Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Vláda

I. schvaluje stanovisko k výroční zprávě a k roční účetní závěrce Pozemkového fondu České republiky za rok 1995 (dále jen "Výroční zpráva a Roční účetní závěrka");

II. ukládá místopředsedovi vlády a ministru zemědělství předložit Výroční zprávu a Roční účetní závěrku předsedovi vlády k podpisu;

III. pověřuje

1. předsedu vlády předložit Výroční zprávu a Roční účetní závěrku se stanoviskem uvedeným v bodě I tohoto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

2. místopředsedu vlády a ministra zemědělství a předsedu prezidia Pozemkového fondu České republiky odůvodnit stanovisko k Výroční zprávě a Roční účetní závěrce při jejich projednávání v orgánech Parlamentu České republiky,

Provedou:

předseda vlády,

místopředseda vlády a ministr

zemědělství

Místopředseda vlády

JUDr. Jan Kalvoda v. r.

Příloha

k usnesení vlády

ze dne 4. září 1996 č. 461

Prezidium Pozemkového fondu České republiky předložilo vládě podle § 6 zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb., výroční zprávu a roční účetní závěrku Pozemkového fondu České republiky za rok 1995.

Vláda projednala výroční zprávu a roční účetní závěrku Pozemkového fondu České republiky za rok 1995 na jednání své schůze dne 4. září 1996 a doporučuje Parlamentu České republiky, aby tyto dokumenty schválil.

POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY

Obsah:

Zřízení Pozemkového fondu bylo uloženo zákonem č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. K vlastnímu zřízení Pozemkového fondu pak došlo zákonem č. 569/91 Sb. ze dne 16. 12. 1991.

Pozemkový fond je právnickou osobou. Do obchodního rejstříku byl zapsán 29. 7. 1992, Sídlem Pozemkového fondu je Praha.

Působnost a činnost Pozemkového fondu je stanovena:

- zákonem č. 569/91 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků

- zákonem č. 229/91 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků

- statutem Pozemkového fondu, který schválila Česká národní rada

Posláním Pozemkového fondu je výkon správy nemovitostí ve vlastnictví státu uvedených v § 1 odst. (1) zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění (dále jen zákona). Správa nemovitého majetku je vymezena § 17 zákona, ze kterého vyplývá, že Pozemkový fond převádí jim spravovaný majetek stáru na jiné osoby v souladu se zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby v platném znění na základě rozhodnutí o privatizaci. Do realizace tohoto rozhodnutí může Pozemkový fond jím spravovaný nemovitý majetek dávat do užíváni jiným osobám. Kromě toho může Pozemkový fond nemovitosti, které spravuje a na které nebylo řádně uplatněno právo na vydání převádět:

a) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20

b) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného Pozemkovým fondem na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu

c) v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu

d) směnou za jiné nemovitosti

e) na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. (1) tohoto zákona byly z privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní.

Pozemkový fond poskytuje podle § 18 a) zákona o půdě náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obec nebo okresní úřad. Poskytla - li náhradu obec před 1. 7. 1993, poskytne této povinné osobě náhradu Pozemkový fond. V souladu s ustanovením § 18 a) odst. 1, zákona o půdě poskytuje PF ČR náhrady oprávněným osobám též v případě, kdy před privatizací nebo likvidací povinné osoby, jejímž zakladatelem je stát, nebyly nároky oprávněných osob vypořádány a tyto závazky vůči nim převzal PF ČR smlouvou o převzetí dluhu. Podle § 20. odst. 2 zákona o půdě poskytuje náhradu PF ČR v případě, že nelze zjistit právnickou osobu, která věci uvedené v odst. 1 převzala nebo jestliže tato právnická osoba zanikla.

Pozemkový fond ČR v případě, kdy podle § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění jeho pozdějších změn a doplňků (dále zákona o půdě) nelze pozemky nebo jejich části vydat, oprávněné osobě bezúplatně převede do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem podle § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb., a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Na žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty, a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality původního pozemku. To vše v cenách ke dni 24. června 1991. Stejně postupuje PF v případě, pokud oprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku podle § 11 odst, 3 nebo § 15 odst. 7 zákona o půdě, či mají-li oprávněné osoby právo na převod pozemků postupem podle § 11 odst. 2, vyplývající z ustanovení § 12 zákona o půdě. Kromě toho vymění pozemkový fond podle § 24 odst. 7, §22 odst. 6 a odst. 8 na žádost vlastníka pozemku jeho pozemek za jiný pozemek ve vlastnictví státu, a to postupem podle § 11 odst. 2, nedohodnou-li se účastnící jinak. Pozemky z vlastnictví státu poskytuje PF ČR i v případech. uvedených v § 18 a) a v § 20. odst. 2 zákona o půdě.

