Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V Praze dne 9. května 1996

Předkládá:

prof. Ing. Václav Klaus, Csc., v. r.

předseda vlády České republiky

Příloha

k usnesení vlády

ze dne 9. května 1996 č. 284

Vláda projednala roční účetní závěrku Fondu národního majetku České republiky k 31. prosinci 1995 a výroční zprávu Fondu národního majetku České republiky za rok 1995, které předložil ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci a předseda prezidia Fondu národního majetku České republiky.

Předložená roční účetní závěrka byla auditorem schválena bez výhrad.

Předložená výroční zpráva obsahuje přehled o činnosti Fondu národního majetku České republiky za rok 1995 v dostatečném rozsahu s výjimkou toho, že podle názoru vlády by měla též obsahovat v části týkající se plnění "malého rozpočtu" informaci o vazbě čerpání mezd (a i ostatních nákladů) na naplnění počtu pracovníky a dále též komentář k čerpání investičního fondu.

Vláda doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby roční účetní závěrku a výroční zprávu schválila.

V Praze dne 13. června 1996

č.j.:200/48/96

Věc: Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku České republiky za rok 1995

Předkládá:

Ing.Jiří Skalický, v.r.

předseda prezídia FNM ČR

a ministr pro správu národního

majetku a jeho privatizaci ČR

Ve smyslu zákona č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, patří do působnosti prezídia FNM ČR projednat nejpozději do 30. dubna 1996 roční účetní závěrku za rok 1995 a předložit ji se stanoviskem dozorčí rady FNM ČR k projednání vládě ČR, která je se svým stanoviskem předloží ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Roční účetní závěrka za rok 1995 byla ověřena auditorskou organizací, kterou FNM ČR stanovila dozorčí rada FNM ČR (A.D.U., spol. s r.o.).

Prezídium FNM ČR projednalo roční účetní závěrku včetně zprávy auditora o jejím ověření a výroční zprávu na svém zasedání dne 5. dubna 1996 a souhlasilo s předložením zmíněných materiálů k projednání vládě České republiky.

Dle výroku auditora účetní závěrka ve všech podstatných aspektech věrně zobrazuje majetek, závazky a stav fondů. Hospodaření FNM ČR za období roku 1995 se uskutečňovalo dle auditorů v souladu s platnými právními předpisy, především s ustanoveními zákona č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem o účetnictví a schváleným rozpočtem. Auditoři na základě zjištěných skutečností doporučili schválení roční účetní závěrky bez výhrad.

Výroční zpráva FNM ČR za rok 1995 vyjadřuje hlavní aktivity FNM ČR v roce 1995, stav realizace privatizačních projektů k 3 1. 12. 1995 a čerpání rozpočtových prostředků v roce 1995. Výroční zpráva je v části II tohoto materiálu.

Obsah:

1. Hlavní aktivity Fondu národního majetku ČR v roce 1995

2. Stav realizace privatizačních projektů k 31. 12. 1995

3. Zpráva o finančním hospodaření FNM ČR k 31. 12. 1995

I. Souhrnná bilance peněžních příjmů a výdajů FNM ČR k 31. 12. 1995

II. Přehled o vydaných a splacených obligací FNM ČR k 31. 12. 1995

III. Přehled o celkovém stavu majetku FNM ČR k 31. 12. 1995

IV. Přehled o zprivatizovaném majetku k 31. 12. 1995

V. Přehled o poskytnutých zárukách FNM ČR za úvěry akciových společností

4. Zpráva o čerpání rozpočtu Fondu národního majetku ČR pro rok 1995

1. Hlavní aktivity Fondu národního majetku ČR v roce 1995

V letech 1992 až 1994 byla privatizace jedním z nejaktuálnějších společenských témat a to především díky privatizaci kupónové. Konec druhé vlny kupónové privatizace velká část veřejnosti chápe jako ukončení celého privatizačního procesu. Skutečnost je však zcela jiná. Na počátku roku 1995 bylo zprivatizováno pouze cca 61% majetku a akcií zařazených do tzv. "velké privatizace" (privatizace zabezpečovaná FNM ČR). Přibližně 49% z nezprivatizovaného majetku a akcií tvořily strategické účasti Fondu národního majetku (majetková účast FNM ČR v 56 klíčových společnostech). Pokud hodnotíme postup privatizace v oblasti standardních privatizačních metod (tj. vyloučíme vliv kupónové privatizace, pak musíme konstatovat, že na počátku roku 1995 bylo zprivatizováno pouze cca 38% majetku a akcií určených pro tento způsob privatizace.

