Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V. NÁVRH NA ZŘÍZENÍ ORGANIZACE NA PODPORU OBCHODU ČR JAKO SOUČÁSTI INSTITUCIONÁLNÍHO TRIANGLU VLÁDNÍ PODPORY EXPORTU

Vytvořením instituce pro informační a poradenskou podporu exportu v ČR, která bude mít parametry zahraničních TPO, vznikne logický institucionální triangl vládní podpory exportu:

Navrhovaný název: CZECH TRADE

Činnost těchto tří institucí je ve své provázanosti jedním z významných předpokladů zvyšování a dosahování synergického efektu v dané oblasti exportní výkonnosti. Proto je uplatňována právě v tomto "triangulárním" systému ve většině vyspělých a dynamicky se rozvíjejících tržních ekonomikách, zejména ve všech ekonomikách s výraznou exportní orientací svého rozvoje. Význam informací je v tomto kontextu prioritní - informace jsou předpokladem uzavření vývozního kontraktu, předcházejí mu - financování a pojišťování jsou následné fáze.

a) Důvody pro vyhlášení české organizace typu TPO právě v současné době

V současných podmínkách zesiluje tlak jak odborné, podnikatelské, tak i politické scény na "péči" vlády o zajišťování podmínek a předpokladů pro možnou vyšší exportní razanci českých vývozců (vždy s odvoláváním se na analogické "pečování" vlád v zahraničí o vývozní expanzi svých podnikatelů). Sílí tlak podnikatelů - exportérů (i těch největších), svazů, komor na vybudování systému adekvátní vládní informační a poradenské podpory srovnatelné se zahraničím, česká exportérská veřejnost požaduje dobudování popisované proexportní instituce jako zaplnění "bílých míst" v systému vládní podpory exportu.

Narůstá význam informací obecně, v zahraničně obchodních aktivitách zvláště, roste množství zdrojů informací, jejichž získání a efektivní zpracování již přesahuje možnosti téměř všech jednotlivých podnikatelů - exportérů. V současných podmínkách rozvíjení informačních technologií a existence světového, vysoce sofistikovaného systému informační podpory exportu, resp. obchodu, již nelze zajišťovat informační servis nekvalifikovaně, ale pouze na profesionální bázi činnosti specializované instituce. Jsou všeobecně známy existence, výsledky činnosti a vysoký respekt TPO v zahraničí, ve většině zemí OECD, v dynamických rozvojových zemích, ale dnes také již i v Rumunsku, Litvě, Estonsku ad.

Ve prospěch přijetí navrhovaných opatření hovoří i probíhající realizace programu PHARE v ČR projektem "Informační podpora exportérům", jehož hlavním garantem a nositelem bylo vybráno CVEV. Přesto, že hlavním cílem projektu je přiblížit rozsah, úroveň a přístupnost informačních služeb exportérům poskytovaných dosud v rámci CVEV standardu, který je obvyklý v zemích EU, nemůže tato podpora programu PHARE nahradit koncepční a rozpočtovou politiku vlády v této oblasti infrastruktury v delší perspektivě.

Významná je v těchto souvislostech skutečnost, že lze vytvořit velmi rychle TPO na bázi Centra vnějších ekonomických vztahů rozšířením, modernizací a zefektivněním jeho dosavadních činností. Předností tohoto postupu je možnost využití již existujících předpokladů pro požadovanou činnost, které CVEV prokazuje. Rovněž organizační uspořádání - totiž forma příspěvkové, neziskové organizace při ekonomickém ministerstvu (ministerstvo průmyslu a obchodu ČR) - převažuje ve většině zemí.

Dalším významným momentem je již vytvořené technické zázemí pro širší a nové činnosti CVEV díky programu PHARE. Koncem roku 1996 byla nakontrahována a zakoupena dodávka HW spojená se zajištěním příslušného SW v celkové hodnotě 185 tis. ECU (6,2 mil. Kč).

