Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

5. 3 Devizový kurz

Pro zpřísnění protiinflační měnové politiky ČNB s cílem dále snížit příliv spekulativního kapitálu do ČR byl předem vytvořen prostor zavedením flexibilnějšího režimu devizového kurzu. Tato změna by měla snižovat i náklady na sterilizaci vlivu přílivu zahraničního kapitálu.

Po rozšíření fluktuačního pásma na + - 7,5% od centrální parity se kurz až do konce I. pololetí pohyboval pouze s odchylkou do 1%. K výraznějšímu zhodnocování Kč došlo od počátku 3. čtvrtletí až do úrovně 4,5 procentního bodu v apreciačním pásmu ke konci srpna. Následně se do konce října zhodnocení pohybovalo okolo 2,5 až 3 procentních bodů. I přes narůstající deficit obchodní bilance a celého běžného účtu se směnný kurz Kč udržel v pásmu zhodnocení bez intervencí ČNB na devizovém trhu. To naznačuje dosud relativně nízkou souvislost našich vývozů s úrovní směnného kurzu.

6. Měnová politika

6. 1 Měnové agregáty

Zpřísněná protiinflační politika ČNB [S cílem omezit úvěrovou expanzi obchodních bank tak ČNB s působností od 21. června 1996 zvýšila diskontní sazbu, lombardní sazbu pro úvěry zastavené cennými papíry a REPO sazbu. Od 1. srpna 1996 rovněž musí komerční banky ukládat u ČNB bezúročně větší část z objemu primárních klientských vkladů, protože k tomuto datu se tzv. povinné minimální rezervy zvýšily z 8,5% na 11,5%.] se začala od července stále intenzivněji projevovat ve vývoji hlavních měnových agregátů, zejména peněžní zásoby. Meziroční přírůstek peněžní zásoby, který se v průběhu celého 1. pololetí 1996 pohyboval okolo 21% (včetně vlivu Telecomu), se v červenci 1996 meziročně zpomalil na 17,6%, v srpnu dále poklesl na 13,2% a v září na 11,8% (koridor stanovený centrální bankou je 13 - 17%). Peněžní zásoba M2 [Oběživo, korunové vklady a vklady v cizí měně, měnový přehled ČNB (běžný kurz k USD).] dosáhla na konci září 1996 objemu 1072,9 mld Kč a vzrostla proti stejnému období minulého roku o 113,1 mld Kč. Snížení tempa růstu peněžní zásoby a zachování kursu ve stanoveném fluktuačním pásmu vytvářejí příznivé předpoklady pro snižování míry inflace. Výrazně se rovněž snížilo tempo domácí úvěrové emise (v I. pololetí se přírůstek pohyboval mezi 15 až 18%), a to v červenci na 13,1% a v září na 11,4%.

Vývoj peněžní zásoby byl pozitivně ovlivněn zpomalením přílivu zahraničního kapitálu, zejména krátkodobého, a zlepšením celkové pozice vládního sektoru (včetně FNM) u bankovní soustavy o 12,5 mld Kč (proti prosinci 1995). Rovněž vývoj pasiva běžného účtu platební bilance měl na měnový vývoj pozitivní vliv, neboť odčerpal poměrně značné platební prostředky.

Celkový objem oběživa a likvidních vkladů na viděnou (peněžní agregát M1) v meziročním srovnání vzrostl do konce září 1996 o 34,5 mld Kč, tj. o 8,3%. Oběživo, které se již 12 měsíců vyvíjelo v zásadě stabilními meziročními tempy v rozmezí 9 - 12%, v září dynamicky vzrostlo o 21,6% (tj. o 20,6 mld Kč). Naopak netermínované vklady vzrostly proti září 1995 jen o 4,3% (tj. o 13,9 mld Kč), zatímco od ledna do konce srpna se jejich celkový růst pohyboval v rozmezí 6 - 9%. Jejich nižší celkový růst významně ovlivnil absolutní pokles netermínovaných vkladů obyvatelstva v letošním 3. čtvrtletí (v září se proti červnu snížily o 4,1 mld Kč). Vzhledem k nadprůměrnému růstu oběživa mimo banky je pravděpodobné, že obyvatelstvo část své snížené pozice v oblasti netermínovaných vkladů použilo ke spotřebě a část proměnilo na vklady v cizí měně.

Od června 1996 se výrazně zpomaluje růst korunových termínovaných vkladů. V meziročním vyjádření se ke konce září 1996 zvýšily o 17,7% (tj. o 81,2 mld Kč), až do dubna 1996 se však meziroční růst pohyboval okolo 28%. Pomaleji rostly nejenom vklady podniků (v září 1996 meziročně o 32,8%; o 46,0% za celý rok 1995), ale také objemově nejvýznamnější vklady obyvatelstva (v září 1996 meziročně 20,2%; 25,0% za celý rok 1995). Především však došlo k výraznému poklesu termínovaných vkladů pojišťoven, a to zejména v květnu (proti dubnu se meziměsíčně snížily o 10,9 mld Kč) a v srpnu (proti červenci se meziměsíčně snížily o 6,1 mld Kč), což zřejmě souvisí s procesem restrukturalizace jejich aktiv.

