Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. Podíl dovozu na HDP a na průmyslové výrobě

V případě průmyslu vyjadřuje tento podíl poměr dovozu průmyslových výrobků k objemu průmyslové výroby, nevyjadřuje dovoz pro toto odvětví. Informace o dovozní náročnosti nejsou k dispozici.

V roce 1994 obnovený růst dosud nenasycené domácí poptávky, podporovaný oživením průmyslové výroby, v otevřené české ekonomice stimuloval růst její dovozní náročnosti. Dovozní náročnost HDP (podíl dovozu zboží a služeb na HDP v b. c.) po poklesu v roce 1994 v dalších obdobích roste.

Pramen: ČSÚ, MPO

Pozn.: Podíl dovozu vyšší než 100 znamená, že dovoz produktů tohoto odvětví je vyšší než domácí výroba tohoto odvětví.

*/ Údaje za 1. pololetí 1995 a 1996 nejsou srovnatelné s předchozími lety, dovoz v metodice roku 1996 je např. vyšší o hodnotu zboží dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího styku.

Tempa růstu dovozů zboží v letech 1994 - 1995 dosahovala daleko vyšších hodnot než činily přírůstky průmyslové výroby a podíl dovozu na průmyslové výrobě se zvyšoval. Tato tendence se zastavila v 1. pololetí 1996, kdy se proti stejnému období předchozího roku začal projevovat trend snižování podílu dovozu na průmyslové výrobě (klesl o 2,1 bodu). Dynamika průmyslové výroby je v 1. pololetí 1996 vyšší než růst dovozů zboží.

Zrcadlově k vývoji podílu dovozu na průmyslové výrobě se pohybovalo krytí domácí poptávky z tuzemské výroby. Toto krytí v letech 1993 - 1995 klesalo (z 61,9% v roce 1993 na 59,7% v roce 1995). V roce 1996 dochází k obratu, více se prosazují výrobky českých výrobců na domácím trhu (tuzemské krytí domácí poptávky se v 1. pololetí meziročně zvýšilo o 2, 5 procentního bodu).

Podrobněji je vývoj podílu dovozu na průmyslové výrobě a krytí domácí poptávky tuzemskou výrobou dokumentováno v příloze.

5. Struktura dovozu

Ve struktuře dovozu podle tří základních kategorií jeho užití, definovaných MPO a sledovaných od roku 1993, si udržují poměrně stabilní podíl (s mírným růstem v 1. pololetí 1996) dovozy pro investice, zatímco podíl dovozu zboží pro osobní spotřebu od roku 1994 klesá a naopak roste podíl zboží pro výrobní spotřebu.

Pramen: ČSÚ, MPO

Pozn.: Rozdělení dovozu podle směru užití vychází z podrobné až 5místné nomenklatury SITC. Investice v tomto členění zahrnují vybrané položky tříd 0, 6, 7 a 8.

Od roku 1994 se meziroční růst hrubého fixního kapitálu v ekonomice pohybuje kolem 16 - 17% a jeho podíl představuje zhruba třetinu HDP. V průmyslu docházelo v letech 1992 až 1995 k fyzickému růstu hmotných investic, přitom v prvních dvou letech se průmyslová výroba ještě snižovala. Rychlejší dynamiku růstu měly investice do strojů a zařízení. Podíl průmyslu se na celkových investicích postupně snižoval ze 44% v roce 1993 na 35% v roce 1996 (v běžných cenách). Přitom podíl průmyslu na tvorbě HDP klesl z 37% v roce 1993 na 34,8% v roce 1995.

Po přechodném snížení podílu investic do energetiky v roce 1993 se v dalších dvou letech investice do tohoto odvětví výrazně zvýšily (v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a ekologickými investicemi). V roce 1996 celkové investice do energetiky stagnují, investice do strojů a zařízení v tomto odvětví poklesly.

