Příloha č. 9

PŘEHLED SIGNATÁŘŮ

ÚMLUVY RADY EVROPY O TELEVIZI PŘESAHUJÍCÍ HRANICE

k 16. 1. 1996

Členské státy RE:
Datum podpisu:
Ratifikace:
Vešlo v platnost:
Albánie   
Andorra   
Rakousko
05.05.1989
  
Belgie   
Bulharsko   
Kypr
03.06.1991
10.10.1991
01.05.1993
Česká republika   
Dánsko   
Estonsko   
Finsko
26.11.1992
18.08.1994
01.12.1994
Francie
12.02.1991
21.10.1994
01.02.1995
Německo
09.10.1991
22.07.1994
01.11.1994
Řecko
12.03.1990
  
Maďarsko
29.01.1990
  
Island   
Irsko   
Itálie
16.11.1989
12.02.1992
01.05.1993
Lotyšsko   
Lichtenštejnsko
05.05.1989
  
Litva   
Lucembursko
05.05.1989
  
Malta
26.11.1991
21.01.1993
01.05.1993
Moldávie   
Nizozemí
05.05.1989
  
Norsko
05.05.1989
30.07.1993
01.11.1993
Polsko
16.11.1989
07.09.1990
01.05.1993
Portugalsko
16.11.1989
  
Rumunsko   
San Marino
05.05.1989
31.01.1990
01.05.1993
Slovensko   
Slovinsko   
Španělsko
05.05.1989
  
Švédsko
05.05.1989
  
Švýcarsko
05.05.1989
09.10.1991
01.05.1993
Makedonie   
Turecko
07.09.1992
21.01.1994
01.05.1994
Ukrajina   
Spojené království
05.05.1989
09.10.1991
01.05.1993
Nečlenské státy RE:    
Bělorusko   
Bosna a Hercegovina    
Chorvatsko   
Vatikán
17.09.1992
07.01.1993
01.05.1993
Monaco   
Rusko   


Příloha č. 10

DOKUMENTY EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI MÉDIÍ

(VÝŇATKY)

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropským společenstvím a jejich členskými státy na straně druhé (Sbírka zákonů České republiky, 1995, částka 2)

Hlava VII: Kulturní spolupráce

Článek 97

odst. 2. Strany budou spolupracovat při podpoře audiovizuálního průmyslu v Evropě. Audiovizuální sektor v ČR by se mohl nejvýrazněji podílet na činnostech organizovaných společenstvím v rámci programu MEDIA pro roky 1991 - 1995 v souladu s postupy stanovenými orgány odpovědnými za řízení jednotlivých činností a v souladu s ustanoveními Rozhodnutí Rady Evropských společenství ze dne 21. prosince 1990, jímž byl program vytvořen.

Strany budou koordinovat a, kde to bude na místě, harmonizovat svoji politiku regulace vysílání přes hranice států, technické normy a prosazování evropské audiovizuální technologie.

Direktiva Rady Evropských společenství z 3. října 1989 o koordinaci některých zákonných ustanovení, předpisů či administrativních postupů členských států týkajících se výkonu činností souvisejících s televizním vysíláním (89/552/EEC)

Rada Evropských společenství majíc na zřeteli zřizovací smlouvu, na jejímž základě bylo vytvořeno Evropské hospodářské společenství, zejména pak články 57 (2) a 66 této smlouvy, majíc na zřeteli návrh vzešlý z Komise, ve spolupráci s Evropským parlamentem, majíc na zřeteli stanovisko Hospodářského a sociálního výboru, vzhledem k tomu, že cíle Společenství, jak jsou vtěleny ve zřizovací smlouvě, zahrnují vytváření ještě užší jednoty mezi národy Evropy, podporu užších vztahů mezi státy hlásícími se ke Společenství, zajišťování ekonomického a sociálního rozvoje členských zemí pomocí společného postupu při překonávání bariér rozdělujících Evropu, podporu neustálého zlepšování životních podmínek národů členských zemí, jakož i zajišťování ochrany a posilování míru a svobody;

zřizovací smlouva stanoví požadavek vytváření společného trhu, včetně odstraňování překážek bránících svobodnému pohybu služeb mezi členskými státy, jakož i zavádění systému zaručujícího, že nedojde k deformacím konkurenčního prostředí;

vysílání přenášené přes hranice nejrůznějšími technickými prostředky je považováno za jeden ze způsobů, jak prosadit cíle Společenství je třeba přijmout opatření a s jejich pomocí připustit a zajistit přechod od národních trhů k trhu, v němž se budou programy společně vytvářet a distribuovat, a vytvořit rovněž podmínky pro spravedlivou soutěž bez toho, že by byla ohrožena role veřejného zájmu;

