Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Opatření zahraničně obchodní politiky

- Mezinárodní obchodní dohody

Tyto dohody budou i nadále právním základem pro rozvoj zahraničního obchodu a budou navazovat na rámcová mnohostranná ujednání, zejména Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) a s ni spojenou soustavu mnohostranných obchodních dohod, zejména GATT. Rovněž vůči státům, které jsou zatím mimo rámec WTO, budou při sjednávání nových smluvních dokumentů prosazovány v přiměřené míře zásady uplatňované WTO. Analogicky se bude v této souvislosti též přihlížet ke smluvní praxi, uplatňované EU vůči třetím zemím.

Hlavními dokumenty budou dohody upravující vzájemnou obchodní výměnu na bilaterálním nebo multilaterálním základě a dohody, kterými jsou rámcově upraveny širší hospodářské vztahy nebo týkající se některých specifických oblastí, například podpory a ochrany investic, zabránění dvojímu zdanění příjmů, hospodářské kooperace apod.

- Sjednávání dohod o oblasti volného obchodu

Dosud jsou dohody o volném obchodu prováděny s Evropskou unií, státy ESVO, Bulharskem, Estonskem, Lotyšskem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Litvou a Izraelem. Se Slovenskou republikou je sjednána dohoda o celní unii.

Ve fázi projednávání je nyní dohoda s Tureckem, která by měla být uzavřena do konce roku 1997. Připravuje se zahájení rozhovorů s Marokem a Tuniskem.

- Zahraničně obchodní diplomacie

Vláda bude hospodářské zájmy ČR prosazovat prostřednictvím diplomatických zastoupení v zahraničí, cestou návštěv státních představitelů na všech úrovních, organizováním podnikatelských misí vedených státními představiteli, jednáním smíšených komisí apod. V zájmu zvýšení ekonomické aktivity zastupitelských úřadů ČR v zahraničí budou výrazně posilovány jejich ekonomická a obchodní oddělení.

Samostatný materiál s tímto zaměřením připraví MPO s termínem do konce března 1997.

- Veletrhy a výstavy

V zájmu zefektivnění českých oficiálních účastí na těchto akcích byla pro rok 1997 vypracována klasifikace oficiálních propagačních akcí:

* I. kategorie zahrnuje evropské země

Státní rozpočet prostřednictvím kapitoly MPO hradí 50% nákladů na pronájem výstavní plochy s maximálním omezením do výše 100.000;- Kč na jednoho vystavovatele a 100% úhrady nákladů spojených s doprovodnou státní propagací.

* II. kategorie, do které jsou zařazeny i samostatné výstavy ČR v zahraničí je orientována na mimoevropské země, kdy MPO ČR hradí 100% nákladů na pronájem výstavní plochy s omezením max. do výše 100.000,- Kč a současně hradí 100% nákladů na zajištění doprovodné státní propagace.

* III. kategorie speciálních akcí

Převážně se jedná o výstavy vojenského materiálu a techniky.

* IV. kategorie akcí, které nejsou zařazeny mezi oficiální účasti ČR

Spočívá v částečném krytí nákladů firmám při jejich individuálních účastech na veletrzích a výstavách v zahraničí.

Přehled oficiálních účastí ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách a samostatných výstavách ČR v zahraničí v roce 1997 je uveden v příloze č. 4.

- Propagace České republiky

Je nedílnou součástí poskytování pravidelných ekonomických informací do široké sítě renomovaných zahraničních a tuzemských agentur. Jedná se především o prezentaci výsledků rozvoje české ekonomiky, hodnocení zahraničního obchodu i jednotlivých českých firem včetně jejich výrobního sortimentu, zvláště pak formou článků a obchodních příloh umísťovaných v renomovaných světových periodikách.

Přehled hlavních aktivit MPO v této oblasti je uveden v příloze č. 5.

- Rozvojová pomoc

Její poskytování se bude i nadále řídit usnesením vlády č. 153/95. V souladu s členstvím našeho státu v OECD poroste náš vklad i do oblasti poskytování rozvojové pomoci. I když podíl rozvojové pomoci k hrubému domácímu produktu za léta 1996 až 1997 narůstá, nepřevyšuje 0,03 5% HDP. Přitom by se měl prakticky přiblížit hodnotě 0,1% HDP, což je nejmenší relativní vklad členské země OECD.

Plán zahraniční rozvojové pomoci na rok 1997 byl schválen usnesením vlády č. 342/96 a č. 90/97. Ze státního rozpočtu je na tuto pomoc určeno 650 mil Kč, z toho v gesci MPO 223 mil Kč.

- Podpora dovozu moderních výrobních technologií

Dovoz moderních výrobních technologií bez cla a případně bez daně z přidané hodnoty může mít velmi pozitivní vliv především na modernizaci výroby a její finalizaci, vyšší zhodnocení domácí produkce a její kvalitativní změny. Díky novým technologiím mohou na domácí trh pronikat nové výrobky tuzemských výrobců, postupně tak vytlačovat dovoz a zvyšovat vývozní zdroje.

Materiál s tímto zaměřením připraví MPO a CzechInvest do konce března 1997.

Opatření na straně dovozu

Jde především o zajištění a posílení kontroly nad dodržováním platné ochrany duševního vlastnictví, včetně ochrany značek a autorských práv, hygienických a fytokaranténních předpisů, technických norem, posílení ochrany před prodejem nekvalitního a pirátského zboží, ale také ochranu před dovozem dumpingových výrobků a důsledné uplatňování živnostenskoprávních předpisů. Přijetí a uplatňování antidumpingového zákona a zákona o některých opatřeních při vývozu a dovozu výrobků nemůže podstatným způsobem ovlivnit bilanci zahraničního obchodu ČR, může ale přispět ke stabilizaci trhu a tím pozitivně ovlivnit rozvoj domácí nabídky a zároveň vytvořit další předpoklady pro růst vývozu.

* V případě autorských práv podle novely zákona č. 35/1965 Sb. z dubna 1996 se jedná zejména o ochranu počítačových programů, omezení dovozu zboží označeného padělanou ochrannou známkou nebo dovozu, šíření a rozmnožování zboží porušujícího autorská práva. Při ochraně průmyslových práv jde o normativní opatření na hranicích, včetně opatření v oblasti ochrany vín a lihovin.

* Je připravován věcný záměr zákona a prováděcích nařízení o opatřeních týkajících se zákazu propuštění padělaného zboží a nedovolených napodobenin do oběhu a do režimu s podmíněným osvobozením od cla. Tento návrh je připravován v kontextu harmonizace českého práva s legislativou EU a měl by být připraven a projednán tak, aby platil nejpozději od 1. 1. 1998.

* Opatření upravující provozování stánkových a obdobných prodejů, resp. podnikání cizinců, připravovaná v rámci věcného záměru novelizace živnostenského zákona přispějí ke stabilizaci trhu a řešení problémů spojených s provozováním obchodních živností.

* Antidumpingový zákon je již projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Věcný záměr zákona o některých opatřeních při vývozu a dovozu výrobků je projednán vládou.

* Možnosti omezení dovozu některými nástroji v oblasti technických předpisů jsou uvedeny v příloze č. 6.

31. 3. 1997

Ministerstvo průmyslu a obchodu

K čj. 9356/97

Návrh na úpravu zákona č. 586/92 Sb., o dani z příjmu, předložený MF pro jednání vlády v březnu 1997 obsahuje tyto hlavní změny:

- Snížení sazby daně u právnických osob ze 39% na 35% se snížením příjmů do státního rozpočtu o 6,2 mld. Kč.

- Zvýšení základní nezdanitelné částky u fyzických osob z 28 800 Kč na 31 320 Kč, tj. o 210 Kč měsíčně, s dopadem -2,3 mld. Kč.

- Zvýšení odečítatelné položky na vyživované dítě z 14 400 Kč na 15 720 Kč, tj. o 1100 Kč měsíčně, se snížením výnosů daně -0,6 mld. Kč.

- Prodloužení daňových pásem u fyzických osob, dopad do st. rozpočtu -1,6 mld. Kč.

- Snížení hranice pro srážkovou daň u příjmů z vedlejšího zaměstnání z 5000 Kč na 2000 Kč, s dopadem +0,4 mld. Kč.

- Zahrnování úroků plynoucích právnickým osobám do obecného základu daně, dopad +1,3 mld. Kč, tj. zvýšení ze stávajících 25% na 35%.

- Odpis pohledávek u zahraničně obchodních společností (bývalé podniky zahraničního obchodu), dopad -0,1 mld. Kč.

Navržené úpravy představují snížení celoročního výnosu daní z příjmů -9,1 mld. Kč. Účinnost zákona je navržena od 1. 1. 1998.

S ohledem na režim placení záloh se změny v roce 1998 projeví pouze částkou 6,7 mld. Kč, z toho:

- snížením příjmů státního rozpočtu o 4,6 mld. Kč

- místních rozpočtů o 2,1 mld. Kč.

V plném rozsahu se změny projeví až v roce 1999, a to částkou -10,7 mld. Kč, z toho:

- snížením příjmů státního rozpočtu o 6,9 mld. Kč

- místních rozpočtů o 3,8 mld. Kč.

