20. Čl. 36
| Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost | Schůze Parlamentu jsou veřejné. |
| může být vyloučena jen za | Veřejnost může být vyloučena |
| podmínek stanovených zákonem. | jen za podmínek stanovených |
| zákonem. |
21. Čl. 37
| Zrušuje se. | |
| /1/ Společnou schůzi komor svolává | |
| předseda Poslanecké sněmovny. | |
| /2/ Pro jednání společné schůze | |
| komor platí jednací řád Poslanecké | |
| sněmovny. |
22. Čl. 38
| /1/ Člen vlády má právo účastnit | /1/ Člen vlády má právo |
| se schůzí obou komor, jejich výborů | účastnit se schůzí Parlamentu, |
| a komisí. Udělí se mu slovo, | jeho výborů a komisí. |
| kdykoliv o to požádá. | Udělí se mu slovo, kdykoliv |
| /2/ Člen vlády je povinen | osobně o to požádá. |
| se dostavit do schůze Poslanecké | /2/ Člen vlády je povinen |
| sněmovny na základě jejího usnesení. | osobně se dostavit do |
| To platí i o schůzi výboru, | schůze Parlamentu na základě |
| komise nebo vyšetřovací komise, | jeho usnesení. To platí i |
| kde však se člen vlády může dát | o schůzi výboru, komise nebo |
| zastupovat svým náměstkem nebo | vyšetřovací komise, kde však |
| jiným členem vlády, není-li výslovně | se člen vlády může dát zastupovat |
| požadována jeho osobní | svým náměstkem nebo |
| účast. | jiným členem vlády, není-li |
| výslovně požadována jeho | |
| osobní účast. |
23. Čl. 39
| /1/ Komory jsou způsobilé se | /1/ Parlament je způsobilý |
| usnášet za přítomnosti alespoň | se usnášet za přítomnosti |
| jedné třetiny svých členů. | alespoň jedné třetiny |
| /2/ K přijetí usnesení komory | poslanců. |
| je třeba souhlasu nadpoloviční | /2/ K přijetí usnesení Parlamentu |
| většiny přítomných poslanců nebo | je třeba souhlasu |
| senátorů, nestanoví-li zákon | nadpoloviční většiny přítomných |
| jinak. | poslanců, nestanoví-li |
| /3/ K přijetí usnesení o vyhlášení | zákon jinak. |
| válečného stavu a k přijetí | /3/ K přijetí usnesení o vyhlášení |
| usnesení o souhlasu s pobytem | válečného stavu a |
| cizích vojsk na území České republiky | k přijetí usnesení o souhlasu |
| je třeba souhlasu nadpoloviční | s pobytem cizích vojsk |
| většiny všech poslanců | na území České republiky je |
| a nadpoloviční většiny všech | třeba souhlasu nadpoloviční |
| senátorů. | většiny všech poslanců |
| /4/ K přijetí ústavního zákona | /4/ K přijetí ústavního zákona |
| a ke schválení mezinárodní smlouvy | a ke schválení mezinárodní |
| podle čl. 10 je třeba souhlasu | smlouvy podle čl. 10 je |
| třípětinové většiny všech | třeba souhlasu třípětinové |
| poslanců a třípětinové většiny | většiny všech poslanců. |
| přítomných senátorů. |
| 24. Čl. 40 | Zrušuje se. |
| K přijetí volebního zákona a | |
| zákona o zásadách jednání a styku | |
| obou komor mezi sebou, jakož i | |
| navenek a zákona o jednacím řádu | |
| Senátu je třeba, aby byl schválen | |
| Poslaneckou sněmovnou a Senátem. |
25. Čl. 41
| /1/ Návrhy zákonů se podávají | /1/ Návrhy zákonů se podávají |
| Poslanecké sněmovně. | Parlamentu. |
| /2/ Návrh zákona může podat poslanec, | /2/ Návrh zákona může podat |