Existuje možnost vytvoření prvních míst budované vlastní zahraniční sítě zpravodajů již v roce 1997 těmito způsoby:

- v součinnosti se Správou českých center, kdy v souladu s uzavřenou Dohodou o spolupráci CVEV a SČC vyslalo CVEV již začátkem roku 1997 první 2 pracovníky na Česká centra v Kyjevě a v Londýně s posláním zajišťovat informační zdroje (přesně specifikované) pro činnost CVEV. Podle finančních možností by bylo možno obsadit další místa (New York, Paříž, Stockholm, Brusel) ještě v tomto roce;

- v rámci programu PHARE, kdy se počítá s vysláním 6 pracovníků CVEV v první polovině roku 1997 na roční pobyty do zahraničí; s MZV projednána možnost umístění těchto pracovníků na ZÚ ČR v zahraničí;

- ve spolupráci s MZV, na bázi Memoranda o bilaterální spolupráci CVEV a odboru pro informace a ekonomiku, které umožňuje - podle finančních možností CVEV - vysílat jeho pracovníky na stáže na ZÚ ČR v zahraničí.

b) Obsahový rámec vytvoření české TPO

Realizace navrhovaného projektu dobudování současné činnosti CVEV do podoby aktivit zahraničních TPO předpokládá zejména rozšíření služeb Centra vnějších ekonomických vztahů v těchto oblastech:

- poskytování komoditních - sektorových informací a studií (typu: trh nábytku ve Švýcarsku, trh hraček v Argentině),

- poradenství v oblasti zahraničního obchodu - vše, co potřebuje exportér vědět pro realizaci vývozu (obchodní operace, certifikace, celní problematika, finanční operace a možnosti financování, výstavy, kontakty atd.),

- podrobné zpracování vybraných trhů zejména z hlediska obchodních příležitostí a možností pro české exportéry určitého zboží (vazba na utváření exportní strategie),

- podrobnější a cílené zpracování dalších informací o jednotlivých zemích - teritoriích, včetně adresářů zahraničních dovozců, výrobců a distributorů,

- poskytování selektivních informací o zahraničních projektech, tendrech a veřejných zakázkách doplněné odbornými konzultacemi, jak postupovat při ucházení se o získání těchto zakázek (včetně přísl. kontaktů),

- zkvalitnění činnosti a vybavení knihovny z hlediska služeb uživatelům podle evropských, resp. světových parametrů,

- rozšíření poskytovaných informací prostřednictvím INTERNETU - a naopak širší využívání "internetových" informací,

- zpřístupnění informací pro exportéry z mezinárodních databází.

Poznámka:

Uvedené informace a služby CVEV již v různé míře a kvalitě poskytuje (skladbu vytvořila a vynutila si poptávka exportérů). V rámci ustavené TPO půjde o širší rámec a vyšší kvalitu informačních služeb a uspokojování většího množství žadatelů v neposlední řadě i modernizací informačního systému.

Informace o činnosti CVEV v návaznosti na program PHARE v České republice

Rozhodující pro formování subprojektu PHARE "Informační služby pro exportéry" v ČR, jehož iniciátorem a hlavním nositelem se stalo Centrum vnějších ekonomických vztahů, byl rok 1996. Závěrečná zpráva španělské konzultantské firmy ACE, která designovala celý projekt, určila po detailním seznámení s řadou institucí deklarujících proexportní aktivity v ČR, klíčové postavení CVEV jako hlavního gestora subprojektu. Partnerskou organizací v subprojektu je HK ČR a síť místních poboček HK v ČR.

V první polovině roku 1996 se aktivity CVEV s ohledem na přípravu projektu zaměřily na analýzu informačních potřeb českých exportérů, detailní rozbor dosavadní činnosti, poslání a formování hlavních směrů rozvoje instituce a prosazení vlastních představ do závazných podmínek tendru pro tento subprojekt.

V říjnu 1996 proběhl tendr, ve kterém byl vybrán zahraniční konzultant subprojektu - firma Equinoccio. V prosinci zahájilo CVEV ve shodě a spolupráci s konzultantskou firmou plnění záměrů projektu, kterými jsou zejména:

- rozšíření informačních produktů a služeb pro české exportéry,

- definování nového vnitřního a vnějšího informačního systému CVEV, specifikace, nákup (realizováno do konce roku 1996) a instalace HW a SW vybavení,

- vyslání komoditních expertů CVEV do zahraničí, s úkolem zpracovat 20 marketingových studií podle předem specifikovaných požadavků exportérů a oborových asociací,

- výběr vhodných zahraničních zdrojů obchodních informací (databází) pro rozšíření spektra informačních služeb, jejich zakoupení a zařazení do modernizovaných služeb knihovny,

- stanovení účinné marketingové a prodejní strategie CVEV,

- výběr a vyškolení marketingových, prodejních a dalších specialistů, včetně nového expertního týmu pro poskytování marketingových informací,

- vypracování nového organizačního schéma instituce, redefinování náplně některých oddělení,

- příprava deseti profilů vybraných odvětví české ekonomiky s ohledem na exportní možnosti, včetně adresáře hlavních podniků.