Zhodnocení návrhu z hlediska koncepce proexportní politiky vlády

Návrh neobsahuje ta ustanovení původního návrhu projednávaného v lednu t. r. v připomínkovém řízení, která vzešla z dlouhodobých úvah zejména podnikatelské sféry o řešení finanční situace firem a která byla zahrnuta i do koncepce proexportní politiky vlády:

- Zvýšení maximálního odpisu starého bloku pohledávek z 10% na 15% ročně.

- Zkrácení doby odpisování majetku ve 3. až 5. odpisové skupině

- Některé další náměty:

-- zvýšení odečítatelné položky od základu daně ze vstupní ceny nově pořízeného majetku,

-- umožnění tvorby daňově uznatelné rezervy na financování výzkumu a vývoje a

-- zvýšení hodnoty vstupních cen hmotného a nehmotného majetku pro odepisování ze současných 20 000 Kč na 30 000 Kč u hmotného a ze 40 000 Kč na 50 000 Kč u nehmotného majetku.

V novele zákona z těchto úvah zůstalo jenom snížení sazby daně právnických osob (z 39% na 35%, původně na 37%).

Poznámky k některým dalším návrhům

Návrh novely vychází ze základní teze zabezpečit vyrovnané rozpočtové hospodaření. Když se ale posoudí i ostatní návrhy novel daňových zákonů, které MF předložilo pro jednání vlády, lze dospět ke zjištění, že celkově se daňová zátěž nesnižuje, jenom se mění struktura daní, protože na jedné straně se snižují daně z příjmů, ale na druhé straně se zvyšují spotřební daně a daň z přidané hodnoty.

V souvislosti s návrhy novel ostatních daňových zákonů jsou dopady do státního rozpočtu:

(Pozn.: Původně MF navržené zvýšení odpisu starého bloku pohledávek z 10% na 15% a zkrácení doby odpisování majetku ve 3. až 5. odpisové skupině bylo s dopadem do státního rozpočtu -4 mld. Kč a -3,1 mld. Kč. Celkem tedy -7,1 mld. Kč.)

Z uvedeného přehledu vyplývá, že rezerva i na snížení základu daně, výše uvedená, je teoreticky možná. Z pohledu průmyslových firem jsou úpravy snížení daňového základu prospěšnější, i když uvítají i snížení sazby daně. Snížení horní hranice daně právnických osob je pozitivním signálem.

Lze doporučit, v kontextu argumentů MF, posoudit možnost některých původních návrhů, které by se v podnikatelské sféře projevily žádoucím způsobem, tj. zvýšením likvidity.

Odpis pohledávek, které vznikly do konce roku 1990 bývalým zahraničně obchodním společnostem (PZO), za dlužníky ze zemí, vůči kterým bylo uplatněno embargo OSN nebo které byly rozvráceny válečnými konflikty a pohledávky jsou tak zcela nedobytné, je vhodný zásah z pohledu podnikatelské sféry. Tento krok byl navrhován již v obdobích formulace daňových úlev v roce 1994.

Navržené zvýšení zdanění úrokových výnosů plynoucích právnickým osobám pokládáme z hlediska současných potřeb rozvoje hospodářství za nevhodné. Podle našeho názoru se tak v důsledku snížení výnosu omezí přísun volných finančních prostředků na finanční trh.

V návrhu postrádáme rozpočtovou vazbu na navrhované úpravy ostatních daňových zákonů, zejména daně z přidané hodnoty a spotřební daně, a z tohoto důvodu navrhujeme, aby MF aspoň rámcově kvantifikovalo uvažované výdaje a celkovou bilanci státního rozpočtu na rok 1998.

I. ÚVODNÍ POZNÁMKY

V návaznosti na navrhovaná opatření vycházející z Koncepce proexportní politiky vlády České republiky podle usnesení vlády č. 1/1997 je předpokládáno dobudovaní informačního a asistenčního systému pro vývozce, srovnatelného s obdobnými systémy v jiných zemích. Realizace tohoto opatření je velmi aktuální zejména v souvislosti s hledáním efektivních cest ke zvýšení exportní výkonnosti českých podniků, jejímž jedním z významných předpokladů je právě informační a znalostní zázemí exportérů.

V hospodářsky vyspělých i rozvojových zemích a nyní často i v zemích s přechodovou ekonomikou, které spojují rozvoj svého hospodářství s razantním růstem vývozu (ale nejenom jich), existují v rámci systémů komplexní podpory exportu specializované instituce - organizace na podporu obchodu (Trade Promotion Organization - TPO). Ve všech těchto systémech je kladen mimořádný důraz na oblast, která je pro všechny exportéry, ale především pro exportéry středního a menšího rozměru zcela jednoznačně základní podmínkou jejich exportní expanze - totiž na oblast informačních služeb a informační podpory.