| skupina poslanců, Senát, | poslanec, skupina poslanců, |
| vláda nebo zastupitelstvo vyššího | vláda nebo zastupitelstvo |
| územního samosprávného celku. | vyššího územního |
| samosprávného celku. |
26. Čl. 42
| /1/ Návrh zákona o státním rozpočtu | Návrh zákona státním rozpočtu |
| a návrh státního závěrečného | a návrh státního závěrečného |
| účtu podává vláda. | účtu podává vláda. Parlament |
| tyto návrhy projednává | |
| /2/ Tyto návrhy projednává na | na veřejné schůzi. |
| veřejné schůzi a usnáší se na | |
| nich jen Poslanecká sněmovna. |
27. Čl. 43
| /1/ Parlament může rozhodnout | /1/ Parlament může rozhodnout |
| o vyhlášení válečného stavu, | o vyhlášení válečného stavu, |
| je-li Česká republika napadena | jeli Česká republika napadena |
| nebo je-li třeba plnit mezinárodní | nebo jeli třeba plnit mezinárodní |
| smluvní závazky o společné | smluvní závazky o společné |
| obraně proti napadení. | obraně proti napadení. |
| /2/ Vyslat ozbrojené síly mimo | /2/ Vyslat ozbrojené síly mimo |
| území České republiky lze jen | území České republiky lze jen |
| se souhlasem obou komor. | se souhlasem Parlamentu. |
28. Čl. 44, odst. 3
| /3/ Vláda je oprávněna žádat, | /3/ Vláda je oprávněna žádat, |
| aby Poslanecká sněmovna skončila | aby Parlament skončil projednávání |
| projednávání vládního návrhu | vládního návrhu zákona |
| zákona do tří měsíců od jeho | do tří měsíců od jeho předložení, |
| předložení, pokud s tím vláda | pokud s tím vláda spojí |
| spojí žádost o vyslovení důvěry. | žádost o vyslovení důvěry |
29. Čl.45
| Zrušuje se. | |
| Návrh zákona, se kterým Poslanecká | |
| sněmovna vyslovila souhlas, | |
| postoupí Poslanecká sněmovna Senátu | |
| bez zbytečného odkladu. |
30. Čl. 46
| /1/ Senát projedná návrh zákona a | Zrušuje se. |
| usnese se k němu do třiceti dnů od | |
| jeho postoupení. | |
| /2/ Senát svým usnesením návrh zákona | |
| schválí nebo zamítne nebo | |
| vrátí Poslanecké sněmovně s | |
| pozměňovacími návrhy anebo vyjádří | |
| vůli nezabývat se jím. | |
| /3/ Jestliže se Senát nevyjádří ve | |
| lhůtě podle odstavce 1, platí, že | |
| je návrh zákona přijat. |
31 Čl. 47
| Zrušuje se. | |
| /1/ Jestliže Senát návrh zákona | |
| zamítne, hlasuje o něm Poslanecká | |
| sněmovna znovu. Návrh zákona je | |
| přijat, jestliže je schválen | |
| nadpoloviční většinou všech poslanců. | |
| /2/ Jestliže Senát návrh zákona | |
| vrátí Poslanecké sněmovně s | |
| pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm | |
| Poslanecká sněmovna ve znění | |
| schváleném Senátem. Jejím usnesením | |
| je návrh zákona přijat. | |
| /3/ Jestliže Poslanecká sněmovna | |
| neschválí návrh zákona ve znění | |
| schváleném Senátem, hlasuje znovu | |
| o návrhu zákona ve znění, ve kterém | |
| byl postoupen Senátu. Návrh | |
| zákona je přijat, jestliže je | |
| schválen nadpoloviční většinou | |
| všech poslanců. | |
| /4/ Pozměňovací návrhy nejsou | |
| při projednávání zamítnutého nebo | |
| vráceného návrhu zákona v Poslanecké | |
| sněmovně přípustné. |
32. Čl. 48
| Zrušuje se. | |
| Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat | |
| se návrhem zákona, je tímto | |
| usnesením návrh zákona přijat. |
33. Čl. 50 odst. 2
| /2/ O vráceném zákonu hlasuje | /2/ O vráceném zákonu hlasuje |
| Poslanecká sněmovna znovu. | Parlament znovu. Pozměňovací |
| Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. | návrhy nejsou přípustné. |
| Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na | Jestliže Parlament setrvá na |
| vráceném zákonu nadpoloviční většinou | vráceném zákonu nadpoloviční |
| všech poslanců, zákon se vyhlásí. | většinou všech poslanců, |
| Jinak platí, že zákon nebyl přijat. | zákon se vyhlásí. Jinak platí, |
| že zákon nebyl přijat. |
34. Čl. 51
| Přijaté zákony podepisuje předseda | Přijaté zákony podepisuje |
| Poslanecké sněmovny, prezident | předseda Parlamentu, prezident |
| republiky a předseda vlády. | republiky a předseda |
| vlády. |
35. Čl. 54 odst. 2
| /2/ Prezidenta republiky volí | /2/ Prezidenta republiky volí |
| Parlament na společné schůzi obou | Parlament. |
| komor. |
36. Čl. 57 odst. 1
| /1/ Prezidentem republiky může být | /1/ Prezidentem republiky |
| zvolen občan, který je volitelný do | může být zvolen občan, který |
| Senátu. | má právo volit a dosáhl věku |
| 40 let. |
37. Čl. 58
| /1/ Navrhovat kandidáta je oprávněno | /1/ Navrhovat kandidáta je |
| nejméně deset poslanců nebo | oprávněno nejméně deset |
| deset senátorů. | poslanců. |
| /2/ Prezidentem republiky je zvolen | /2/ Prezidentem republiky je |
| kandidát, který získal nadpoloviční | zvolen kandidát, který získal |
| většinu hlasů všech poslanců | nadpoloviční většinu |
| i nadpoloviční většinu hlasů | hlasů všech poslanců. |
| všech senátorů. | |
| /3/ Nezíská-li žádný z kandidátů | /3/ Nezískáli žádný z kandidátů |
| nadpoloviční většinu hlasů všech | nadpoloviční většinu |
| poslanců a všech senátorů, koná se | všech poslanců, koná |
| do čtrnácti dnů druhé kolo volby. | se do čtrnácti dnů druhé |
| /4/ Do druhého kola postupuje kandidát, | kolo volby. |
| který získal nejvyšší počet | /4/ Do druhého kola postupují |
| hlasů v Poslanecké sněmovně, a | dva kandidáti, kteří |
| kandidát, který získal nejvyšší počet | získali nejvyšší počet |
| hlasů v Senátu. | hlasů v prvém kole. |
| /5/ Jeli více kandidátů, kteří | /5/ Jeli více kandidátů na |
| získali stejný počet hlasů v | prvém nebo druhém místě, |
| Poslanecké sněmovně, nebo více | kteří získali stejný počet |
| kandidátů, kteří získali stejný | hlasů, postupují do druhého |
| nejvyšší počet hlasů v Senátu, | kola všichni takoví kandidáti. |
| sečtou se hlasy odevzdané pro ně | |
| v obou komorách. Do druhého kola | /6/ V druhém kole je zvolen |
| postupuje kandidát, který takto | kandidát, který získal |
| získal nejvyšší počet hlasů. | nadpoloviční většinu hlasů |
| /6/ Zvolen je kandidát, který | přítomných poslanců. |
| získal nadpoloviční většinu | /7/ Nebyl-li prezident republiky |
| hlasů přítomných poslanců i | zvolen ani ve druhém |
| nadpoloviční většinu hlasů | kole, konají se nové |
| přítomných senátorů. | volby |
| /7/ Nebyl-li prezident republiky | Zrušuje se. |
| zvolen ani ve druhém kole, koná | |
