Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V Praze dne 9. 4. 1996

sl. 3, 5, 8, 10, 13, 15 - měsíční nárůst v % udává nárůst ks přijímačů v daném měsíci v porovnání k počtu přijímačů v měsíci předchozím

sl. 6, 11, 16, 19, 22 - meziroční nárůst v % sleduje nárůst počtu rozhlasových přijímačů mezi daným měsícem roku 94 a stejným měsícem v roce 95

sl. 3 - měsíční nárůst v % udává nárůst ks přijímačů v daném měsíci v porovnání k počtu přijímačů v měsíci předchozím

sl. 4 - nárůst vzhledem k lednu v % - udává nárůst ks přijímačů daného měsíce, v porovnání k měsíci lednu roku 1995

V Praze dne 9. 4. 1996

sl. 3, 5 - měsíční nárůst v % udává nárůst ks přijímačů v daném měsíci v porovnání k počtu přijímačů v měsíci předchozím

sl. 7 - meziroční nárůst v % sleduje nárůst počtu rozhl. přijímačů mezi daným měsícem roku 94 a stejným měsícem v roce 95

sl. 3, 7 - přepočet evid. přijímačů na Kč - vyjadřuje, jaká je teoretická výše příjmů z rozhl. poplatků

ve sl. 3 - z tabulky č. 2 sl. 17 17,50 Kč (tj. rozhlasový poplatek očištěný od nákladů na ČP)

ve sl. 7 - z tabulky č. 2 sl. 18 17,50 Kč (v lednu až březnu) respektive sl. 18 22,5 (v dubnu až prosinci)

Český rozhlas se stal vlastníkem rozestavěné stavby RS Pankrác na základě smlouvy darovací, o postoupení pohledávek a o převzetí dluhů a jejich dodatků, ze dne 3. ledna 1995, uzavřené mezi jím a Českou republikou - Ministerstvem financí. faktickým vlastníkem se však stal až na základě zápisu do katastru nemovitostí ze dne 4. 10. 1995.

Smlouva darovací byla připravovaná na základě Stanoviska Legislativní rady vlády ČR ze dne 4. 10. 1994, která doporučila vládě ČR neschválit návrh novely zákona č. 36/1993 Sb., kterým měl být odstraněn zásadní nedostatek citovaného zákona, spočívající nepřesném určení převáděného majetku. Navíc tento zákon měl sice snahu převést majetek, ale úplně zapomněl na práva a závazky, které se k němu vztahují. Je samozřejmé, že za tohoto stavu nemohla být taková právní úprava schopna plnit funkci podkladu pro záznam do katastru nemovitostí.

Od té doby začaly přípravné práce na darovací smlouvě, přičemž Ministerstvo financí připravovalo právní podklady a přílohy i potřebné informace o stavbě zajišťoval Český rozhlas. To vše za koordinačního působení pana JUDr. ing. Petra Nagyho, pověřeného koordinací prací na ukončení činnosti federálních ústředních orgánů Úřadu vlády ČR.

Je třeba pro úplnost připomenout kompetenční problém, který rovněž vyvstal. Ministerstvo financí sice mělo tzv. prozatímní správu nad národním majetkem, ale již nikdo v republice nebyl pověřen vykonávat správu nad právy a závazky k tomuto majetku se vztahující. Proto se tato pochybnost objevila i v informaci JUDr. ing. Petra Nagyho pro ministra - vedoucího Úřadu vlády ČR - RNDr. Igora Němce. Vyslovil pochybnost, zda vůbec je někdo oprávněn za Českou republiky uzavřít. To vše oddalovalo i přípravu na zpracování smlouvy.

Darovací smlouva byla připravená a podepsaná 3. 1. 1995. I zde pro úplnost činím poznámku, že až na základě důrazného dopisu generálního ředitele Mgr. Vlastimila Ježka ministru financí, že se již nemíní nadále starat věcně i finančně o stavbu, která Českému rozhlasu nepatří.

Vlastnické právo přechází až dnem zápisu do Katastru nemovitostí. K tomu však bylo nutno jednak zpracovat geometrický plán a dále připojit další doklady, na jejichž zpracování se podílel stavební úřad Prahy 4 (potvrzení o stavu rozestavěné stavby), notářka dr. Fundová, která notářským zápisem ze dne 1. 8. 1995 úředně ověřila, že stavba přešla podle zákona č. 597/1992 Sb. do vlastnictví České republiky a že MF ČR k ní vykonávalo prozatímní správu. Dále osvědčila stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. K žádosti o vklad bylo také nutno připojit originální dokumenty, které v některých případech v dokumentaci chyběly.

