějším
regionem je pro tuto trestnou činnost Praha a severní
Čechy.
Počet obětí evidovaných úmyslných
ublížení na zdraví vzrostl u žen
na 2 283 (+12,70%), u mužů na 5 463 (+8,80%) a u dětí
na 444 (+11,50%), což potvrzuje stále se zvyšující
brutalitu těchto trestných činů.
Porovnáme-li věkové kategorie napadených
osob s věkovou strukturou obyvatelstva ČR, je nejrizikovější
věk od 19 do 30 let.
Podle kriminální statistiky bývají
ženy častěji než muži objektem krádeží,
vyhrožování a omezování osobní
svobody. Muži se naopak více než ženy (i
přes uvedený nárůst) stávají
objektem úmyslného ublížení na
zdraví, loupeže a vydírání.
Zjištěná mravnostní kriminalita (znásilnění
a pohlavní zneužívání) postihuje
dívky a mladistvé do 15 let (58%) více než
dospělé ženy (42%).
Občan - oběť se může rozhodnout
pro neohlášení trestného činu
a tím vlastně pro zvyšování latence
kriminality. Toto rozhodnutí učiní nejčastěji
proto, že nevěří v dopadení pachatele
nebo, že se bojí odplaty z jeho strany. Tyto dva důvody
může do značné míry eliminovat
větší jistota občanů v dopadení
pachatele (zvyšování objasněnosti)
i jejich lepší informovanost o svých právech
a povinnostech.