Subprojekt PHARE je časově limitován do konce roku 1997, i když některými aktivitami (návrat expertů CVEV ze zahraničí) přesáhne do roku 1998.

Rozšiřování nabídky informačních produktů a služeb (včetně konzultantské činnosti), nové organizační uspořádání, školení a trénink personálu, a v neposlední řadě realizace nového vnitřního a vnějšího informačního systému, které uskutečňuje CVEV v rámci subprojektu PHARE, vytvářejí velmi dobré předpoklady pro relativně bezproblémovou transformaci instituce do podoby vládní organizace na podporu obchodu.

Export je důležitým faktorem růstu HDP a zaměstnanosti ve španělské ekonomice. Závazkem vlády je přispět k diverzifikaci exportu (slabinou je dosavadní koncentrace na tři položky potraviny, automobily, strojní zařízení), počtu exportérů (cílem je zdvojnásobení počtu vývozců během 5 let) a urychlení dynamiky růstu exportu.

Jedním z významných nástrojů vlády k plnění těchto cílů je činnost ICEXu, jediné celostátní instituce, která odpovídá za podporu zahraničního obchodu a investic Španělska v zahraničí. ICEX byl založen v roce 1982 a reorganizován v roce 1987. V současné době zaměstnává 400 pracovníků a roční rozpočet představuje 15 mld. pesos. Organizace se spolupodílí na formování exportní strategie vlády. Hlavním cílem ICEXu je přispět ke zvýšení počtu exportérů, nalézt nové trhy (75% španělského vývozu směřuje do zemí EU) a podporu soustředit na vybrané perspektivní obory.

Hlavní aktivity: poskytování informačních služeb vývozcům (všeobecné informace o zemích, vstupní komoditní informace, sektorové studie, informace o zahraničních příležitostech), vzdělávání exportérů (kurzy, semináře, spolupráce se specializovanými školami a univerzitami), konzultační služby pro nové exportéry (3 měsíce bezplatně, později za úplatu), organizování misí. Současnými prioritami: sektorová pomoc ("vybrané zboží na vybrané trhy - Direct Market Missions") a dobudování dobrého "image" španělského zboží v zahraničí (propagační kampaně).

Součástí vládní strategie podpory exportu je činnost organizace PROCHILE, která byla založena Ministerstvem zahraničních věcí v roce 1974. Rozpočet v roce 1993: 1,3 mil. Ch dolarů, 60% ze státních zdrojů, 40% tvoří vlastní příjmy z poskytovaných služeb.

Hlavní činnosti: výzkum zahraničních trhů, organizování zahraničních misí a účastí firem na veletrzích, služby na zakázku při zpracovávání marketingu firem a jejich propagace v zahraničí. Služby PROCHILE jsou prioritně zaměřeny na homogenní skupiny výrobců, se kterými specialisté PROCHILE připravují společné marketingové strategie o pronikání na zahraniční trhy. Velmi úspěšně hodnotí fungování programu "Obchodní most" ("Trade bridge"), jehož úkolem bylo vyhledávání zahraničního trhu pro exportéry. Výhodou tohoto přístupu je minimalizování nákladů na marketingový výzkum malých a středních firem. Za určitou slabinu hodnotí PROCHILE přetrvávající závislost na Ministerstvu zahraničních věcí. Naléhavě je pociťována potřeba zahájit program vzdělávání a kurzů pro exportéry.

The China External Trade Development Council (CETRA) je nezisková vládní instituce na podporu exportu. Založena v roce 1970, v současné době 700 pracovníků.

Roční rozpočet: 155 mil. USD (50% hrazeno z Fondu na podporu vývozu, který stát vytváří vybíráním 0,05% poplatku z objemu exportních a importních operací).