Dne 15. března 1995 vyhlásil generální ředitel Českého rozhlasu veřejnou obchodní soutěž na prodej rozhlasu veřejnou obchodní soutěž na prodej rozestavěného areálu Rozhlasového střediska Praha 4 - Pankrác. Písemné nabídky byly přijímány do notářské úschovy ode dne vyhlášení soutěže do 30. dubna 1995 notářka JUDr. Jarmilou Humpolcovou (Notářská kancelář Praha 2, Opletalova ul.) do doby jejich komisionálního otevření. Komisionální otevření obálek proběhlo dne 3. 5. 1995 ve 14 hodin. Pro vyhodnocení nabídek veřejné obchodní soutěže jmenoval generální ředitel komisi složenou z pracovníků Českého rozhlasu. O otevření obálek a vyhodnocení soutěže byl sepsán notářský zápis.

Výsledek veřejné obchodní soutěže vyhlásil generální ředitel Českého rozhlasu 3. června 1995, s tím, že byla vybrána společnost NIKO, s.r.o., se sídlem Praha 4, Bartoškova ul. č. 2.

Postup vyhlašování veřejné obchodní soutěže a její průběh je dokumentován v samostatném materiálu, uloženém v Kanceláři generálního ředitele.

Od této doby začalo jednání s touto společností na zpracování kupní smlouvy a jejích podmínkách.

Dne 30. 6. 1995 byla podepsána mezi Českým rozhlasem na advokátní kanceláří Baker a MecKenzie, zastoupeným JUDr. Martinem Radvanem smlouva o právní pomoci, kterou se tato právní kancelář zavázala vypracovat návrh kupní smlouvy o prodeji Rozhlasového střediska Pankrác v Praze 4 tak, že jej spolu s přílohami vypracuje a předloží Českému rozhlasu nejpozději do 28. července 1995.

Návrh smlouvy sice předložen Českému rozhlasu byl, ale vzhledem k tomu, že k němu byla řada výhrad jak ze strany českého rozhlasu, tak ze strany společnosti NIKO, byl po celou dobu - až do podpisu dne 10. 1. 1996, přepracováván a doplňován. Byla vyvolána celá řada jednání mezi právními zástupci ČRo a společností NIKO i všechny zásadní otázky se řešily na komisionálním jednání za účasti statutárních zástupců obou smluvních stran. Jednání předsedal generální ředitel Českého rozhlasu. Podrobná dokumentace o jednáních je vedena v Kanceláři generálního ředitele.

Největší problém, který bylo nutno řešit před uzavřením kupní smlouvy, spočíval v požadavku druhé smluvní strany zevrubně zmapovat, zdokumentova a vypořádat práva a závazky vztahující se k RS Pankrác ke dni prodeje. Zinventovat stav práv a závazků vzniklých za trvání stavby, i z doby jejího přerušení, vztah k zahraničním dodavatelům, ale také řešení celé řady dílčích problémů souvisejících s ukončením smluvních vztahů mělo podstatný vliv na dobu, po kterou byla smlouva mnohokrát dopracována.

Dne 10. 1. 1996 byla kupní smlouva připravena a podepsána.

Jen stručně je třeba se zmínit i o restitucích, které byl uplatněny vůči pozemkům určeným pro výstavbu. K restitucím uplatněným ještě vůči Československému rozhlasu, přibyly na základě nálezů Ústavního soudu nové. Největší nároky byl uplatněny Karlem Schwarzenbergem a spol. podle zákona č. 229/1991 sb. na část č. parc. 2860, původní č. p. 2907 (zastavěno), 2886 (nezastavěna), 2885 (nezastavěno). V současné době své restituční nároky rozšířil. Je v soudním řízení. Dále jsou, nebo byly uplatněny nároky:

- Františky Dumbsové podle zákona 87/1991 sb. - § 3 odst. 2, písm. e) na část č. parc. 2860, st. č. 2889, 2890, 2891, 2892 s nouzovými stavbami, podle evidence jde o pozemky zastavěné.

- Přemysla Šámala, Bohuslava Šámala, podle z. č. 403/1990 sb. § 3, písm. b), část p. 2860, st. č. 2894, zastavěno.