Rada Evropy přijala Evropskou úmluvu o televizním vysílání přesahujícím hranice států;

zřizovací smlouva stanoví vydávání direktiv pro zajištění koordinace ustanovení s cílem napomoci zahájení činnosti samostatně činných osob;

televizní vysílání za normálních okolností nadále poskytuje služby v rámci záměrů zřizovací smlouvy;

zřizovací smlouva stanoví volný pohyb služeb prováděných běžně za úplatu, a to bez výjimek co do podstaty jejich kulturního či jinak definovaného obsahu a bez dalších omezení příslušníků členských států s bydlištěm v zemi Společenství, než jaká plynou od osob, jimž jsou služby určeny;

toto právo v podobě, v jaké platí pro vysílání a prodej televizních služeb, je zároveň specifickým projevem obecnějších zásad Společenství, zejména pak principu svobody vyjadřování vtěleného v článku 10 (1) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ratifikované všemi členskými státy že právě z tohoto důvodu musí vydávání direktiv o vysílání a prodeji televizních programů zajišťovat jejich volný pohyb ve smyslu zmíněného článku a nesmí podléhat jiným omezením než těm, která definuje odstavec 2 tohoto článku a článek 56 (3) smlouvy;

práva, předpisy a administrativní opatření týkající se činnosti televizních stanic a provozovatelů kabelových sítí platná pro členské státy zahrnují určitou nerovnoměrnost, jež může v některých případech ohrožovat volné šíření programů ve Společenství a následně negativně ovlivnit volnou soutěž v rámci společného trhu;

je nezbytně třeba v rámci smlouvy odstranit omezování svobody poskytování vysílacích služeb po celém Společenství;

odstraňování omezení musí jít ruku v ruce s přijetím zákonných opatření že tato koordinace musí být zaměřena na napomáhání příslušným odborným činnostem a z obecnějšího hlediska volnému pohybu informací a myšlenek v celém Společenství;

v důsledku toho je nezbytné a zároveň postačující, aby veškeré vysílání vyhovovalo právnímu řádu členského státu svého původu;

tato direktiva formuluje minimální pravidla potřebná k poskytnutí záruk za svobodu přenosu vysílání že tudíž nemá vliv na odpovědnost nesenou jednotlivými členskými státy a jejich orgány vzhledem k organizačním otázkám - včetně systému udělování licencí, administrativního postupu při udělování oprávnění či v daňových záležitostech - financování a obsahu pořadů že nezávislost kulturního rozvoje členských států a zachování jejich kulturní svébytnosti v rámci Společenství proto zůstává bez vnějších zásahů;

v prostoru společného trhu je třeba zajistit, aby veškeré vysílání ze Společenství vzešlé a zároveň pro příjem ve Společenství určené, zejména pak takové, které je určeno pro vysílání v jiném členském státě, respektovalo právní řád země původu a vyhovovalo požadavkům na vysílání určené veřejnosti v tomto členském státě a zároveň i ustanovením této direktivy;

požadavek na to, aby členský stát, odkud se vysílání uskutečňuje, potvrdil, že vysílání vyhovuje národnímu právnímu řádu koordinovanému touto direktivou, postačuje podle práva Společenství na zabezpečení volného pohybu vysílání bez sekundární kontroly založené v členském státě, jenž vysílání přijímá, na stejných principech avšak stát přijímací vysílání může výjimečně a za určitých podmínek dočasně zastavit retranslaci televizního vysílání;

pro členské státy je zcela zásadní otázka předcházení jakýmkoli skutkům, jež by mohly poškodit věc svobody pohybu televizních pořadů a obchodování s nimi, či které by mohly vést ke vzniku dominantního postavení - což by následně vedlo k omezování plurality a svobodného toku informací přenášených televizní technikou z celé oblasti výměny informací;

tato direktiva, jež se omezuje speciálně na pravidla televizního vysílání, zaujímá nestranné stanovisko vůči existujícím či budoucím koordinačním krokům Společenství, jejichž cílem je zejména uspokojování závazného požadavku na ochranu spotřebitele a poctivost obchodních transakcí a konkurence;

koordinací je nicméně třeba přispět k zjednodušení celého procesu a osobám a podnikům, které mají na mysli kulturní cíle svého snažení a zabývají se výrobou pořadů, umožnit, aby se věnovali své činnosti;

minimální požadavky na evropská audiovizuální díla týkající se veškerých veřejných či soukromých televizních pořadů Společenství jsou prostředkem přispívajícím k propagaci výroby, nezávislé produkce a odbytu výše zmíněných podniků a doplňující spektrum nástrojů již existujících či navrhovaných ve prospěch téhož cíle;