Na jedné straně je tedy možno konstatovat, že byl ukončen proces "masové privatizace", na druhé straně však poměrně značný objem akcií na privatizaci teprve čekal.

Základní prioritou činnosti FNM ČR v roce 1995 bylo zabezpečit výrazný posun na úseku privatizace standardními metodami tj. prodejem majetku a akcií formou veřejných soutěží a veřejných dražeb, přímých prodejů vládou schváleným nabyvatelům a prodejem akcií prostřednictvím kapitálového trhu. Na rozdíl od předchozích let, kdy hlavní privatizační strategií bylo privatizovat co nejrychleji, v roce 1995 se daleko větší pozornost soustřeďuje na výši finančních prostředků získaných z privatizace. Privatizační strategií tedy již není pouze privatizovat rychle, ale přichází další požadavek - privatizovat také co nejefektivněji.

Rok 1995 můžeme v činnosti Fondu národního majetku charakterizovat jako rok masivního uplatňování standardních privatizačních metod (např. na úseku přímých prodejů bylo v tomto roce uzavřeno 1 252 kupních smluv tj. cca 35% veškerých smluv uzavřených uzavřených od počátku privatizace).

Dosud nezprivatizovaný majetek a akcie můžeme rozdělit do několika kategorií:

- akcie představující strategické účasti státu (FNM ČR)

- ostatní akcie ve vlastnictví FNM ČR, které nepředstavují strategickou účast státu

- majetek u kterého již bylo rozhodnuto o způsobu privatizace, ale privatizace dosud nebyla realizována, resp. ukončena

- majetek u kterého dosud nebylo rozhodnuto o způsobu jeho privatizace

Strategické účasti představují buď majoritní nebo alespoň významné podíly FNM ČR v 56 akciových společnostech, které mají zvláštní význam pro ekonomiku České republiky. Jedná se např. o společnosti z odvětvi telekomunikací (Telecom), petrochemického průmyslu (Unipetrol), výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody (ČEZ, regionální distribuční společnosti), hutnictví, hornictví apod. Mezi tyto společnosti patří rovněž všechny komerční banky vzniklé transformací a privatizací bývalých státních peněžních ústavů. U všech těchto společností existují důvody pro ponechání možnosti státní kontroly resp. státních zásahů prostřednictvím majetkové účasti Fondu národního majetku. V některých případech chce stát prosazovat určité strukturální změny, v jiných případech chce prostřednictvím majetkové účasti kontrolovat, aby společnost nezneužívala svého monopolního postavení. U některých společností probíhal pod patronací státních orgánů výběr strategického zahraničního partnera resp. jednání s tímto partnerem. Jedná se především o společnosti Telecom a Unipetrol, které uzavřely v této oblasti významné kontrakty zabezpečující mnohamiliardové přímé investice ze zahraničí.

V průběhu roku 1995 se vláda několikrát zabývala problematikou strategických účastí. Přijala obecný závěr, že je potřeba jejich počet i rozsah snížit. K rozhodnutí o dokončení privatizace u konkrétních společností však zatím nedošlo.

Ostatní účasti tvoří především neprodané zbytky akcií z kupónové privatizace, akcie určené pro přímý prodej o které vládou schválení nabyvatelé ztratili zájem, neprodané zaměstnanecké akcie a další akcie, které se z různých důvodů nepodařilo zprivatizovat. Po skončení druhé vlny kupónové privatizace vlastnil FNM ČR více než 1 200 takových emisí. Základní privatizační strategie u této kategorie zní - privatizovat rychle a současně maximalizovat výnosy. Drtivá většina těchto akcií se proto prodává prostřednictvím kapitálového trhu nebo formou veřejných soutěží. Přednostně jsou privatizovány majoritní a velké podíly, protože Fond národního majetku nechce u těchto společností provádět důležitá podnikatelská rozhodnutí. Vychází z přesvědčení, že tato rozhodnutí by měli učinit již reální dlouhodobí vlastníci (akcionáři).