Do zpracovatelského průmyslu se investice meziročně snížily v roce 1995, v ostatních letech od roku 1992 výrazně rostou, včetně 1. pololetí 1996. V uvedeném období přesahovala dynamika růstu strojních investic 20ti procentní meziroční růst (s výjimkou roku 1995, kdy poklesly o více než 13%).

Podstatnou část dovozů pro investice (cca 89%) tvoří dovozy strojů a zařízení zařazené do skupiny SITC 7. Přitom zhruba čtvrtina dovozu skupiny SITC 7 nemá investiční povahu a představuje dovozy zejména pro osobní spotřebu. V předchozích šesti letech růst dovozu strojů a přepravních zařízení, s výjimkou roku 1993 a 1994, předstihoval dynamiku růstu celkového dovozu a tento trend pokračuje i v roce 1996.

Zatímco v roce 1995 měl největší růst dovoz strojů a zařízení k výrobě energie (s 4% podílem na skupině), v roce 1996 se dovoz těchto strojů zpomalil. Při zhruba 20% růstu dovozu celé skupiny v 1. pololetí 1996 nejrychlejší, více než 30% růst, dosahuje dovoz zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci dat, dále elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů a silničních vozidel. Dovoz pro zpracovatelský průmysl, který vzrostl v 1. pololetí 1996 o 13% se podílí na skupině více než jednou třetinou. Přitom dovoz výrobků HI-TECH se v 1. pololetí 1996 podílel na celkovém dovozu 11,3% (dle metodiky OECD) při jeho meziročním poklesu o 1 procentní bod a současně nejnižším podílu od roku 1993.

Dovozy pro výrobní spotřebu představují 43 - 46% celkového dovozu a jejich podíl roste. V průmyslových podnicích má výrobní spotřeba rychlejší růst než celkové výkony od roku 1993.

Ve struktuře podle klasifikace ekonomických činností nadprůměrný růst výrobní spotřeby vykazuje od roku 1995 především výroba dopravních prostředků, elektrických a optických přístrojů, výroba strojů a zařízení, což souvisí s nadprůměrným růstem výkonů v uvedených odvětvích. Tato tři odvětví se podílejí na celkové výrobní spotřebě zpracovatelského průmyslu více než čtvrtinou, dalších téměř 19% představuje podíl výroby kovů a kovodělných výrobků a 17% průmysl potravin a pochutin.

Ve zbožové struktuře dovozu podle skupin SITC patří do výrobní spotřeby především suroviny a polotovary (skupiny 2, 3, 6), které si udržují stabilní podíl (od roku 1993 je to kolem 1/3 celkových dovozů). Při rychlejším růstu dovozu než průmyslové výroby náročnost na suroviny a polotovary z dovozu rostla, v roce 1996 se tento trend v důsledku mírně rychlejšího růstu výroby než dovozu (obojí v běžných cenách) zastavil.

Pramen: MPO

6. Regresní analýza vztahů vývozu, dovozu a průmyslové výroby

Regresní analýza závislosti vývoje celkového dovozu a vývozu na průmyslové výrobě, která vychází z údajů o meziročních tempech těchto veličin v jednotlivých měsících od počátku roku 1994 až do konce září 1996 (ve stálých cenách) a byla propočtena MPO, ukázala statisticky významnou závislost temp růstu průmyslové výroby na tempech růstu dovozu a vývozu. V celém sledovaném období je zvýšení průmyslové výroby o 1% spojeno se zvýšením celkového dovozu zboží o 0,63% a zvýšením celkového vývozu zboží o 0,53% a tento předstih dovozu před vývozem dokumentuje růst deficitu obchodní bilance.

7. Závěry

- Oživení ekonomiky, investiční boom i proces restrukturalizace vyvolal silný růst domácí poptávky, která nemůže být okamžitě uspokojena rostoucí domácí produkcí a ekonomika proto silně "nasává" dovozy.