je proto nezbytné podporovat v členských státech vznik dostatečně velkého trhu televizních pořadů s cílem zajistit návratnost nutných investic, a to nejenom vytvářením společných pravidel, jež národní trhy pomohou otevřít, ale i tím, že se bude v televizních programech všech členských států předpokládat v mezích možností a za použití vhodných prostředků dosažení většinového podílu evropské produkce že proto, aby bylo možno sledovat dodržování těchto pravidel a směřování k daným cílům, budou členské státy předkládat Komisi z právu o dodržování podílu zařazených evropských děl a nezávisle produkovaných děl stanoveném touto direktivou a že v případě propočtu takového podílu je třeba brát zřetel na specifickou situaci Řecka a Portugalska že Komise je povinna informovat ostatní členské státy o těchto zprávách doplněných v případě potřeby stanoviskem beroucím v úvahu zejména pokrok dosažený v porovnání s předchozími léty, podíl základního vysílání v programovém složení, konkrétní situaci nových televizních stanic i specifickou situaci zemí s nízkou kapacitou pro výrobu audiovizuálních programů či jazykově omezeným prostorem;

pro tyto účely se termín "evropská díla" definuje aniž by omezoval možnost členských států vymezit si přesněji definici provozovatelů televizních stanic spadajících pod jejich soudní pravomoc podle článků 3 (1), v souladu s právním řádem Společenství a se zřetelem k cílům této direktivy;

je důležité vyhledávat vhodné nástroje a postupy v souladu s právním řádem Společenství, aby bylo možné prosazovat plnění těchto úkolů s cílem přijmout vhodná opatření stimulující činnost a rozvoj evropské výroby a distribuce audiovizuálních programů, a to zejména v zemích s nízkou výrobní kapacitou či v jazykově omezených oblastech;

národní programy na podporu rozvoje evropské produkce lze využít pokud jsou v souladu s právním řádem Společenství;

případné vymezení určitého podílu vysílání nezávisle produkovaným programům pro producenty nezávislé na provozovatelích televizních stanic bude stimulovat nové zdroje televizní produkce, zejména pak vytváření malých a středních podniků že to bude znamenat otevření nových možností a příležitostí k uplatnění tvůrčích talentů provozujících umělecké profese a zaměstnanců v oboru kultury že definice pojmu nezávislý producent přijatá členskými státy by měla tento cíl brát v úvahu a věnovat náležitou pozornost malým a středním producentům a umožnit televizním organizacím schvalovat finanční účast v podobě koprodukční pomoci;

je třeba, aby členské státy přijaly opatření zajišťující, že mezi prvním uvedením díla v kině a prvním uvedením v televizi uběhne určité časové období;

členské státy nepodléhají omezení při stanovování podrobněji či přísněji definovaných pravidel, aby mohly rozvíjet aktivní politiku ve prospěch určitého jazyka vybudovanou na základě jazykových kritérií, a to v případě, že jsou taková pravidla ve shodě s právním řádem Společenství a zejména nejsou-li uplatňována při retranslaci vysílání z jiných členských států;

je třeba zabezpečit plnou a dostatečnou ochranu zájmů spotřebitelů jakožto televizních diváků, je požadavek, aby televizní reklama podléhala určitému počtu minimálních předpisů a norem a aby si členské státy podržely právo stanovit si podrobněji či přísněji definovaná pravidla a za určitých okolností i odlišné podmínky pro provozovatele televizního vysílání spadající pod jejich soudní pravomoc, považován za zcela zásadní;

členské státy s patřičným ohledem na právní řád Společenství a v souvislosti s vysíláním určeným pouze pro teritorium určitého státu, jež nelze přímo či nepřímo přijímat v jednom či více členských státech, musí být schopny stanovit odlišné podmínky pro zařazování reklam a odlišný rozsah reklamního vysílání tak, aby takové vysílání umožnily;

je třeba zamezit veškerým televizním reklamám propagujícím cigarety a ostatní tabákové výrobky, včetně skrytých forem reklamy, která se sice přímo o tabákových výrobcích nezmiňuje, ale snaží se obejít zákaz jejich propagace užíváním obchodních značek, symbolů a dalších výrazných znaků charakteristických pro tabákové výrobky nebo podniky známé tím, že jejich činnost spočívá ve výrobě či prodeji takových výrobků; stejně nezbytné je zakázat veškeré televizní reklamy na léčivé přípravky a léčebné procedury, jež jsou v členském státě, pod jehož soudní pravomoc provozovatel spadá, k dispozici pouze na předpis, a zavést přísná kritéria na zařazování televizních reklam na výrobky s obsahem alkoholu;

s ohledem na rostoucí význam sponzorování při financování programů, je třeba pro tuto oblast stanovit vhodná pravidla;

navíc je nezbytné pro vysílané pořady a televizní reklamy zavést pravidla na ochranu tělesného, duševního a morálního vývoje mladistvých;

přestože jsou provozovatelé televizního vysílání běžně vázáni povinností uvádět ve svých programech fakta a události podle skutečnosti, je nicméně třeba, aby zachovávali určité povinnosti vzhledem k právu na uveřejnění odpovědi či srovnatelný opravný prostředek, a to tak, aby kterákoli osoba, jejíž legitimní zájmy byly poškozeny tvrzením proneseným během vysílání televizního pořadu, mohla takové právo na nápravu účinně uplatnit.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP