Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

5. Platební bilance

5. 1 Běžný účet

Běžný účet platební bilance skončil za období 1. - 3. čtvrtletí 1996 podle předběžných údajů ČNB pasivem ve výši 83,7 mld Kč (3,1 mld USD), vlivem deficitu obchodní bilance. Tento deficit byl zčásti pokryt přebytky bilance služeb a transferů, bilance výnosů byla pasivní. Zatímco deficit obchodní bilance se vyvíjel v rámci předpokladů, přebytek bilance služeb ke konci září 1996 (1,1 mld USD) nedosáhl očekávané úrovně, byl dokonce nižší (o 107 mil. USD) než ve stejném období roku 1995.

Pasivní saldo obchodní bilance se ve 3. čtvrtletí 1996 dále prohloubilo. Nárůst pasiva je způsoben především nízkým růstem vývozu v posledních dvou měsících (v srpnu o 1,1% a v září o 1,8%). Vývoz ke konci 3 čtvrtletí 1996 dosáhl 440,5 mld Kč, zatímco dovoz 551,2 mld Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl kumulovaný dovoz za leden až září o 15,2%, zatímco vývoz za stejné období jen o 5,9%.

Záporné saldo zahraničního obchodu ke konci třetího čtvrtletí dosáhlo 110,7 mld Kč (ve srovnatelné metodice [V metodice roku 1996. tj. včetně započítání hodnot v rámci aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, metodických změn okamžiku započítávání dlouhodobého finančního leasingu u dovozu a propuštění zboží do režimu vývozu.] za stejné období roku 1995 činil deficit 62,3 mld Kč). Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši cca 9,1 mld Kč (proti přebytku 0,8 mld Kč ve stejném období v roce 1995) mírně snížil schodek obchodní bilance s ostatními státy (-119,8 mld Kč). Deficit ke konci října se zvýšil na 125,5 mld Kč.

Za základní faktor prohlubujícího se deficitu obchodní bilance lze označit pokračující proces ekonomické transformace a s tím související potřebu dovozu zboží převážně investičního charakteru. Jeho podíl na celkovém dovozu roste a na konci třetího čtvrtletí dosáhl 38,3%.

Dalšími faktory, které působily na obchodní bilanci, jsou:

Tabulka 4

Pramen: ČSÚ

V teritoriální struktuře poklesl podíl vývozu do zemí s vyspělou tržní ekonomikou (o 2,9 procentního bodu), významněji vzrostl podíl evropských zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS (o 2,4 procentního bodu). Největší přírůstky vykazuje vývoz do rozvojových zemí a evropských zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS, zatímco vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou vzrostl jen nepatrně. Přírůstek vývozu do zemí CEFTA byl několikanásobně vyšší než do zemí EU. Ve zbožové struktuře vývozu, v porovnání se stejným obdobím minulého roku, významněji poklesl (o 3,5 procentního bodu) podíl vývozu surovin, polotovarů a chemických výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6), naopak významněji vzrostl (o 2,6 procentního bodu) podíl vývozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7), méně významně (o 1,3 procentního bodu) u průmyslového spotřebního zboží (SITC 8).

Vzrostl podíl vývozu zboží s vyšším stupněm zpracování. Nadprůměrně (o 15,2%) rostl vývoz strojů a přepravních zařízení (SITC 7) a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8 o 16,7%). Objem vývozu surovin polotovarů a chemických výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6) se ve srovnatelných cenách dokonce snížil.

V teritoriální struktuře se podíl dovozu ze států s vyspělou tržní ekonomikou v 1. - 3. čtvrtletí 1996 zvýšil o 1,5 procentního bodu, zatímco ze zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS se o 2,3 procentních bodů snížil. Objemově vzrostl více dovoz ze zemí EU (o 18,6%) než ze zemí CEFTA (o 4,1%).