- ing. Jitkou Váchovou, ing. Janou Roškotovou, MUDr. Janou Prusíkovou, podle zák. č. 87/1991 sb. na část pozemku č. p. 2860, st. č. 2884, nezastavěno.

- Ing. Martinem Výborným, Janem Výborným, Ludvikou Stibralovou, Ing. Petrem Výborným, podle zákona č. 87/1991 sb. na část č. p. 2860, k. ú. Nusle, st. - číslo 2900 - nezastavěno, řešeno soudně.

Dr. Kočová

Překročené náklady OON uhradí kancelář generálního ředitele ze sponzoringu.

Praha 26. 2. 1996

Vypracovala Ing. Hana Hajná

Důležitým posláním Českého rozhlasu 5 - jeho osmi studií - je obnovovat v občanech této země vztah k věcem veřejným, zejména pak příslušnost k obci, kaji a státu.

Studia Českého rozhlasu jsou svébytnými institucemi, které nekopírují ani soukromé stanice, ani celoplošné stanice Českého rozhlasu. Ze zákona jim vyplývá zejména:

1. Povinnost poskytovat objektivní, všestranné a vyvážené informace. V případě studií to znamená vycházet především ze situace a aktuálního dění v regionu a příslušné informace odpovědně zvažovat.

2. Povinnost rozvíjet kulturní identitu. V případě regionálních studií to znamená nejen sledovat veškeré kulturní dění v regionu, ale věnovat stálou pozornost také kultuře etnických menšin.

3. Povinnost sledovat ekologickou situace a odpovědně přispívat k jejímu zlepšování. Zvlášť naléhavé je to v některých oblastech.

4. Povinnost přispívat ke zvyšování vzdělanostní úrovně občanů. Zde je třeba mít tu na mysli konkrétní situaci v kraji.

5. Přispívat zábavnými pořady k pocitu životní pohody, odpočinku a uvolnění.

Při plnění všech těchto úkolů je třeba důsledně vycházet nejen z místních podmínek, ale pokud možno i z místních zdrojů. V samotné praxi je třeba realizovat tvorbu programů ve dvou různých úrovních:

- programy pro region,

- programy pro celoplošné vysílání.

Obojí je stejně důležité, nepředstavuje však vždy u všech studií kvantitativně srovnatelné části.

Základní postavení studií je dáno zákonem, konkrétně je pak formulováno řadou dalších dokumentů: Statutem Českého rozhlasu, Hlavními programovými zásadami Českého rozhlasu i Zásadami Českého rozhlasu.

V Zásadách Českého rozhlasu je činnost studií Českého rozhlasu charakterizována takto: "Regionální vysílání s kombinací proudového a titulkového vysílání s důrazem na regionální zpravodajství a publicistiku; se speciálními pořady zaměřenými na rozvíjení kulturní identity obyvatel regionu, včetně příslušníků národností žijících v regionu; jednotné programové schéma je koordinováno s celoplošnými okruhy Českého rozhlasu; základní úlohou studia je vysílat pro vlastní region, každé studio je však zároveň informační základnou pro ČRo 1 - Radiožurnál i zdrojem umělecké "výroby" pro ČRo 2 - Prahu a ČRo 3 - Vltavu".

Základní zaměření činnosti studií Českého rozhlasu stanoví Zásady takto: "popis světa za mým domem, aktuální a srozumitelná prezentace "komunálních" témat; zvýšení podílu živého vysílání, počtu kontaktních pořadů a regionálního zpravodajství."

Ve stejném dokumentu je také stanoveno jednotné programové schéma pro všední dny:

Zásady rámcově stanoví i počet zaměstnanců - 65 a rozpočet od 12 mil. Kč do 29 mil. Kč.

Rada Českého rozhlasu i jeho vedení si ovšem uvědomují, že je třeba plně respektovat skutečnost nestejných podmínek činnosti jednotlivých studií: vznikla a vyvíjela se v různých konkrétních podmínkách a v regionech s odlišnými tradicemi: např. ostravské studio bylo založeno v roce 1929, olomoucké v lednu 1994. Velké rozdíly v podmínkách, daných vývojem, by se postupně měly vyrovnávat. Studia mají přirozeně i různé podmínky a možnosti technické. Není proto možné striktně vyžadovat stejné plnění stanoveného schématu či stejnou míru plnění úkolů daných zákonem od všech studií bez rozdílu.

