67. Celní úřad Mělník se sídlem v Mělníku
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Mělník: Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy.
z okresu Praha - západ: Dolany, Libčice nad Vltavou, Tursko.
z okresu Praha - východ: Bašť, Brandýs
n. Labem-St.Boleslav, Brázdim, Bořanovice, Čakovičky,
Čelákovice, Dřevčice, Horoušany,
Hovorčovice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Káraný,
Klecany, Kojetice, Lázně Toušeň, Líbeznice,
Máslovice, Měšice, Mochov, Mratín, Nehvizdy,
Nová Ves, Nový Vestec, Odolena Voda, Panenské
Břežany, Podolanka, Polerady, Postřižín,
Předboj, Přezletice, Radonice, Sedlec, Sluhy, Svémyslice,
Šestajovice, Veleň, Veliká Ves, Větrušice,
Vodochody, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč,
Zlonín.
68. Celní úřad Mladá Boleslav se sídlem v Mladé Boleslavi
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Mladá Boleslav: Bakov nad Jizerou, Bělá
pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá
Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec,
Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice,
Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá,
Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín,
Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno,
Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec,
Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno,
Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice,
Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní
Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter
Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost,
Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice,
Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň,
Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova
Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice,
Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo
Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice,
Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice,
Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby,
Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková
Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Před
měřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov,
Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice,
Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice,
Sovínky, Strašnov, Strážiště,
Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice,
Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice,
Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín,
Žďár, Žerčice, Židněves.
69. Celní úřad Nymburk se sídlem v Nymburku
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Nymburk: Benátecká Vrutice, Běrunice,
Bobniş ce, Bříství, Budiměřice,
Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko,
Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev,
Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník,
Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice,
Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice,
Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky,
Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky,Kostomlaty nad
Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby,
Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň,
Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové,
Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr,
Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice,
Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá,
Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí,
Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice,
Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč,
Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec,
Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice,
Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy,
Vykáň, Záhornice, Zbožíčko,
Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice.
70. Celní úřad Praha I. se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen městským
obvodem Praha 1.
71. Celní úřad Praha II. se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen městskými
obvody Praha 2 a Praha 3.
72. Celní úřad Praha III. se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen městskými
obvody Praha 4, Praha 11 a Praha 12.
73. Celní úřad Praha IV. se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen městskými
obvody Praha 5 a Praha 13.
74. Celní úřad Praha V. se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen městskými
obvody Praha 6 (vyjma celního prostoru celního úřadu
Ruzyně-letiště Praha), Praha 7, Praha 8, obcí
Roztoky z okresu Praha-západ a obcí Klíčany
z okresu Praha-východ.
75. Celní úřad Praha VI. se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen městskými
obvody Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15.
76. Celní úřad Příbram se sídlem v Příbrami
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Příbram: Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutin, Borotice, Bratkovice, Brdy, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hříměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těcharovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice.
z okresu Praha-západ: Bojanovice, Bratřínov,
Buš, Čisovice, Davle, Hvozdnice, Jíloviště,
Klínec, Kytín, Líšnice, Měchenice,
Mníšek pod Brdy, Řitka, Slapy, Trnová.
77. Celní úřad Rakovník se sídlem v Rakovníku
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Rakovník: Bdín, Branov, Břežany,
Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly,
Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky,
Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice,
Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice,
Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty,
Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány,
Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová,
Městečko, Milostín, Milý, Mšec,
Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně,
Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům,
Olešná, Oráčov, Panoší Újezd,
Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina,
Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice,
Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy,
Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice,
Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov,
Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy,
Velká Buková, Velká Chmelištná,
Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.
78. Celní úřad Ruzyně-letiště Praha se sídlem v Praze
Územní obvod je tvořen celním prostorem
celního úřadu Ruzyně- letiště
Praha v městském obvodu Praha 6.
79. Celní úřad Cínovec se sídlem v Dubí - část Cínovec
Územní obvod je tvořen celním prostorem
celního úřadu Cínovec v obci Dubí.
80. Celní úřad Česká Lípa se sídlem v České Lípě
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Česká Lípa: Bezděz, Blatce,
Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov,
Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá,
Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava,
Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí,
Janovice v Podještědí, Jestřebí,
Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach,
Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň,
Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov,
Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín,
Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy,
Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná,
Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice,
Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice,
Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky,
Zákupy, Žandov, Ždírec.
81. Celní úřad Děčín se sídlem v Děčíně
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Děčín: Arnoltice, Benešov nad
Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice,
Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní
Habartice, Františkov nad Ploučnici, Heřmanov,
Horní Habartice, Hřensko, Huntířov,
Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové,
Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň,
Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice,
Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská
Kamenice, Starý Šachov, Valkeřice, Velká
Bukovina, Verneřice, Veselé.
82. Celní úřad Chomutov se sídlem v Chomutově
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Chomutov: Bílence, Blatno, Boleboř, Březno,
Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora
Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany,
Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad
Ohří, Kovářská, Kryštofovy
Hamry, Křímov, Libědice, Loučná,
Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo,
Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy,
Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice,
Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň,
Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká
Pec.
83. Celní úřad Jablonec nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Jablonec nad Nisou: Albrechtice v Jizerských horách,
Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn,
Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové
u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův
Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný,
Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála,
Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín,
Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov
u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké
Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice,
Železný Brod.
84. Celní úřad Jiříkov se sídlem v Jiříkově
Územní obvod je tvořen celním prostorem
celního úřadu Jiříkov v obci
Jiříkov.
85. Celní úřad Liberec se sídlem v Liberci
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Liberec: Bílá, Bílý Kostel
nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy,
Český Dub, Čtveřín, Dětřichov,
Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant,
Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou,
Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně,
Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice
pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo
Údolí, Křížany, Kunratice, Lázně
Libverda, Lažany, Liberec (včetně městského
obvodu Vratislavice nad Nisou), Mníšek, Nové
Město pod Smrkem, Nová Ves, Oldřichov v Hájích,
Osečná, Paceřice, Pertoltice, Pěnčín,
Proseč pod Ještědem, Příšovice,
Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž
nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský
Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová,
Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Ždárek.
86. Celní úřad Litoměřice v Litoměřicích
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Litoměřice: Bechlín, Bohušovice
nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří,
Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří,
Býčkovice, Ctiněves, Černěves,
Černiv, Černouček, Čížkovice,
Děčany, Dlažkovice, Dobříň,
Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky,
Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní
Řepčice, Hošťka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice,
Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves,
Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý,
Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice,
Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín,
Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem,
Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice,
Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé
Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice,
Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-Lázně,
Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice,
Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice,
Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem,
Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice,
Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí,
Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice,
Třebušín, Úpohlavy, Úštěk,
Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky,
Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice,
Záluží, Žabovřesky nad Ohří,
Žalhostice, Židovice, Žitenice.
87. Celní úřad Most se sídlem v Mostě
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Most: Bečov, Bělušice, Braňany,
Brandov, Český Jiřetín, Havraň,
Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín,
Klíny, Korozluky, Líšnice, Litvínov,
Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno,
Mariánské Radčice, Meziboří,
Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady,
Skršín, Volevčice, Želenice.
88. Celní úřad Teplice se sídlem v Teplicích
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Teplice tyto obce: Bílina, Bořislav, Bystřany,
Bžany, Dubí (vyjma celního prostoru celního
úřadu Cínovec), Duchcov, Háj u Duchcova,
Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty
pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť,
Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice,
Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou,
Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany,
Žalany, Žim.
89. Celní úřad Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Ústí nad Labem: Dolní Zálezly,
Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov,
Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice,
Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov,
Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké
Březno, Zubrnice.
90. Celní úřad Varnsdorf se sídlem ve Varnsdorfu
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Děčín: Dolní Poustevna, Dolní
Podluží, Doubice, Horní Podluží,
Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov
(vyjma celního prostoru celního úřadu
Jiříkov), Krásná Lípa, Lipová,
Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Rybniště,
Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký
Šenov, Vilémov.
91. Celní úřad Žatec se sídlem v Žatci
Územní obvod je tvořen obcemi:
z okresu Louny: Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany
u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice,
Černčice, Deštnice, Dobroměřice,
Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice,
Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice,
Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice,
Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice,
Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec,
Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové
Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec,
Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský
Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov,
Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín,
Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže,
Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov,
Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice,
Žerotín, Žiželice.
Obecná část:
Celní zákon č. 13/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.ledna 1993. Přestože tento zákon velmi podrobně stanoví postup celních orgánů a osob při provádění celního dohledu, ukázalo jeho praktické provádění, že je nutné provést úpravy jeho některých ustanovení. Rovněž je nutné promítnout do celního zákona změny v celních předpisech Evropské unie, které nastaly od nabytí účinnosti celního zákona, jak to vyplývá ze závazku České republiky v Evropské dohodě.
Důvody změn, které obsahuje návrh zákona, kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., lze rozdělit do pěti základních oblastí
a) posílení kompetencí celních orgánů v oblasti boje proti nezákonnému dovozu a vývozu zboží, zamezení celních a daňových úniků,
b) zapracování závazků vyplývajících pro celní orgány z již přijatých mezinárodních smluv,
c) nahrazení subsidiárního působení zákona o správním řízení v celním řízení zákonem o správě daní a poplatků a tím dosáhnout sjednocení postupu celních úřadů a finančních úřadů,
d) snížení počtu středních článků řízení a posílení výkonného orgánu - celní úřad - zaměstnanci ze zrušených oblastních celních úřadů,
e) těsnější propojení činnosti
celních orgánů s činností finančních
orgánů.
K jednotlivým důvodům:
ad a):
Rozšíření oprávnění celních orgánů v oblasti boje proti nezákonnému dovozu a vývozu zboží, zamezení celních a daňových úniků vyplývá především z usnesení Rozpočtového výboru Parlamentu České republiky č. 128 ze dne 6. října 1993, kdy tento výbor projednal zprávu ministra financí o stavu organizace celní správy a její činnosti. V usnesení rozpočtový výbor požádal ministra financí o předložení legislativního opatření, které by zajistilo potřebné pravomoci celních orgánů při odhalování trestné činnosti v oblasti cel. Dále bylo při zpracovávání návrhu novely celního zákona přihlédnuto k výsledku zasedání vlády dne 10.11.1993, kde vláda vzala na vědomí informaci místopředsedy vlády a ministra financí o realizaci systémových opatření přijatých na základě kontroly ministerstva státní kontroly ČR v soustavě celních orgánů a uložila místopředsedovi vlády a ministru financí předložit vládě návrh novely celního zákona. Rozšíření kompetencí celních orgánů je v neposlední řadě vyvoláno také závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv.
K zabezpečení uvedených činností
se navrhuje vytvoření inspektorátů
celní a finanční stráže, které
by však nebyly samostatným orgánem, ale byly
by součástí celních úřadů.
Celníci zařazení do inspektorátů
by plnili určité úkoly nejen ve vztahu k
celním orgánům, ale ve spolupráci
s Policií České republiky i k orgánům
finančním, zejména finančním
úřadům.
ad b):
Do celního zákona bylo nutno zapracovat již
přijaté mezinárodní závazky
vyplývající jak z ustanovení článku
70 Evropské dohody, tak ze Závěrečného
aktu Uruguayského kola mnohostranných obchodních
jednání, Marrakéš, 15.dubna 1994; sem
patří i body novely celního zákona
uvedené ad a), vyplývající z Evropské
dohody (Protokol č. 6) i z dvoustranných smluv s
USA, SRN a Švédskem, které již byly v
České republice schváleny podle vnitrostátního
práva. Tyto závazky jsou nejčastějším
důvodem k novelizaci jednotlivých ustanovení
celního zákona. Kromě zapracování
těchto mezinárodních závazků
byly do návrhu novely celního zákona zapracovány
také závazky vyplývající z
Úmluvy o tranzitu společenství a Úmluvy
o zjednodušení formalit při výměně
zboží, které pro Českou republiku vstoupily
v platnost dnem 1.července 1996. Na plenárním
zasedání generálních ředitelů
celních správ EU, EFTA, CEFTA a dalších
zemí střední a východní Evropy
konaném v Interlakenu dne 27. října 1995,
při projednávání spolupráce
celních orgánů s policií byla zdůrazněna
nutnost stejných oprávnění celních
orgánů kandidátských zemí (viz
ad a)) s celními orgány členských
států EU, jako předpoklad pro plnění
úkolů vyplývajících z mezinárodních
smluv.
ad c):
Při přípravě návrhu novely celního zákona se vycházelo z toho, že celní orgány jsou správci daní v souvislosti s dovozem zboží (v ostatních případech je správcem téže daně finanční úřad). Z důvodu sjednocení správy daní je navrženo, aby řízení ve věci daní i před celními orgány bylo upraveno zákonem o správě daní a poplatků a v ostatních případech zákonem o správním řízení.
