Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tabulka č. 17: Porovnání Ministerstvem zdravotnictví doporučeného počtu nemocničních lůžek v hlavních medicínských oborech se současným počtem lůžek v členění dle regionů (bývalých krajů)

a)

b)

c)

d)

Poznámka: *) Vzhledem k tomu, že Pojišťovna neobdržela kompletní podklady není v tabulce zahrnut jak stávající, tak plánovaný počet lůžek ve městech:

1) Praha

2) Ústí nad Labem

3) Brno

4) Ostrava

Označené okresy jsou neúplné

**) Čísla jsou převzatá z materiálů publikovaných MZ ČR

Přehled o předpokládaném počtu smluvních zdravotnických zařízení Pojišťovny v roce 1997 v členění podle hlavních druhů zdravotní péče a okresů ČR je uveden v tabulce č. 18.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 18.

Ve sloupci A tabulky jsou uvedeny jednotlivé okresy České republiky.

Ve sloupci B tabulky jsou uvedeny předpokládané počty smluvních ambulantních zdravotnických zařízení pro rok 1997.

Uvedená předpokládaná síť smluvních ambulantních zdravotnických zařízení zůstane ještě i v roce 1997 poznamenána ustanovením zákona č. 551/1991 Sb., podle kterého měla Pojišťovna až do 31. 12. 1993 kontraktační povinnost. Pojišťovna má v současné době uzavřeny smluvní vztahy s většinou poskytovatelů ambulantní zdravotní péče, a proto se v roce 1997 s vyšším nárůstem počtu smluvních vztahů nepočítá. To neznamená, že v roce 1997 nedojde k pohybu a změnám ve smluvních vztazích. V návaznosti na stanovení doporučených počtů přepočtených lékařských míst (uvedených v tabulce č. 15) k rozšiřovaní sítě poskytovatelů ambulantní zdravotní péče dojde pouze v těch zdravotnických odbornostech, jejichž služby nejsou dostatečně zajištěny a v těch okresech, ve kterých dojde v rámci pokračující privatizace k dalšímu rozpadu státních nebo obecních ambulantních zdravotnických zařízení. V předimenzovaných zdravotnických odbornostech budou počty poskytovatelů zdravotní péče postupně redukovány. O prodloužení (nebo obnovení) vzájemné "Smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče" a dalším působení poskytovatele v síti smluvních zdravotnických zařízení bude rozhodováno v tripartitních jednáních.

Ve sloupci C tabulky jsou uvedeny předpokládané počty smluvních zařízení lékárenské péče v roce 1997, ve sloupci D tabulky předpokládané počty smluvních výdejen léčiv a prostředků zdravotnické techniky.

Vzhledem k ještě stále nízkému počtu lékáren v České republice bude Pojišťovna v roce 1997 uzavírat smlouvu s každým nově vyčleněným nebo zřízeným zařízením lékárenské péče, které o ní požádá.

Ve sloupci E tabulky jsou uvedeny předpokládané počty smluvních lůžkových zdravotnických zařízení.

Nárůst počtu smluvních vztahů se v roce 1997 neočekává.

Tabulka č. 18: Předpokládaný počet smluvních zdravotnických zařízení v členění dle okresů v roce 1997

ZÁVĚR

Zahájení procesu redukce sítě ambulantních zdravotnických zařízení i počtu akutních nemocničních lůžek (nebo nemocnic) nebo jejich reprofilizace na lůžka ošetřovatelská či sociální a tím i zahájení procesu intenzifikace poskytování zdravotní péče a zvyšování efektivity výdajů je nezbytné. Celý proces jistě nebude možné zvládnout bez koncenzu zúčastněných stran, politické podpory a v jediném roce.