Podobně si Rada Českého rozhlasu i jeho vedení uvědomují, že omezení vysílání pro menšiny - jde o menšiny etnické, sociální, ale i zdravotní - pouze na večerní čtvrthodinu by bylo nedostatečné a ryze formální. K navrženému schématu i k dalším směrnicím Zásad je třeba přistupovat tvůrčím způsobem.

Je třeba zároveň vědět, že žádná jiná složka českého rozhlasu neprošla za posledních šest let tak bouřlivým vývojem jako právě studia v regionu. Po listopadu 1989 začínala většina studií se dvěma hodinami programu denně.

V průběhu posledních šesti let, zejména pak od roku 1993, byla také spolupráce studií a celoplošných okruhů Českého rozhlasu postavena na novou bázi. Skončil systém bezplatné výměny programů s celoplošnými okruhy, hlavně s Prahou a Vltavou. Radiožurnál pochopil, že je oboustranně výhodnější spolupráce se studii, než mít své "opisovače událostí" v podobě krajských korespondentů. Spolupráce s ČRo 2 a 3 byla postavena nejen na koordinované dramaturgii, ale i na finančním vyrovnání. Celý proces znamenal pro studia provedení mnoha nesnadných změn, které však vedly a vedou k postavení studia jako skutečně samostatného subjektu, jako rozhlasové stanice v plném smyslu.

Studia Českého rozhlasu zřizuje a ruší Rada Českého rozhlasu (s výjimkou studií v Praze, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Plzni, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě - ta jsou zřízena ze zákona). V čele studií stojí ředitel, který je odpovědný generálnímu řediteli Českého rozhlasu a je jmenován na dobu neurčitou i odvoláván na návrh generálního ředitele Radou Českého rozhlasu.

Z hlediska hospodaření se studia Českého rozhlasu řídí Pravidly hospodaření Českého rozhlasu. Podle nich tvoří každé studio samostatnou divizi, která má vlastní vyrovnaný rozpočet. výnosy studia se skládají z vnitropodnikové dotace rozpočtované z centra (jejím zdrojem jsou výnosy z rozhlasových poplatků), z vnitropodnikových výnosů získaných výrobou pořadů pro celoplošné okruhy a z vlastních externích výnosů získaných obchodní činností ve vlastním regionu (reklama, pronájmy, vydavatelská činnost, případně i nadstandardní služby posluchačům - písničky na přání a pod.). v případě, že skutečné výnosy studia jsou za běžný rok vyšší než plánované, může studio o přesahující částku překročit i náklady. Podmínkou je zachování vyrovnaného rozpočtu.

Za hospodaření studia, jakož i za správu a údržbu majetku, je odpovědný jeho ředitel. Ekonomické náměstky studií metodicky řídí ekonomický ředitel Českého rozhlasu, metodiku vytváří jeho ekonomický úsek.

V roce 1995 hlavními úkoly vedení Českého rozhlasu ve vztahu k studiím bylo:

- zprůhlednění toku peněz z centrálního rozpočtu do rozpočtu studií,

- zrovnoprávnění všech studií Českého rozhlasu ve vztahu k vlastnímu vysílání,

- zrovnoprávnění přístupu všech studií k možnosti nabízet slovesné a hudební umělecké pořady v přísně nabídkovém systému dramaturgiím celoplošných okruhů a hrazení převzatých nabídek z rozpočtů okruhů na základě vnitropodnikových faktur,

- sjednocení doby rozsahu vlastního vysílání na dvanáct hodin denně (od 6,00 do 18,00 hod.),

- podstatné zkvalitnění zpravodajství a publicistiky o regionu událostí přesahujících rámec regionu pro region ve vlastním vysílání i pro Radiožurnál v případě událostí přesahujících rámec regionu,

- zavést základní jednotné programové schéma s kostrou v podobě zpravodajsko - publicistických relací, které zároveň ponechá dostatek volného prostoru pro reflexi regionálních odlišností,

- vyjasnění a zpřesnění formátu vysílání studií Českého rozhlasu.