| se do čtrnácti dnů třetí kolo | |
| volby, v němž je zvolen ten z | |
| kandidátů druhého kola, který | |
| získal nadpoloviční většinu | |
| hlasů přítomných poslanců a | |
| senátorů. | |
| /8/ Nebyl-li prezident republiky | |
| zvolen ani ve třetím kole, konají | |
| se nové volby. |
38. Čl. 59 odst. 1
| /1/ Prezident republiky složí | /1/ Prezident republiky |
| slib do rukou předsedy Poslanecké | složí slib na schůzi Parlamentu |
| sněmovny na společné | do rukou předsedy |
| schůzi obou komor. | Parlamentu. |
39. Čl. 61
| Prezident republiky se může vzdát | Prezident republiky se může |
| svého úřadu do rukou předsedy | vzdát svého úřadu do rukou |
| Poslanecké sněmovny. | předsedy Parlamentu. |
40. Čl. 62 písm. b/ a c/
| Prezident republiky | Prezident republiky |
| b/ svolává zasedání Poslanecké | b/ svolává zasedání Parlamentu, |
| sněmovny, | |
| c/ rozpouští Poslaneckou sněmovnu, | c/ rozpouští Parlament, |
41. Čl. 63 odst.1, písm. f/
| /1/ Prezident republiky dále | /1/ Prezident republiky dále |
| f/ vyhlašuje volby do Poslanecké | f/ vyhlašuje volby do |
| sněmovny a do Senátu, | Parlamentu, |
42 Čl. 64 odst. 1
| /1/ Prezident republiky má právo | /1/ Prezident republiky má |
| účastnit se schůzí obou komor | právo účastnit se schůzí |
| Parlamentu, jejich výborů a komisí. | Parlamentu, jeho výborů a komisí. |
| Udělí se mu slovo, kdykoliv o to | Udělí se mu slovo, |
| požádá. | kdykoliv o to požádá. |
43. Čl. 65 odst. 2
| /2/ Prezident republiky může být | /2/ Prezident republiky může |
| stíhán pro velezradu, a to na základě | být stíhán pro velezradu, a |
| žaloby Senátu. Trestem může | to na základě žaloby Parlamentu. |
| být ztráta prezidentského úřadu a | Trestem může být ztráta |
| způsobilosti jej znovu nabýt. | prezidentského úřadu a způsobilosti |
| jej znovu nabýt. |
44. Čl. 66
| Uvolní-li se úřad prezidenta republiky | Uvolníli se úřad prezidenta |
| a nový prezident republiky | republiky a nový prezident |
| ještě není zvolen nebo nesložil | republiky ještě není zvolen |
| slib, rovněž nemůže-li prezident | nebo nesložil slib, rovněž nemůže- |
| republiky svůj úřad ze | li prezident republiky |
| závažných důvodů vykonávat a | svůj úřad ze závažných důvodů |
| usnese-li se na tom Poslanecká | vykonávat a usnese-li se na |
| sněmovna a Senát, přísluší výkon | tom Parlament, přísluší výkon |
| funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. | funkcí podle čl. 63 odst. 1 |
| a/, b/, c/, d/, e/, h/, i/, j/, | písm. a/, b/, c/, d/, e/, h/, |
| čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. | i/, j/, čl. 63 odst. 2 předsedovi |
| Předsedovi Poslanecké sněmovny | vlády. Předsedovi Parlamentu |
| přísluší v době, kdy předseda | Parlamentu přísluší v době, kdy |
| vlády vykonává vymezené funkce | předseda vlády vykonává vymezené |
| prezidenta republiky, výkon funkcí | funkce prezidenta republiky, |
| prezidenta republiky podle čl.62 | výkon funkcí prezidenta |
| písm. a/, b/, c/, d/, e/, k/; | republiky podle čl.62 písm.a/, |
| uvolní-li se úřad prezidenta | b/, c/, d/, e/, k/; uvolní-li |
| republiky v době, kdy je Poslanecká | se úřad prezidenta republiky |