Pozemkový fond ČR rovněž může podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě převést nemovitost a tedy i pozemek ve vlastnictví státu do vlastnictví oprávněné osoby jako náhradu podle §§ 14 až 16 a § 20, a to i v případě, že pozemek, na který by se vztahovalo právo na vydání nemůže být vydán, poněvadž je ve vlastnictví fyzické osoby, jež jej nabyla od státu nebo jiné právnické osoby.

V rámci rozhodnutí o privatizaci Pozemkový fond především.

- zakládá akciové a jiné obchodní společnosti

- nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře, včetně účasti na valných hromadách

- podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastni

- uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a části jejich majetku, při tom využívá též veřejné soutěže a veřejné dražby

- převádí majetek státu na obce

Podrobná charakteristika a výsledky konkrétních činností Pozemkového fondu, jak je vymezují jednotlivé pasáže uvedených základních právních předpisů, je uvedena v kapitole III. této výroční zprávy.

1. Prezidium

Nejvyšším orgánem PF ČR je devítičlenné prezidium. Je voleno Poslaneckou sněmovnou ČR a jeho předsedou ze zákona č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu ČR v platném znění je ministr zemědělství.

Členy prezidia v průběhu celého roku 1995 byli:

Ing. Josef Lux - předseda

Ing. Karel Burda - místopředseda

JUDr. Svatomír Mlčoch

Ing. Alois Čaňek

Otakar Řezáč

Ing. Martin Kocourek

Ing. Milan Křivohlavý

Ing. Jan Kinšt

Ing. Miroslav Kalousek

2. Výkonný výbor

Činnost Pozemkového fondu ČR řídí v rámci pokynů prezidia devítičlenný výkonný výbor.

Začátkem roku 1995 jej tvořili:

Ing. Karel Mach - předseda

Ing. Josef Miškovský - místopředseda

Ing. Ladislav Kunte - vedoucí sekce ekonomické

Ing. Miloslav Sabata - vedoucí sekce restitucí

Ing. Zdenka Pikešová - vedoucí sekce privatizace

Ing. Petr Myšák - vedoucí sekce správy nemovitostí

Ing. Jan Matějka - vedoucí sekce informatiky

Ing. Petr Javorský, CSc. - vedoucí sekce řízení územních pracovišť

Mgr. Zdeněk Zajíček - ředitel střediska majetku.

V průběhu roku 1995 došlo ve složení výkonného výboru k těmto personálním změnám

- k 31. 8. 1995 rezignoval Mgr. Zdeněk Zajíček na funkci člena VV

- 6. 10. 1995 jmenovalo prezidium do funkce člena VV JUDr. Evu Chalupovou - vedoucí sekce právní

- 6. 10. 1995 odvolalo prezidium z funkce člena VV Ing. Jana Matějku

- 30. 11. 1995 jmenovalo prezidium do funkce člena VV Ing. Zbyňka Mácu

30. 11. 1995 prezidium schválilo s účinností od 1. 12. 1995 nový organizační řád PF ČR, kterým nově upravil organizační strukturu Pozemkového fondu.

Po realizaci všech uvedených personálních a organizačních změn pracoval výkonný výbor PF ČR v závěru roku 1995 v tomto složení:

Ing. Karel Mach - předseda

Ing. Josef Miškovský - místopředseda

Ing. Ladislav Kunte - vedoucí sekce ekonomické

Ing. Miloslav Sabata - vedoucí sekce restitucí

Ing. Zdeňka Pikešová - vedoucí sekce privatizace

Ing. Petr Myšák - vedoucí sekce správy nemovitostí

Ing. Petr Javorský, CSc. - vedoucí sekce řízení územních pracovišť

Ing. Zbyněk Máca - vedoucí sekce majetku

JUDr. Eva Chalupová - vedoucí sekce právní

3. Dozorčí rada

Dozorčí rada dozírá na činnost a hospodaření Pozemkového fondu, jeho prezidia a výkonného výboru.

