Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha č. 8

Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

Nápad vyšetřovacích spisů se snížil na 10 528 trestních věcí, tj. o 7,04% (-8 897) a o 2,30% se snížil i počet obviněných osob. Ve sledovaném období vyšetřovatelé celkem vyřídili 1 16 093 trestních věcí, tedy o 5% (+5 565) více než činil nápad (podílem neskončených věcí z minulých let, které byly převzaty od jiných orgánů). V souvislosti se zvýšením objasněnosti se v r. 1995 ve skladbě vyšetřovaných případů zvýšil i podíl věcí se známým pachatelem o 9,40%, tedy na 67,90%.

Zvyšování podílu trestních věcí obsahujících závažné sériově nebo skupinově páchané delikty pokračuje i v r. 1995 a větší intenzitu má i prolínání hospodářské a obecné kriminality s prvky organizovaného zločinu. Stále se zvyšuje podíl trestních věcí s účastí cizinců.

Návrhem na podání obžaloby ukončili vyšetřovatelé 65 562 (+13,20%) trestních věcí, z toho podíl věcí předaných státním zastupitelstvím do dvou měsíců vzrostl o 9,10% oproti r. 1994. Ze všech vyšetřovatelem skončených trestních stíhání osob činil podíl těch, na které byl podán návrh na žalobu 85,30% (+4,40%).

Průměrná délka vyšetřování od zahájení trestního stíhání do předání návrhu na podání obžaloby byla v r. 1995 112 dní a obvinění bylo v průměru sděleno za 17 dní (-5 dní) od přijetí trestního oznámení.

Nadprůměrných výsledků dosáhli vyšetřovatelé ve Východočeském, Západočeském, Severomoravském a Jihočeském kraji. Pozitivní posun nastal především ve Východočeském kraji, který měl v r. 1995 nejlepší výsledky ze všech, přestože v r. 1994 patřil mezi nejslabší. Tento kraj je nejlepší z hlediska produktivity práce (ukončené návrhy na podání obžaloby i počet obviněných) a je zde i nejlepší kvalita vyšetřování (např. podíl věcí vrácených k doplnění je 5,60%). Vyšetřovatelé v Západočeském, Severomoravském, Jihočeském i Středočeském kraji vynikají zejména ve všech ukazatelích, které odrážejí rychlost výkonu.

Za celostátním průměrem dlouhodobě zaostávají úřady vyšetřování v hl. m. Praze a v Jihomoravském kraji. Úřady vyšetřování v Praze (a v tomto případě i v Severočeském kraji) mají však nejslabší výsledky v kvalitativních ukazatelích, na druhé straně však mají nejvyšší produktivitu práce (počet spisů vyřízených jedním vyšetřovatelem). Úřady vyšetřování Jihomoravského kraje jsou podprůměrné ve všech ukazatelích.

Zatížení vyšetřovatelů spisy je v jednotlivých krajích nerovnoměrné, přestože v r. 1995 byla přijata změna systemizace, která neopodstatněné rozdíly částečně zmírnila. Rozdíl v zatíženosti vyšetřovatelů Západočeského a Východočeského kraje na jedné straně a Prahy a Severočeského kraje na straně druhé (přibližně 8 spisů) je v současné době pouhým převodem pracovních míst neřešitelný. V r. 1995 nastoupilo na úřady vyšetřování 349 vyšetřovatelů, 236 jich odešlo a neobsazeno zůstalo 221 pracovních míst. Nejhorší situace je v hl. m. Praze, kde k 31. 12. 1995 chybělo 74 (19,10%) vyšetřovatelů, což je 1/3 všech neobsazených míst v ČR. Naproti tomu je v některých krajích počet plánovaných míst již naplněn (např. v Jihomoravském kraji). Podíl právníků se snížil na 20,80% (-2,20%), 34,50% vyšetřovatelů má vysokoškolské vzdělání jiného směru a 45,70% má vzdělání středoškolské. V r. 1995 mělo 35,50% všech vyšetřovatelů praxi kratší než 2 roky. Nezájem právníků o práci vyšetřovatele je podle Úřadu vyšetřování pro ČR dán zejména její značnou odbornou a psychickou náročností a poměrně nízkým finančním ohodnocením. V této souvislosti upozorňuje Úřad vyšetřování pro ČR na nesoulad mezi požadavkem specializovaného vzdělání vyšetřovatelů a možností jejich finančního ohodnocení. Bakalářské studium na PA ČR sice saturuje kvalifikační předpoklady vyšetřovatelů, nenaplňuje však předpoklad vysokoškolského vzdělání, které je nutné pro zařazení do vyšší než 8. platové třídy. Naproti tomu absolvent jiné vysoké školy, která neposkytuje potřebnou kvalifikaci, může být do vyšší platové třídy zařazen./