| sněmovna rozpuštěna, přísluší | v době, kdy je Parlament |
| výkon těchto funkcí předsedovi | rozpuštěn, přísluší výkon |
| Senátu. | těchto funkcí předsedovi |
| Parlamentní rady. |
45. Čl. 68 odst. 1, 3 a 4
| /1/ Vláda je odpovědna Poslanecké | /1/ Vláda je odpovědna |
| sněmovně. | Parlamentu. |
| /3/ Vláda předstoupí do třiceti | /3/ Vláda předstoupí do třiceti |
| dnů po svém jmenování před Poslaneckou | dnů po svém jmenování před |
| sněmovnu a požádá ji o | Parlament a požádá ho o |
| vyslovení důvěry. | vyslovení důvěry. |
| /4/ Pokud nově jmenovaná vláda | /4/ Pokud nově jmenovaná vláda |
| nezíská v Poslanecké sněmovně | nezíská v Parlamentu důvěru, |
| důvěru, postupuje se podle odstavců | postupuje se podle odstavců 2 |
| 2 a 3. Jestliže ani takto | a 3. Jestliže ani takto jmenovaná |
| jmenovaná vláda nezíská důvěru | vláda nezíská důvěru |
| Poslanecké sněmovny, jmenuje | Parlamentu, jmenuje prezident |
| prezident republiky předsedu | republiky předsedu vlády na |
| vlády na návrh předsedy Poslanecké | návrh předsedy Parlamentu. |
| sněmovny. |
46. Čl. 71
| Vláda může předložit Poslanecké | Vláda může předložit Parlamentu |
| sněmovně žádost o vyslovení | žádost o vyslovení důvěry. |
| důvěry. |
47. Čl. 72
| /1/ Poslanecká sněmovna může | /1/ Parlament může vyslovit |
| vyslovit vládě nedůvěru. | vládě nedůvěru. |
| /2/ Návrh na vyslovení nedůvěry | /2/ Návrh na vyslovení nedůvěry |
| vládě projedná Poslanecká sněmovna, | vládě projedná Parlament, |
| jen jeli podán písemně | jen jeli podán písemně |
| nejméně padesáti poslanci. K | nejméně padesáti poslanci. |
| přijetí návrhu je třeba nadpoloviční | K přijetí návrhu je třeba |
| většiny všech poslanců. | nadpoloviční většiny všech |
| poslanců. |
48. Čl. 73 odst.2
| /2/ Vláda podá demisi, jestliže | /2/ Vláda podá demisi, jestliže |
| Poslanecká sněmovna zamítla její | Parlament zamítl její žádost |
| žádost o vyslovení důvěry nebo | o vyslovení důvěry nebo jestliže |
| jestliže jí vyslovila nedůvěru. | jí vyslovil nedůvěru. |
| Vláda podá demisi vždy po ustavující | Vláda podá demisi vždy po |
| schůzi nově zvolené Poslanecké | ustavující schůzi nově zvoleného |
| sněmovny. | Parlamentu. |
49. Čl. 84 odst. 2 a 3
| /2/ Soudce Ústavního soudu jmenuje | /2/ Soudce Ústavního soudu |
| prezident republiky se souhlasem | jmenuje prezident republiky |
| Senátu. | se souhlasem Parlamentu. |
| /3/ Soudcem Ústavního soudu může | /3/ Soudcem Ústavního soudu |
| být jmenován bezúhonný občan,který | může být jmenován bezúhonný |
| je volitelný do Senátu, má vysokoškolské | občan,který má právo volit, |
| právnické vzdělání a | dosáhl věku 40 let, má vysokoškolské |
| byl nejméně deset let činný v | právnické vzdělání |
| právnickém povolání. | a byl nejméně deset let |
| činný v právnickém povolání. |
50. Čl. 86 odst. 1 a 2
| /1/ Soudce Ústavního soudu | /1/ Soudce Ústavního soudu |
| nelze trestně stíhat bez souhlasu | nelze trestně stíhat bez souhlasu |
| Senátu. Odepře-li Senát | Parlamentu. Odepře-li |
| souhlas, je trestní stíhán | Parlament souhlas, je trestní |