Dozorčí rada je pětičlenná a je volena Poslaneckou sněmovnou ČR.

Členy dozorčí rady v průběhu celého roku 1995 byli:

Jaroslav Kelnar - předseda

Ing. Jaromír Stibic, CSc. - místopředseda

Ing. Jan Litomiský

Ing. Josef Maier

Ing. Pavel Dlouhý

Činnost Pozemkového fondu řídí, v rámci pokynů prezidia, výkonný výbor.

Tato činnost je zajišťována jednotlivými sekcemi buď přímo na ústředí Pozemkového fondu v Praze nebo na územních pracovištích.

Sekce správy nemovitostí zabezpečuje výkon správy nemovitostí v rozsahu stanoveném § 17 zákona o půdě,

Nárůst výměry pronajatých pozemků oproti stavu k 31. 12. 1994 je vyvolán skutečností, že PF ČR v průběhu roku 1995 postupně identifikoval uživatele státní půdy, kteří užívali pozemky na základě nájemního vztahu ze zákona a s nimi uzavřel nájemní smlouvy. Jde o nestátní zemědělské organizace a organizace nezemědělské, které užívají státní zemědělskou půdu.

Převody majetku ve správě PF

Na základě návrhu vlastníka na výměnu svých nemovitostí za nemovitosti ve vlastnictví ČR a správě PF, může PF v souladu s §17. odst. 3. písm. d) a §22, odst. 8 zákona o půdě, uzavřít s vlastníkem směnnou smlouvu. Postupuje přitom podle svých metodických pokynů platných pro celou ČR.

Především s ohledem na neukončené restituční náhrady uzavírá v současné době PF směny pozemku jen pro tyto účely:

- je-li na pozemku vlastníka stavba sloužící zemědělské prvovýrobě ve vlastnictví jiné právnické osoby nebo státu,

- v odůvodněných případech k provozování zemědělské výroby,

- pro výstavbu veřejně prospěšných staveb (§108, odst. 3, staveb. zákona),

- v naléhavých případech pro výstavbu objektu podporujících ekonomický rozvoj území,

- je-li na pozemku vlastníka stavba rekreační nebo zahrádkářské chaty, nebo je-li na pozemku vlastníka zřízena zahrádka.

Směnu pozemků mezi jednotlivými okresy lze provést jen při přebyt pozemků státu v předmětném katastrálním území, použitelných pro vykrytí restitučních nároků oprávněných osob.

Pozemkový fond ČR může v souladu s §17. odst. 3. písm. c) zákona o půdě převést nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v §13 téhož zákona uplatněno právo na vydání, v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu.

Za naléhavé případy investiční výstavby se pro tyto účely rozumí:

a) stavby ve veřejném zájmu (§108. odst. 3 stavebního zákona),

b) stavby podporující ekonomický rozvoj a infrastrukturu daného území v souladu se schváleným územním plánem.

Způsoby realizace:

1) Kupní smlouvy realizované Pozemkovým fondem ČR:

- převod pozemků určených pro stavby podle § 108, odst. 3 stavebního zákona v případě, že žadatelem je obec,

- převod pozemků pro stavby zemědělské prvovýroby,

- převod pozemků pro stavby podporující rozvoj území do výměry 100 m².

2) Kupní smlouvy realizované prostřednictvím 1. česko-americké realitní společnosti na základě smlouvy o obchodním zastoupení

- převod pozemků určených pro stavby podle §108, odst. 3, stavebního zákona v případě, že žadatelem je jiná právnická nebo fyzická osoba než obec.

- převod pozemků pro stavby podporující rozvoj území nad výměru 100 m².

Kupní smlouvy realizované:

Výměra prodaných pozemků:

1995 Celkem

Cena prodaných pozemků:

Náklady spojené s výkonem správy nemovitostí

Náklady spojené se správou nemovitostí jsou zejména náklady na odstranění staveb na základě demoličních rozhodnutí, odstranění následků havarijních stavů dle výsledku revizí a znaleckých posudků, úhrada nákladů za zřízení trvalých porostů, úhrada nákladů za ošetřování neobdělaných pozemků a pod.

Na opravy a údržbu hlavních melioračních zařízení, které v souladu s ustanovením zákona č. 229/91 Sb. § 14, odst. 5 hradí ze svých příjmů PF ČR, bylo vynaloženo 115 000 tis. Kč.

