Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3. 2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v červnu 1996 proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 4,8% (v srpnu o 4,2%), ceny stavebních prací o 11,6% (v srpnu o 10,9%), ceny zemědělských výrobců o 5,8% (v srpnu o 20,7%) a ceny podnikatelských služeb o 6,7%.

Růst průměrných nominálních mezd trvale předstihuje reálnou produktivitu práce. Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady, tj. zvětšuje se objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce.

Tabulka 2

Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR

Z tabulky je patrné, že vyvolaný inflační tlak mezd za prvních sedm měsíců roku 1996 pokračoval v průmyslu s podobnou intenzitou jako v předchozím roce (vývoj produktivity práce ve stavebnictví byl ovlivněn mimořádně tuhou zimou). Vzhledem k poměrně pomalému růstu cen průmyslových výrobců se mzdový tlak v plném rozsahu bezprostředně neprosazuje, může však vyvolat cenový pohyb se zpožděním.

Současná úroveň inflace (měřené spotřebitelskými cenami) je vyšší, než intenzita inflačního tlaku mezd v průmyslu a je tedy určována spíše tahem poptávky jak vlivem růstu spotřeby (a příjmů) domácností, tak dynamického rozvoje investičních aktivit. Tuto hypotézu o převaze poptávkového tahu podporuje i dlouhodobější porovnání rychlejšího růstu cen u finálních prodejců (spotřebitelské ceny, ceny stavebních prací, ceny podnikatelských tržních služeb) s pomalejším růstem cen průmyslových a zemědělských výrobců.

Podíl průměrné hladiny cen posledních dvanácti měsíců k průměru předchozích dvanácti měsíců v %:

Tabulka 3

Pramen: ČSÚ

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4. 1 Zaměstnanost

Zaměstnanost v České republice je poměrně vysoká a v zásadě stabilizovaná. Počet zaměstnaných se v prvním pololetí 1996 pohyboval kolem 5,1 mil. osob, přičemž nárůst kolem 1 procentního bodu proti stejnému období roku 1995 lze přičítat zejména absorbci populačního přírůstku pracovních sil v příznivém ekonomickém klimatu. Na jaře roku 1996 (tj. březen - květen) bylo, podle výsledků výběrových šetření ČSÚ, zaměstnáno 5 096 tisíc osob.

Struktura je v podstatě stabilizovaná (přírůstky, resp. úbytky představují řádově desítky tisíc). Výrazně v ní převažuje kategorie zaměstnanců (počtem 4403 tisíc osob představovala 86,4% všech zaměstnaných). Setrvale nejvyšší pokles vykazují členové produkčních družstev. Stoupající počet podnikatelů se zaměstnanci a opačnou tendencí vývoje počtu podnikatelů bez zaměstnanců lze přičítat kromě přesunu mezi těmito kategoriemi i ukončování neprovozovaných živností zaregistrovaných v období podnikatelského boomu v začátku 90. let.

Stabilizovaná je i míra ekonomické aktivity obyvatelstva (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu osob starších 15-ti let), na úrovni 62,4%, u mužů 70,0% a u žen 55,3%. Ze zaměstnaných osob si jiné nebo další zaměstnání hledalo v průběhu I. pololetí v průměru cca 200 tisíc osob, přičemž motivací pro téměř polovinu z nich byla snaha o dosažení vyššího výdělku, nejistota a obavy ze ztráty dosavadního zaměstnání představovaly necelých 16%.

Zaměstnávání cizích státních příslušníků na základě individuálních povolení či kontraktů, i občanů SR setrvale narůstá. Ke 30. 6. 1996 bylo v ČR evidováno celkem 134,3 tisíc zahraničních pracovníků (z toho cca polovina slovenských státních příslušníků), což proti stejnému období roku 1995 představuje nárůst o 35,8%.

Predikce do konce roku

Ve druhé polovině roku vláda předpokládá pokračování dosavadní tendence zaměstnanosti s přetrvávající poptávkou po kvalifikované pracovní síle. Avizovaná potřeba výraznější racionalizace ve státní správě, výrobních podnicích a některých službách (včetně bankovnictví) se v tomto období projeví spíše v kvalitativní změně nabídky než kvantitativně.

