Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která je nadací podle práva státu, na jehož území má své sídlo (dále jen "zahraniční nadace"), může na území České republiky působit za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako nadace vzniklé podle tohoto zákona, není­li tímto zákonem nebo zvláštním zákonem [Například § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon] stanoveno jinak.

(2) Oprávnění zahraniční nadace působit na území České republiky vzniká dnem zápisu její organizační složky zřízené na území České republiky v rejstříku a zaniká dnem výmazu organizační složky z rejstříku.

(3) Rejstříkový soud zapíše organizační složku zahraniční nadace zřízenou na území České republiky, jestliže účel zahraniční nadace je v souladu s § 1 odst. 1 tohoto zákona.

(4) Návrh na zápis organizační složky zahraniční nadace podává zahraniční nadace; k návrhu se přikládá statut organizační složky,doklad o tom, že zahraniční nadace byla zřízena jako právnická osoba a že nadační jmění příslušející organizační složce činí nejméně 200 000 Kč.

(5) Do rejstříku se zapisují údaje uvedené v § 5 odst. 4 písm. a), c) a d), dále adresa zahraniční složky na území České republiky a jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a trvalý pobyt na území České republiky fyzické osoby oprávněné jednat jménem zahraniční nadace ve věcech týkajících se organizační složky.

(6) Pro zahraniční nadaci platí obdobně § 1 odst. 2, 3 a 5, § 2, § 4, § 7 odst. 3, § 7 odst. 4 písm. a) a c) a § 21 až 26 tohoto zákona s tím, že nadací se podle těchto ustanovení rozumí organizační složka zahraniční nadace.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 20b až 20e, včetně nadpisu, se vypouštějí.

2. V § 476d odst. 1 se na konci připojují slova "a kdy musí mít formu notářského zápisu".

3. V § 477 odst. 2 se vypouští část věty za středníkem.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č.36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č.49/1973 Sb., zákona č.20/1975 Sb., zákona č.133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona ČNR č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb., se doplňuje takto:

V § 9 odst. 2 se na konci písmena j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k/, které včetně poznámky pod čarou č.1a/ zní:

"k/ v řízení o zrušení nadace a její likvidaci, o jmenování likvidátora nadace a o jmenování nových členů správní rady nadace [§ 7 odst. 3 a 4, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. ../1996 Sb., o nadacích].

Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se doplňuje takto:

V § 11 odst. 2 se na konci písmena j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

"k) nadace ve věcech rejstříku nadací.".

Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb. a zákona č.248/1995 Sb. se doplňuje takto:

1. V § 19 odst. 1 se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 2e/ zní:

"d) majetkového prospěchu na základě smlouvy o výpůjčce [§ 659 a násl. občanského zákoníku] do výše 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka.

2. V § 20 odst. 4 se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

"d) nadacemi, jakož i prostředků poskytnutých nadacemi v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace.".

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. se mění takto:

V § 9 odst. 1 písm. d) se za slovy "právní subjektivitu" čárka nahrazuje spojkou "a" a slova "a nadace" se vypouštějí.

V zákoně České národní rady č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, se § 12 včetně poznámky pod čarou č. 8/ vypouští.

(1) Nadace vzniklé podle dosavadních předpisů se považují za nadace podle tohoto zákona, jestliže statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona podá návrh na zápis do rejstříku podle tohoto zákona, včetně doložení stanovené minimální výše nadačního jmění ke dni podání návrhu, a přiloží upravený statut nadace a výpis z rejstříku trestů členů správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora; výpis z rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců. Stejnopis návrhu na zápis do rejstříku zašle statutární orgán nadace okresnímu úřadu,a v hlavním městě Praze obvodnímu úřadu, který nadaci registroval (dále jen "okresní úřad").

(2) Statutární orgán nadace vzniklé podle dosavadních předpisů může rozhodnout o sloučení s jinou nadací vzniklou podle dosavadních předpisů za podmínky, že účel přejímající nadace je shodný, popřípadě obdobný účelu, pro který byla slučovaná nadace zřízena. Pro sloučení platí § 7 odst. 1, § 7 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 2 až 5 obdobně s tím, že se podle těchto ustanovení rozumí nadační listinou statut nadace, rejstříkem seznam nadací vedený okresními úřady a rejstříkovým soudem okresní úřad, který registroval slučovanou nadaci. Přejímající nadace je po sloučení povinna postupovat podle odstavce 1, včetně dodržení lhůty tam stanovené pro podání návrhu na zápis do rejstříku podle tohoto zákona.