V r. 1995 se zlepšila úroveň spolupráce s jednotlivými útvary a službami Policie České republiky i úroveň materiálů předávaných policejními orgány na úřady vyšetřování. O 20% se snížil počet případů, které vyšetřovatel pro neúplnost nepřevzal od policejního orgánu (v r. 1994 10 676 trestních věcí, v r. 1995 8 541 trestních věcí). V 1 398 trestních věcech vypátraly policejní orgány pro vyšetřovatele místo pobytu podezřelého. Metodickou pomoc formou školení i studijních pobytů (podle působnosti ve služebních obvodech) poskytovaly úřady vyšetřování celním úřadům (po tom, co tyto získaly novelou trestního řádu postavení policejních orgánů 1. 9. 1995). Státní zástupci a soudci prakticky nevyužívají své oprávnění přibírat znalce a těžiště znaleckého dokazování zůstává v přípravném řízení trestním. Díky tomu se zvýšil počet znaleckých posudků a tlumočení o 21,40% (na 53 125) a náklady vzrostly dokonce o 33,60% (na 111 500 tis. Kč), nejvíce z oboru ekonomiky a dopravy.

Během r. 1995 byla přijata konkrétní opatření zaměřená především na zrychlení a zkvalitnění vyšetřování, na řešení rozdílů v zatížení vyšetřovatelů, na zvýšení počtu kontrolních akcí, na analýzu a korekci systému hodnocení úrovně vyšetřování, na personální zajištění apod. Počet kontrolních akcí se ze 7 v r. 1994 zvýšil na 15 v r. 1995.

V r. 1995 soudy ČR pravomocně odsoudily nejvíce pachatelů za trestné činy majetkové kriminality - více než 40% odsouzených se dopustilo trestného činu krádeže, zpronevěry a podvodu (majetková trestná činnost). Dále je nejvíce odsouzených za dopravní kriminalitu, za porušování domovní svobody, zanedbání povinné výživy atd. Za trestný čin vraždy bylo v r. 1995 odsouzeno 134 osob, za znásilnění 182 osob a za loupež 1 202 osob.

Ve skladbě ukládaných trestů převažoval podmíněný trest odnětí svobody, který byl uložen 65% (+0,40%) osobám, nepodmíněný trest byl uložen 22,80% (+1,40%) osobám a samostatný peněžitý trest 9,10% (-3,60%) osobám. U 1 232 osob, především mladistvých, bylo upuštěno od potrestání. Recidivistům byl ukládán převážně nepodmíněný trest (více než 60%), mladistvým převážně trest podmíněný. 12 pachatelům byl uložen trest mezi 15 až 25 lety (vždy za kvalifikovanou vraždu), doživotí ve sledovaném období uloženo nebylo.

Z celkového počtu 19 508 vězňů bylo v r. 1995 3 130 (16,50%) cizinců.

Z celkového počtu 8 000 obviněných ve vazbě bylo v přípravném řízení 4 037 (-1 098) a v řízení před soudem 3 941 (+252) obviněných. Dále bylo ve vazbě 22 osob zajištěných k vyhoštění. Průměrná délka vazby k 31. 12. 1995 byla 226 dní, což je o 15 dní více než v r. 1994.

Vězeňská služba vytváří podmínky pro zvyšování kvalifikace odsouzených. V r. 1995 získalo střední vzdělání 74 (+30) odsouzených, studujících bylo 191 (+38) a v kursech si zvýšilo kvalifikaci 333 (+96) odsouzených.

Příloha č. 9

Nelegální migrace

Pašování

Celní orgány při provádění celního dohledu zjistily v r. 1995 celkem 9 754 (+33%, +2 426) celních deliktů a předmětem těchto protiprávních jednání bylo zboží v celní hodnotě 2 281 000 tis. Kč (-17%).

V r. 1995 bylo 302 zjištěných případů předáno k vyřízení jiným státním orgánům, z toho 174 finančním úřadům a 106 podnětů na zrušení nebo odebrání živnostenského listu živnostenským úřadům.

Specializované útvary boje proti podloudnictví Celní správy věnovaly značnou pozornost pašování alkoholických nápojů a lihu, přičemž zjistily celkem 48 případů se zkrácením cla a daní 280 000 tis. Kč. Hlavní podíl na zjištěných případech měly tzv. fiktivní vývozy tuzemských lihovin, které v současné době řeší orgány činné v trestním řízení a příslušné finanční úřady. V oblasti ropných produktů šetřily specializované útvary 15 případů se škodou 900 000 tis. Kč. Uvedená trestná činnost je páchána organizovanými skupinami a šetří se v úzké souvislosti s příslušnými útvary Policie ČR.

