5. 2 Platební bilance
Pasivum běžného účtu souhrnné
platební bilance za I. pololetí dosáhlo 46,7
mld Kč (cca 1,7 mld USD). Hlavním důvodem
byl deficit obchodní bilance ve výši 70,5 mld
Kč (cca 2,6 mld USD). Pasivní byla rovněž
bilance výnosů ve výši 7,5 mld Kč.
Přebytek bilance služeb 24,9 mld Kč spolu s
aktivem jednostranných převodů 6,4 mld Kč
nepostačovaly ke kompenzaci schodku obchodní bilance.
Saldo kapitálového účtu bylo aktivní
ve výši 21,9 mld Kč (cca 0,8 mld USD). Příliv
zahraničního kapitálu ve formě přímých
investic 11,9 mld Kč byl v tomto období masivnější
než v předchozích letech (růst o 15,4%).
Příliv dlouhodobého kapitálu činil
30,1 mld Kč a v porovnání se srovnatelným
obdobím minulého roku se zvýšil o 4,6%.
Přímé investice směřovaly především
do chemického průmyslu, energetiky, výroby
spotřebního zboží a elektrotechniky.
Současně došlo k odlivu krátkodobého
kapitálu ve výši 27,6 mld Kč a obnovil
se příliv portfoliových investic ve výši
7,5 mld Kč.
Změny ve struktuře kapitálového účtu
(viz graf 7) jsou odrazem opatření ČNB, která
reagovala na nepříznivý vývoj růstu
podílu krátkodobého kapitálu a vedla
k limitování otevřených devizových
pozic komerčních bank vůči zahraničí.
Promítl se zde i vliv změny šíře
fluktuačního pásma z ą 0,5% na ą
7,5% z konce února 1996.
Pokles úrovně devizových rezerv je odrazem
převahy vyššího pasiva běžného
účtu nad přebytkem kapitálového
účtu. Devizové rezervy ČNB se v I.
pololetí 1996 snížily o 20,1 mld Kč
(cca o 0,7 mld USD) na 351,1 mld Kč (12,7 mld USD) [Přepočteno
směnným kurzem 27,61 Kč/USD (k 30. 6. 1996)].
Devizové rezervy bankovní soustavy ve stejném
období činily 16,3 mld USD.
Směnný kurz české koruny vůči
koši USD a DEM byl i po rozšíření
fluktuačního pásma stabilní. Nominální
vyrovnanost kurzu vůči centrální paritě
trvá již 68 měsíců. Tento vývoj
je velice významný pro stabilitu vnitřního
cenového vývoje.
Predikce do konce roku
Schodek obchodní bilance ke konci roku 1996 vláda
odhaduje okolo 5,6 mld USD, přebytek bilance služeb
cca 2,0 mld USD a bilanci běžného účtu
schodkovou ve výši cca 3,3 mld USD (6,4% HDP). Po
stabilizaci měnových opatření se obnoví
příliv kapitálu, ve 2. pololetí odhadujeme
stagnaci devizových rezerv ČNB (12,9 mld USD ke
konci roku).
6. Měnová politika
6. 1 Měnové agregáty
Peněžní zásoba M2 [Oběživo,
korunové vklady a vklady v cizí měně;
měnový přehled ČNB (běžný
kurz k USD)] dosáhla na konci června 1996 objemu
1072,9 mld Kč a vzrostla proti stejnému období
minulého roku o 184,8 mld Kč, tj. o 20,8% (bez měnově
neutrálního vlivu prodeje části Telecomu
o 18,7%). Meziroční tempo růstu peněžního
agregátu M2 (peněžní zásoba)
se tak proti konci roku 1995 poněkud snížilo
a v průběhu celého I. pololetí 1996
se pohybovalo okolo 21%. Klesající trend tempa růstu
domácích úvěrů se od poloviny
roku 1995 změnil v trend rostoucí. V meziročním
vyjádření (tj. proti červnu 1995)
se celkový objem domácích úvěrů
zvýšil o 17,9% (tj. o 149,1 mld Kč).