(3) Statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona může místo podání návrhu podle odstavce 1 nebo postupu podle odstavce 2 rozhodnout o zrušení nadace a jejím vstupu do likvidace. Po ukončení likvidace likvidátor oznámí okresnímu úřadu zrušení nadace. Pro vypořádání likvidačního zůstatku platí ustanovení tohoto zákona obdobně.

(4) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 3 anebo bude­li návrh na zápis do rejstříku zamítnut, soud na návrh okresního úřadu, popřípadě i bez takového návrhu, nadaci zruší a nařídí její likvidaci.

(5) Do doby zápisu do rejstříku podle odstavce 1, popřípadě do doby zániku nadace podle odstavce 2 až 4 se právní poměry nadace vzniklé před účinností tohoto zákona řídí dosavadními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 34 odst. 2 a 34 odst. 3 poslední věta).

(1) Organizace s mezinárodním prvkem vyvíjející činnost v České republice na základě povolení podle zvláštního zákona [Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.], které mají povahu zahraniční nadace podle tohoto zákona, mohou podat ve lhůtě do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona návrh na zápis do rejstříku podle § 27 tohoto zákona, který doloží doklady tam uvedenými. Stejnopis návrhu zašle organizace s mezinárodním prvkem ministerstvu vnitra.

(2) Marným uplynutím lhůty podle odstavce 1 nebo zamítnutím návrhu na zápis do rejstříku rejstříkovým soudem povolení k vyvíjení činnosti v České republice vydané organizaci s mezinárodním prvkem podle zvláštního zákona [Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.] zaniká.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1996.

Důvodová zpráva

Nadace je v současné době upravena v občanském zákoníku; jde však o úpravu obecnou a kusou, jež předpokládala, že podrobnosti týkající se nadace upraví zvláštní zákon Federálního shromáždění. Do zániku federace k přijetí tohoto zákona však nedošlo.

Nedostatek podrobné úpravy je pociťován jako právní vakuum, a to jak v samotné nadační praxi, tak i v činnosti příslušných státních orgánů. Jde zejména o skutečnost, že v četných případech jsou pod organizačněprávní formou nadace registrovány subjekty, které vykazují spíše znaky obchodních společností anebo různých občanských sdružení, jejichž účelem je sledovat zájmy podnikatelského charakteru nebo zájmy pouze svých členů. Současná úprava nestanoví totiž jasné meze pro činnost nadací, zejména pro jejich ekonomické aktivity, ani povinnosti směřující k veřejné kontrole činnosti a hospodaření nadací apod.

Účelem navržené úpravy je v prvé řadě reagovat na tyto nedostatky.Zároveň v souladu s potřebou politiky rozvoje tzv. neziskové sféry návrh usiluje o průhlednost postavení nadací a posílení důvěryhodnosti nadační činnosti; podaří­li se to, lze očekávat růst hmotné podpory občanů i soukromých právnických osob nadacím a využití těchto prostředků k naplnění obecně prospěšných cílů.

Nadace je zvláštním druhem právnické osoby; její úprava je zaměřena na jedné straně na vymezení těchto zvláštností odlišujících ji od jiných organizačněprávních forem; na druhé straně tyto charakteristiky předurčují i principy její organizační výstavby a ostatních právních poměrů.

Zásadní specifikou nadace je to, že za nadaci se prohlašuje sdružený majetek, který má status právnické osoby. To znamená, že nadace nemá členskou základnu a tudíž při její existenci nepřetrvávají zásadně žádné vazby, především žádné vazby majetkové participace s jejími zřizovateli. Tento znak odpovídá obecné úpravě právnických osob v občanském zákoníku a je konformní s pojetím nadace v právu vyspělých demokratických států.

Dalším znakem je skutečnost, že majetek, aby byl prohlášen za nadaci, musí mít stanovený účel, k němuž může být nejen sdružen, ale i podle vůle zřizovatele, resp. zůstavitele použit; konkrétní účel musí být v souladu s obecně prospěšnými cíli příkladmo v návrhu uvedenými tak,aby plněním tohoto účelu byl zároveň naplňován i některý z obecně prospěšných cílů.