- V důsledku silné domácí poptávky část produkce, která by mohla být vyvezena, zůstává na domácím trhu. Tento trend je podporován oslabováním jak cenové tak celkové konkurenceschopnosti českého zboží na zahraničních trzích (domácí ceny rostou rychleji než ceny zahraniční), i stavem konjunktury u našich hlavních obchodních partnerů. Krytí domácí poptávky domácí výrobou se po poklesech v předchozích letech začalo v roce 1996 zvyšovat.

- Reálné zhodnocování devizového kurzu koruny působí retardačně na vývozní aktivity.

- Rozdíl mezi podílem dovozu na průmyslové výrobě a podílem vývozu na průmyslové výrobě se od roku 1993 průběžně zvyšuje.

Příloha k analýze souvislostí mezi růstem průmyslu a obchodním schodkem

Ve vývoji průmyslové výroby došlo v roce 1994 k obratu, když se po předchozích výrazných poklesech vrátila k růstovým trendům. V roce 1995 dynamika růstu výroby dosáhla meziročně 108,7% a tento trend pokračuje i v roce 1996. Podobné tendence se projevují u produktivity práce, která od roku 1994 vykazuje ještě vyšší dynamiku růstu než výroba.

Na rozdíl od průmyslové výroby, vývoz začal svoji vysokou dynamiku postupně ztrácet, a za 9 měsíců 1996 skončil na meziročním přírůstku 5,9% (v běžných cenách). Vývoj vývozu se promítl do exportní výkonnosti, která od roku 1993 stále klesá.

Rok 1993 byl posledním rokem s kladným výsledkem obchodní bilance, v následujícím období tempa růstu dovozu značně přesahovala dynamiku vývozu. Růst dovozu akceleroval v roce 1995 a vyšší dynamika dovozu než vývozu pokračuje i v roce 1996. Ztráta dynamiky dovozu je sice výrazná, zhruba poloviční, ale tempa růstu vývozu po slibném vývoji na počátku roku 1996 také stále klesají.

O vývoji průmyslové produkce, produktivitě i uplatnění na vnitřním a zahraničním trhu podává přehled následující tabulka:

Pramen: MPO, ČSÚ

Pozn.: Rok 1996 je u zahraničního obchodu uveden v metodice tohoto roku, která se liší od předchozích let hlavně tím, že je do hodnoty vývozu a dovozu započtena navíc hodnota zboží dováženého a vyváženého v rámci aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.

Vysoký růst domácí poptávky byl saturován jednak rostoucí domácí nabídkou, jednak stále se zvyšujícími dovozy, které jsou navíc zvýhodňovány reálným zhodnocováním kurzu koruny. Po předchozích poklesech podílu krytí domácí poptávky tuzemskými výrobci, došlo v roce 1996 k obratu a domácí zboží se začíná více prosazovat na domácím trhu.

Pokud se týká vývoje v hlavních odvětvích, pak situace je následující:

(u dovozů pro jednotlivá odvětví je nutno upozornit, že představují dovozy výrobků daného odvětví a nikoliv pro potřeby tohoto odvětví)

Hutnictví a zpracování kovů

- v roce 1993 se zastavil pokles výroby, od roku 1994 došlo k jejímu oživení, s tím, že dynamika výroby se v 1. pololetí 1996 zpomalila; obdobná tendence se projevila i u produktivity práce, která však po předchozích růstech v 1. pololetí 1996 vykazuje stagnaci

- saldo zahraničního obchodu vysoce aktivní, exportní výkonnost však postupně od roku 1993 klesá, po předchozí stagnaci prodeje na vnitřním trhu letošní tuzemský podíl krytí domácí poptávky vzrostl (činí cca 56%)

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví do roku 1995 stoupal (od 26% v průměru o 2 body ročně), v 1. pololetí 1996 se mírně snížil

Chemický průmysl

- v roce 1996 pokračuje v dynamickém růstu výroby i exportu (vyšší růst v roce 1996 je vývoj částečně ovlivněn vydělením rafinérií do samostatného hospodářského subjektu), přírůstek produktivity práce je o cca 2 body rychlejší než růst výroby

