Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

v mil. Kč

Ministerstvo financí České republiky

K čj. 20/64 093/1996

I. DŮVODY ÚPRAVY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Analýzy plnění státního rozpočtu v průběhu roku a odhadu do konce roku 1996 signalizovaly, že vývoj jeho příjmů a výdajů za prvých sedm měsíců roku 1996 tenduje k celoročnímu schodku v objemu cca 9,3 mld Kč. Částka 9,3 mld Kč se skládá z předpokládaného nižšího plnění příjmů rozpočtu o 6,6 mld Kč a vyššího čerpání některých výdajů v objemu 2,7 mld Kč. Proto ministr financí předložil vládě návrh na úpravu státního rozpočtu na rok 1996 schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu zákonem č. 305 ze dne 12. prosince 1995.

Návrh ministra financí vláda odsouhlasila svým usnesením č. 441 ze dne 28. srpna 1996 a potvrdila tak připravenost k udržení vyrovnaného státního rozpočtu, který je nezbytným předpokladem stabilizačního působení veřejných financí na celkovou ekonomickou rovnováhu.

K takovéto úpravě státního rozpočtu je vláda zmocněna podle § 13 zákona o rozpočtových pravidlech republiky (zákon 576/1990 Sb., v platném znění). Podle této normy je vláda oprávněna provést snížení příjmů státního rozpočtu při souvztažné úspoře výdajů, přičemž nesmí zhoršit celkové saldo rozpočtového hospodaření ani změnit zákonem stanovené dotace okresním úřadům a obcím.

II. ÚPRAVA STÁTNÍCH PŘÍJMŮ

Celkové snížení příjmů státního rozpočtu představuje 6,6 mld Kč.

Úprava příjmů je zřejmá z přehledu:

Význam zkratek: UR = upravený rozpočet, SR = schválený rozpočet, VIA = vybrané integrační akce

1. Snížení daňových příjmů o 3 mld Kč

Celkové snížení daňových příjmů představuje pouze 1% celkového objemu rozpočtu příjmů, přičemž je kombinací kladných vlivů (v řádu 6,9 mld Kč) a záporných vlivů (v řádu 9,9 mld Kč).

Kladné vlivy tvoří:

- zvýšení daně z přidané hodnoty o 2,1 mld Kč vlivem rychlejšího růstu domácí spotřeby a dovozu, než se původně předpokládalo;

- zvýšení daně z příjmů fyzických osob srážené zvláštní sazbou o 2,1 mld Kč (zahrnující daň z kapitálových výnosů a zdanění výplat fyzickým osobám z vedlejšího zaměstnání do částky 5 tis. Kč měsíčně). Tento nárůst signalizuje mimo jiné i větší počet případů vedlejšího zaměstnání implikující i vysoký růst mezd, který je jedním ze současných problémů. Svůj vliv má i okolnost, že občané již dostávají dividendy z akcií získaných v kupónové privatizaci;

- zvýšení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o 0,3 mld Kč;

- zvýšení objemu cla o 1,3 mld Kč, související s vyšším než předpokládaným růstem dovozu;

- zvýšení příjmů z tzv. majetkových daní (daň dědická, daň darovací a zejména daň z převodu nemovitostí) o 1 mld Kč, vyplývající jednak z vyšší četnosti prodeje nemovitostí než se předpokládalo, a dále ze zrychlování vyřizování této agendy na finančních úřadech;

- zvýšení příjmů ze silniční daně o 0,1 mld Kč, což je v zásadě nevýznamný vliv a představuje jen dílčí korekci původního odhadu na základě znalosti zhruba sedmiměsíčního vývoje této daně.