K vlastnímu naplňování obecně prospěšného cíle dochází užitím prostředků poskytnutých nadaci třetí osobou, nikoliv vlastní činností nadace. Posláním nadace jako sdruženého majetku není přímo obecně prospěšnou činnost provozovat /což je typické například pro obecně prospěšné společnosti, popřípadě některá občanská sdružení zájmového charakteru/, ale prostřednictvím především finanční podpory, na základě konkrétních projektů v souladu s účelem, pro který je nadace zřízena, ji umožnit, rozvíjet a jinak napomáhat její realizaci.

Nadace je právnickou osobou soukromého práva.Zároveň se jeví potřebné z hlediska účelového použití nadačního jmění, na jehož vytvoření participuje i veřejnost, podřídit některé otázky zvýšené veřejnoprávní regulaci, zejména pokud jde o úpravu vzniku nadace, jejího hospodaření včetně nakládání s nadačním jměním a jiných ekonomických aktivit, zveřejňování výsledků hospodaření a o úpravu dalších souvisejících otázek, jako je zrušení nadace, její likvidace a zejména naložení s likvidačním zůstatkem. Potřeba takové úpravy některých otázek vyplývá i z neexistence vazeb na zřizovatele, neboť jde o otázky, které jsou jinak v kompetenci členské základny jiných typů právnických osob.

Návrh zákona o nadacích není a ani nemůže být v rozporu s předpisy ES, protože komunitární právo nemá žádné předpisy upravující obecně postavení nadací.

Navržená právní úprava si nevyžádá zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Dojde pouze k přesunu nákladů spojených s registrací nadací z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva spravedlnosti; v rámci uvedených kapitol jde o nepatrnou výši nákladů.

K § 1

V § l je vymezen pojem nadace třemi základními znaky.

Za prvé, nadací je sdružení majetku, které jako takové je prohlášeno za právnickou osobu. Nadace nemá tudíž členskou základnu, je právnickou osobou fundativního typu založenou na majetkovém souboru na rozdíl od jiných organizačněprávních forem, jako například obchodních společností, občanských sdružení apod.

Za druhé, jde o takové sdružení majetku,jehož účelem je podpora obecně prospěšných cílů; tyto cíle jsou rámcově v zákoně vymezeny. Jakým způsobem bude naplňován některý z těchto obecně prospěšných cílů vyplývá z účelu té které nadace určeného zřizovatelem. Konkrétní účel nadace musí být tudíž v souladu s obecně prospěšným cílem; zda tomu tak v daném případě je, záleží na posouzení rejstříkového soudu.

Třetím charakteristickým znakem nadace je to, že majetek k dosažení obecně prospěšného cíle nevyužívá sama nadace, ale tohoto cíle je dosahováno jeho užitím třetí osobou. To znamená, že na rozdíl například od obecně prospěšné společnosti či občanského sdružení nadace sama nevyvíjí v zásadě žádnou ekonomickou aktivitu,byť i obecně prospěšnou; její podstatou je akumulace majetku a jeho následné obecně prospěšné rozdělování určené účelem nadace, popřípadě i stanovením okruhu možných uživatelů /destinatářů/.

Majetkový substrát je při zřízení nadace tvořen peněžitými či nepeněžitými vklady zřizovatelů, resp. zůstavitele, je­li nadace zřízena závětí. Během existence nadace je doplňován prostředky z externích zdrojů /zejména dary/, výnosy z existujícího majetku /například úroky, dividendy a jiné výnosy z cenných papírů v majetku nadace, nájemné/, popřípadě ziskem z vlastní zákonem dovolené činnosti /příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek apod./.

Celková hodnota souhrnu všech prostředků nadace /"nadační jmění"/ musí jak při vzniku nadace, tak i po dobu existence nadace si určitou výši zachovat. V opačném případě by došlo k popření podstaty nadace jako institucionalizovaného majetku, neboť by ani nebylo co jako majetek "účelově sdružovat"; kromě toho je nadace tradičně spojována s trvalostí plnění účelu, pro nějž byl majetek z vůle zřizovatelů poskytnut. Z tohoto důvodu zákon jednak stanoví minimální výši 200 000 Kč, kterou musí nadační jmění při zřízení a vzniku nadace dosáhnout, a jednak zásadu, že po celou dobu existence nadace, nesmí výše jejího nadačního jmění klesnout pod tuto zákonem stanovenou mez, a to na dobu delší než zákonem tolerované šestiměsíční období, jež poskytuje časový prostor především k opatření si potřebných prostředků.