Nahrazením subsidiárního působení
zákona o správním řízení
ve věcech propouštění zboží
do příslušného režimu a vyměřování
a vybírání cla, daní a poplatků,
které spravují celní orgány, by došlo
ke sjednocení postupu celních orgánů
při správě cel a daní s postupem finančních
orgánů.
ad d):
Ve snaze o posílení výkonu celní služby,
snížení nákladů na střední
článek řízení (celní
ředitelství) a vytvoření vyvážených
organizačních útvarů se navrhuje snížit
počet stávajících 21 oblastních
celních úřadů na 8 celních
ředitelství; tím bude rovněž
přiblížena struktura celních ředitelství
spolupracujícím finančním ředitelstvím
a Policejním ředitelstvím (krajským).
S tím souvisí i nové organizační
uspořádání celních úřadů
a v souladu s Ústavou České republiky úprava
jejich územní působnosti přímo
v celním zákoně.
ad e):
Důvodem k novelizaci celního zákona je také
těsnější propojení činnosti
celních orgánů s činností finančních
orgánů. Je to nejen sjednocení procesních
norem, tzn. používání stejného
procesního právního předpisu (zákon
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků)
celními úřady a finančními
úřady, ale také zabezpečování
některých úkolů celními úřady
ve prospěch finančních úřadů,
které by měla podle stávajícího
právního stavu zabezpečovat Policie České
republiky, jako je předvádění osob,
ostraha objektů a ochrana osob (proto se navrhuje změna
pojmenování na celní a finanční
stráž).
Kromě úpravy vycházející z
výše uvedených základních důvodů
obsahuje novela celního zákona také odstranění
částečné nerovnosti mezi osobami zajišťujícími
celní dluh. Jedná se především
o zrušení stávajícího ustanovení
§ 254 odst.4 celního zákona, který stanoví,
že zajištění celního dluhu se nevyžaduje,
je-li dlužníkem státní orgán
nebo společnost, u níž podíl státu
na základním jmění činí
nejméně 50%. Toto ustanovení je svým
způsobem diskriminující vůči
těm osobám, které nesplňují
stanovené podmínky, zejména podmínku
podílu státu na základním jmění.
Současně je třeba konstatovat, že mnoho
společností s odpovídajícím
podílem státu na základním jmění
zneužívá tohoto ustanovení a celní
dluh u nich musí být vymáhán.
Navrhovaná ustanovení jsou v souladu se závazky
přijatými Českou republikou v mezinárodních
smlouvách, zejména Evropskou dohodou zakládající
přidružení mezi Českou republikou na
jedné straně a Evropskými společenstvími
a jejich členskými státy na druhé
straně, Všeobecnou dohodou o clech a obchodu 1994
(GATT), včetně znění všech smluv
přijatých Závěrečným
aktem, uzavřeným v Marrakéši dne 15.
dubna 1994 a je v souladu se Smlouvou o vytvoření
celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
uzavřenou v Praze dne 29. října 1992.
Navrhovaná právní úprava je kompatibilní
s právní úpravou této oblasti v Evropské
unii - jedná se o další přiblížení
těchto právních úprav v návaznosti
na změny v celních předpisech Evropské
unie, které již byly provedeny od 1.ledna 1993, nebo
které mají být v dohledné době
v Evropské unii přijaty, zejména se jedná
o nařízení Rady č. 2913/92 o celním
zákoníku, ve znění navržených
změn (oblast podávání informací
- § 46) a nařízení Komise č.
2454/93, kterým se provádějí některá
ustanovení celního zákoníku, ve znění
pozdějších předpisů (zejména
ve znění nařízení Komise č.
3254/94).