CETRA je řízena 30-tičlennou správní radou, ve které má převážné zastoupení podniková sféra, 7 zástupců vlády v radě jmenuje premiér.

Síť zahraničních kanceláří CETRA ve 28 zemích světa: 5 v Asii (Hongkong, Indie, Japonsko, Singapur, Vietnam), 3 na Blízkém a Středním východě (Irán, Turecko, SAE), 11 v Evropě (Rakousko, Německo, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Ruská federace, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 3 v Africe (Egypt, Maroko, Nigérie), 3 v Severní Americe (USA, Kanada, Mexiko), 2 v Latinské Americe (Brazílie, Venezuela) a v Austrálii.

Hlavní aktivity: informační servis exportérům (např. informace o konkurenci, o kupujících v jednotlivých zemích, zprostředkování kontaktů), analýzy příležitosti na jednotlivých trzích a komoditách, pořádání veletrhů, výstav a propagačních akcí, poradenská činnost pro zavádění moderních technologií, pomoc při vytváření moderního designu výrobků (moderních obalů), rozsáhlý program vzdělávání exportérů, dobudování příznivého "image" v zahraničí.

Program má ve svém rámci úroveň podnikovou, tj. poskytování finanční podpory českým exportujícím podnikům formou grantů, které by měly podpořit jejich schopnost pronikat na zahraniční trhy, a institucionální, tj. podporu budování vládních a nevládních institucí, jejichž úkolem je rozvoj infrastruktury pro podporu exportu tak, aby naši vývozci měli přístup k obdobným službám, jaké jsou poskytovány například v zemích EU.

Činnost je zajišťována jednotkou Export Development Programme Management Unit (EXDEV PMU) v působnosti MPO.

První část programu orientovaná na podnikovou úroveň je representována programem JAKOST zaměřeným na zavádění a certifikaci systému řízení kvality podle soustavy norem ISO 9000. Spolu s institucionální úrovní programu se budou realizovat programy INFORMACE, PROPAGACE, CERTIFIKACE A KOOPERACE.

Poskytování grantů v těchto programech se bude řídit těmito principy:

- INFORMACE - 75% ceny informačních produktů a služeb, maximálně 15 tis. ECU za jeden produkt a 20 tis. ECU na jeden podnik,

- PROPAGACE - 50% ceny služeb spojených s účastí na projektu komplexního propagačního zpracování vybraného perspektivního zahraničního trhu, maximálně však 30 tis. ECU na jeden podnik,

- CERTIFIKACE - 75% ceny služeb spojených s výrobkovou certifikací vývozních produktů a s dalšími službami při překonávání technických překážek obchodu v maximální výši 5 tis. ECU za jeden výrobek, s úhrnem 15 tis. ECU pro jeden podnik,

- KOOPERACE - 75% ceny členského příspěvku pro podnik, který se zapojí do tzv. Subkontraktační burzy budované Svazem průmyslu a dopravy, maximálně však 1 tis. ECU pro jeden podnik.

Celkově se na uvedené projekty počítá s finančními prostředky ve výši 2,5 mil. ECU. Zatím alokace finančních prostředků na poskytování grantů v těchto programech představuje 1,5 mil. ECU, tj. asi 51 mil. Kč.

O granty budou podniky žádat prostřednictvím účasti ve Fondu podpory exportérů, který by spolu s EXDEV PMU měla spravovat Česká exportní banka, a. s. a jehož členem se může stát každý český podnik snažící se využít příspěvek PHARE pro podporu svých exportních aktivit v jedné z uvedených oblastí.

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY

a) Teritoriální Public Relations - zveřejňování ekonomických článků o ČR v předním zahraničním tisku (jedná se cca 25 teritorií).

b) Vydávání zvláštních příloh o ČR v zahraničím tisku při příležitosti návštěv českých představitelů v zahraničí, při příležitosti konání samostatné výstavy ČR v zahraničí (např. zvláštní příloha v International Herald Tribune, CEER, El País, Le Monde, Gazeta Wyborcza, Privedni Pregled, Ekonomika a žižnj, Observer, Business Europa, Business Guide).

c) Vydávání periodických publikací MPO ČR: měsíčník "Obchod - Kontakt - Marketing" (informace pro české vývozce a dovozce) a měsíčník "Hospodářství a podnikání v ČR" (informace v angličtině, němčině, francouzštině a španělštině pro zahraniční partnery).

d) Vydávání neperiodických publikací typu Business Guide, Doing Business, Český zahraniční obchod v číslech, Česká republika, Czech Republic - Country Profile, Czech Republic in Brief.