| navždy vyloučeno. | stíhání navždy vyloučeno. |
| /2/ Soudce Ústavního soudu lze | /2/ Soudce Ústavního soudu |
| zadržet, jen byl-li dopaden při | lze zadržet, jen byl-li dopaden |
| spáchání trestného činu anebo | při spáchání trestného |
| bezprostředně poté. Příslušný | činu anebo bezprostředně poté. |
| orgán je povinen zadržení | Příslušný orgán je povinen |
| ihned oznámit předsedovi | zadržení ihned oznámit předsedovi |
| Senátu. Nedá-li předseda Senátu | Parlamentu. Nedá-li |
| do 24 hodin od zadržení souhlas | předseda Parlamentu do 24 hodin |
| k odevzdání zadrženého soudu, | od zadržení souhlas k odevzdání |
| je příslušný orgán povinen ho | zadrženého soudu, je příslušný |
| propustit. Na své první následující | orgán povinen ho propustit. Na |
| schůzi Senát rozhodne | své první následující schůzi |
| o přípustnosti trestního stíhání | Parlament rozhodne o přípustnosti |
| s konečnou platností. | trestního stíhání s konečnou |
| platností. |
51. Čl. 87 odst. 1 písm. e/, f/, g/, h/
| /1/ Ústavní soud rozhoduje | /1/ Ústavní soud rozhoduje |
| e/ o opravném prostředku proti | e/ o opravném prostředku proti |
| rozhodnutí ve věci ověření volby | rozhodnutí ve věci ověření |
| poslance nebo senátora, | volby poslance, |
| f/ v pochybnostech o ztrátě volitelnosti | f/ v pochybnostech o ztrátě |
| a o neslučitelnosti | volitelnosti a o neslučitelnosti |
| výkonu funkcí poslance nebo | výkonu funkce poslance |
| senátora podle čl. 25, | podle čl. 25, |
| g/ o ústavní žalobě Senátu proti | g/ o ústavní žalobě Parlamentu |
| prezidentu republiky podle čl. | proti prezidentu republiky |
| 65 odst. 2, | podle čl. 65 odst. 2, |
| h/ o návrhu prezidenta republiky | h/ o návrhu prezidenta republiky |
| na zrušení usnesení Poslanecké | na zrušení usnesení |
| sněmovny a Senátu podle čl. 66, | Parlamentu podle čl. 66, |
52. Čl. 97 odst. 2
| /2/ Prezidenta a viceprezidenta | /2/ Prezidenta a viceprezidenta |
| Nejvyššího kontrolního úřadu | Nejvyššího kontrolního úřadu |
| jmenuje prezident republiky na | jmenuje prezident republiky na |
| návrh Poslanecké sněmovny. | návrh Parlamentu. |
53. Čl. 106 odst. 2 a 3
| /2/ Do doby zvolení Senátu podle | Zrušuje se. |
| Ústavy vykonává funkce Senátu | |
| Prozatímní Senát. Prozatímní Senát | |
| se ustaví způsobem, který stanoví | |
| ústavní zákon. Do nabytí účinnosti | |
| tohoto zákona vykonává funkce | |
| Senátu Poslanecká sněmovna. | |
| /3/ Poslaneckou sněmovnu nelze | Zrušuje se. |
| rozpustit, dokud vykonává funkci | |
| Senátu podle odstavce 2. |
54. Čl. 107
| /1/ Zákon o volbách do Senátu | Zrušuje se. |
| stanoví, jakým způsobem se | |
| při prvních volbách do Senátu | |
| určí třetina senátorů, jejichž | |
| volební období bude dvouleté, | |
| a třetina senátorů, jejichž | |
| volební období bude čtyřleté. | |
| /2/ Zasedání Senátu svolá | Zrušuje se. |
| prezident republiky tak, aby | |
| bylo zahájeno nejpozději | |
| třicátý den po dni voleb; | |
| neučiníli tak. sejde se Senát | |
| třicátý den po dni voleb. |
/1/ Dnem účinnosti tohoto ústavního zákona se Poslanecká sněmovna stává Parlamentem.