Při prodeji akcií na kapitálovém trhu využívá FNM ČR formy "blokových prodejů". Při tomto způsobu obchodování je nabízen najednou celý balík akcií určité společnosti. Technika prodeje je založena na principu "holandské aukce". Na počátku stanoví prodávající nereálně vysokou cenu nabízeného bloku akcií, kterou postupně snižuje. Obchod je uzavřen v okamžiku, kdy je na straně poptávky někdo ochoten akceptovat nabízenou cenu za celý blok akcií. Tímto způsobem prodeje dosahuje FNM ČR v průměru dvojnásobných cen oproti oficiálním kursům kapitálového trhu.

Prodej formou veřejné soutěže se používá především v případech, kdy se privatizují významné podíly na společnostech, které se neobchodují na kapitálovém trhu, nebo lze předpokládat, že se ve veřejné soutěži podaří výrazně rozšířit okruh potenciálních zájemců. Hlavní rozdílem mezi veřejnou soutěží a "blokovým obchodem" na kapitálovém trhu je rozsah informací poskytovaných Fondem národního majetku jakožto prodávajícím. Ve veřejné soutěži se o společnosti, jejíž akcie jsou předmětem prodeje, zpracovává rozsáhlé informační memorandum, pro zájemce se organizují prohlídky veškerých prostor společnosti, umožňuje se jim nahlédnout do nejdůležitějších právních a ekonomických dokladů atd. Při nákupu akcií formou blokového obchodu si musí veškeré informace zabezpečit investor sám.

Neprodaný majetek na rozdíl od neprodaných akcií není ve vlastnictví Fondu národního majetku, ale je dosud ve vlastnictví státu a spravují jej původní státní podniky nebo státní organizace. I v případech, kdy vláda resp. ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci již rozhodlo o způsobu prodeje, není realizace takového rozhodnutí bezproblémová. Ve snaze zabránit vzniku dalších pohledávek po lhůtě splatnosti totiž FNM před podpisem kupní smlouvy požaduje závazný doklad o schopnosti nabyvatele uhradit kupní cenu (závazný bankovní příslib, bankovní garanci, potvrzení o vinkulaci prostředků ve prospěch FNM apod.). Celá řada nabyvatelů není schopna takový doklad předložit a FNM musí vrátit projekt na MSNMP jako nerealizovatelný se žádostí o změnu rozhodnutí o privatizaci. V drtivé většině v takových případech navrhuje veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu.

Ve státním vlastnictví je ještě určitá část majetku s jehož zařazením do privatizace se sice počítá, ale o způsobu privatizace nebylo do konce roku 1995 rozhodnuto. Jedná se především o část majetku Českých drah a část majetku z odvětví zdravotnictví (některé druhy lůžkových zařízení). Kromě toho existuje celá rada tzv. "zbytkových státních podniků", to je podniků u nichž nelze zatím z důvodů probíhajících soudních sporů, popř. z jiných důvodů dokončit privatizaci.

V rámci snahy o zkvalitnění privatizace formou standardních metod došlo v roce 1995 k některým systémovým změnám.

Jedná se především o nová pravidla veřejných soutěží, která sice byla schválena již v roce 1994, prakticky se však začala uplatňovat až v roce 1995. Podle těchto pravidel musí každý účastník veřejné soutěže složit předem kauci obvykle ve výši 10% minimální nebo orientační ceny. Pokud by vítěz soutěže nedodržel svůj soutěžní návrh, kauce mu propadá. Na rozdíl od dřívější praxe se také již nevyhlašuje pořadí dalších nabídek a pokud vítěz svůj soutěžní návrh nesplní, vyhlásí Fond národního majetku opakovanou soutěž. Opakovaná soutěž se vyhlašuje rovněž v případě, že se v prvním kole nikdo nepřihlásí.

Další novinkou při organizaci veřejných soutěží je způsob odměňování externích firem, které pro FNM ČR soutěže připravují. Zatímco dříve byly tyto firmy odměňovány bez jakékoli vazby na dosaženou kupní cenu, dnes je jejich odměna stanovena jako procentní podíl z dosažené a skutečně zaplacené kupní ceny. První zkušenosti z nového způsobu spolupráce s externími firmami jsou pozitivní. Jednoznačně lze konstatovat, že se výrazně zlepšila kvalita přípravy veřejných soutěží. Daleko kvalitnější jsou nejen veškeré dokumenty a informace předávané potenciálním zájemcům, ale externí firmy zodpovědněji prověřují veškerou dokumentaci vztahující se k privatizovanému majetku a samy iniciují odstranění případných nesrovnalostí. Chyby na straně organizátora soutěže totiž mohou být důvodem k odsouvání termínu splatnosti kupní ceny, popř. i důvodem ke zrušení soutěže. Veškeré takto vzniklé škody jdou na vrub příslušné externí firmy.