- saldo zahraničního obchodu pasivní, postupně narůstá vlivem vysokých dovozů léčiv a výrobků z plastů, exportní výkonnost se v roce 1996 snížila, tuzemský podíl krytí domácí poptávky do roku 1995 klesal, v 1. pololetí 1996 se změnil v růst

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví do roku 1995 rychle stoupl (z téměř 62% v roce 1993 na 74% v roce 1995), v 1. pololetí 1996 výrazně meziročně poklesl, a to o více jak 7 bodů

Lehký průmysl

- po stagnaci výroby v předchozích třech letech se v roce 1996 projevil pokles výroby v důsledku přetrvávající recese odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v Evropě, malé adaptability na požadavky trhu a nízké konkurenceschopnosti českých výrobců, produktivita práce zaznamenává stálý růst

- saldo zahraničního obchodu je aktivní, od roku 1994 klesá, v roce 1996 v důsledku poklesu exportu a vysokého růstu dovozu; exportní výkonnost se od roku 1994 snižuje, po předchozích mírných poklesech podílu krytí domácí poptávky v roce 1996 došlo k jeho mírnému růstu.

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví roste, jeho dynamika se stále zvyšuje

Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl

- trend vysoké dynamiky výroby se v 1. pololetí roku 1996 změnil v pokles v důsledku krize na trhu buničiny a nízké poptávky po dřevě, papíru a druhotných surovinách; tato změna ve vývoji je částečně kompenzována vysokým růstem produkce nábytku, hraček, psacích a kancelářských potřeb, produktivita práce v roce 1996 poklesla

- saldo zahraničního obchodu stále výrazně aktivní, exportní výkonnost vykazuje mírně rostoucí tendenci, podíl tuzemského krytí domácí poptávky v důsledku růstu dovozů postupně klesá

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví od roku 1995 zrychlil dynamiku růstu (z 32% v roce 1993 na 43% v 1. pololetí 1996)

Průmysl skla a jemné keramiky

- růst výroby, dosahovaný v letech 1993 - 1995, se zastavil, v roce 1996 došlo k poklesu v odvětví těžby kameniva a surovin vlivem nepříznivých klimatických podmínek

- saldo zahraničního obchodu stále vysoce aktivní, po poklesu v roce 1995 exportní výkonnost v 1. pololetí 1996 opět vzrostla; odvětví je schopno produkovat vysokou kvalitu v konkurenceschopných cenách a jeho výhodou je převažující tuzemská surovinová základna; vlivem růstu dovozu stále klesá tuzemský podíl krytí domácí poptávky

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví je ve srovnání s ostatními obory nízký, jeho stabilní roční růst (ze 16% v roce 1993 na 29% v 1. pololetí 1996) se v 1. pololetí roku 1996 zpomalil

Všeobecné strojírenství

- pokles výroby se v roce 1994 zastavil, od roku 1995, kdy výroba přesáhla úroveň roku 1993, mírně stoupá (růst výroby je omezován subjektivními faktory, jako např. nízká úroveň produktivity práce, inovací, organizace a řízení); nárůst produktivity práce, dosahovaný od roku 1994, je spjat především s poklesem zaměstnanosti

- saldo zahraničního obchodu vysoce pasivní, odvětví nevyužívá prostor pro uplatnění na domácím a zahraničních trzích, exportní výkonnost vzrostla, zvýšení v 1. pololetí roku 1996 je ovlivněno novou metodikou (zahrnuty reexporty); oborem s výrazným nárůstem exportu jsou obráběcí stroje, u nichž podíl na světovém vývozu dosáhl 1%; nízký podíl tuzemského krytí domácí poptávky dále klesá, zřejmě se zde projevuje poměrně stabilní obsazení českého trhu dovozci a malá ochota tuzemských odběratelů ke změně obchodního partnera, tuzemský podíl krytí domácí poptávky klesá od roku 1995