1. Návody k obsluze v českém jazyce

1. 1. Požadavek vyplývá obecně ze zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.), který ukládá v § 9 v odůvodněných případech povinnost prodávajícímu zajistit, aby v písemném návodu srozumitelně uvedl mj. informace o nebezpečí, které vyplývá z nesprávného použití výrobku nebo jeho obsluhy. Tento požadavek však mohou dovozci obejít poukazem na skutečnost, že povinnost je uložena prodávajícímu.

1. 2. Jiná je situace u těch výrobků, které jsou v ČR schvalovány či povinně certifikovány. V metodických pokynech ÚNMZ pro postup státních zkušeben (MPSZ 1 - 88) je státní zkušebně při schvalování uloženo určit požadavky na průvodní dokumentaci, zejména na návod k obsluze a na bezpečnostní označení výrobků. U dovážených výrobků musí být tato dokumentace v češtině (nebo slovenštině).

2. Vyžadování stejného rozsahu certifikačních povinností jako v zemích EU

Stávající úprava státního zkušebnictví (zákon č. 30/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vyžaduje nesporně značně větší rozsah povinných výkonů zkušeben (schvalování a certifikace) než je tomu v zemích EU, kde je široce aplikováno prohlášení shody výrobcem či dovozcem. V praxi se ovšem exportéři z ČR setkávají s dodatečně uplatňovanými požadavky na povinné zkoušky a zejména na certifikáty národních certifikačních systémů.

2. 1. Pro omezení nežádoucích dovozů lze po dobu platného zákona (tj. do 31. 8. 1997) využít možnosti stanovení skupin problematických výrobků k povinným výkonům státního zkušebnictví. Toto stanovení provádí ÚNMZ po dohodě se zúčastněnými orgány.

2. 2. Pokud má mít omezení nežádoucích dovozů dlouhodobější platnost, je nutno provést změnu v připravených nařízeních vlády, která jsou v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení. Jednou z možností je zahrnutí skupin problematických výrobků do nařízení, kterým se stanovují požadavky na vybrané výrobky.

2. 3. Po nabytí účinnosti zákona o TPV (č. 22/1997 Sb.) k 1. 9. 1997 budou účinným opatřením rozsáhlé dozorové akce ČOI, které by měly být prováděny ve spolupráci s autorizovanými osobami. Tyto akce však mohou mít pouze charakter následného, nikoliv však preventivního dozoru.

3. Omezení prodeje použitého textilu

Jelikož textilní výrobky mající charakter ošacení nejsou předmětem povinných výkonů státního zkušebnictví, nelze bezprostředně nástrojů státního zkušebnictví využít. To by bylo možné po realizaci opatření uvedených v bodě 2, tedy po stanovení ošacení k povinným výkonům. Ty jsou pak prováděny jak u výrobků nových, tak i u těch, které jsou uváděny prvně do oběhu v ČR, byť v použitém stavu. Je však třeba uvést, že realizace schvalování by byla spojena u použitého šatstva s nesmírnými obtížemi. Stanovení textilu ke schvalování a později k posuzování shody autorizovanou osobou je v zásadě možné, ovšem pouze za předpokladu, že Ministerstvo zdravotnictví upraví právním předpisem zdravotní a hygienické požadavky na tyto výrobky.

4. Povinné zkoušky potravin

V současnosti je značná část potravin schvalována. Výkon provádí Česká zemědělská a potravinářská inspekce se sídlem v Brně. Možnosti omezení nežádoucích dovozů lze hledat v připravovaném zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, který je předložen ke schválení na březnovém plenárním zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu. Zákon o TPV ani dosud připravená nařízení vlády oblast potravin neřeší. I v tomto případě by však bylo možné tuto skupinu výrobků ještě zahrnout do nařízení vlády stanovujícího požadavky na vybrané výrobky (viz ad 2).