Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha 2

1. Makroekonomické souvislosti

V souvislosti s počátečními kroky transformace ekonomiky v roce 1991 (zejména cenové liberalizace) i změnami vnějších podmínek (teritoriální změny odbytišť) došlo k prudkému snížení vnitřní i vnější poptávky i výraznému poklesu průmyslové výroby. Jako první začala v letech 1992 a 1993 stimulačně působit rostoucí reálná vnější poptávka po zboží a službách. Její meziroční dynamika se pohybovala na úrovni kolem 7% a značně předstihovala růst domácí poptávky. V těchto letech HDP i průmyslová výroba pod tlakem postupujícího restrukturalizačního procesu ještě meziročně klesala, vytvářely se však již předpoklady pro budoucí růst.

K obratu v poměru mezi růstem domácí a vnější poptávky došlo v roce 1994, kdy růst domácí poptávky předstihl růst vnější poptávky (o 7,6 bodu) při její stagnaci. Vysoký růst domácí poptávky, který souvisel s obnovením růstu ekonomiky, nedokázala domácí nabídka plně uspokojit. Část zboží, které mohlo být vyvezeno, bylo realizováno na nenasyceném domácím trhu. Zbývající deficit mezi domácí nabídkou a poptávkou byl pokryt dovozem a znamenal schodkový vývoj zahraničního obchodu. V roce 1995 došlo k dalšímu výraznému zvýšení domácí poptávky a obchodního deficitu, tento trend pokračoval i v roce 1996.

Pramen: ČSÚ, údaje v letech 1992-95 odvozeny ze stálých cen 1984, v roce 1996 z cen roku 1994

Přestože průmyslová výroba udržuje rychlá tempa růstu, nepostačuje na krytí domácí poptávky. Růst dovozu zboží, i při snížení dynamiky zhruba na polovinu v roce 1996, je proto stále rychlejší než růst domácí poptávky.

2. Vývoj průmyslové produkce a zahraničního obchodu

Růst průmyslové výroby, která se v roce 1993 proti roku 1990 snížila zhruba o třetinu, byl obnoven v roce 1994. Pokles průmyslové výroby byl spojen s rozsáhlým adaptačním procesem po důsledném zavedení tržních kritérií, kdy se cílem průmyslové výroby stala schopnost uspokojit domácí nebo vnější poptávku při konkurenceschopné kvalitě i ceně.

K akceleraci růstu průmyslu došlo v roce 1995, kdy meziroční zvýšení dosáhlo 8,7%. Tendence dynamického růstu průmyslu pokračuje s určitými měsíčními výkyvy i v roce 1996. Za prvních devět měsíců vzrostla průmyslová produkce o 8,4%.

Ve srovnání s pololetním průměrem roku 1990 byl fyzický objem produkce v pololetí 1996 ještě o 19% nižší, její struktura a kvalita je však výrazně odlišná. Na konci roku 1996 lze reálně očekávat dosažení 82% úrovně roku 1990.

V následujícím grafu i dalších částech analýzy je porovnáván vývoj průmyslové výroby s vývozem a dovozem průmyslových výrobků, které se na celkovém zahraničním obchodu zbožím podílejí zhruba 95%.

V letech 1992 a 1993 dynamika růstu vývozu převyšovala růst průmyslové výroby. Od roku 1994 dynamika růstu průmyslové výroby byla rychlejší než růst vývozu. V roce 1995 přesahoval růst průmyslové výroby dynamiku růstu vývozu o cca 6 bodů, v roce 1996 se tento předstih snížil na 4,2 bodu. Růst vývozu je podprůměrný. Přitom dynamika světového obchodu dlouhodobě převyšuje růst světové produkce až trojnásobně.

Dovozy v celém transformačním období, s výjimkou roku 1991 a 1993, převyšovaly vývozy a obchodní bilance byla deficitní. Přechod ke zrychlenému ekonomickému růstu v roce 1995 vyvolal v malé otevřené ekonomice zrychlení dynamiky dovozu (až na meziročně téměř 130%). Tento trend byl ještě zesílen reálným zhodnocováním koruny.