Druhou významnou systémovou změnou je podstatné zvýšení objemu akcií prodávaných prostřednictvím kapitálového trhu. Možnost výraznějšího využiti kapitálového trhu pro potřeby privatizace je spojena se zahájením blokových obchodů, které jsou pro potřeby privatizace nejvýhodnější. Na Pražské burze cenných papírů byly blokové obchody zahájeny v říjnu 1994, o 5 měsíců později bylo možno obchodovat obdobným způsobem i na RMS. Za tuto dobu nabídl FNM ČR prostřednictvím kapitálového trhu 524 emisí akcií v celkové nominální hodnotě 3,3 mld. Kč. Z toho v roce 1995 uvedl na trh nabídku 467 emisí v celkové nominální hodnotě 2,7 mld. Kč.

Do konce roku 1995 prodal FNM prostřednictvím blokových obchodů na kapitálovém trhu 400 emisí (z toho za rok 1995 370 emisí) v celkové nominální hodnotě 2,1 mld. Kč (z toho za rok 1995 1,8 mld. Kč). Celkové tržby za prodej těchto akcií činily 1,15 mld. Kč (z toho v roce 1995 0,9 mld. Kč).

Z uvedených údajů jasně vyplývá, že prodej akcií prostřednictvím kapitálového trhu se v roce 1995 stal plnohodnotnou privatizační metodou. V budoucnosti lze očekávat, že podíl tohoto způsobu privatizace dále poroste. Výhodou je především rychlost prodeje i plateb, bezpečnost a transparentnost prodeje atd.

Kromě zabezpečování vlastního procesu privatizace (uzavírání kupních smluv. organizace veřejných soutěží a veřejných dražeb, obchodování na kapitálovém trhu apod.) musí Fond národního majetku ČR zajišťovat celou řadu dalších činností, které s tímto procesem souvisejí nepřímo. Jedná se zejména o:

- výkon akcionářských práv u majetkových účastí FNM

- vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti

- zastupování FNM v soudních sporech

- agenda související s poskytováním ekologických náhrad

Výkonem akcionářských práv se rozumí především aktivní účast zástupců FNM ČR na valných hromadách akciových společností a v některých případech i v jejich orgánech (dozorčích radách nebo představenstvech). Přístup FNM ČR k výkonu akcionářských práv u strategických majetkových účastí je jiný než u ostatních společností. Zatímco u strategických společností musí Fond národního majetku ČR aktivně prosazovat určité záměry vyplývající z politiky státu v příslušném odvětví, u ostatních společností se Fond snaží vyhnout zásadním podnikatelským rozhodnutím provádí pokud možno pouze opatření, která vedou k urychlenému dokončení privatizace.

U strategických společností FNM ČR vždy spolupracuje s příslušnými orgány státní správy. V některých případech pověřil formou mandátní smlouvy příslušný orgán výkonem akcionářských práv. Ke konci roku 1995 FNM ČR pověřil výkonem akcionářských práv u 32 akciových společností ministra průmyslu a obchodu, u jedné společnosti ministra zemědělství výživy, u 2 společností ministra hospodářství, u 2 společností ministra financí a u l společnosti ministra dopravy. V ostatních případech s těmito orgány Fond úzce spolupracuje. Pro potřeby výkonu akcionářských práv v bankách byl dokonce ustaven speciální poradní orgán (tzv. "bankovní čtyřka") složený z ministrů financí privatizace, guvernéra ČNB a předsedy výkonného výboru FNM ČR. Na této úrovni se konzultují všechna zásadní akcionářská rozhodnutí. Pracovníci příslušných odvětvových ministerstev jsou u nejdůležitějších strategických společností navrhování a voleni do dozorčích rad příp. představenstev těchto společností.