4. 2 Nezaměstnanost

Průměrná míra nezaměstnanosti se v I. pololetí 1996 proti stejnému období roku 1995 snížila o 0,14 procentního bodu na 2,94%. Koncová míra nezaměstnanosti uvedená v následujícím grafu za červen odpovídá 144,1 tisícům osob. Z hlediska struktury v průměru cca tři čtvrtiny z nich představují uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a vyučení (včetně vyučených s maturitou). V červenci a srpnu se projevilo sezónní zvýšení míry nezaměstnanosti na 3,01% respektive 2,98%.

Trvale rostla i nabídka volných pracovních míst (k 30. červnu je registrován stav 109,8 tisíc). Počet registrovaných uchazečů na 1 volné místo se udržuje okolo 1,5.

Z regionálního pohledu přetrvává nejvyšší nezaměstnanost, která je důsledkem struktury pracovních příležitostí i pracovních sil, v severních oblastech. V I. pololetí převýšila poprvé od zahájení sledování nezaměstnanost v severočeském regionu (4,65% k 30. 6. 1996) region severomoravský (4,48% k 30. 6. 1996). Hluboko pod průměrem bylo setrvale Hl. město Praha (0,29%). Nezaměstnanost vyšší než 6% byla v okresech Most, Louny, Teplice, Děčín a Karviná.

Predikce do konce roku

Ve druhé polovině roku vláda předpokládá sezónní nárůst počtu nezaměstnaných zesílený přírůstkem ekonomicky aktivního obyvatelstva, racionalizací stavu zaměstnanců a pokračující tendencí nárůstu osob dlouhodobě nezaměstnaných. Ke konci roku lze očekávat míru nezaměstnanosti kolem 3,2%.

5. Vztahy k zahraničí

5. 1 Obchodní bilance

Vývoj zahraničního obchodu v I. pololetí 1996 charakterizuje postupné snižování dynamiky dovozu. Nárůst pasiva obchodní bilance je způsoben především nízkým tempem růstu vývozu v posledních dvou měsících (v květnu dosáhl 100% a v červnu 95,3% loňské skutečnosti). Vývoz v I. pololetí 1996 dosáhl objemu 294,6 mld Kč, zatímco dovoz 364,3 mld Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl dovoz o 14,1 %, zatímco vývoz o 6,5%. Významné je, že v porovnání s dosaženými růsty dovozu za stejné období minulého roku (32,8%) se v tomto období jeho dynamika dovozu snížila o 18,7 procentních bodů. Současně však poklesla i dynamika vývozu o 1,6 procentního bodu (z 8,1% v I. pololetí 1995 na 6,5% ve stejném období 1996).

Podle předběžných výsledků ČSÚ za období leden - srpen 1996 dosáhl objem vývozu 388,3 mld Kč a objem dovozu 489,2 mld Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl vývoz o 6,4%, zatímco dovoz o 15,2%.

Průběžně se prohlubující záporné saldo zahraničního obchodu ke konci prvního pololetí dosáhlo 69,7 mld Kč (ve srovnatelné metodice [V metodice roku 1996, tj. včetně započítání hodnot v rámci aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, metodických změn okamžiku započítávání dlouhodobého finančního leasingu u dovozu a propuštění zboží do režimu vývozu.] za stejné období roku 1995 činil deficit 42,7 mld Kč). Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši cca 6,2 mld Kč (proti přebytku 0,9 mld Kč ve stejném období v roce 1995) významně snížil schodek obchodní bilance s ostatními státy (75,9 mld Kč).

Záporné saldo zahraničního obchodu za období leden - srpen 1996 se dále prohloubilo a dosáhlo 100,9 mld Kč, proti 59,5 mld Kč ve srovnatelném období minulého roku.

Vývoj a prohlubující se deficit obchodní bilance v roce 1996 je výsledkem působení řady faktorů. Základním faktorem je probíhající masivní ekonomický růst. Přibližně třemi pětinami (60,4%) se na pasivu obchodní bilance za hodnocené období podílelo zboží převážně investičního charakteru - skupina SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení. Dalšími faktory, které působily na obchodní bilanci, jsou vedle zhodnocování reálného kurzu koruny vůči směnitelným měnám:

- u vývozu:

- hospodářská recese a pokles průmyslové výroby v zemích EU, zejména v sousední SRN,

- dosud nedostačující produkční a konkurenční schopnost českých vývozců,

- zavádění tarifních a netarifních opatření v Rusku a Maďarsku, v poslední době i v Polsku,

- u dovozu:

- vzestup domácí poptávky spojený s oživením ekonomického růstu,

- vyšší náročnosti transformující se ekonomiky na dovozy, a to jak pro investice a meziprodukt, tak i pro spotřebu domácností,

- vstup zahraničního kapitálu spojený s dovozy investic a kompletačními dodávkami,

- pokles celních sazeb,

- růst fyzického objemu a zvyšování cen dovážených paliv.

