Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Rozpočet správních a provozních nákladů Pojišťovny spojených s prováděním všeobecného zdravotního pojištění a na pořízení investic je uveden v tabulce č. 14.

Tabulka č. 14: Rozpočet správních a provozních nákladů spojených s prováděním všeobecného zdravotního pojištění v roce 1997 a na investice

KOMENTÁŘ k tabulce č. 14.

Ve sloupci A celkového přehledu o vnitřním rozpočtu jsou uvedeny nákladové položky v členění odpovídajícím syntetickým účtům platné účetní osnovy pro podnikatelské subjekty.

Ve sloupci B celkového přehledu je uveden plánovaný a schválený vnitřní rozpočet pro rok 1996.

Ve sloupci C celkového přehledu je uveden upravený schválený vnitřní rozpočet na rok 1996, upřesněný v jednotlivých nákladových položkách dle očekávaného čerpání nákladů v roce 1996.

Ve sloupci D celkového přehledu je uveden rozpočet Pojišťovny pro rok 1997. Částka 100 mil. Kč v řádku 7 bude deponována na zvláštním účtu a použita se souhlasem Správní rady ÚP VZP ČR po upřesnění záměru.

Ve sloupci E celkového přehledu je uveden meziroční index nákladů (výdajů na investice) vnitřního rozpočtu Pojišťovny pro rok 1997.

V řádku 3 vnitřního rozpočtu - spotřebované nákupy - jsou uvedeny předpokládané celkové náklady na nezbytné nákupy a pořízení provozního materiálu (bezplatně dodávané formuláře a tiskopisy, informační materiály pro veřejnost, kancelářský materiál, drobný hmotný majetek, odborná literatura, náhradní díly, pohonné hmoty, spotřební materiál) a na spotřebu energií (elektrická energie, plyn, pára, vodné).

V řádku 9 vnitřního rozpočtu - služby - jsou zahrnuty náklady na udržování a opravy provozních prostor Ústřední pojišťovny a okresních pojišťoven a jejich technických zařízení (např. elektrických zařízení, výtahů, spotřebičů, kancelářské a výpočetní techniky apod.), na cestovné zaměstnanců a členů orgánu Pojišťovny, na náklady na reprezentaci všech organizačních stupňů Pojišťovny, náklady na zhotovení části nových čipových identifikačních průkazů pojištěnců a na ostatní služby (řádek 8 tabulky), které zahrnují přepravné a rozvoz tiskopisů (2 mil. Kč), výkony spojů (75 mil. Kč), ostatní výkony materiální a nemateriální povahy (v položce jsou zahrnuty náklady ve výši 207 mil. Kč např. na tisk formulářů a tiskopisů, montážní služby, zhotovení zabezpečovacích zařízení, výrobu orientačních tabulí, na dodavatelský úklid a mytí oken, ostrahu objektů, překlady textů, inzerci, vydávání časopisů Jistota a Zpravodaj, externí pořizování dat a další dodavatelské služby), nájemné (76 mil. Kč), propagaci a reklamu (38 mil. Kč), školení a další vzdělávání odborných pracovníků (revizní lékaři, účetní, kontroloři výběru pojistného a další pracovníci - 13,5 mil. Kč).

V řádku 14 vnitřního rozpočtu - osobní náklady jsou zahrnuty mzdové náklady, odměny členů orgánů Pojišťovny, zákonné sociální a zdravotní pojištění a ostatní sociální náklady (vč. příspěvku na stravování zaměstnanců). V položce mzdové náklady (řádek 10) se promítá zvýšení celkového objemu mzdových prostředků o meziroční nárůst mezd (13,8%) a o mzdové prostředky na 40 nových zaměstnanců nově zřizovaného reklamačního oddělení útvaru výběru pojistného Okresní pojišťovny VZP ČR Praha - město a zvýšení počtu pracovníků o cca 20 osob k vedení a vyřizování právních agend.

V řádcích 15-17 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny náklady na daně (včetně daní z nemovitostí), poplatky a ostatní provozní a finanční náklady.

V mezisoučtu v řádku 18 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny celkové správní náklady neinvestiční povahy spojené se zabezpečováním všeobecného zdravotního pojištění - bez odpisů investičního majetku Pojišťovny - v roce 1997.

V mezisoučtu v řádku 20 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny celkové správní náklady neinvestiční povahy spojené se zabezpečováním všeobecného zdravotního pojištění a s odpisy investičního majetku Pojišťovny v roce 1997.