Záporné vlivy tvoří:

- především snížení daně z příjmů právnických osob o 6,3 mld Kč. Předně při sestavování rozpočtu na tento rok byla východiskem očekávaná skutečnost roku 1995, od níž se skutečné splnění ročního rozpočtu roku 1995 lišilo o minus 4,3 mld Kč. Je samozřejmé, že toto snížení výchozí základny se i od počátku letošního roku promítá rozhodujícím způsobem do plnění rozpočtu této daně. Druhým důvodem je obecně obtížná predikovatelnost této daně. Pro rok 1996 byla provedena celá řada úprav v daňovém zákoně, které mají fiskální dopady, jejich přesná kvantifikace je však velmi těžká. Nejedná se přitom ani tolik o změnu daňové sazby, jako o změny ovlivňující základ daně, konkrétně započtení tzv. nedobytných pohledávek do položek základ daně snižujících. Tyto pohledávky se odepisují ve dvou režimech - tzv. starého a nového bloku - a odhadnout, kolik podniků (s ohledem na to, zda vytvoří nebo nevytvoří zisk) a kolik z těchto pohledávek odepíší v daném roce, je velmi obtížné. Velmi nesnadné je např. také odhadnout strukturu realizovaných investic, která má vliv na výši daňových odpisů. Dalším fiskálním vlivem je i provádění legálních operací ze strany finančních institucí sledující ozdravění portfolia cenných papírů. V důsledku prodeje cenných papírů, u nichž klesla burzovní hodnota pod cenu jejich pořízení, došlo ke snížení základu daně a v řadě případů i k vykázání ztráty. Přesná kvantifikace tohoto vlivu je však obtížně odhadnutelná;

- snížení příjmů ze spotřebních daní o 1,2 mld Kč. Společným jmenovatelem nižšího plnění je výrazné zvýšení sazby daně u cigaret s účinností od 1. ledna letošního roku, navrhnuté a schválené Parlamentem ČR v polovině minulého roku. Tento krok přinesl dva efekty. Předně avizované zdražení cigaret vedlo k výraznému předzásobení na konci minulého roku a odpovídajícímu poklesu nákupů v počátku roku letošního. Druhým vyvolaným efektem, který platí obecně a nejen v naší republice, je nárůst pašování cigaret. Tyto zkušenosti jsou pro budoucno určitým mementem, že při zvyšování sazeb spotřební daně se musí postupovat opatrně a s vědomím, že skokové zvyšování s sebou nese uvedené negativní efekty;

- snížení příjmů z tzv. dálničního poplatku o 0,2 mld Kč. Problém výběru tohoto poplatku souvisí se současnou nedostatečnou právní úpravou v zákoně o pozemních komunikacích, konkrétně kompetencí v kontrole placení poplatku. V této souvislosti je pro zlepšení výběru klíčové přijetí novely tohoto zákona, kterým by bylo možné tyto problémy řešit, a obecně stanovit podstatně větší přísnost při správě těchto poplatků;

- konečně snížení tzv. ostatních daní a poplatků o 2,2 mld Kč. Při sestavování rozpočtu na letošní rok byl odhad ostatních daňových příjmů (zejména z titulu vymáhání doplatků daní tzv. staré daňové soustavy) sestaven na horní možné hranici reality. Optimistické předpoklady se nesplnily a je nutné vrátit rozpočet těchto příjmů na reálnou úroveň.

2. Zvýšení příjmů z pojistného o 1,0 mld Kč

Zvýšení příjmů představuje jen asi 0,6% rozpočtované částky a je v podstatě korekcí původního odhadu na základě známých údajů plnění.

3. Snížení nedaňových příjmů o 4,7 mld Kč

Toto úhrnné snížení obsahuje na jedné straně zvýšení příjmů související s dodávkami plynu z Ruské federace o 1,1 mld Kč a na druhé straně snížení ostatních položek nedaňových příjmů o 5,8 mld Kd.

3. 1. Zvýšení příjmů související s dodávkami plynu z Ruské federace

Zvýšení příjmů (zahrnutých v rozpočtu splátek vládních úvěrů) o 1,1 mld Kč souvisí s vyššími dodávkami plynu dojednanými v rámci akcí VIA v Ruské federaci (o 2,4 mld m³). Recipročně podle této dohody Česká republika realizuje ruské straně objem investic v rámci výdajů na vládní úvěry ve shodném finančním objemu, tedy 1,1 mld Kč. Tento příjem tedy není "čistým" navýšením příjmů rozpočtu, ale souvisí se souvztažným zvýšením rozpočtu na obou jeho stranách (příjmové i výdajové).