Po devalvaci v roce 1990 působil devizový kurz koruny proexportně. Postupné zhodnocování koruny (proti 31. 12. 1990 vůči měnovému koši vzrostlo v srpnu o 123,6%) snižuje cenovou konkurenceschopnost, což v řadě případů není kompenzováno růstem necenové konkurenceschopnosti a oba vlivy pak působí retardačně na vývozní aktivity. Vývozy se postupně z cenového hlediska stávají méně atraktivní.

Vedle změn cenové i necenové konkurenceschopnosti českého zboží je vývoz ovlivňován také změnami na vnějším trhu v souvislosti s cyklickým vývojem v zemích našich hlavních obchodních partnerů.

V zemích Evropské Unie došlo v roce 1995 ke zpomalení ekonomického vývoje, které pokračuje i v roce 1996.

Rozhodující vliv na vývoj obchodní bilance má od roku 1991 obchod s vyspělými tržními ekonomikami, kdy jejich podíl na vývozu i dovozu překročil 50%. Pokud jde o dovoz, pak se podíl těchto zemí stále zvyšuje (v 1. pololetí 1996 dosáhl již 70,6%), zatímco ve vývozu se jejich podíl zvyšoval až do roku 1996, kdy meziročně poklesl (ze 66% v roce 1995 na cca 64% v 1. pololetí 1996).

Na zpomalení růstu vývozu v roce 1996 působí vedle vnějších ekonomických podmínek i relativní pokles konkurenceschopnosti, vyplývající např. z rychlejšího růstu cen domácích průmyslových výrobců ve srovnání s růstem vývozních i dovozních cen.

Meziroční výběrový index vývozních cen se v roce 1996 snížil o téměř 6 procentních bodů, zatímco index cen průmyslových výrobců zhruba jen o 2 body. Z toho vyplývá, že růst cen průmyslových výrobců relativně zhruba třikrát převyšuje růst vývozních cen. Ceny domácích průmyslových výrobců rostou rychleji i ve srovnání s dovozními cenami. Jestliže v roce 1995 byl rozdíl mezi dovozními a domácími cenami 1,9 bodu, v roce 1996 jsou to již 3,2 body. Pro domácího spotřebitele se tedy výhodněji vyvíjejí ceny dováženého zboží než ceny tuzemského zboží.

Pramen: ČSÚ, MPO

3. Exportní výkonnost

Exportní výkonnost je vyjadřována jako podíl vývozu průmyslových výrobků k průmyslové výrobě. Vzhledem k tomu, že se statisticky nesleduje vývoz podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), byla použita pomocná metoda vývozu podle standardní klasifikace produkce (SKP), to je podle výrobků určitého druhu zařazených do odvětví.

Z hlediska exportní výkonnosti byla pro průmysl v transformačním období charakteristická přeorientace na vyspělé tržní ekonomiky. Na vnějším trhu obstály jen ty výrobky, které byly konkurenceschopné. Byly to především suroviny, polotovary a výrobky s nízkým podílem přidané hodnoty, jejichž podíl ve struktuře vývozu rostl na úkor strojírenských výrobků.

(Vývoz za 1. pololetí 1995 je uveden v metodice roku 1996, podle které je proti předchozím letům započtena navíc hodnota zboží dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího styku. Změna metodiky zvyšuje údaje o vývozu za celý rok 1995 o zhruba 120 mld. Kč).

Pramen: ČSÚ, MPO

*/ Údaje za 1. pololetí 1995 a 1996 nejsou srovnatelné s předchozími lety, vývoz v metodice roku 1996 je např. vyšší o hodnotu zboží dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího styku.

Exportní výkonnost ekonomiky vč. průmyslu od roku 1993 klesá. Ve zpracovatelském průmyslu měla exportní výkonnost do roku 1995 příznivý vývoj.