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví je vysoký (117,3% v 1. pololetí roku 1996), v roce 1995 úroveň dovozu předstihla objem výroby, v 1. pololetí 1996 ještě dovozní náročnost roste, ale již s velmi nízkou dynamikou

Elektrotechnický průmysl

- po obnovení růstu produkce v roce 1993, se tempo růstu výrazně zrychlilo v roce 1995 a je určováno hlavně vývojem domácí poptávky v resortech spojů, energetiky, zdravotnictví a dopravy

- saldo zahraničního obchodu vysoce pasivní, meziročně výrazně rostlo až do roku 1995, v 1. pololetí 1996 se pasivum zmírnilo; charakteristickým rysem tohoto odvětví je vysoká exportně-importní otevřenost, mezinárodní dělba práce a subdodavatelský charakter, což způsobuje, že exportní výkonnost odvětví stále klesá, tuzemský podíl krytí domácí poptávky stoupá.

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví je vysoký, v 1. pololetí 1996 vykazuje meziroční pokles

Dopravní strojírenství

- po poklesu výroby v předcházejících letech došlo v roce 1995 k růstu, patrnému zvláště v agregaci dopravních zařízení a objem výroby podstatně převýšil úroveň roku 1993; v 1. pololetí 1996 vysoká dynamika růstu dále pokračuje, produktivita práce výrazně roste

- saldo zahraničního obchodu stále aktivní, výrazně však klesalo (do roku 1995, kdy se snížilo téměř na polovinu proti roku 1994, v 1. pololetí roku 1996 se opět zlepšilo), při poklesu exportní výkonnosti v posledních dvou letech krytí domácí poptávky tuzemskou výrobou také klesá

- podíl dovozu na průmyslové výrobě odvětví plynule výrazně narůstá

Doplněk sněmovního tisku 116 vypracovaný na základě usnesení hospodářského výboru č. 53 ze dne 6. března 1997

Usnesením č. 1 z 8. ledna 1997 schválila vláda svoji koncepci proexportní politiky a předložila ji v souladu s jejím usnesením č. 65 z 2. října 1996 Poslanecké sněmovně Parlamentu. Poslanecká sněmovna tento dokument přikázala k projednání výborům hospodářskému, zahraničnímu a zemědělskému. Do současné doby byla koncepce projednána pouze Hospodářským výborem PSP, který přijal dne 6. března 1997 usnesení č 53, ve kterém požádal ministra průmyslu a obchodu o doplnění a konkretizaci koncepce.

Jak již ze samotného názvu vládního materiálu vyplývá, jedná se o záležitost koncepční, tedy vymezující hlavní problematické oblasti a zásadní směry jejich řešení. V daném případě se vláda po důkladném rozboru příčin dosavadního vývoje zahraničního obchodu ČR soustředila nejen na opatření z oblasti zahraničně obchodní politiky, ale po zhodnocení celkového hospodářského vývoje a situace v průmyslových podnicích i na rozhodující opatření hospodářské politiky, zejména v oblasti finanční.

Takto vymezené hlavní koncepční směry proexportní politiky vlády jsou dále rozpracovány v konkrétní opatření:

Opatření hospodářské politiky

- Udržení vyrovnaných, resp. vytváření přebytkových, veřejných rozpočtů

Tento záměr je obsažen ve schváleném státním rozpočtu na rok 1997.

- Zpomalení tempa růstu průměrných mezd a příjmů domácností

V návaznosti na koncipování státního rozpočtu na rok 1997 a po jeho schválení byla přijata opatření směřující k omezení růstu mezd v rozpočtových a příspěvkových organizacích a rovněž v podnicích a společnostech v zakladatelské a vlastnické působnosti státu.

Jednání s tímto zaměřením se očekávají na úrovni dialogu sociálních partnerů.

- Vytváření podmínek pro stabilizaci finanční situace firem

Jedná se mimo jiné o opatření v daňové oblasti tak, aby se výsledné efekty projevily ve zvyšování konkurenceschopné nabídky a nikoliv ve zvyšování poptávky a přitom aby nebyly narušeny záměry ve vývoji veřejných rozpočtů.