Pro nadace se zakotvuje zákaz podílet se na financování politických stran nebo politických hnutí. Důvodem tohoto zákazu je zamezit tomu, aby se nadace staly zastřeným zdrojem financování politických stran a hnutí a plnily tak funkci, která jim nepřísluší. Tento zákaz však neznamená, že se nadace nebudou moci podílet například na akcích, které politické strany a hnutí organizují a které jsou určeny k dosažení obecně prospěšného cíle (např. veřejné sbírky, osvětové akce).

K § 2

Prostředky poskytnuté nadací mají své účelové určení stanovené v nadační listině, popřípadě rozvedené ve statutu nadace. Stejně tak jako nadace s nimi nemůže libovolně nakládat, je účel, popřípadě další podmínky jejich užití závazné i pro osobu, jíž se tyto prostředky poskytnou. Poruší­li destinatář tyto podmínky, je povinen prostředky poskytnuté nadací v souladu s účelem, pro který byla nadace zřízena, vrátit, a není­li to možné nebo účelné, vrátit jejich odpovídající náhradu v penězích. K zabránění možné námitky destinatáře, že o podmínkách použití nebyl informován,stanoví zákon veřejnou přístupnost statutu nadace, v němž jsou potřebné údaje obsaženy.

Pokud nebudou prostředky použité v rozporu s podmínkami dobrovolně vráceny, může nadace nárok na jejich vrácení, popřípadě nárok na odpovídající náhradu uplatnit u soudu.

Povinnost destinatáře prokázat způsob použití prostředků poskytnutých nadací zajišťuje realizaci oprávnění nadace v případě jejich zneužití požadovat jejich vrácení; nadace tento údaj potřebuje i pro vypracování výroční zprávy.

Z logiky věci vyplývá, že zřizovatel nezřizuje nadaci "pro sebe", neboť pokud disponuje příslušnými prostředky, může je využít přímo. Zákon zakazuje poskytnout prostředky z nadačního jmění zpět zřizovateli; kromě jiného i proto, že připuštěním této možnosti dochází, vzhledem k daňovému zvýhodnění nadací týkajícímu se jak prostředků do nadací plynoucích, tak i prostředků nadací poskytovaných, k obcházení předpisů o dani darovací, dani dědické, popřípadě dani z příjmu u zřizovatele. Z obdobných důvodů se zakazuje poskytnout prostředky nadace též členům orgánů nadace, resp. revizorovi nadace.

K § 3

Úprava zřízení nadace odpovídá obecným požadavkům zřízení právnické osoby stanoveným v občanském zákoníku, jakož i úpravě jednotlivých organizačně právních forem; přitom respektuje potřebné zvláštnosti typické pro nadaci.

Zvláštní právní skutečností zřízení nadace je závěť, která musí splňovat na jedné straně pouze některé obligatorní náležitosti v zákoně stanovené obecně pro jiné formy nadační listiny /vzhledem k možnému delšímu časovému období od pořízení závěti do úmrtí se například nepožaduje, aby obligatorně bylo určeno konkrétní personální složení orgánů nadace/, na druhé straně musí být v závěti určena konkrétní osoba, která nahradí zůstavitele jako zřizovatele nadace. Nejsou­li uvedené obligatorní náležitosti závěti dodrženy, prohlašuje zákon v této části závěť za neplatnou s tím, že s majetkem bude naloženo podle příslušných ustanovení dědického práva.

K § 4

Statut je základním vnitřním dokumentem nadace, který řeší nejen otázky organizačního charakteru /podrobnosti fungování orgánů nadace/, ale i otázky, které se zásadním způsobem dotýkají vztahu nadace ke třetím osobám. Jde jednak o potencionální destinatáře, neboť stanoví podmínky pro použití a poskytnutí prostředků z nadačního jmění apod., jednak o veřejnost, neboť tím, že statut je veřejně přístupný /je součástí rejstříku nadací/, může kdokoliv konfrontovat, zda faktická činnost nadace je v souladu se stanovenými pravidly. Z tohoto důvodu obsahuje statut nadace i údaje uváděné v nadační listině, která veřejně přístupná není.