V teritoriální struktuře poklesl podíl vývozu do zemí s vyspělou tržní ekonomikou (o 3,4 procentního bodu), významněji vzrostl podíl evropských zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS (o 2,5 procentního bodu). Největší přírůstky vykazuje vývoz do evropských zemí s tranzitivní ekonomikou zemí SNS (o 16,4%), zatímco vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou vzrostl nepatrně (o 1,2%). Vývoz do zemí CEFTA vzrostl více (o 16,4%) než do zemí EU (1,2%).

Tabulka 4

Pramen: ČSÚ

Ve zbožové struktuře vývozu, v porovnání se stejným obdobím minulého roku, významněji poklesl (o 4,2 procentního bodu) podíl vývozu surovin, polotovarů a chemických výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6), naopak významněji vzrostl (o 2,7 procentního bodu) podíl u vývozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7), méně významně(o 1,3 procentního bodu) u průmyslového spotřebního zboží (SITC 8).

Vzrostl podíl vývozu zboží s vyšším podílem přidané hodnoty. Nadprůměrně (o 16,2%) rostl vývoz strojů a přepravních zařízení (SITC 7)a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8 o 17,9%). Objem vývozu surovin polotovarů a chemických výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6) dosáhl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku 98,0%.

Tabulka 5

Pramen: ČSÚ

V teritoriální struktuře se podíl dovozu ze států s vyspělou tržní ekonomikou v I. pololetí 1996 zvýšil o 1,5 procentního bodu, zatímco ze zemí s tranzitní ekonomikou včetně zemí SNS se o 2,4 procentních bodů snížil. Objemově vzrostl více dovoz ze zemí EU (16,5%) než ze zemí CEFTA (o 3,5%).

Tabulka 6

Pramen: ČSÚ

V komoditní struktuře se oproti stejnému období v minulém roce výrazněji (o 19,4%) zvýšil dovoz strojů a přepravních zařízení (SITC 7), minerálních paliv a maziv (SITC 3 o 17,5%) a zemědělského a potravinářského zboží (skupiny SITC 0 + 1 + 4 o 16,3%). Méně než průměrně (o 10,6%) vzrostl dovoz surovin a chemikálií, ještě menší růst byl zaznamenán u dovozu průmyslového spotřebního zboží (9,6%). Zvýšení dovozu odráží hlavně poptávku po investicích do strojního zařízení a nákupu minerálních paliv v důsledku delší zimy a růstu cen této komodity na světových trzích. Dovoz pro investice a meziprodukt roste rychleji než pro dovoz pro soukromou spotřebu.

Tabulka 7

Pramen: ČSÚ

Příznivě se vyvíjely cenové indexy průměrných hodnot a reálných směnných relací. Zatímco vývozní ceny vzrostly v průběhu I. pololetí 1996 o 5,1% (z toho nejvýznamněji ve skupině SITC 8 - Různé průmyslové výrobky o 7,7%, SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení o 6,8%, SITC 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky o 5,8%), dovozní ceny vzrostly ve stejném období o 4,3% (z toho nejvýznamněji v SITC 1 - Nápoje a tabák o 7,5%, SITC 4 - Živočišné a rostlinné oleje a tuky o 6,5%, SITC 2 - Suroviny s výjimkou paliv o 6,1%. Reálná směnná relace se zlepšila o 0,8%.

Predikce do konce roku

Výše schodku obchodní bilance závisí významněji na vývoji dynamiky vývozu než dovozu. Dynamika dovozu meziproduktu a pro investice bude i nadále udržovat předstih před dovozem zboží pro soukromou spotřebu. Vláda předpokládá, že roční objem vývozu se bude pohybovat v rozmezí 610 - 620 mld Kč (tj. o 6,1 až 7,9% více než v roce 1995), dovoz v intervalu 770 - 780 mld Kč, (tj. vzroste v porovnání s rokem 1995 o 14,8 až 16,3%), pasivum salda obchodní bilance ke konci roku mezi -150 až -170 mld Kč.