V řádku 21 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny finanční potřeby na rekonstrukce, nákupy a výstavbu nových objektů a prostor pro základní fungování Ústřední pojišťovny a okresních pojišťoven v roce 1997.

Investiční prostředky ve výši 90 mil. Kč budou v roce 1997 využity na nákup provozních budov a ve výši 45 mil. Kč na nákup pozemků pro výstavbu Ústřední pojišťovny VZP ČR a Okresní pojišťovny VZP ČR Brno - město. Investiční prostředky ve výši 10 mil. Kč budou vynaloženy na úpravy objektů okresních pojišťoven, na stavební práce menších rozsahů a zajištění projektové přípravy výstavby objektu Ústřední pojišťovny a objektu Okresní pojišťovny Brno - město.

Největší část celkového objemu investičních finačních prostředků ve výši 304 mil. Kč bude využita na dokončení započatých stavebních prací (OP VZP ČR Beroun, Chrudim, Vyškov, Uherské Hradiště, Kladno, Most, Kroměříž, Prostějov, Nové Město na Moravě) a na zahájení výstavby nových objektů (pro OP VZP Teplice, Sokolov, Rychnov nad Kněžnou, Semily).

V řádku 22 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny finanční potřeby na pořízení a obnovu technických zařízení investičního charakteru, jakými jsou např. kancelářská technika, kopírovací stroje, telefonní ústředny, motorová vozidla apod.

V řádku 23 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny finanční potřeby na rozšíření a inovaci výpočetní techniky. Do částky 121 mil. Kč jsou m. j. zahrnuty finanční prostředky na nákupy kapacit pro rozšíření základních informačních systémů OP VZP ČR nezbytné pro zpracovávání narůstajícího objemu zpracovávaných dat (37 mil. Kč), záložního serveru (10 mil. Kč), PC a upgrade PC 286 (30 mil. Kč), zapisovacích jednotek CD ROM (5 mil. Kč), klimatizace (3 mil. Kč), routerů, HUB, modemů, tiskáren (20 mil. Kč), notebooků (5 mil. Kč) a investiční finanční prostředky na dobudování a zdokonalení komunikační sítě a rozšíření zabezpečovacího systému a datových rozvodů.

Uvedené finanční prostředky jsou nezbytné pro kompletaci informačního systému Pojišťovny, která je vyvolána potřebou zdokonalení jeho informačních a analytických funkcí a dále pro posílení sítě výpočetní techniky a jejího zálohování a zvýšení kapacit pro archivace dat.

V mezisoučtu uvedeném v řádku 24 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny celkové potřeby na pořízení hmotných a nehmotných investic Pojišťovny v roce 1997 ve výši 600 mil. Kč.

V mezisoučtu uvedeném v řádku 25 vnitřního rozpočtu je uveden součet celkových správních nákladů neinvestiční povahy (vč. odpisů investičního majetku) a investičních prostředků Pojišťovny v roce 1997.

V celkovém součtu v řádku 27 vnitřního rozpočtu jsou uvedeny správní náklady a investice Pojišťovny v roce 1997 (po odečtení částky kryté odpisy investičního majetku) čerpané na vrub všeobecného zdravotního pojištění.

4.

Síť smluvních zdravotnických zařízení

Z hlediska tvorby pojistných plánů v podmínkách zavedeného systému (všeobecného) zdravotního pojištění je podstatné,zda

- za finanční prostředky plynoucí ze zdravotního pojištění je vůbec možno nakoupit pro uspokojení oprávněných (nebo dokonce zákonem zaručených) potřeb pojištěnců nezbytný objem zdravotní péče, není-li vytvořena - z hlediska dostupnosti v prostoru a čase - dostatečná síť zdravotnických zařízení s rozvinutou infrastrukturou služeb,

- finančními prostředky plynoucími (v limitovaném množství) ze zdravotního pojištění je možno zaplatit pouze užitečný a oprávněným potřebám pojištěnců odpovídající (zákonem zaručený) objem zdravotní péče, nebo také nadbytečný a neužitečný objem zdravotní péče, poskytovaný pojištěncům (zejména ve městech) nadměrně rozvinutou infrastrukturou zdravotnických zařízení a služeb.