Přijetí, jakož i změny statutu jsou v působnosti statutárního orgánu nadace, který nese odpovědnost za činnost nadace. Statut musí první správní rada zpracovat v době mezi zřízením nadace a podáním návrhu na zápis nadace do rejstříku nadací.

K § 5

Nadace jako právní subjekt vzniká v souladu s obecnou úpravou občanského zákoníku zápisem do rejstříku nadací, který vede soud určený k vedení obchodního rejstříku. Tato úprava je v souladu s koncepcí úpravy vzniku obecně prospěšných společností podle zvláštního zákona.

Pro rejstřík nadací, jeho vedení, jakož i pro řízení ve věcech rejstříku platí příslušná ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu.

Zvláštní ustanovení obsahuje zákon pouze, pokud jde o obsah zápisu a doklady, jež je třeba k návrhu na zápis přiložit.

K § 6

Toto ustanovení obsahuje nezbytnou úpravu jednatelského oprávnění jménem nadace, která je již zřízena, ale dosud jako právní subjekt nevznikla, jakož i tzv.správu vkladů zřizovatelů, resp. nakládání s vklady v případě, že nadace není rejstříkovým soudem zapsána a tudíž nevznikne; úprava této materie je převzata z obchodního zákoníku a přizpůsobena organizačněprávní formě nadace.

K § 7

Shodně s úpravou jiných organizačněprávních forem rozlišuje zákon mezi zrušením a zánikem nadace výmazem z rejstříku nadací.

Návrh na výmaz z rejstříku lze zásadně podat až po provedeném vypořádání majetkových poměrů nadace, tj. likvidaci. Likvidace se nevyžaduje pouze ve dvou případech. Za prvé, má­li zanikající nadace právního nástupce, tj. při sloučení, a za druhé, nemá­li nadace na základě zjištění soudu v rámci konkursního řízení žádný majetek.

Důvody zrušení nadace jsou obvyklé jako u jiných právnických osob; zvláštností je to, že není připuštěno dobrovolné zrušení s likvidací, neboť platí předpoklad vůle zřizovatele, zřizuje­li nadaci, aby trvale plnila svůj účel, pokud jí k tomu postačuje nadační jmění. Z obdobného důvodu se nepředpokládá zrušení nadace uplynutím doby.

Zrušení nadace rozhodnutím soudu je sankčním opatřením, nastanou­li důvody určené zákonem.

Do první skupiny patří důvod uvedený v odstavci 3, tj. že z jakýchkoliv příčin došlo k vyčerpání nadačního jmění. Po zrušení nadace bude pravděpodobně následovat konkursní řízení, nebude­li zahájeno již dříve.

Do druhé skupiny patří důvody uvedené v odstavci 4, k nimž se připojuje i druhá podmínka, tj. že nadace ve lhůtě soudem stanovené nezjedná nápravu, neboť jde o případy, kdy náprava v dohledné době možná je.Délka lhůty, jakož i způsob nápravy musí být přiměřené a odpovídat důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.

Závažné, popřípadě opakované porušení zákona o nadacích, popřípadě nadační listiny či statutu nadace /odstavec 4 písm. a)/bude spočívat nejčastěji v porušení ustanovení o nadačním jmění a nakládání s ním /snížení nadačního jmění pod zákonem stanovený limit, pokud nepůjde o případ uvedený v odstavci 3, porušení ustanovení o omezení majetkové účasti na jiných právnických osobách, nepředložení výroční zprávy apod./. Porušení zákazu podnikat vystavuje nadaci případným sankcím ze strany živnostenských úřadů, tak i možnosti zrušení soudem.

K § 8

Možnost sloučení nadace s jinou nadací je jediný případ zániku nadace s právním nástupnictvím jiné nadace; možnost splynutí či rozdělení se nepřipouští.

Rozhodnutí o sloučení patří do působnosti statutárního orgánu nadace.Zákon váže možnost přijetí takového rozhodnutí na splnění několika podmínek.

Za prvé, možnost sloučení není vyloučena vůlí zřizovatele, popřípadě zůstavitele vyjádřenou v nadační listině.

Za druhé, sloučení se připouští pouze tehdy, jestliže nadační jmění nepostačuje k plnění účelu nadace a nadace by tudíž mohla být zrušena soudem (např. z důvodu nemožnosti plnění účelu, pro který byla zřízena).