V rámci činnosti pohraničních celních úřadů, v celním a pohraničním pásmu a zejména při kontrolách stánkového prodeje zjistily celní orgány 300 případů nelegálního dovozu neznačených cigaret se zkrácením cla a daní ve výši 215 500 tis. Kč.

Novelou trestního řádu, která nabyla účinnosti dnem 1. 9. 1995, získaly celní úřady postavení policejních orgánů. Během 4 měsíců r. 1995 převzaly celní úřady 93 případů k policejnímu prověřování a v 50 případech je předaly vyšetřovateli PČR k zahájení trestního stíhání.

Příloha č. 10

Organizovaný zločin

Příslušníci zahraničních kriminálních struktur přicházejí a etablují se v ČR většinou podle následujícího modelu: Cizinci, kteří zde již podnikají nebo získali české státní občanství, zakládají obchodní společnosti (ty mohou krýt i čeští občané) a do obchodního rejstříku nechají zapsat další osoby jako společníky. Ti pak přijíždějí do ČR na základě oficiálního pozvání, dostávají povolení k dlouhodobému pobytu a zakládají nové společnosti a zvou další "obchodní společníky". Společnosti většinou nevykazují žádný zisk, často ani žádnou aktivitu a slouží ke krytí trestné činnosti. Tento model se stále opakuje a osoby, které stály na počátku řetězce, přerušují zjevné kontakty a stahují se do pozadí, (mohou též vystupovat jako významní podnikatelé). ÚOOZ PČR upozorňuje na to, že získání českého občanství (i fiktivním sňatkem) a tím českého pasu, je vysoce ceněno vzhledem k bezvízovému styku ČR se západní Evropou.

Občané bývalého Sovětského svazu, kteří páchají násilné trestné činy (vraždy, vydírání) využívají znalosti prostředí i kontaktů s českými občany, mnohdy bývalými příslušníky StB a stojí za nimi velký kapitál. Provozují herny, kasína, erotické salóny a restaurace. Mimosoudní vymáhání peněz je obvykle spojeno s dalšími nezákonnými aktivitami, zejména se závažnou hospodářskou trestnou činností.

Pracovníci ÚOOZ registrovali v r. 1995 56 případů a 102 osob pro vydírání.

Překupníci zbraní a radioaktivního materiálu již nepožadují složení potřebné vysoké sumy v hotovosti, ale vyžadují bankovní garance, čímž do obchodu vstupují specialisté na mezinárodní bankovní operace. Do nezákonného obchodu s výbušninami zasahují spíše čeští občané, kteří nabízejí látky pocházející z krádeží, z ušetřených zásob plastických průmyslových trhavin (semtex) nebo jde o plastické trhaviny vyrobené podomácku na vysoké profesionální úrovni.

Pro nezákonný obchod se zbraněmi a výbušninami realizovali pracovníci ÚOOZ 55 případů a 82 osob, pro nezákonný obchod se štěpnými materiály 6 případů a 8 osob.

Ve spojení s organizovaným převaděčstvím realizovali pracovníci ÚOOZ v r. 1995 16 případů a 57 osob.

Pro organizovanou prostituci získávají její organizátoři dívky pomocí inzerátů nabízejících práci v zahraničí (servírky, hostesky, modelky) nebo používají násilné donucovací prostředky či únosy. Luxusnější formy prostituce organizují i majitelé hotelů, erotických salónů, heren a taxikáři. Dochází přitom k zneužívání mladistvých osob obou pohlaví.

Pracovníci ÚOOZ v r. 1995 realizovali v souvislosti s organizovanou prostitucí 49 případů a 111 osob.

Během nejvýznamnější akce zajišťování padělků byly zabaveny padělky 1 000,- Kč a 5 000,- Kč v celkové výši 3 998 tis. Kč a 100,- a 1 000,- DEM v hodnotě 138 000 tis. DEM. Tato trestná činnost je prováděna na celém území ČR a za r. 1995 pracovníci ÚOOZ realizovali 46 případů a 81 osob.

Velkou část krádeží a převozů vozidel provádějí pachatelé na zakázku a čeští občané se účastní jak při vlastních krádežích a převozu, tak při podvodech.

V r. 1995 realizovali pracovníci ÚOOZ 38 případů a 43 osob.