Analytické studie provedené Pojišťovnou i nezávisle na Pojišťovně ukazují, že situace v České republice inklinuje nikoli k prvnímu z uvedených extrémů (projevujícímu se v některých zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky), ale k druhému z uvedených extrémů. Závislost poskytování neúčelně indikované a poskytované zdravotní péče (zdravotních výkonů, léčiv, lázeňské péče a pod.) a tím i vzniku neefektivních (a neužitečných) výdajů na zdravotní péči na počtu zdravotnických zařízení a rozvinutosti odborných služeb je nutno považovat - podle studií provedených v zemích OECD i v České republice - za prokázanou. Většina těchto zemí proto omezuje - ve větší či menší míře - vznik nových lékařských praxí (např. v SRN až zákazem jejich vzniku v některých spolkových zemích) a přijímá (nebo již přijala), opatření k redukci akutních lůžek v nemocnicích, redukci počtu lůžkových zařízení a další regulační opatření.

Jako součást dlouhodobější strategie pro výběr smluvních partnerů proto i Pojišťovna vypracovala - podle podkladů MZ, na základě srovnávací studie normativů 11 zemí a při plném respektování existujícího spektra zdravotnických služeb - doporučený počet lékařských míst pro zajištění ambulantní zdravotní péče na území České republiky, který slouží okresním pojišťovnám jako "měkký limit" a podklad pro uzavírání smluvních vztahů.

Doporučený počet přepočtených lékařských míst pro zajištění ambulantní zdravotní péče je obsažen v tabulce č. 15.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 15

Ve sloupci A tabulky jsou uvedeny běžně užívané číselné kódy daných zdravotnických odborností, ve sloupci B tabulky jsou uvedeny názvy 56 zdravotnických odborností, jejichž služby jsou na území České republiky ambulantně dostupné.

Ve sloupci C tabulky je pomocí kódů označeno, zda by daná odbornost měla být zastoupena v každém okrese (O), ve vlastním nebo bezprostředně sousedícím okrese (S) nebo na úrovni bývalých krajů. U odborností s označením S a R se počítá s dohodou ředitelů okresních pojišťoven VZP ČR.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že Pojišťovna počítá s tím, že v každém okrese musí být dostupné služby 22 hlavních zdravotnických odborností, (t. j. praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost, stomatologů, internistů, diabetologů, geriatrů, kardiologů, revmatologů, rehabilitačních lékařů, pneumologů, alergologů, neurologů, specializovaných pediatrů, psychiatrů, onkologů, dermatologů, chirurgů, gynekologů, ortopedů, otorinolaryngologů, oftalmologů, urologů), dále pracoviště lékařské služby 1. pomoci, zdravotní záchranná služba a přímo nebo nepřímo dostupné služby 24 dalších zdravotnických odborností.

Ve sloupci D tabulky je uveden přepočtený počet lékařských míst pro zdravotnické odbornosti na 100 000 obyvatel.

Uvedené doporučené počty byly voleny při horní hranici únosnosti. Z přepočtu uvedených čísel např. vyplývá, že na jednoho praktického lékaře pro dospělé by mělo připadat cca 2 000 obyvatel (což je bez dětské populace 1 500 dospělých osob), na jednoho praktického lékaře pro děti a dorost 4350 obyvatel (což je bez dospělých osob cca 1 200 dětí a dorostu), na jednoho stomatologa cca 2000 dětí i dospělých, na jednoho gynekologa cca 4 100 žen (bez dětí a dorostu) atp.

Ve sloupci E tabulky jsou uvedeny pracovní poznámky, zpřesňující předchozí údaje, např. že daná zdravotnická odbornost může ambulantně působit pouze za předpokladu, že je provozována při lůžkovém oddělení stejné odbornosti a pod.

Tabulka č. 15: Doporučený počet přepočtených lékařských míst pro zajištění ambulantní zdravotní péče

*)

O - služby příslušné odbornosti by měly být zajištěny v každém okrese

S - služby příslušné odbornosti by měly být zajištěny ve vlastním nebo některém sousedním okrese - nutná domluva mezi řediteli sousedních OP VZP

R - služby příslušné odbornosti by měly být smluvně zajištěny na úrovni regionů (bývalých krajů) - nutná domluva ředitelů OP VZP příslušného regionu

**)

SZZ - smluvní zdravotní zařízení

Porovnání doporučeného počtu přepočtených lékařských míst v primární zdravotní péči se smluvně zajištěným počtem lékařů je uveden v tabulce č. 16a a doporučeného počtu přepočtených lékařských míst v odborné ambulantní zdravotní péči s počtem smluvních lékařů je uveden v tabulce 16b - 16d.

KOMENTÁŘ k tabulkám 16a - 16d.

Ve sloupci A tabulek je v řádcích 1 - 7 uveden název bývalých krajů České republiky, v řádku 8 součet za celou Českou republiku a v záhlaví sloupců název porovnávané zdravotnické odbornosti. Prezentace údajů kumulací do regionů je volena z prostorově úsporných důvodů. Analogické tabulky má Pojišťovna vypracovány pro každý okres.