Předpokládá se postupné vytváření inspektorátů celní a finanční stráže (ministru financí se dává právo vytvářet tyto inspektoráty podle potřeby praxe). V návrhu novely celního zákona se předpokládá rozšíření kompetencí celních úřadů (zejména souvisejících s odhalováním trestných činů). Rovněž novela trestního řádu svěřila od 1.9.1995 celním úřadům nové kompetence (u vyjmenovaných trestných činů mají postavení policejního orgánu). Tyto nové úkoly bude plnit zejména služba pátrání celního úřadu, jejíž úkoly bude zajišťovat přibližně 1.500 celníků; do této služby bude ze stávajícího stavu zařazeno 850 celníků, kteří se touto činností již nyní zabývají a je nutné posílit službu pátrání o 650 pracovních míst k plnění nových úkolů po nabytí účinnosti novely celního zákona. V souladu s náborovými možnostmi a kapacitou zajišťování odborné přípravy se v roce 1997 předpokládá doplnění 400 pracovních míst. Zbývajících 250 pracovních míst by bylo doplněno v roce 1998.
V novele celního zákona je navrhován služební
poměr celníků, na který by se vztahoval
do přijetí samostatné právní
úpravy zákon o služebním poměru
příslušníků Policie České
republiky. Tato právní úprava je vyvolána
specifikou činnosti celních orgánů,
např. existencí ozbrojené složky celní
správy, nutností převelování
celníků, rotací vedoucích funkcionářů,
zvláštní kázní. K zabezpečení
těchto potřeb je nutné mít k dispozici
služební byty.
Finanční krytí neinvestičních
výdajů v částce 262.160,- tisíc
Kč souvisejících s rozšířením
působnosti celních orgánů, zejména
při odhalování trestných činů
spáchaných v souvislosti s porušením
celních předpisů a předpisů
o daních a poplatcích, lze řešit v průběhu
let 1997 a 1998 v návaznosti na skutečné
výdaje spojené s tímto úkolem, stejně
jako finanční krytí investičních
výdajů v částce 1.624.000,- tisíc
Kč; z toho na stavby a byty 1.380.000,- tisíc Kč
a na stroje a zařízení 244.000,- tisíc
Kč.
Navrhované investiční výdaje na stavby,
stroje a zařízení a byty se předpokládá
čerpat postupně, a to:
| v tisících Kč na: | |||
| 1. v r.1997 | |||
| 2. v r.1998 | |||
| Celkem |
Navrhované neinvestiční výdaje (mzdové,
pojištění, věcné výdaje)
se předpokládá čerpat postupně,
a to:
| v tisících Kč | |||||
| 1. 1997 | |||||
| 2. 1998 | |||||
| Celkem |
Jedním z hlavních důvodů novely celního zákona je přijetí opatření, která by umožňovala celním orgánům zabraňovat celním a daňovým únikům. Vybavení celních orgánů kompetencemi uvedenými v návrhu novely celního zákona, které jsou běžné pro celní orgány zejména členských států Evropské unie, umožní hlubší spolupráci našich celních orgánů s celními orgány jiných států.
Finanční výsledky této činnosti a jejich pozitivní dopad na státní rozpočet nelze dopředu přesně odhadnout. Pro ilustraci je možno uvést srovnání dosažených výsledků v období leden až listopad 1994 se stejným obdobím roku 1995, kdy byla vedením celní správy přijata opatření k posílení činnosti celních orgánů v oblasti boje proti podloudnictví (personální a technické posílení útvarů boje proti podloudnictví, zřizování operativních skupin, transformace celních stanic v celním pohraničním pásmu apod.). Ve sledovaném období roku 1995 celní orgány zjistily celkem 44.173 případů porušení celních předpisů (v roce 1994 37.918 případů) což je nárůst o 16,5%, přičemž výše cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu v těchto případech činila 1.332.941.791,- Kč.
Jestliže ve sledovaném období roku 1994 předaly celní orgány orgánům činným v trestním řízení 218 případů pro podezření ze spáchání trestného činu, ve stejném období roku 1995 to již bylo 350 případů (nárůst o 60,5%). V této souvislosti je nutno připomenout, že novelou trestního zákona získaly celní úřady od 1.9.1995 postavení orgánu činného v trestním řízení při odhalování některých trestných činů (tzv.fiskálních). Od 1.9.1995 do 31.12.1995 získaly celní úřady 101 podnětů k zahájení trestního řízení. Z tohoto počtu bylo 93 případů prověřováno - 14 případů bylo předáno k vyřízení v přestupkovém řízení, 50 případů bylo předáno vyšetřovateli a ostatní se ještě prověřují.