U ostatních společností se Fond snaží svůj vliv omezit. V případech, kdy je jeho podíl nižší než 10%, se zpravidla zástupce FNM ČR vůbec neúčastní jednáni valné hromady. Výjimkou jsou společnosti u nichž Fond vlastní tzv. "zlatou akcii" (akcie se zvláštními právy pomocí níž Fond kontroluje dodržování některých speciálních podmínek), resp. případy kde je potřeba podpořit ze strany FNM ČR určitá rozhodnutí, která např. urychlí dokončení privatizace apod. Zástupci FNM ČR jsou vysíláni do orgánů těchto společností pouze v případech, kdy je potřeba ve spolupráci orgány společností řešit konkrétní problémy související s dokončením privatizace. Jedná se např. o nedořešené delimitační otázky, případy, kdy management společnosti odmítá provést některé kroky nutné k dokončení privatizace společnosti apod.

Systémová opatření, která začal Fond národního majetku ČR uplatňovat na úseku vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti již v roce 1 994, se ukázala jako správná. I v roce 1995 proto pracoval v rámci FNM speciální odbor jehož jediným úkolem je připravovat a realizovat opatření směřující k vymožení těchto pohledávek. Přístup Fondu k jednotlivým "neplatičům" je diferencovaný v závislosti na okolnostech za nichž došlo k prodlení (objektivní příčiny nebo úmyslná spekulace), na ochotě nabyvatele spolupracovat při likvidaci pohledávky, na tom, zda nabyvatel zaplatil alespoň část majetku nebo zda nezaplatil vůbec nic, na objemu dalších závazků vztahujících se k privatizovanému nezaplacenému majetku atd.

Návrhy postupu vůči jednotlivým "neplatičům" jsou projednávány ve zvláštní komisi, která je k tomu účelu zřízena výkonným výborem, a její závěry jsou schvalovány přímo ve výkonném výboru. Fond používá k vymáhání pohledávek všechny postupy, které náš právní řád umožňuje - od soudních žalob, přes návrhy na konkurs, odstoupení do smlouvy po vzájemné dohodě s nabyvatelem až po násilné převzetí majetku (zatím bylo použito pouze u tzv. zmařených dražeb, protože v těchto případech je majetek právně ve vlastnictví FNM ČR a je vydražitelem, který jej odmítá vydat, užíván nezákonně).

Kromě represivních opatření vůči "neplatičům" používal FNM ČR i v roce 1995 tzv. prevenci vzniku "neplatičů", jež byla zavedena v předchozím roce. Prevence spočívá v tom, že každý nabyvatel privatizovaného majetku, jehož kupní cena přesahuje 5 mil. Kč musí před uzavřením kupní smlouvy doložit svoji schopnost zaplatit celou kupní cenu. Jako doklad může sloužit závazný příslib úvěru od některé banky, doklad o vinkulaci vkladu, bankovní garance, úvěrová smlouva apod.

Praxe ukázala, že jak represivní, tak zejména preventivní opatření jsou velmi účinná. Za rok 1995 se podařilo snížit celkový objem pohledávek po lhůtě splatnosti ze 7,7 mld. Kč na začátku roku na 5,8 mld. Kč na jeho konci. Pokud měříme vývoj pohledávek po lhůtě splatnosti relativním ukazatelem - jejich procentním podílem z celkových příjmů Fondu za prodej majetku a akcií, je vývoj ještě příznivější. Uvedený podíl klesl z 9,2% na počátku roku na 5,4% na konci roku.

Jednou z velmi náročných agend je zastupování FNM ČR v soudních sporech. Od počátku existence FNM ČR bylo podáno 1 077 žalob v nichž Fond vystupoval jako strana žalovaná nebo jako žalobce. K 31. 12. 1995 bylo v řízení stále ještě 918 žalob. Tento vývoj jednoznačně ukazuje, že objem agendy související s vedením soudních sporů postupem času narůstá a jen velmi malá část soudních sporů je ukončena. Pokud jde o charakter soudních sporů, asi polovina všech sporů se týká ručení FNM za závazky privatizovaných subjektů, 271 sporů se týká kupních smluv, 139 sporů se týká restitučních problémů, 27 sporů se týká akciových společností a zbytek jsou ostatní spory.

Výše uvedenou agendu zabezpečují zčásti vlastní pracovníci FNM včetně právníků na regionálních pracovištích FNM ČR a částečně je zabezpečována pomocí externích advokátů a komerčních právníků.