Ve sloupci B, E, H a K tabulek je uveden doporučený počet lékařských míst, vypočítaný pomocí údajů obsažených v tabulce č. 15, ve sloupci C, F, I a L tabulek skutečný počet lékařů, se kterými Pojišťovna navázala smluvní vztahy.

Ve sloupci D, G, J a M tabulek je provedeno (v procentech) srovnání doporučeného počtu se skutečností.

Číslo se záporným znaménkem znamená, že v dané zdravotnické odbornosti počet doporučených přepočtených lékařských míst není naplněn, číslo bez znaménka vyjadřuje o kolik procent je doporučený počet přepočtených lékařských míst přeplněn.

Z uvedených čísel je zřejmé, že v oblasti primární zdravotní péče by mohlo ve všech bývalých krajích ČR působit více praktických lékařů pro dospělé a s výjimkou Prahy i více praktických lékařů pro děti a dorost. Stomatologů není dostatek v bývalém severočeském a východočeském kraji, v Praze a bývalém středočeském kraji jich působí o cca 36% více. Přebytek ambulantních gynekologů se pohybuje mezi 18% (východočeský region) až 65% (Praha a středočeský region). Největší počet nenaplněných doporučených lékařských míst je v odbornostech ortopedie (-14%) a TBC a respirační nemoci (-16%). Mezi nejvíce předimenzované odbornosti patří interní lékařství - celostátně je o 90% internistů více, než činí doporučený počet přepočtených lékařských míst, fyziatrie a rehabilitační lékařství - celostátní přespočet lékařů činí 58% (v západních Čechách 248%) a neurologie - celostátní přespočet neurologů činí 52%.

Tabulka č. 16a: Porovnání doporučeného počtu přepočtených lékařských míst v primární ambulantní zdravotní péči se smluvně zajištěným počtem lékařů v členění dle regionů (bývalých krajů)

Tabulka č. 16b: Porovnání doporučeného počtu přepočtených lékařských míst v odborné ambulantní zdravotní péči se smluvně zajištěným počtem lékařů v členění dle regionů (bývalých krajů)

Tabulka č. 16c: Porovnání doporučeného počtu přepočtených lékařských míst v odborné ambulantní zdravotní péči se smluvně zajištěným počtem lékařů v členění dle regionů (bývalých krajů)

Tabulka č. 16d: Porovnání doporučeného počtu přepočtených lékařských míst v odborné ambulantní zdravotní péči se smluvně zajištěným počtem lékařů v členění dle regionů (bývalých krajů)

Porovnání Ministerstvem zdravotnictví doporučeného počtu nemocničních lůžek v hlavních medicínských odborech se současným počtem těchto lůžek je uveden v tabulce č. 17a - 17d.

Ve sloupci A tabulek je v řádcích 1 - 7 uveden název bývalého kraje České republiky, v řádku 8 součet za celou Českou republiku a v záhlaví sloupců název porovnávané zdravotnické odbornosti.

Ve sloupci B, E a H tabulek je uveden současný počet nemocničních lůžek v hlavních medicínských oborech (nejde o úplný výčet lůžkových oborů), zjištěný z údajů uvedených v přílohách "Smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče" a z registru smluvních zdravotnických zařízení, ve sloupci C, F a I tabulek Ministerstvem zdravotnictví publikovaný doporučený počet nemocničních lůžek v hlavních medicínských oborech.

Ve sloupci D, G a J tabulek je provedeno (v procentech) srovnání doporučeného počtu se skutečností.

(Poznámka: protože Pojišťovna neobdržela včas všechny podklady, v tabulkách není zahrnut stávající a předpokládaný počet lůžek ve městech Praha, Ústí nad Labem, Brno a Ostrava.)

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví navrhuje snížení počtu lůžek v nemocnicích ze současných 75 000 na 50 400, je logické, že ve všech řádcích sloupců D, G, a J tabulek jsou kladná čísla, která znamenají přebytek nemocničních lůžek. Z údajů uvedených v těchto sloupcích je významná skutečnost, že přebytek nemocničních lůžek není v jednotlivých regionech (bývalých krajích) stejnoměrný.

Podle zkušeností Pojišťovny však výši výdajů na nemocniční zdravotní péči výrazně neovlivní redukce části lůžek ve stávající síti nemocnic, ale pouze redukce počtu nemocnic poskytujících neodkladnou a akutní péči ve stávající síti zdravotnických zařízení.