/2/ Prezident republiky, který byl zvolen Poslaneckou sněmovnou vykonávající též funkci Senátu a který vykonává svůj úřad ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona, se považuje za prezidenta republiky podle Ústavy České republiky ve znění tohoto ústavního zákona.
/3/ Vláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1996 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona se považuje za vládu jmenovanou podle Ústavy České republiky ve znění tohoto ústavního zákona.
/3/ Do přijetí zákona o jednacím řádu Parlamentu se přiměřeně postupuje podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
/4/ Předseda Parlamentu se zmocňuje, aby vyhlásil
úplné znění Ústavy České
republiky.
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
V ustanovení čl. 4 ústavního zákona Federálního shromáždění č. 542/1992 Sb., o zániku ČSFR, se předpokládalo, že počínaje 1. lednem 1993 bude zákonodárná moc v České republice náležet sboru, složenému z poslanců zvolených ve volbách v roce 1992 v České republice do Federálního shromáždění a do České národní rady.
Toto ustanovení nebylo realizováno, aniž došlo k jeho zrušení. K formálnímu porušení ústavnosti však nedošlo, neboť ústavní zákon č. 542/1992 Sb. byl ustanovením čl. 112 odst. 3 zbaven právní síly ústavního zákona.
V době od 1. ledna 1993 do skončení volebního období původní České národní rady transformované v Poslaneckou sněmovnu (čl. 106 odst. 1 Ústavy), tj. do 6. června 1996, nebyl ustaven ani řádný Senát, ani Prozatímní Senát. Podle ustanovení čl. 106 odst. 2 a 3 jeho úlohu plnila Poslanecká sněmovna.
Téměř čtyřletá zákonodárná činnost Poslanecké sněmovny, aktivity prezidenta republiky ve vztahu k Poslanecké sněmovně a ústavní kontrola zákonů (a jiných právních předpisů) vykonávaná Ústavním soudem, přesvědčivě prokázaly, že vytvoření druhé komory Parlamentu - Senátu - není nezbytné.
Naopak lze předpokládat, že jeho existence bude komplikovat zákonodárný proces. Výkon jeho racionálních funkcí lze účelně svěřit vnitřnímu parlamentnímu orgánu - Parlamentní radě, složené z předsednictva Parlamentu a dalších poslanců do celkového počtu nejvýše 25 členů.
Eliminace Senátu z českého ústavního systému bude v souladu s názorem většiny občanů (podle výsledků průzkumů veřejného mínění) a bude znamenat nezanedbatelné úspory ve státním rozpočtu. Například jen úspora rozpočtových prostředků na platy a náhrady senátorů bude minimálně ve výši cca 45 50 mil. Kč ročně (odhad dle současné právní úpravy platů ústavních činitelů).
Zrušením Senátu se ruší dosud jen formální existence dvou komor. Je proto nutné vypustit označení Poslanecké sněmovny; z důvodů kontinuity zákonodárného orgánu se zachovává dosavadní jednotné označení Parlament.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu ani s ústavním pořádkem České republiky, ani s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy.
Návrh ústavního zákona je koncipován tak, že
formálnětechnickou metodou zrušuje ustanovení o Senátu a senátorech, a
kde je to z materiálněprávního hlediska nutné k zabezpečení řádného chodu Parlamentu, nahrazuje Senát Parlamentní radou.
Parlamentní rada se má stát jedním z orgánů Parlamentu (vedle parlamentních výborů, komisí a vyšetřovací komise). Protože nepůjde o stále činný orgán, není pro něj vhodné označení Stálý výbor (po vzoru ústavní listiny č. 121/1920 Sb.), ani předsednictvo (po vzoru předchozích ústav). Pojem "rada" ve spojení s adjektivem "parlamentní" odpovídá evropské právní kultuře a vystihuje skutečnost, že jde o vnitřní orgán zákonodárného sboru.