Na druhé straně růst čistých
zahraničních aktiv, stejně jako růst
tzv. ostatních čistých položek bankovního
sektoru (tj. zejména kapitál a rezervy bank), které
jsou dalšími hlavními faktory ovlivňujícími
tvorbu peněz, se od počátku roku 1996 zpomaloval.
Změna trendu domácích úvěrů,
jako váhově rozhodující části
aktiv bankovní soustavy, byla určující
pro vývoj peněžní zásoby v uplynulých
12 měsících.
Pramen: ČNB, vlastní propočty MF
S cílem omezit úvěrovou expanzi obchodních
bank tak ČNB s působností od 21. června
1996 zvýšila diskontní sazbu, lombardní
sazbu pro úvěry zastavené cennými
papíry a REPO sazbu. Od 1. srpna 1996 rovněž
musí komerční banky ukládat u ČNB
bezúročně větší část
z objemu primárních klientských vkladů,
protože k tomuto datu se tzv. povinné minimální
rezervy zvýšily z 8,5% na 11,5%.
Tabulka 8
Zdroje růstu peněžní zásoby v I. pololetí 1996 (změna v příslušném období) | mld Kč |
leden | únor | březen | duben | květen | červen | |
Čistá zahraniční aktiva | -6,4 | 1,3 | -7,8 | 13,1 | 7,9 | -10,1 |
Čistý úvěr vládnímu sektoru [čistý úvěr vládě a čistý úvěr FNM bez clearingu se SR] | -1,6 | -1,5 | -3,8 | 3,0 | 8,6 | -4,8 |
Úvěry (podniky + domácnosti) [včetně úvěrů v cizí měně] | 2,1 | 13,0 | 12,3 | 5,0 | 10,3 | 13,0 |
Ostatní čisté položky | -9,3 | 6,2 | -7,5 | -0,9 | -8,9 | 0,1 |
Změna M2 celkem | -15,2 | 19,0 | -6,8 | 20,2 | 17,9 | -1,8 |
Pramen: ČNB, vlastní propočet MF
Vývoj peněžní zásoby byl v prvních
třech měsících roku 1996 pozitivně
ovlivněn zpomalením přílivu zahraničního
kapitálu, zejména krátkodobého, a
zlepšením pozice vlády u bankovní soustavy
o 6,9 mld Kč. K poklesu vládní zadluženosti
v 1. čtvrtletí především přispělo
vytvoření přebytku v ústředním
rozpočtu a rovněž snižování
úvěrové potřeby FNM. Ve 2. čtvrtletí
se však pozice vládního sektoru zhoršila
- na konci června proti březnu vzrostla o 6,8 mld
Kč. Proti konci roku 1995 se tak v I. pololetí 1996
prakticky téměř nezměnila (zlepšení
o 0,1 mld Kč).
Ve struktuře ostatních čistých položek
v průběhu celého I. pololetí 1996
rovněž významně vzrostly oprávky
k úvěrům vytvářené v
bankovním sektoru (proti prosinci 1995 o 20,3 mld Kč,
tj. o 32,7%). Současný vývoj pasiva běžného
účtu platební bilance má na měnový
vývoj pozitivní vliv, neboť odčerpává
poměrně značné platební prostředky.
Celkový objem oběživa a likvidních vkladů
na viděnou (peněžní agregát M1)
v meziročním srovnání vzrostl do konce
června 1996 o 47,9 mld Kč, tj. o 12,1%. Poměrně
dynamicky se zvýšil objem oběživa (meziročně
o 20,6 mld Kč, tj. o 22,3%). Objem netermínovaných
vkladů vzrostl proti červnu 1995 o 27,3 mld Kč
(tj. o 9,0%). Na tomto absolutním přírůstku
se nejvíce podílel sektor obyvatelstva s podílem
61,2%.
Tabulka 9
Meziroční vývoj netermínovaných
vkladů
přírůstek (v mil. Kč) | index (v %) | ||
Celkem | 27,3 | 109,0 | |
z toho: | -obyvatelstvo | 16,7 | 115,6 |
- podniky | 10,7 | 105,6 | |
- pojišťovny | -0,1 | 98,1 |