3. 2. Snížení ostatních položek nedaňových příjmů

- největší vliv na snížení nedaňovým příjmů má výpadek příjmů z vládních úvěrů o 5,0 mld Kč. Rozhodujícím pro snížení tohoto bloku výdajů jsou Příjmy ze splátek vládních úvěrů z Ruské federace. Na základě jednání Pařížského klubu věřitelů byl posunut splátkový kalendář ruských dluhů pro všechny věřitele a tudíž z pohledu našeho rozpočtu odloženy splátky. Ačkoli už při přípravě rozpočtu roku 1996 byla do příjmů zahrnuta částka odpovídající jen asi třem čtvrtinám splatných závazků Ruska, ani tento předpoklad nebude na základě výše uvedeného naplněn a dojde z tohoto titulu k výpadku cca 5,2 mld Kč. Rozpočtově negativní vliv má i snížení splátek vládních úvěrů z Alžíru (o 0,4 mld Kč), které má podobný důvod jako v předchozím bodě a vyplývá rovněž z rozhodnutí Pařížského klubu věřitelů. Naopak nižší plnění příjmů z vládních úvěrů je částečně korigováno vyššími příjmy plynoucími ze splátek civilních úvěrů a z propojených deblokací (především v jihovýchodní Asii) o 0,6 mld Kč;

- odvody České národní banky, které se v letošním roce nebudou realizovat, což znamená snížení příjmů o 0,3 mld Kč;

- snížení příjmů z kreditního úročení o 0,4 mld Kč, který vyplývá ze změny úročení vkladů státu deponovaných u České národní banky a částečně i deficitnějším pokladním plněním státního rozpočtu, než se předpokládalo.

III. ZVÝŠENÍ VÝDAJŮ

Na straně výdajů došlo k úpravě některých položek směrem nahoru v souhrnném objemu 2,7 mld Kč:

- zvýšení objemu dotací k cenám tepla o 0,6 mld Kč, způsobené delší topnou sezónou;

- zvýšení celkového objemu transferů domácnostem o 0,4 mld Kč. Rozhodující vliv na jejich zvýšení má rostoucí objem dávek nemocenského pojištění plynoucí z růstu délky nemocnosti (na úroveň 6%). Vývoj v nemocnosti a její současná úroveň akcentují nutnost novely právní úpravy, která by tento trend pomohla zvrátit;

- zvýšení dotací obcím a okresním úřadům o 0,4 mld Kč, vyplývající z vyššího objemu jimi vyplácených dávek státní sociální podpory, než se uvažovalo v rozpočtu;

- půjčka Fondu pojištění vkladů (původně nerozpočtovaná, ale vyplývající ze zákona o bankách) ve výši 0,5 mld Kč v souvislosti s problémy bankovního sektoru, kterou schválila vláda;

- výdaje na státní příspěvky na stavební spoření, jejichž čerpání bude vlivem vyššího než rozpočtovaného počtu klientů větší o 0,2 mld Kč;

- konečně vyšší čerpání výdajů na vládní úvěry o 0,6 mld Kč, jejímž základem však je již výše zmiňované souvztažné zvýšení výdajů na investiční akce v rámci VIA o 1,1 mld Kč spolu s vyšším příjmem za dodávky plynu z Ruska.