Důvody a smysl (causa ratioque) předloženého
návrhu ústavního zákona se shodují
s návrhem zásad ústavního zákona,
týkajícího se zrušení Senátu,
předloženým poslankyní P. Buzkovou a
dalšími (tisk č. 588, I. vol. období
Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky).
K bodům č. 1 až 12, 14 až 16, 18 až
36, 38 až 43, 45 až 52:
Těmito ustanoveními se formalizuje zrušení
Senátu a senátorů. Většina funkcí
se ponechává dosavadní Poslanecké
sněmovně, jejíž označení
jako jedné z komor Parlamentu se ruší (čl.
15 odst. 2 Ústavy).
K bodu 13:
Podle dosavadního čl. 29 odst. 1 se volí a odvolává předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny. Tito funkcionáři vykonávají své funkce od zvolení do skončení volebního období nebo do rozpuštění Parlamentu (dosud Poslanecké sněmovny). Rovněž činnost organizačního výboru, který nemá vlastní pravomoc, je takto časově omezena.
Platný ústavní režim a neexistence Senátu způsobily, že v době po volbách konaných 31.5. a 1.6.1996 , resp. po 6.6.1996 (podle čl. 106 odst. 1 Ústavy), do dne, na který prezident republiky svolal podle čl. 34 odst. 1 zasedání Poslanecké sněmovny, Česká republika sice měla zákonodárný sbor, ale bez zákonodárné pravomoci (exlex). Tuto mezeru napříště vyplní pravomoc Parlamentní rady přijímat zákonná opatření.
Parlamentní radě se stejná pravomoc svěřuje též pro případ rozpuštění Parlamentu. V obou případech bude Parlamentní rada orgánem ex constitutione, dokud se nezahájí stálé zasedání nově zvoleného Parlamentu (podle čl. 34 Ústavy).
Předseda Parlamentní rady bude mít pravomoc, dosud příslušející předsedovi Senátu v době, kdy je rozpuštěn Parlament a je uvolněn úřad prezidenta republiky (viz bod č. 45).
V případě přerušení zasedání
se uplatní pravomoc předsedy Parlamentu podle čl.
34 odst. 3 Ústavy (svolat schůzi před stanoveným
termínem buď z vlastní iniciativy, nebo obligatorně
na žádost prezidenta republiky, vlády nebo
nejméně pětiny poslanců).
K bodu č. 17:
Parlamentní rada bude oprávněna přijímat zákonná opatření v době od zvolení nového Parlamentu do zahájení jeho stálého zasedání. Tato situace nastane vždy po volbách po uplynutí řádného volebního období dosavadního Parlamentu a může nastat po rozpuštění Parlamentu.
Podmínky přijímání, vyhlašování
a platnosti zákonných opatření se
ponechávají beze změny.
K bodu č. 37:
Při zachování principu volby prezidenta republiky
Parlamentem se v důsledku zrušení Senátu
volba omezuje na dvě kola (místo dosavadních
tří).
K bodu č. 45:
Tímto ustanovením se při souběhu uvolnění
úřadu prezidenta republiky a rozpuštění
Parlamentu svěřuje výkon funkcí prezidenta
předsedovi Parlamentní rady (jmenování
a odvolávání předsedy a členů
vlády, pověřování vlády
prozatímním vykonáváním funkcí,
jmenování soudců Ústavního
soudu, svolání zasedání nově
zvoleného Parlamentu, jmenování členů
Bankovní rady ČNB).
K čl. II:
Těmito ustanoveními se zabezpečuje transformace a trvání dosavadních ústavních institucí - Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a vlády.
Dokud Parlament nepřijme vlastní zákon o jednacím řádu, bude třeba přiměřeně používat dosavadní jednací řád Poslanecké sněmovny.
V zájmu právní jistoty a srozumitelnosti
ústavního textu je na místě zmocnit
předsedu Parlamentu, aby vyhlásil úplné
znění Ústavy České republiky.