S výjimkou posledního bodu, jehož naplnění je jedním ze základních cílů let 1996 - 1997 (platí ve stejné míře i pro celoplošné okruhy), vedení rozhlasu všechny stanovené cíle splnilo. Optimálním formátem pro vysílání každého ze studií Českého rozhlasu bude zřejmě blokové schéma, které na jedné straně umožní v rozhlasovém "prime timu" plnit základní úlohu vlastního vysílání - totiž přinášet zpravodajství a publicistiku o regionu pro region, a zároveň ponechá volný prostor (v použití jiných forem) pro reflexi např. kulturního dění v regionu. Ne zcela jednotný názor je na uvádění programů produkovaných v regionech pro premiérové vysílání na celoplošných okruzích v reprízách. Také tomuto problému se hodláme letos do hloubky věnovat.

Také Rada Českého rozhlasu věnovala v roce 1995 činnosti a postavení studií Českého rozhlasu zvýšenou pozornost. Na žádost parlamentní komise pro média zformulovala rada svůj názor na pozici studií komise elaborát s názvem Přestavba Rady Českého rozhlasu o postavení studií Českého rozhlasu předala a své stanovisko také přednesla na výjezdním zasedání komise v Harrachově v lednu 1996.

O vyjádření názoru na postavení studií Českého rozhlasu požádal generální ředitel Českého rozhlasu po dohodě s Radou Českého rozhlasu také všechny ředitele studií. z jejich odpovědí a názorů vyplynulo zejména:

1. Ředitelé jsou shodně přesvědčeni o tom, že vysílání ve studiích Českého rozhlasu si postupně nachází své místo ve škále vysílání Českého rozhlasu. Profiluje se jako regionální zpravodajsko - publicistické vysílání, přičemž zvláště u velkých studií, jako je Brno, Ostrava, Plzeň, zůstává zachována jejich funkce producentských center pro vysílání celoplošných okruhů. tvorba literárních, publicistických a hudebních pořadů z regionálních zdrojů, avšak s nadregionálním významem. Tento vývoj považují ředitelé studií Českého rozhlasu za správný. Bude však potřeba věnovat více pozornosti permanentnímu budování sítě zpravodajů a filiálních redakcí ve významnějších, ale vzdálenějších místech regionů i vybavování studií moderní technikou, která umožní okamžité kvalitní vstupy do vysílání.

2. V žánrech mimo zpravodajství a publicistiku by měly stanice více spolupracovat; o spolupráci by se mělo více diskutovat, možná i konferovat za účasti všech. Zajímavý názor v této souvislosti uvedl ředitel studia v Olomouci Stanislav Červenka: "Při získání VKV frekvencí pro okruh ČRo 2 Praha bylo by možné obnovit ve večerních hodinách okruh ČRo 5 Regional, který by jednak odlehčil tlak velkých studií (Brno, Plzeň, Ostrav) zejména na celoplošné ČRo 2 a 3, uspokojil by některé posluchačské minority, které nesanuje dostatečně privátní ani veřejnoprávní sektor a umožnil by prezentovat v celoplošné síti škálu regionálních zvláštností.

K této úvaze mě vede skutečnost, že oba celoplošné okruhy (ČRo 2 a 3) směřují dnes k modelům stanic evropského rozměru a typu a tato tendence bude asi dále pokračovat. Evropství a světovost vytlačují z těchto okruhů dřívější regionálnost, jejíž rozsah byl také dán i naším kulturním izolacionismem".

3. Do budoucna bude třeba rozvinout spolupráci studií s ČRo 6 Radio Svobodná Evropa. V některých případech už se tak děje a je zřejmé, že tato spolupráce je pro studia velkým přínosem.

4. Pro regionální studia má zvláštní význam živý styk s posluchači. Kontaktní vysílání musí být však založeno na úctě k ním (posluchače nepodceňujme ani nezesměšňujme), i na jejich vědomí, že jim studio v nouzi pomáhá.

5. Převažující posluchačskou základnu regionálních studií tvoří většinou lidé vyššího věku, ženy v domácnosti, lidé venkovští. Regionální stanice se musí zaměřit, byť diferencovaně, na všechny věkové i sociální skupiny. U lidí středního a mladšího věku je třeba počítat s velkou konkurencí komerčních stanic a promyšleně jí čelit. Základní orientace studia Českého rozhlasu by měla mít na mysli vnímavého posluchače s konzervativním životním stylem a spíše tradičním postojem ke světu.

6. Regionální stanice se musí soustavně a všech typech pořadů (nikoli ve všech pořadech!) věnovat minoritnímu vysílání. V některých oblastech jsou výrazné menšiny národnostní a taková skutečnost se musí ve vysílání příslušného studia zřetelně odrážet.