S realizací některých privatizačních projektů úzce souvisí agenda poskytování ekologických náhrad. Jedná se o celý komplex činností, jehož smyslem je využít prostředky získané privatizací k odstranění nebo zmírnění nejzávažnějších ekologických škod na privatizovaném majetku. Možnost použití prostředků FNM na tyto účely je upravena zákonem č. 171/1991 Sb. a konkrétní pravidla jsou obsažena především v "Zásadách řešení ekologických závazků při privatizaci" schválených vládou ČR dne 17. 3. 1993 (usnesení vlády č. 123/93). Úkolem FNM na tomto úseku je především:

- na základě rozhodnutí vlády ČR připravovat a uzavírat smlouvy o poskytování ekologických náhrad

- ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, resp. dalšími orgány se podílet na výběru nejvhodnějších dodavatelů sanačních prací (organizátorem výběrového řízení na dodavatele je vždy investor

- kontrolovat průběh sanačních prací především z hlediska hospodárnosti vynakládaných prostředků (jedná se o tzv. "supervizní činnost", při níž FNM spolupracuje s předními specialisty popř. specializovanými firmami v příslušných oborech)

- v souladu s uzavřenými smlouvami hradit skutečné náklady vynaložené na odstranění "starých" ekologických škod

K 31. 12. 1995 rozhodla vláda ČR o uzavření 256 "ekologických" smluv. FNM k témuž datu již 124 těchto smluv uzavřel. Na základě uzavřených smluv bylo ke konci roku 1995 uhrazeno z prostředků FNM 966 mil. Kč (v roce 1993 - 9,1 mil. Kč, v roce 1994 148,3 mil. Kč a v roce 1995 - 808,6 mil. Kč).

2. Stav realizace privatizačních projektů k 31. 12. 1995

V průběhu roku 1995 přijal FNM ČR k realizaci od ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci celkem 1 050 privatizačních projektů, obsahujících 2 893 privatizačních jednotek s účetní hodnotou ve výši 23 534 748 tis. Kč. Ke konci roku byla privatizace ukončena u 1 212 privatizačních projektů s 2 247 privatizačními jednotkami, účetní hodnota zprivatizovaného majetku (dle privatizačních projektů) činila 20 311 019 tis. Kč. Podrobný průběh privatizace včetně údajů o použitých privatizačních metodách dokumentuje tabulka - Realizace privatizačních projektů a použití transformačních forem.

Vzhledem ke specifickým problémům souvisejícím s privatizací zdravotnictví sleduje FNM v rámci celkových údajů o privatizaci údaje o privatizaci zdravotnických zařízení. U této kategorie bylo převzato k realizaci 499 privatizačních projektů s majetkem v účetní hodnotě 3 098 001 tis. Kč a ukončeno bylo 478 privatizačních projektů s majetkem účetní hodnotě 1 611 821 tis. Kč. Převažující metodou při privatizaci zdravotnických zařízení byly přímé prodeje předem určenému zájemci, kde bylo předáno k realizaci 1 195 privatizačních jednotek s majetkem v účetní hodnotě 1 756 000 tis. Kč, ukončeno pak bylo 790 privatizačních jednotek, jejichž účetní hodnota dle privatizačních projektů činila 1 039 946 tis. Kč. Další významnou metodou privatizace zdravotnických zařízení byly bezúplatné převody, kde FNM převzal k realizaci 266 privatizačních jednotek, s majetkem v účetní hodnotě 1 224 523 tis. Kč, privatizace byla ukončena u 234 privatizačních jednotek, s majetkem v účetní hodnotě 564 865 tis. Kč Privatizace zdravotnictví představuje v současné fázi převody značného množství velmi malých privatizačních jednotek (jednotlivých ordinací, lékáren apod.). Privatizace stejného objemu majetku je tak z hlediska FNM podstatně pracnější než v jiných odvětvích.

Celkově FNM od začátku privatizace do 31. 12. 1995 převzal k realizaci 5 277 privatizačních projektů. Privatizace byla ukončena u 3 541 projektů, což představuje 67% celkové realizace. Relativně nejvyšší rozpracovanost se projevila u projektů na veřejnou soutěž. To bylo vyvoláno především problémy při schvalování rozpočtu FNM na rok 1995. Vedení FNM muselo do doby přijetí definitivního rozhodnutí o podobě rozpočtu pozastavit uzavírání mandátních smluv.s externími firmami a tak prodloužit realizaci převzatých privatizačních projektů.