Fond akutních nemocničních lůžek (tj. bez lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných, psychiatrických a odborných léčebných ústavech, ve stacionářích apod.) činí v současné době cca 75 000. Na těchto lůžkách bude v příštím roce pravděpodobně uskutečněno cca 1 718 tis. hospitalizací pojištěnců Pojišťovny, na které bude využito 15 616 tis. ošetřovacích dní, (t. j. 57% z celkové možné kapacity ošetřovacích dní v nemocnicích). Výdaje na nemocniční péči v roce 1997 dosáhnou částky cca 19 947 mil. Kč. Pokud by došlo, podle návrhu Ministerstva zdravotnictví, ke snížení počtu lůžek v nemocnicích na přibližně 50 400, dojde

* ke zvýšení obložnosti lůžek (podle jejich typu) ze současných 55 - 75% na 85 - 90% a ke zvýšení využití lůžek ve dnech v roce,

* ke zvýšení předpokládaných výdajů na 1 den pobytu o 20%, t. j. z cca předpokládaných 1280.- Kč na 1535.- Kč, neboť celkový počet poskytovaných zdravotních výkonů se nesníží a jejich provádění se zkoncentruje do menšího počtu ošetřovacích dní,

* ke zkrácení celkové doby hospitalizace a k absolutnímu poklesu předpokládaného (výše uvedeného) počtu ošetřovacích dní, což by přineslo - při současných sazbách za ošetřovací dny - úsporu cca 1,7 - 1,8 mld. Kč.

Ze vzniklé úspory podílu Základního fondu zdravotního pojištění určeného pro úhradu nemocniční péče by následně bylo možno zvýšit hodnotu bodu o 6 - 7 haléřů.

Také redukce počtu poskytovatelů ambulantní zdravotní péče (ať už působících v ambulancích nelůžkových či lůžkových zdravotnických zařízení) by přinesla úsporu vynakládaných finančních prostředků. Jsou prokázány (a pomocí mikrosimulačních metod Pojišťovnou ověřeny) následující závislosti:

* čím je síť odborných lékařů v určité oblasti hustší (nebo i nemocnic), tím více zdravotních výkonů je v oblasti poskytováno ("nemocnost" pojištěnců roste) a množí se počet pojištěnců navštěvujících pro stejné onemocnění či obtíže ordinace stejných odborných lékařů (specialistů),

* dochází-li do ordinace ambulantního poskytovatele více pojištěnců (tj. ošetřuje-li 1 700 a více pacientů různých rodných čísel), průměrné náklady ordinace na 1 pacienta klesají (nutnost ošetřit větší množství pacientů umožňuje provádění pouze racionálního množství zdravotních výkonů),

* dochází-li do ordinace ambulantního poskytovatele méně pojištěnců (tj. ošetřuje-li 1 500 a méně pacientů různých rodných čísel), průměrné náklady ordinace na 1 pacienta rostou.

Závislost znázorňuje následující schéma:

Dolní odhad vyšších výdajů na ambulantní zdravotní péči při větší než optimální síti zdravotnických zařízení činí 1,4 mld. Kč, horní odhad 1,7 mld. Kč. Úsporou těchto zbytných výdajů podílu Základního fondu zdravotního pojištění určeného pro úhradu zdravotní péče poskytované ambulantními zdravotnickými zařízeními by bylo možno zvýšit hodnotu bodu pro tento druh zdravotnických zařízení o 10 - 13 haléřů.

Rozpad sítě smluvních zdravotnických zařízení pro hromadné či koordinované vypovídání nebo ukončování smluv ze strany poskytovatelů zdravotní péče Pojišťovna v žádném okrese v roce 1997 neočekává.

Existují však reálná rizika neúměrného růstu sítě smluvních zdravotnických zařízení, který může být vyvolán:

* interpretací zákona na ochranu hospodářské soutěže, podle které má Pojišťovna "pro své dominantní postavení na zdravotně pojistném trhu" povinnost uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením, které o to požádá a splňuje zákonem stanovené podmínky,

* tlakem zaměstnavatelů na snížení počtu lékařů v lůžkových zdravotnických zařízeních a přirozenou snahou propuštěných lékařů uplatnit se v ambulantní zdravotní péči, zejména v oblastech s velmi hustou ambulantní sítí (města),

* tlakem zástupců poskytovatelů zdravotní péče (komory, asociace) na umožnění zřizování praxí lékařům, kteří jsou současně zaměstnanci lůžkového zařízení,

* cenovou preferencí určitých zdravotních výkonů nebo jejich skupin v novém Seznamu výkonů s bodovými hodnotami, která by vedla ke spekulativnímu rozvoji jejich poskytovatelů (laboratoře, dialyzační střediska, atd.) a jejichž rozvoj je obtížné omezit pouhými administrativními prostředky.