Úspěchem Národní protidrogové centrály ÚOOZ v r. 1995 bylo nesporně zajištění největší továrny na výrobu MDMA-Extazi v Evropě. Pracovníci ÚOOZ registrovali celkem 154 případů a 255 osob v souvislosti s prodejem a výrobou drog. Z toho 53 případů ilegální přepravy drog a psychotropních látek bylo zjištěno v součinnosti s orgány Celní správy.

Aktivity organizovaných kriminálních skupin v r. 1995 se projevují na celém území ČR, ale některé regiony mají svá specifika.

V Západočeském kraji, s centrem v Plzni a Karlových Varech, jde hlavně o převaděčství, organizovanou prostituci, obchod se zbraněmi a drogami i o vydírání a finanční podvody. Působí zde české skupiny propojené na občany ze SNS a bývalé Jugoslávie.

V Jihočeském kraji se vyskytují zejména podvody s cennými papíry, nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek, padělání a organizovaná ozbrojená loupežná přepadení. Skupiny pachatelů pocházejí přímo z Jihočeského kraje.

Ve Východočeském kraji policisté dokumentovali nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek, padělání, vydírání, podvody, násilnou a majetkovou trestnou činnost organizovaných skupin.

Organizované trestné činnosti v Jihomoravském kraji se dopouštějí hlavně občané bývalé Jugoslávie, Sovětského svazu a občané Itálie. Jde zejména o vydírání, nelegální obchod s lidmi, padělání, podvody, nedovolené ozbrojování, loupeže a nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek.

V Severomoravském kraji, zejména v oblasti Olomouce a Ostravy, se vyskytují větší skupiny osob z bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu, z Itálie a Vietnamu, spolupracující s občany ČR. Zaměřují se na organizovanou prostituci, krádeže a převozy aut do Polska, SNS a na Balkán (spojení s finančními a pojišťovacími podvody), na obchody s drogami a na padělání. (Byla zjištěna skupina pachatelů z ČR, Maďarska a Vietnamu, která se dopouštěla podvodů, nedovoleného ozbrojování.)

Na území hl. m. Prahy je možné se setkat téměř se všemi druhy této trestné činnosti. Podobná situace je v Severočeském kraji, kde kromě občanů ČR a široké škály etnických skupin působí reemigranti. Kriminalitu zde v mnoha případech legalizuje soukromá podnikatelská činnost a objevuje se snaha pronikat do orgánů státní správy (což se však dosud nepodařilo prokázat).

V r. 1995 pracovníci ÚOOZ zadrželi celkem 997 (+412) osob, z toho 227 (+140) cizinců, vazebně bylo stíháno 496 (+174), z toho 144 (+79) cizinců. Zjištěné škody v r. 1994 byly cca 3 000 tis. Kč, v r. 1995 cca 1 000 000 tis. Kč.

Příloha č. 11

Kriminalita některých skupin mládeže

Úplnější obraz o zaměření pachatelů z řad mládeže poskytuje jejich podíl na některých druzích kriminality či trestných činech. Z hlediska celorepublikového jednoznačně vedou požáry, kde tento podíl dosáhl téměř 60% (59,60%), nejvíce v kraji Jihočeském (74,29%) a Středočeském (68%), nejméně na území hl. m. Prahy (36,36%). Více než 40% se mládež podílela na krádežích věcí z aut (45,49%) a jízdních kol (43,48%). Krádeží věcí z aut spáchala nejvíce v Severomoravském (60,24%) a Západočeském (51,39%) kraji, krádeží kol na území hl. m. Prahy (53,95%) a v Severočeském kraji (51,27%). Kromě uvedených trestných činů překročil 40% hladinu ještě podíl pachatelů z řad mládeže na kapesních krádežích v Jihočeském (45,83%) a Západočeském (43,64%) kraji, na vloupání do chat v Západočeském (41,77%) a v Severomoravském kraji na loupežích (40,64%).

V Západočeském kraji, kde nejvíce stoupl podíl dětí do 15 let, které se dopustily činu jinak trestného (+1,75%) ze všech krajů v CR, je nejrizikovější skupinou učňovská mládež (skupiny 2 až 3 učňů) a děti ze zvláštních škol v Plzni. Mezi učňovskou mládeží se obecně vyskytují zejména pachatelé tzv. bagatelní majetkové kriminality (krádeže v obchodních domech, osobních věcí apod.), ale také projevy vandalismu a časté jsou případy telefonátů o umístění výbušniny v budově školy.

Policisté Jihomoravského kraje uvádějí, že roste počet pachatelů blízkých věku mladistvých, kteří vykrádají obchody a sklepní kóje.