Vládou schválená koncepce předpokládá:

* zrychlení odpisů nedobytných pohledávek vzniklých před 1. 1. 1995 a vytvoření předpokladů pro odstranění "staré" finanční zátěže, jejíž reálné umoření je dnes již prakticky nepravděpodobné,

* zrychlení odepisování hmotného majetku - výrobních strojů a zařízení - zkrácením doby odepisování,

* zvýšení odečítatelné položky od základu daně ze vstupní ceny nového majetku nad dosavadních 10%,

* zvýšení vstupní ceny pro odepisování hmotného a nehmotného majetku nad současných 20 000 Kč u hmotného a 40 000 Kč u nehmotného majetku,

* možnost tvorby daňově uznatelné rezervy na financování výzkumu a vývoje.

V návaznosti na poradu ministrů z října 1996 by měl být připraven MF samostatný materiál s tímto zaměřením. Problematika má být vhodně strukturována a zároveň charakterizována ve vazbě na obchodní schodek a dopady na státní rozpočet.

Současný vývoj státního rozpočtu a stav návrhů novel daňových zákonů, zejména o dani z příjmu, naznačuje, že tato část záměrů koncepce proexportní politiky vlády by nebyla naplněna. Ačkoliv návrhy projednávané v připomínkovém řízení výše uvedené záměry ve značné míře obsahovaly a nebyly zpochybněny, jsou nyní pro jednání vlády předkládány prakticky zcela nové návrhy, ze kterých jsou tato opatření v podstatě úplně vypuštěna (viz příloha č. 1).

- Přímá podpora agrárního vývozu státem

Je možné ji realizovat buď jako subvence výrobcům, resp. vývozcům, na jednotku vyvezeného množství produktů nebo jako dotace úroků z úvěrů zemědělců a vývozců na sjednané exportní smlouvy.

Dalším materiálem vyplývajícím z porady ministrů v říjnu 1996 by mělo být upřesnění informace MZe, že jednou z příčin schodku agrárního obchodu je asymetrie v ochraně našeho trhu a trhu EU, a návrhy na odstranění této asymetrie.

Očekává se předložení materiálu MZe pro PM současně s uvedenými materiály MPO.

Opatření na straně nabídky

- Zdroje a služby EGAP a ČEB

Budou udržovány na takové úrovni, aby čeští exportéři měli srovnatelné podmínky se zahraniční konkurencí. Ve státním rozpočtu na rok 1997 je obsaženo zvýšení dotace těmto institucím o 60%. Finanční zdroje ČEB se dále podstatně zvýší vydáním obligací na evropském trhu, jejichž hodnota by v roce 1997 mohla dosáhnout až 300 mil. USD.

Je připravována nove/a zákona č. 58/1995 Sb. o financování a pojišťování vývozu se státní účastí umožňující rozšíření pojistných a úvěrových služeb poskytovaných těmito institucemi o další standardní nástroje, zejména pojišťování přímých úvěrů a investic v zahraničí. První návrh tohoto materiálu projednala představenstva obou institucí 11. 2. 1997.

- Podpora vývozu cestou vázané pomoci s podílem vládních úvěrů

S ohledem na konkurenceschopnost v oblasti financování nabídek českých vývozců investičních celků a dalších výrobků převážně strojírenského charakteru je nutno zvážit možnosti poskytovat i ze strany ČR takové formy mezinárodní pomoci, jaké jsou běžně poskytovány vyspělými zeměmi. Jedná se zejména o formu vázané pomoci ("Tied Aid") s podílem oficiální rozvojové pomoci ("Official Development Assistance") a levných vládních úvěrů ("Soft Loans"). MPO připravilo samostatný materiál pro poradu ministrů (čj. 4036/97), který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Problémem mohou být finanční náklady ze státního rozpočtu.

- Účast České republiky v regionálních rozvojových bankách (ADB, BID)

Cílem by byla především možnost vstupu českých firem do veřejných soutěží financovaných těmito bankami.