Tabulka 5

Pramen: ČSÚ

V komoditní struktuře se proti stejnému období minulého roku výrazněji (o 20,7%) zvýšil dovoz strojů a přepravních zařízení (SITC 7), minerálních paliv a maziv (SITC 3 o 22,4%) a zemědělského a potravinářského zboží (skupiny SITC 0 + 1 + 4 o 18,1%). Méně než průměrně (o 9,8%) vzrostl dovoz surovin a chemikálií, ještě menší růst byl zaznamenán u dovozu různých průmyslových výrobků. Zvýšení dovozu odráží hlavně poptávku po investicích do strojního zařízení a nákupu paliv v důsledku delší zimy a růstu cen této komodity na světových trzích. Dovoz pro investice a meziprodukt roste rychleji než dovoz pro soukromou spotřebu.

Příznivě se za prvních osm měsíců roku 1996 vyvíjely cenové indexy průměrných hodnot a směnné relace. Vývozní ceny vzrostly meziročně o 4,2% (z toho ve skupině SITC 8 - Různé průmyslové výrobky o 6,5%, SITC 7 - Stroje a přepravní zařízení o 5,8%, SITC 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky o 4,8%). Dovozní ceny vzrostly ve stejném období o 3,7% (z toho nejvýznamněji v SITC 1 - Nápoje a tabák o 6,3%, SITC 4 - Živočišné a rostlinné oleje a tuky o 6,1%, SITC 2 - Suroviny s výjimkou paliv o 5,5%). Reálná směnná relace se zlepšila o 0,5 bodu. Za devět měsíců se meziročně průměrné hodnoty vývozu zvýšily o 4,3%, dovozu o 3,4%. Dosahované směnné relace se zlepšily o 0,9 procentního bodu.

Predikce do konce roku

Za prvních 9 měsíců roku 1996 dosáhl deficit 110,7 mld Kč, což je již více než za celý předešlý rok. Deficit obchodní bilance se bude sezónně prohlubovat i ve zbývajících měsících tohoto roku (i vzhledem k tomu, že prognóza ekonomického růstu u našich nejvýznamnějších obchodních partnerů pro 3. čtvrtletí 1996 byla optimističtější než poslední předběžné odhady). Interval celoročního deficitu vláda odhaduje v rozmezí 155 až 175 mld Kč.

5. 2 Kapitálový účet

Kapitálový účet platební bilance skončil podle předběžných údajů ČNB za období 1. - 3. čtvrtletí 1996 aktivem ve výši 55,0 mld Kč (2,0 mld USD), přebytek je však podstatně nižší než ve stejném období předchozího roku. Přímé investice skončily přebytkem ve výši 25,7 mld Kč. Portfoliové investice a ostatní kapitál byly aktivní ve výši 11,2 mld Kč a 18,0 mld Kč.

Oslabení přílivu zahraničního kapitálu bylo patrné již od konce roku 1995 vlivem vyrovnání devalvačních a revalvačních expektací. Dalším významným vlivem na vývoj kapitálových toků bylo rozšíření fluktuačního pásma české koruny vůči směnitelným měnám. Po rozšíření pásma došlo k odlivu části krátkodobého kapitálu zejména v korunově úročených instrumentech, který byl vyšší než poptávka nerezidentů po akciích a nových produktech (např. bankovní globální depozitní certifikáty Komerční banky a České spořitelny emitované v úhrnné výši 0,1 mld USD).

Devizové rezervy ČNB poklesly od počátku roku podle předběžných údajů o 21,7 mld Kč (cca 0,8 mld USD) na 340,4 mld Kč (cca 12,6 mld USD) [Přepočteno směnným kurzem 26,941 Kč/USD (k 30. 9. 1996)].

Pokles devizových rezerv v průběhu 1. - 3. čtvrtletí je vedle rozšíření fluktuačního pásma směnného kurzu spojen i s uvolňováním prostředků z účtu SPT Telecom, splátkami dluhové služby vládních závazků a stavem salda běžného účtu platební bilance.

Devizové rezervy bankovní soustavy ke konci září činily 16,1 mld USD.