IV. SNÍŽENÍ VÝDAJŮ

Celkové snížení rozpočtových výdajů je shodné se souborem deficitních vlivů na straně příjmů a výdajů (viz výše) a představuje celkem 9,3 mld Kč:

Význam zkratek: UR = upravený rozpočet, SR = schválený rozpočet, VPS = Všeobecná pokladní správa

Rozpočtové škrty sestávají z:

- v prvé řadě plošného snížení tzv. ostatních neinvestičních výdajů kapitol (tj. neinvestičních výdajů bez mezd, pojistného a výdajů na vědu), investičních výdajů o 5%, z toho:

- - v ostatních neinvestičních výdajích kapitol představuje tento krok úsporu 1,7 mld Kč tj. 3,6%,

- - investiční výdaje byly sníženy o 2,5 mld Kč, tj. 5,2%,

- - snížením mzdových výdajů a pojistného (resort Ministerstva obrany) se dosáhlo úspory 0,4 mld Kč, tj. 0,6%.

Plošná metoda krácení znamená společný díl odpovědnosti všech ministrů a vůbec správců rozpočtových kapitol za vyrovnanost státního rozpočtu a společnou dělbu o úspory v rozpočtu;

- snížení neinvestičních dotací podnikům o 0,6 mld Kč, v tom dotace poskytované agrokomplexu o 3 50 mil. Kč a dotace na útlum těžby o 250 mil. Kč (tj. vždy cca 5% celoročního objemu. Krácení neinvestičních dotací podnikům se týká resortů průmyslu a obchodu (útlum důlní činnosti) a zemědělství:

-snížení některých položek kapitoly VPS, které v souhrnném vyjádření představuje úsporu cca 4 mld Kč. Konkrétně se snížení týká:

-výdajů na vládní záruky o 0,2 mld Kč. Dosavadní vývoj nenasvědčuje vyššímu čerpání této rezervy z důvodu relativně dobré platební schopnosti subjektů splácejících garantované úvěry

- rezervy pro SFTR na krytí ztrát spojených s vývozem másla o 0,2 mld Kč. Čerpání této rezervy bylo podmíněno souhlasem vlády, úpravou rozpočtu se rezerva de facto ruší,

- dotace pro ČMZRB o 0,1 mld Kč. Snížení dotace odpovídá nižšímu než původně uvažovanému objemu poskytnutých záruk bankou,

- rezervy pro příspěvky na penzijní připojištění o 1,1 mld Kč. Výrazná úspora vyplývá z nižšího počtu klientů (o cca 300 tis. osob) a nižšího průměrného příspěvku (o cca 40 Kč), než se uvazovalo při sestavení rozpočtu.

- rezervy na podporu hypotéčních úvěrů o 0,4 mld Kč, kdy zatím nedošlo k rozběhu hypotéčního úvěrování podle původních předpokladů,

- platby státu do systému zdravotního pojištění z důvodu nižšího než rozpočtovaného počtu pojištěnců (o cca 150 tis. osob) o 0,7 mld Kč,

- transferů do zahraničí o 0,5 mld Kč, z důvodu nečerpání rozpočtované položky příspěvku na mírové operace OSN (OSN dosud nestanovila finanční podíl České republiky),

- dotace okresním úřadům a obcím o 0,2 mld Kč, konkrétně snížení rezervy na správní výdaje spojené s výplatou dávek státní sociální podpory o 161 mil. Kč a individuálních investičních dotací o 60 mil. Kč,

- rezervy na státní informační systém o 0,6 mld Kč.

V. ZÁVĚR

Souhrnná rekapitulace promítnutí schválených změn do celkové bilance příjmů a výdajů:

Změny vycházejí z podrobné analýzy vývoje státního rozpočtu za zhruba sedm měsíců roku 1996 a predikce vývoje do konce roku. Především úprava příjmů má za cíl sladit údaje rozpočtu s předpokládaným celoročním inkasem v zájmu korektního pohledu na dostupné zdroje financování výdajů a zajištění vyrovnanosti rozpočtu. Úpravy naopak nemají v žádném případě za cíl vytváření skrytých rezerv a implicitních přebytků.

Celková úprava příjmů a výdajů o 6,6 mld Kč přitom představuje jen 1,3% jejich celkových objemů.

Ostatní věcné výdaje = Neinvestiční výdaje RO plus příspěvek na činnost PO minus pojistné minus FKSP minus mzdové prostředky minus věda a technika