Při plnění úkolů vyplývajících ze zákona č. 303/1993 Sb. zjistily celní orgány v roce 1995 celkem 1.940 případů nelegálního dovozu neznačených cigaret a 266 případů nelegálního prodeje neznačených cigaret, čímž zabránily úniku na cle a daních ve výši 16.681.053,-Kč. V souvislosti s touto činností uložily 1.891 pokutu v celkové výši 1.983.940,-Kč a vyslovily propadnutí, případně zabrání, neznačených cigaret v hodnotě více než 10 milionů Kč.
Ve sledovaném období roku 1995 provedly celní orgány celkem 9.491 následnou kontrolu po propuštění zboží podle § 127 celního zákona. Při této činnosti bylo zjištěno 2.051 případů porušení celních předpisů (1.229 celních přestupků, 750 celních deliktů, 40 jiných správních deliktů a 32 případy, kdy bylo podezření ze spáchání trestného činu). V této souvislosti bylo dodatečně vyměřeno clo, daň z přidané hodnoty a spotřební daně ve výši 109.960.491,-Kč.
V roce 1994 bylo celními orgány odhaleno 27 případů nelegálního dovozu omamných a psychotropních látek. V roce 1995 to již bylo 50 případů .
Celní správa již značně vyčerpala možnosti dalšího posilování činnosti v oblasti boje proti podloudnictví z vlastních zdrojů, ale vybavením celních orgánů novými kompetencemi a jejich personálním zajištěním lze očekávat, že výsledky v uvedených oblastech se budou dále zvyšovat. Zanedbatelný není ani preventivní účinek pozitivních výsledků celních orgánů v boji proti celním a daňovým únikům a jejich vliv na právní vědomí občanů.
Dalším z důvodů novelizace celního
zákona je snížení počtu středních
článků řízení a posílení
výkonného orgánu. Podle platného znění
celního zákona existuje 21 oblastních celních
úřadů, i když v původním
návrhu zákona předkládaného
ČNR v roce 1992 bylo zdůvodněně navrhováno
pouze 7 oblastních celních úřadů.
Tato struktura není efektivní z hlediska řízení.
Na těchto 21 oblastních celních úřadech
je zařazeno celkem 1.120 zaměstnanců. V nově
navrhovaných 8 celních ředitelstvích
se předpokládá, že bude zařazeno
600 zaměstnanců a zbývajícími
zaměstnanci budou posíleny celní úřady.
Pro srovnání uvádíme počet
středních článků řízení
celních správ některých vyspělých
zemí: SRN - 21, Rakousko - 7, Holandsko - 9, Švýcarsko
- 7, Švédsko - 7. Současně se snížením
počtu středních článků
řízení se přihlíží
k tomu, aby byly vytvořeny po všech stránkách
vyvážené a srovnatelné útvary.
Např. v současné době existuje v celém
bývalém Jihočeském kraji jeden oblastní
celní úřad s 65 zaměstnanci, zatímco
v bývalém Severočeském kraji jsou
4 oblastní celní úřady se 170 zaměstnanci
(v okrese Děčín existují 2 oblastní
celní úřady - Děčín
a Varnsdorf).
Zvláštní část:
K bodu 1:
§ 2 písm. f)
České zboží ztrácí svůj
statut skutečným vývozem v jakémkoliv
režimu, s výjimkou režimu tranzitu, nejen režimu
vývozu. Proto je nutno upravit text § 2 písm.f)
a současně přeformulovat ustanovení
§ 234 odst.1 upravující osvobození od
dovozního cla, tak, že od cla je osvobozeno zboží,
které mělo před původním vývozem
statut českého zboží.
K bodům 2 a 3:
§ 3 odst.1, § 3 odst. 2 písm. a)
Novelou zákona o spotřebních daních,
která nabyla účinnosti ke dni 1.1.1996, se
rozšíří působnosti celních
orgánů o oblast spotřební daně
z cigaret v souvislosti s úpravou "cigaretových
nálepek" i pro spotřební daň
z cigaret vyráběných a spotřebovávaných
v tuzemsku, a proto bylo třeba upravit znění
§ 3 odst.2 písm.a).
K bodu 4:
§ 4 až 6
V § 4 se navrhuje, aby soustavu celních orgánů tvořilo Ministerstvo financí, celní ředitelství a celní úřady (dále jen "celní správa"). Nově se v tomto ustanovení navrhuje oprávnění celní správy spolupracovat s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Z mezinárodních organizací je to především Rada pro celní spolupráci (Světová celní organizace), Světová obchodní organizace, UNCTAD apod.