Za třetí, nadace, s níž se má zanikající nadace sloučit, musí mít alespoň obdobný účel; to znamená, že prostředky nadačního jmění slučované nadace budou zásadně použity k témuž či obdobnému účelu.

Za čtvrté, před provedením vlastního sloučení, musí být mezi slučovanou a přejímající nadací uzavřena smlouva o sloučení, jejímž účelem je především zajistit účelové užití prostředků slučované nadace, například tím, že se přejímající nadace zaváže odpovídajícím způsobem upravit svůj statut.

Konečné posouzení splnění podmínek vyžadovaných zákonem pro sloučení přísluší rejstříkovému soudu.

K § 9

Pro likvidaci nadace platí zásadně postup stanovený pro likvidaci obchodních společností v obchodním zákoníku s dvěma zásadními odchylkami.

První odchylkou je, že obdobně jako u likvidace obecně prospěšné společnosti není cílem likvidace zpeněžení veškerého majetku nadace, ale pouze toho /dle výběru likvidátora/, který je nutný pro splnění závazků nadace. Ostatní majetek bude ponechán v dosavadní formě. Toto ustanovení je v souladu s naplněním druhé zvláštnosti likvidace nadace, a to se způsobem naložení s likvidačním výtěžkem, tj. tím majetkem, který zbyde po úhradě závazků nadace.

Již v nadační listině může být určena nadace, na níž má být tento majetek převeden a není­li tomu tak, nabídne jej likvidátor nadaci účelem obdobné likvidované nadaci, aby tento majetek nebyl zcela odňat svému původnímu účelovému určení.

Pokud je nabídka bezvýsledná, ať proto, že likvidátor nezjistí obdobně zaměřenou nadaci nebo tato nadace nabídku odmítne, je dalším možným nabyvatelem obec, v níž má likvidovaná nadace sídlo, jinak stát. Zákon přitom stanoví, že majetek likvidované nadace, resp. likvidační zůstatek má být použit pro obecně prospěšné účely, aby byla respektována vůle zřizovatelů, pokud jde o účelové určení použití majetku jím vloženého do likvidované nadace.

K § 10 až 16

Správní rada je statutárním orgánem nadace, který spravuje nadační jmění. Z tohoto titulu je oprávněna řídit činnost nadace a rozhodovat o všech jejích záležitostech. Tomu odpovídá i zákonem stanovená výlučná působnost správní rady, kterou nelze přenést na případný jiný orgán nadace.

Zákon stanoví podmínky, za kterých může fyzická osoba vykonávat funkci člena správní rady. Kromě povinnosti splnit podmínky obecné povahy ­ způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost ­ zákon dále stanoví, že členy správní rady nemohou být osoby, které jsou k nadaci v pracovním poměru, kterým jsou poskytovány prostředky k dosažení účelu nadace nebo členům statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu právnické osoby, pokud jsou prostředky poskytovány této osobě. Cílem tohoto omezení je zamezit možnému ovlivňování rozhodování správní rady při správě nadačního jmění.

Jmenování prvních členů správní rady je povinností zřizovatele, popřípadě vykonavatele závěti (nedojde­li ke jmenování členů správní rady přímo v závěti, což není zákonem stanoveno jako obligatorní náležitost závěti). Noví členové správní rady jsou voleni správní radou. Zákon dále stanoví délku funkčního období a v návaznosti na ni i způsob obměny členů správní rady. Tato ustanovení mají subsidiární povahu a použijí se pouze v případě, že nadační listina nestanoví jinak. Zřizovatel, popř. zůstavitel může také určit, že někteří členové správní rady budou v budoucnu voleni na návrh jím konkrétně označených právnických nebo fyzických osob; fyzické osoby mohou být označeny i svou funkcí.

Zákon dále obsahuje základní ustanovení o jednání správní rady a ustanovení o zániku členství ve správní radě.

Pamatováno je i na případy (v praxi jistě ojedinělé), kdy v důsledku zániku členství nezůstane ve správní radě nadace žádný z členů (tj. nadace nebude mít statutární orgán) nebo ve správní radě zůstane pouze jeden její člen, a z těchto důvodů nebude možno dostát povinnosti uložené zákonem a zvolit nové členy správní rady. Jako odpovídající řešení se navrhuje, aby v těchto případech jmenoval nové členy správní rady soud.