7. Vysílání studií musí být živé, dynamické, flexibilní a mělo by přispívat k dobré pohodě a k pozitivnímu postoji svých občanů.

8. Mají-li si studia Českého rozhlasu udržet své postavení v silné konkurenci komerčních stanic, budou muset v dohledné době (nejpozději do roku 1999) vysílat 24 hodin denně.

Současný stav studií Českého rozhlasu je následující:

1. Český rozhlas Brno

Ředitel: JUDr. Tomáš Vencálek

Počet zaměstnanců: 100

V roce 1995 se ve studiu dvakrát vystřídal ředitel, měnilo se programové schéma a proběhly dvě reorganizace. V závěru roku byla však situace konsolidována.

Studio vysílalo třináct hodin denně, o víkendu deset hodin. Na celoplošných okruzích uplatnilo studio zhruba 75 000 minut vysílání, a to v pořadech převážně uměleckého charakteru.

Patří k největším a také nejvýznamnějším studií Českého rozhlasu.

2. Český rozhlas České Budějovice

Ředitelka. PhDr. Marie Šotolová

Počet zaměstnanců: 65

V roce 1995 pokračovalo plošné rozšiřování vlastního vysílání.

K některým obsahový změnám došlo i v rámci původního schématu. Posíleno bylo zpravodajství a některé zábavné pořady.

Studio vysílalo dvanáct hodin denně, o víkendu devět hodin. Na celoplošných okruzích se uplatnila řada pořadů studia, zejména pořady populární a vážné hudby.

3. Český rozhlas Hradec Králové

Ředitel: Mgr. Petr Haš

Počet zaměstnanců: 64

V roce 1995 bylo připraveno nové programové schéma a reorganizace, která spočívala hlavně ve sloučení dvou redakcí (zpravodajské a publicistické) do jedné. Tato opatření vyvolala stížnosti některých pracovníků ke generálnímu řediteli Českého rozhlasu i k Radě českého rozhlasu. Výsledkem celého náročného jednání byl odchod šesti programových pracovníků a příchod osmi nových.

Studio vysílalo dvanáct hodin denně ve všední dny, v sobotu devět, v neděli osm hodin.

Řadu pořadů uplatnilo studio na celoplošných okruzích, zejména na stanici Praha.

4. Český rozhlas Olomouc

Ředitel: Mgr. Stanislav Červenka

Počet zaměstnanců: 31

V roce 1995 se vedení zaměřilo na budování tohoto nového studia (zřízeno 1994) s cílem zařadit je do srovnatelného postavení s ostatními členy regionálního systému Českého rozhlasu. Bylo odstraněno počáteční hledání a vysílání studia bylo ve stále větší míře vyrovnané. Základ vysílání vytvořilo zpravodajství a publicistika pro regionální celoplošné vysílání.

Byla vytvořena řada specifických pořadů v oblasti kultury, umění i vědy a studio v průběhu roku stále zřetelněji pronikalo i do celoplošného vysílání Českého rozhlasu, do vysílání stanice Praha, ale i do vysílání stanice Vltava. Např. redakce vážné hudby se ročním výkonem přes šest tisíc minut zařadila v účasti ve vysílání ČRo 3 Vltava hned za taková studia, jako je Brno a Plzeň.

Studio dosáhlo postupně sedmi hodin denního vysílacího času ve všední dny i o víkendech.

5. Český rozhlas Ostrava

Ředitel: Mgr. František Prokop

Počet zaměstnanců: 80

Rok 1995 byl v ostravském studiu rokem konsolidace. Vysílací schéma studia prošlo řadou výrazných změn: studio začalo jako první vysílat denně dvanáct hodin vlastního programu (se dvěma hodinovými výjimkami v neděli). Došlo také k redukci náročnějších literárních i hudebních pořadů a k jejich přesunu do okrajových vysílacích časů. Tato změna vyvolal řadu polemik.

Významnou složkou programu studia je vysílání pro národnostní menšiny. Vedle pořadů přebíraných z centra zajišťuje studio dnně vlastní vysílání pro polskou menšinu.

Tradičně výrazný podíl studia na vysílání celoplošných okruhů trvá. Hudební pořadů jsou vysílány na Praze i na Vltavě, redakce zpravodajství a redakce publicistiky přispívají zejména do Radiožurnálu. O rozsahu podílu na celoplošných okruzích svědčí i skutečnost, že výnosy z této činnosti představují za rok 1995 více než dva miliony korun.