Vzhledem k tomu, že Pojišťovna je přesvědčena o nezbytnosti opatření vedoucích k omezení sítě zdravotnických zařízení, bude v roce 1997 usilovat - prostřednictvím tripartitních jednání konaných za účasti zástupců státní správy, poskytovatelů zdravotní péče a Pojišťovny na okresních i celostátním stupni - o úpravu počtu smluvních ambulantních zdravotnických zařízení podle optimálních počtů lékařských míst uvedených v tabulce č. 15 a rozsahu lůžkového fondu podle návrhu Ministerstva zdravotnictví uvedeného v tabulce č. 17.

5.

Souhrnná bilance předpokládaných finančních zdrojů a potřeb Pojišťovny

Bilance předpokládaných finančních zdrojů a potřeb Pojišťovny pro rok 1997 je rozčleněna

* na předpokládanou finanční bilanci všeobecného zdravotního pojištění,

* na předpokládanou bilanci smluvního zdravotního pojištění a připojištění,

* na předpokládanou bilanci ostatních zdanitelných činností Pojišťovny,

tj. podle hlavních okruhů odborných činností Pojišťovny, podléhajících - včetně nakládání s jejich hospodářskými výsledky - zvláštním režimům stanoveným platnými právními předpisy (např. všeobecné zdravotní pojištění režimu platných znění zákonů č. 550/1991 Sb., 592/1992 Sb., smluvní pojištění režimu platnému znění zákona č. 185/1991 Sb., a ostatní zdanitelné činnosti Pojišťovny dalším obecně platným právním předpisům). Uvedené bilance metodicky navazují na novelizované znění zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, na připravovanou vyhlášku Ministerstva financí, kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost VZP ČR. Jednotlivé bilance obsahují vždy rekapitulaci všech hlavních druhů příjmů, výdajů, příp. nákladů Pojišťovny v roce 1997, saldo příjmů a výdajů a předpokládaný hospodářský výsledek příslušného okruhu činnosti Pojišťovny a jeho případné rozdělení.

5. 1

Předpokládaná bilance všeobecného zdravotního pojištění

Bilance předpokládaných finančních zdrojů a potřeb Pojišťovny na zajištění všeobecného zdravotního pojištění v roce 1997 je uvedena v tabulce č. 19.

Tabulka č. 19: Finanční bilance všeobecného zdravotního pojištění v roce 1997

KOMENTÁŘ k tabulce č. 19

Ve sloupci A tabulky jsou uvedeny jednotlivé příjmové, výdajové, resp. nákladové položky, ve sloupci B tabulky příjmy v mil. Kč, ve sloupci C tabulky výdaje v mil. Kč a ve sloupci D tabulky saldo sloupců B a C.

V řádku 1. - 4. bilance jsou uvedeny hlavní předpokládané finanční zdroje základního fondu zdravotního pojištění, t. j.

* z pojistného získaného výběrem od individuálních a hromadných plátců pojistného (zaměstnavatelé) a z obdržených podílů z přerozdělování pojistného, prováděného prostřednictvím zvláštního účtu pro přerozdělování pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,

* z přirážek k pojistnému, ukládaných zejména zaměstnavatelům, jejichž pracovní procesy jsou příčinou zvýšeného výskytu úrazů nebo chorob z povolání,

* z řízení o náhradu škody proti právnickým a fyzickým osobám, které zavinily úraz nebo poškození zdraví pojištěnci Pojišťovny a za kterého Pojišťovna uhradila náklady potřebného léčení.

V řádku 5. bilance je uveden souhrn veškerých předpokládaných výdajů Pojišťovny v roce 1997 ze základního fondu zdravotního pojištění na úhradu věcných dávek zdravotní péče (pojistná plnění), které budou v roce 1997 poskytnuty jejím pojištěncům různými druhy smluvních zdravotnických zařízení.

V řádku 6. bilance jsou uvedeny výdaje související s prováděním všeobecného zdravotního pojištění, které nepatří (metodicky) mezi náklady na činnost Pojišťovny neboť nemají charakter správních výdajů a mezi které např. patří

* úroky z překlenovacích úvěrů přijatých k provádění včasných finančních plnění zdravotnickým zařízením (k dodržení doby splatnosti faktur a zamezení penalizace Pojišťovny - 20 mil.)