Z celkového počtu privatizačních projektů převzatých Fondem národního majetku od začátku privatizace do 31. 12. 1995 se 957 privatizačních projektů týkalo privatizace zdravotnických zařízení. V rámci tohoto odvětví bylo ukončeno 672 projektů, tj. 70% z projektů, které FNM převzal k realizaci. Dosazení 70% realizace bylo způsobeno jednak zvýšenou intenzitou práce, dále pak organizačními opatřeními (vytvoření nového oddělení pro privatizaci zdravotnických zařízení a intenzivnější využívání regionálních pracovišť).

V tabulce Realizace privatizačních projektů a použití transformačních forem je uveden postup privatizace v členění na privatizační projekty předané a ukončené. Předaným projektem se rozumí privatizační projekt u kterého vláda, resp. ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci vydalo rozhodnutí o privatizaci a FNM jej od MSNMP fyzicky převzal. Privatizačním projektem ukončeným je z hlediska FNM ČR projekt, podle něhož již byla uzavřena kupní smlouva, dohoda o vydání věci, smlouva o bezúplatném převodu, resp. byla ukončena dražba. Tam, kde na základě projektu vzniká akciová společnost, pokládá za moment ukončení projektu (pouze pro účely této tabulky) založení akciové společnosti. U projektů na privatizaci dříve založených "státních" akciových společností se (pouze pro účely této tabulky) ukončením projektu rozumí převzetí majetkové účastí od zakladatele.

Hodnota majetku uváděná v této tabulce je přebírána z aktualizovaných privatizačních projektů a neshoduje se proto se skutečnou hodnotou privatizovaného majetku, která je následně zjišťována z účetních závěrek privatizovaných subjektů, je předmětem účetnictví FNM a je součástí Zprávy o finančním hospodaření FNM ČR (bod 3 výroční zprávy).

Základní přehled o použitých privatizačních metodách poskytuje tabulka nazvaná. "Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách" která je rozdělena na dvě části:

- přehled o prodeji majetku a restitucí, obsahující údaje privatizaci realizované formou přímých převodů majetku z FNM na nové vlastníky,

- přehled o zakládání akciových společností a převzetí majetkových účastí státu (dříve založené "státní" akciové společnosti). Akcie těchto společností FNM následně privatizuje v souladu s rozhodnutím o privatizaci, o čemž dává přehled další tabulka - Přehled o privatizaci akcií a.s.

Tabulka Přehled o privatizaci akcií a.s. vyjadřuje průběh privatizace akcií od počátku privatizace do 31. 12. 1995 a zvlášť za rok 1995.

Část 1. Akcie převzaté na FNM ČR vyjadřuje nominální hodnotu veškerých akcií určených k privatizaci, které FNM za příslušné období získal. Rozhodující část těchto akcií byla pochopitelně získána v rámci realizace privatizačních projektů. FNM však některé akcie nabyl také jiným způsobem. Např. účastí na úpisech v rámci zvyšování základního jmění některých společnosti (týká se především bankovního sektoru), kapitalizací pohledávek apod. V rámci realizace privatizačních projektů převzal FNM ČR k privatizaci touto metodou majetek v účetní hodnotě 751 417 897 tis. Kč (uvedeno v předchozí tabulce - Realizace privatizačních projektů). Založením akciových společností, resp. převzetím majetkových účastí státu získal FNM akcie v celkové nominální hodnotě 689 054 881 tis. Kč. Rozdíl mezi hodnotou vloženého majetku a nominální hodnotou získaných akcií tvoří především rezervní fondy akciových společností, které bylo nutno vytvořit při jejich založení.

Část 2. Privatizace akcií vyjadřuje dosavadní průběh privatizace akcií podle jednotlivých privatizačních metod.

Část 3. Akcie v držení FNM ČR k 31. 12. 95 poskytuje přehled o dosud nezprivatizovaných akciích. Převážnou část těchto akcí představují strategické účasti státu. O termínech a způsobu jejich privatizace bude muset rozhodnout vláda. Ostatní akcie v držení FNM ČR budou urychleně privatizovány.

Část 4. Akcie nezaknihované k 31. 12. 95 vyjadřuje nominální hodnotu akcií (již založených společností), které různých důvodů dosud nebyly připsány na účet FNM ČR ve Středisku cenných papírů.

I. Stav realizace privatizačních projektů

II. Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách

1. Prodej majetku a restituce

2. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí

(tis. Kč)

*) tj. kapitalizaci pohledávek FNM ČR, vložení zpět vzatého majetku v případě neplatičů do s.r.o., zálohovým převzetím akcií od zakladatelů, převzetím akcií akciové společnosti RIF a podílových listů.