Pro zásahové HMZ je již privatizační projekt předložen na MSNMP. Odvodňovací HMZ, která jsou součástí hydrografické sítě budou řešena v rámci novely zákona o statní správě ve vodním hospodářství.

Sekce náhrad zabezpečuje vypořádání nároků oprávněných osob na náhrady podle zákona o půdě všemi zákonem vymezenými způsoby.

Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí ve správě PF ČR nebo v poskytnutí hotovosti ve výši do 10 tis. Kč popř. v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů (akcie RIF a.s.). Dále sekce zabezpečuje převod náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě.

Rozsah vypořádaných nároků oprávněných osob na náhrady a náhradní pozemky ze zákona o půdě pozemkovým fondem ČR v roce 1995 a celkem od počátku činnosti je uveden v následujícím přehledu:

Nově od konce roku 1995 mohou nabyvatelé majetku privatizovaného Pozemkovým fondem ČR uhradit jeho kupní cenu, či její část, nevypořádanými nároky na náhrady ze zákona o půdě. Takto lze použít, na principu vzájemného započtení pohledávek, dosud nevypořádané nároky nabyvatele tohoto majetku na náhrady vůči obcím, okresním úřadům a Pozemkovému fondu ČR (§ 18a, § 20).

Další činností, kterou začala sekce zabezpečovat v druhé polovině roku 1995 je přebírání uznaných a nevypořádaných závazků státních podniků, jejichž zakladatelem je MZe ČR a které mají v předmětu podnikání zemědělskou činnost vůči oprávněným osobám na poskytnutí náhrad podle §§ 14 až 16 nebo § 20 zákona o půdě tak, jak to uložilo výkonnému výboru PF ČR prezidium PF ČR na svém zasedání o převzetí dluhu a pozemkový fond tak přebírá na sebe závazek tyto nároky vypořádat způsobem uvedeným v § 18a zákona o půdě. Ke konci roku 1995 takto převzal pozemkový fond nevypořádané nároky na náhrady ve výši cca 1,2 mld. Kč.

Největší potíže trvají při bezúplatných převodech pozemků z vlastnictví státu. Hlavní příčinou je obtížná identifikace pozemků ve vlastnictví státu, na jejichž vydání nemůže vzniknout nárok podle restitučních zákonů. Kromě toho vyhláška č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., nezná ocenění pozemků dle jejich polohy, takže náhradní pozemky s výhodnou polohou chtějí všechny oprávněné osoby, čímž narůstá nebezpečí zvýhodnění některých oprávněných osob. Úpravou metodických pokynů dochází k posílení veřejné kontroly převodu pozemků z vlastnictví státu oprávněným osobám. Porovnání výměry pozemků, které k 31. 12. 1995 nebyly oprávněným osobám vydány - cca 48,8 tis. ha- s výměrou pozemků bezplatně oprávněným osobám převedených - cca 4,3 tis. ha- ukazuje, že pravě zde stojí před PF ČR hlavní úkol.

V rámci rozhodnutí o privatizaci dle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění později platných změn a doplňků byl Pozemkovému fondu České republiky do 31. 12. 1995 předán v projektech majetek v hodnotě 32,161,981 tis. Kč. Novým vlastníkům bylo z této hodnoty převedeno 23,904,604 tis. Kč, tj. 74,3%. Usnesením vlády České republiky ze dne 22. března 1995 č. 178 nemohl Pozemkový fond ČR na náhrady dle zákona č. 229/1991 Sb. ve znění později platných změn a doplňků použít majetek, na který již bylo vládou nebo Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydáno rozhodnutí o privatizaci.

Realizace rozhodnutí o privatizaci probíhala u přímých prodejů, jednokriteriálních veřejných soutěží do 10 mil. Kč hodnoty majetku (kde MSN-MP změnilo podle § 10, odst. 7. zákona č. 92/1991 Sb. ve znění později platných změn a doplňků své rozhodnutí o privatizaci formou veřejné dražby) na územních pracovištích Pozemkového fondu podobně jako u bezúplatných převodů. Sekce privatizace realizovala rozhodnutí o privatizaci metodou veřejné soutěže uvedené v privatizačních projektech. dále veřejné soutěže změnou metody z veřejných dražeb nad 10 mil. Kč hodnoty majetku a veřejné soutěže místo přímého prodeje v případech, kdy nabyvatel odmítl uzavřít kupní smlouvu při přímém prodeji majetku podniků zemědělské prvovýroby.