* bonifikace poskytované zdravotnickým zařízením za předkládání dokladů na magnetických nosičích dat ve stanoveném tvaru (40 mil. Kč),

* poplatky snižující příjmy ze zdravotního pojištění (VAKUS, bankovní poplatky, poštovné za platby pojistného realizované složenkami - 10 mil. Kč),

* smluvní finanční plnění předepsaná zdravotnickými zařízeními za prodlení úhrad vyúčtované zdravotní péče (neplánováno = N).

V řádku 7. bilance jsou uvedeny předpokládané náklady na odpisy nedobytných pohledávek Pojišťovny z minulých účetních období vůči

* zdravotnickým zařízením (pohledávky ze zúčtování druhého pololetí 1992, pohledávky vůči zaniklým státním zdravotnickým zařízením a pod.),

* plátcům pojistného (zaúčtované výnosy pojistného, ale nezaplacené pro nedobytnost pohledávky vyvolanou např. úpadkem hromadného plátce pojistného).

V řádku 8. bilance jsou uvedeny předpokládané výdaje na tvorbu finančních rezerv pro doplňování základního fondu zdravotního pojištění.

Je počítáno s tvorbou rezerv ve výši 730 mil. Kč.

V řádku 9. bilance je proveden mezisoučet položek uvedených v řádcích 1 - 8.

V řádku 10. bilance je uveden limitovaný Rozpočet nákladů na správní a provozní činnosti Pojišťovny spojené s prováděním všeobecného zdravotního pojištění (včetně odpisů investičního majetku).

V řádku 12. bilance jsou uvedeny ostatní příjmy a výdaje Pojišťovny plynoucí ze služeb poskytovaných v rámci její hlavní činnosti (provádění všeobecného zdravotního pojištění), které nepodléhají dani z příjmu, např. tržby z prodeje tiskopisů, metodik a číselníků nekomerčním uživatelům a dále tržby z prodeje nepotřebných zásob, tržby z prodeje použitého hmotného a nehmotného investičního majetku a rovněž tržby za vedení centrálního registru pojištěnců a pod.

V řádku 13. bilance je proveden součet hlavních zdrojů a potřeb základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny a vypočteno saldo, které současně představuje i jeho předpokládaný hospodářský výsledek.

V řádcích 14. - 16 bilance jsou uvedeny ostatní finanční zdroje Pojišťovny získávané

* při hospodaření s prostředky všeobecného zdravotního pojištění (úroky z finančního umístění, dividendy z držených dluhopisů, příjmy z jinou formou zhodnocovaných finančních prostředků),

* z pokut a penále přijatých (již ne i předepsaných) od plátců pojistného, poskytovatelů zdravotní péče nebo podle obchodního zákoníku.

V řádku 17. bilance jsou do mezisoučtu sečteny finanční prostředky získané Pojišťovnou z předpokládaných ostatních finančních zdrojů.

V řádku 18. bilance je proveden součet veškerých příjmů a výdajů (nákladů) všeobecného zdravotního pojištění a vypočteno saldo, které současně představuje i jeho předpokládaný hospodářský výsledek v roce 1997.

V řádku 19. - 24. bilance je naznačeno rozdělení případného hospodářského výsledku všeobecného zdravotního pojištění v roce 1997, který je (ve smyslu příslušných zákonů) rozdělován mezi Základní jmění, Účelový fond pro prevenci a podporu zdravotní péče a Základní fond všeobecného zdravotního pojištění.

5. 2

Předpokládaná bilance smluvního zdravotního pojištění a připojištění

Předpokládaná bilance prováděných smluvních pojištění je uvedena v tabulce č. 20.

Obsah položek uvedených v jednotlivých řádcích tabulky o předpokládaných zdrojích a potřebách smluvního pojištění a připojištění (smluvní zdravotní pojištění, cestovní zdravotní pojištění a pod.) vyplývá z jejich názvu.

Z rozdílu příjmů a výdajů je zřejmé, že Pojišťovna předpokládá kladné saldo těchto druhů činností ve výši 42 mil. Kč a po odvodu daně z příjmů kladný hospodářský výsledek ve výši 26 mil. Kč, který bude v rámci rozdělení hospodářského výsledku převeden do Účelového fondu Pojišťovny.