V § 5 a 6 se navrhuje úprava působnosti ministerstva; z působnosti ministerstva se vypouští oprávnění vyšetřovat (stejně tak se navrhuje vypustit ustanovení § 22 o celních vyšetřovatelích), které neodpovídá kompetenci celních orgánů podle trestního řádu. Vzhledem k novým úkolům celních orgánů se v § 6 písm. c) navrhuje úprava působnosti ministerstva nutná k provádění závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána (článek 11 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, Vídeň, 20. prosince 1988 vyhlášené v č. 462/1991 Sb.). Ministerstvo by mělo nadále řídit celní ředitelství (stávající oblastní celní úřady) a jedná-li se o případy celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, řídilo by celní úřady přímo. Přímé řízení, bez prostřednictví celních ředitelství, se předpokládá zejména u služby pátrání inspektorátů celní a finanční stráže, jako součástí celních úřadů.
Navrhuje se vypuštění textu stávajícího
§ 5, který upravuje existenci Generálního
ředitelství cel jako součásti Ministerstva
financí, včetně toho, kdo je v jeho čele.
Organizační začlenění Generálního
ředitelství cel do Ministerstva financí bude
upraveno pouze vnitřní organizační
normou ministerstva. V této souvislosti musel být
vypuštěn i § 14, který upravuje to, na
které funkce v celních orgánech se vztahuje
tzv. lustrační zákon (neupravuje-li celní
zákon Generální ředitelství
cel jako součást ministerstva pro výkon jeho
vyjmenovaných působností, nemůže
upravovat ani funkce v této složce). Lustrační
zákon se bude vztahovat na ty funkce v celní správě,
které jsou obecně do tohoto zákona zahrnuty.
K bodům 5 až 7:
§ 7, 8 a 9
Těmito ustanoveními se navrhuje změnit název
oblastní celní úřad na celní
ředitelství s novým vymezením jejich
působnosti, jako středního článku
řízení pro celní úřady.
Územní obvod jednotlivých celních
ředitelství bude tvořen územními
obvody jim podřízených celních úřadů
(viz příloha celního zákona).
K bodům 8 a 9:
§ 10 a 11
V § 10 odst. 1 se navrhuje územní působnost celních úřadů, která bude upravena v příloze k celnímu zákonu. Vzhledem k předpokládaným slučováním nebo rozdělováním obcí se navrhuje, aby v takovém případě byla územní působnost celního úřadu zachována i vůči právním nástupcům těchto obcí. Z důvodů hodných zřetele se předpokládá, že celní úřad (inspektorát celní a finanční stráže) může vykonávat své kompetence (§ 11 odst. 2 a 3) i mimo svůj územní obvod (půjde zejména o doprovod zboží dopravovaného v silniční dopravě, pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu, odhalování vyjmenovaných trestných činů apod.).
Jako součást celních úřadů mohou být ministerstvem zřizovány pobočky celního úřadu k výkonu jeho působnosti. Opatření, kterým budou pobočky zřízeny, včetně jejich sídla a okruhu činností, jejichž výkonem budou pověřeny, bude v plném znění vyhlášeno ve Sbírce zákonů.
Navrhuje se, aby ministr mohl vytvářet inspektoráty celní a finanční stráže, které budou součástí celních úřadů k výkonu jejich působností uvedených v § 11 odst. 2 a 3. Toto vnitřní členění, obdobné dosavadní právní úpravě (celní stráž), je nutné zejména k řádnému rozmístění celníků a snížení počtu celníků, kteří jsou oprávněni nosit a používat zbraň a používat operativní techniku a operativně pátrací prostředky.
Ustanovení § 11 je rozděleno do čtyř
odstavců proto, aby byly zdůrazněny nové
kompetence celního úřadu a z toho vyplývající
i vnitřní "rozdělení" celníků,
kteří budou tyto kompetence vykonávat. Toto
rozdělení kompetencí současně
umožní přímo v celním zákoně
vymezit, kteří celníci jsou zařazeni
v ozbrojené složce celní správy a jsou
proto oprávněni nosit a použít zbraně
a donucovacích prostředků, což je důležité
také v souvislosti s přijetím nového
zákona o zbraních a střelivu.