Vklady v cizí měně do konce září 1996 mírně poklesly jak v meziročním vyjádření (o 2,6 mld Kč, tj. o 3,0%), tak i v porovnání s letošním červnem (o 3,9 mld Kč), a to především vzhledem k poklesu podnikových vkladů (meziročně o 4,1 mld Kč; proti červnu 1996 o 6,0 mld Kč). Naopak vklady obyvatelstva, které až do června stagnovaly na úrovni 35,5 - 36 mld Kč, do konce září vzrostly na 37,9 mld Kč (proti červnu růst o 2,1 mld Kč).

V posledních měsících se zřetelně zvolnil příliv vkladů obyvatelstva (včetně vkladů devizových) do bank. Zatímco od ledna do března letošního roku se vklady obyvatelstva zvyšovaly průměrně o 5,4 mld Kč měsíčně a od května do června o 4,1 mld Kč, v období červenec až září již jen o 1,8 mld Kč. Tento vývoj zřejmě souvisí i s poklesem důvěry veřejnosti v banky po pádech menších peněžních ústavů. Obyvatelstvo zřejmě přesouvá část svých úspor do výhodně úročených státních dluhopisů či do nemovitostí a preferuje tak bezpečnější formy uložení peněz. Výrazně se rovněž snížily (zejména ve 3. čtvrtletí letošního roku) meziměsíční přírůstky podnikových vkladů, což zřejmě odráží i důchodovou diferenciaci podnikové sféry. Došlo k poměrně silnému přílivu vkladů do velkých bank na úkor některých menších peněžních ústavů, z nichž naopak vkladatelé svá depozita vybírali.

Tabulka 6

Průměrný měsíční přírůstek vkladů (mld Kč)

Pramen: ČNB, vlastní propočet

Predikce do konce roku

Meziroční růst peněžního agregátu M2 dosáhne v roce 1996 cca 13,5%, celkový objem peněžní zásoby cca 1180 mld Kč.

6. 2 Úvěry

Zvýšení tzv. povinných minimálních rezerv, ke kterému ČNB přistoupila s platností od 1. srpna 1996 s cílem omezit úvěrovou expanzi bank jako jednoho ze zdrojů možného růstu inflace, znamenalo výrazné snížení úvěrové angažovanosti komerčních bank. Zatímco od července 1995 až do června letošního roku celkové domácí úvěry poměrně dynamicky rostly (v červnu 1996 meziročně až o 17,9%), ve 3. čtvrtletí se jejich dynamika výrazně snížila. Na konci září se domácí úvěry meziročně zvýšily jen o 11,4% (tj. o 101,6 mld Kč) a dosáhly výše 990,3 mld Kč (v září se dokonce výše celkových domácích úvěrů oproti srpnu snížila o 1,1 mld Kč).

Tabulka 7

Pramen: ČNB, vlastní propočet

Čistý úvěr vládě (bez FNM a vlivu clearingu) se meziročně zvýšil o 8,6 mld Kč (proti stavu na konci června se však snížil o 10,4 mld Kč). V meziročním vyjádření došlo ke zhoršení čisté pozice FNM vůči bankovnímu sektoru o 13,8 mld Kč.

Korunové úvěry podnikům, které jsou nejvýznamnější složkou celkových domácích úvěrů, se meziročně zvýšily o 8,6% a dosáhly 842,7 mld Kč. Vzrostly tak výrazně nižším tempem nejenom v porovnání s M2 (11,8%), ale i s celkovými domácími úvěry.

Objem úvěrů poskytnutých obyvatelstvu již od června minulého roku prakticky stagnuje na úrovni cca 35 - 36 mld Kč (meziroční růst do konce září pouze o 1,4 mld Kč, tj. o 4,1%).

Naproti tomu domácí úvěry v cizí měně do konce září v meziročním vyjádření poměrně dynamicky vzrostly o 51,3% (dosáhly výše 114,4 mld Kč), i když jejich tempo růstu se například v porovnání s koncem roku 1995 (kdy činilo 221,3%) podstatně zpomalilo a také jejich meziměsíční přírůstky mají v letošním roce spíše klesající trend. Úvěry v cizích měnách sice vystavují jejich příjemce (tj. podnikovou sféru) kursovému riziku, které však zřejmě není vnímáno jako příliš vážné nebezpečí vzhledem k doposud poměrně malým fluktuacím směnného kurzu.

Predikce do konce roku

Růst domácích úvěrů se bude v roce 1996 pohybovat okolo 13%. Celkový objem domácích úvěrů dosáhne výše cca 1050 mld Kč.