Z přehledu realizace rozhodnutí o privatizaci (viz tabulka) vyplývá, že do 31. 12. 1995 převzal Pozemkový fond 5554 privatizovaných jednotek a realizoval 4143 jednotek, tj. 74,6%. Předpokládáme, že v průběhu roku 1996 obdržíme k realizaci dalších 1 500 (odhad) privatizačních jednotek, na termínu předání těchto jednotek k privatizaci Pozemkovému fondu ČR závisí i termín ukončení této fáze privatizace. Souběžně bude probíhat proces privatizace majetku, který nebyl dosud zahrnut do privatizačních projektů a který na základě zákona 229 z roku 1991 spravuje PF ČR.

Dominantní podíl na celkovém majetku předaném Pozemkovému fondu ČR k realizaci do 31. 12. 1995 zaujímá přímý prodej 52,1%, následuje vklad majetku do akciových společností 30,1%, veřejná dražba 6,8%, bezúplatný převod 5,9% a veřejná soutěž 5,1%.

Pozemkový fond ČR založil 80 akciových společností a podle schválených privatizačních projektů bylo zařazeno do II. vlny kupónové privatizace 77 akciových společností, u nichž byla většina nabízených akcií prodána. dále byly podle usnesení vlády převedeny akcie v nominální hodnotě 775,452 tis. Kč vybraných 30 zemědělských podniků na PGRLF za jedno promile nominální hodnoty. Soubor akcií určených pro Restituční fond byl převeden na FNM a následně na RIF. K 31. 12. 1995 privatizoval PF ČR 85,62% akcií.

Plynule jsou realizovány prodeje akcií za nominální hodnotu předem určeným vlastníkům, převody oprávněným osobám a obcím. Akcie neprodané z kupónové privatizace a akcie určené pro Nadační investiční fond jsou v současné době předmětem rozhodnutí MSNMP ČR, které bude Pozemkový fond v roce 1996 realizovat.

Bezúročný splátkový režim pro zemědělskou prvovýrobu, umožňující splácení kupní ceny majetku až 20 roků, byl velmi výrazně uplatňován u přímých prodejů a vybraných veřejných soutěží na základě přílohy k usnesení vlády ČR ze dne 6. 10. 1993 č. 568 ve znění později platných změn a doplňků. Při vyšším zatížení majetku převzatými cizími pasivy byly na žádost nabyvatelů snižovány splátky po dobu až čtyř roků s tím, že rozdíl se převáděl do splatnosti dalšího počtu zvolených ročních splátek celkem.

U konkurzních prodejů (veřejných soutěží a veřejných dražeb) se převážně projevoval vliv malé atraktivnosti zemědělského majetku, promítající se do nízké ceny, za kterou byl majetek převáděn.

Privatizační proces zpomaluje celá řada objektivních faktorů, jejichž vlivy leží mimo působení PF ČR. Jde zejména o nutnost prokázat vlastnictví státu k majetku, neuplatnění restitučních nároků na tento majetek dle zákona o půdě, naplnění dohody mezi MZe, MH, MŽP, PF a Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním ze 14. 2. 1994 zejména v oblasti dokladu nutných k legalizaci tzv. černých staveb. Pro PF ČR to znamená řešit problematiku nových zaměření, geometrických plánů, kolaudačních rozhodnutí a dohledání neúplných údajů v gesci státních statků, což realizaci rozhodnutí o privatizaci značně zpomaluje. Dalšími problémy jsou překážky, vyplývající z finanční nepřipravenosti kupujících. Peněžní ústavy často poskytnutí úvěru na majetek zemědělských subjektů odmítaly zejména pro objektivně nízkou rentabilitu výroby, a i malou atraktivnost majetku pro uplatnění zástavního práva.

Zvláštní skupinu problémů tvořily změny v rozhodnutí o privatizaci na základě identifikace a oprav ve struktuře majetku, změn u nabyvatelů splátkového režimu, apod., které je nutné dokumentačně dokládat a podléhají souhlasu MSNMP ČR.

Sekce majetku Pozemkového fondu ČR zabezpečuje dle organizačního řádu tyto činnosti:

1. evidenci a vymáhání pohledávek PF ČR

2. výkon funkce zakladatele ve smyslu usnesení vlády ČR č. 178/95

3. správu majetku, který přešel do majetku PF ČR

Evidence a vymáhání pohledávek