* Meziamerická rozvojová banka (Banco Interamericano de Desarollo - BID) je orientována na pomoc ekonomikám a sociálnímu rozvoji zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Rozdělení zdrojů a hlasovacích poměrů v bance se opírá o kapitálové podíly stávajících členů a s jinými státy nepočítá. Ačkoli by členství znamenalo značné zvýšení prestiže ČR v regionu a možnost účasti českých vývozců a investorů na projektech financovaných bankou, nelze počítat s tím, že by se ČR mohla stát členem BID v krátké době.

* Členství ČR v Asijské rozvojové bance (Asian Development Bank - ADB) může mít velký význam pro řadu velkých českých strojírenských podniků. Umožní účast na tendrech vypisovaných ADB pro dodávky zařízení do asijských rozvojových zemí, a to nejen přímo, ale i nepřímo cestou subdodávek. Pro případný vstup do banky hovoří i odvětvová struktura úvěrové činnosti ADB, která je pro naše vývozce vcelku výhodná, protože řada našich dodávek strojů a zařízení do oblasti Asie v minulosti směřovala právě do energetiky, infrastruktury, zemědělství a agroprůmyslu. Na řadě projektů se však naše podniky nemohly podílet z důvodu neúčasti ČR v ADB.

Samostatný materiál pro PM s tímto zaměřením připraví MPO do konce března 1997. Problémem však mohou být finanční náklady ze státního rozpočtu. V připomínkovém řízení se MF, MZV a ČNB vyjádřily negativně.

- Podpora exportu v programech pro malé a střední podniky

Tyto programy vyhlášené ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj umožňují poskytnutí podpory i na exportně orientované projekty z oblasti průmyslové výroby, stavební výroby a služeb.

Programové podpory jsou zaměřeny na cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry v programu ZÁRUKA, příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů v základním programu START ve výši 5% a ROZVOJ 3% a v doplňkových programech REGION ve výši 5% a REGENERACE 3%. Dále je možné poskytnout úvěr do výše 3 mil. Kč s úrokovou sazbou 12% a dobou splatnosti do šesti let v programu KREDIT. (Na realizaci všech programů pro malé a střední podniky na rok 1997 bylo z prostředků státního rozpočtu uvolněno pro ČMZRB celkem 1,2 mld. Kč.)

- Činnost organizace na podporu obchodu - Trade Promotion Organization (TPO)

V této oblasti se nyní z úrovně státu presentují především Centrum vnějších ekonomických vztahů (podřízené MPO) a Česká centra v zahraničí (organizovaná MZV). Z úrovně podnikatelské pak jde o aktivity Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, profesních svazů a dalších subjektů.

Centrum vnějších ekonomických vztahů se v současné době již blíží institucím typu TPO a je hlavním nositelem projektu PHARE "Information Services for Czech Exporters ". Nástin projektu dalšího rozšíření těchto služeb je uveden v příloze č. 2.

- Program PHARE na podporu vývozu

Program má ve svém rámci úroveň podnikovou, tj. poskytování finanční podpory českým exportujícím podnikům formou grantů, které by měly podpořit jejich schopnost pronikat na zahraniční trhy, a institucionální, tj. podporu budování vládních a nevládních institucí, jejichž úkolem je rozvoj infrastruktury pro podporu exportu tak, aby naši vývozci měli přístup k obdobným službám, jaké jsou poskytovány např. v zemích EU.

Činnost je zajišťována jednotkou Export Development Programme Management Unit (EXDEV PMU) v působnosti MPO.

První část programu orientovaná na podnikovou úroveň je representována programem Jakost zaměřeným na zavádění a certifikaci systému řízení kvality podle soustavy norem ISO 9000. Spolu s institucionální úrovní programu se budou realizovat programy Informace, Propagace, Certifikace a Kooperace. Celkově se na uvedené projekty počítá s finančními prostředky ve výši 2,5 mil. ECU. (Viz příloha č. 3)