V procesu dynamického rozvoje mezinárodního obchodu, růstu intenzity mezinárodních kooperačních vztahů, narůstání konkurenčních sil na zahraničních trzích, komunikačního propojování jednotlivých účastníků těchto procesů mají informace mimořádně důležitou roli. Jednou ze základních podmínek úspěšného exportu na zahraniční trhy je dnes z hlediska vývozců považováno získání potřebných informací, ovšem včas, za úměrnou cenu, spolu se znalostí, jak s nimi naložit. Všeobecně je tradována teze, že pro vývozní podniky představuje nedostatek potřebných "proexportních" informací stejně vážnou překážku, jakou jsou např. tarifní a netarifní bariéry uplatňované partnerskými zeměmi.

II. ORGANIZACE NA PODPORU OBCHODU V ZAHRANIČÍ

Mezinárodní obchodní centrum (International Trade Centre - ITC) při WTO a UNCTAD v Ženevě eviduje 123 specializovaných institucí na podporu obchodu ve 115 zemích světa. Mnohé z nich existují již desítky let (mj. Španělsko, Holandsko, Norsko, Chile, Venezuela, SRN, Japonsko, Tchajwan, Irsko, Francie, Finsko) a působí v rámci dlouhodobě propracované proexportní strategie vlád. V řadě zemí je přitom podpora exportního růstu považována za veřejnou službu podnikatelskému sektoru a je deklarována jako jeden z prioritních úkolů v činnosti vlády. Přestože existují různé typy jednotlivých TPO, jsou jejich aktivity standardně soustředěny do hlavních činností tří základních okruhů:

1. Poskytování obchodních informací a služeb pro exportéry:

- vstupní studie o zahraničních trzích a komoditách, o podmínkách vstupu na zahraniční trhy a podnikání na nich,

- informace o exportních a obchodních příležitostech v jednotlivých zemích a komoditách, o vyhlašovaných veřejných zakázkách a investičních příležitostech v zahraničí (Market Research and Market Opportunities), o projektech a mezinárodních tendrech financovaných mezinárodními institucemi, příp. vládami jednotlivých zemí,

- praktická asistence exportérům při vyhledávání zahraničních trhů a pronikání na ně, zejména formou konzultační a poradenské činnosti,

- posouzení exportní připravenosti firmy, informační pomoc při výběru vhodného trhu, zpracování informací o trhu (včetně cenové úrovně a konkurenci), posouzení distribučních kanálů. Služby v tomto směru zahrnují rovněž akvizici obchodních poptávek, pomoc při zpracování propagačních materiálů a další služby, včetně poradenství v oblasti mezinárodního obchodu,

- zprostředkování účasti firem na veletrzích a výstavách, na exportních a importních misích, prezentace vybraných produktů prostřednictvím kanceláří TPO v zahraničí (z exportní strategie, kterou předkládají TPO, vyplývají rovněž priority propagačních aktivit země v zahraničí),

- vytváření specializovaných firemních databází, rešeršního systému (informační centrum),

- využívání mezinárodních databází.

2. Vzdělávání exportérů a vytváření proexportního klima v ekonomice:

- pořádání kurzů mezinárodního marketingu, techniky zahraničního obchodu, obchodního jednání, průběhu obchodního případu ad.,

- pořádání specializovaných seminářů pro výrobní a exportní společnosti (i za účasti zahraničních zástupců),

- udělování exportních cen, zakládání klubů exportérů.

3. Zpracovávání analýz a strategií zahraničního obchodu:

- účast při utváření exportních strategií a definování zahraničně obchodních priorit země, založených na analýze vývoje jednotlivých odvětví ekonomiky, zahraničního obchodu a překážek exportního růstu (mj. vymezení zájmových trhů, opatření zaměřená na rozšíření exportu na prioritní trhy).

Rostoucí význam TPO v současném mezinárodním obchodě potvrdila i první Světová konference organizací na podporu obchodu, která se uskutečnila v Cartageně v září 1996. Jak vyplynulo z jednání konference, je potřeba podpory vývozu prostřednictvím TPO spojena především se snahami vlád zvýšit ekonomický růst ekonomiky, přispět k vytváření nových pracovních příležitostí a překonat omezení, která vyplývají z velikosti domácího trhu pro řadu produktů a vysokých transakčních nákladů spojených se vstupem na mezinárodní trhy.

Význam činnosti TPO zvyšuje postupující liberalizace světového obchodu, která umožňuje vyvážet a investovat na nové dynamické trhy s novými komoditami. Vzrůstajícímu počtu exportérů (převážně malých a středních) často chybějí zkušenosti a profesionální znalosti o pronikání zejména na vzdálené, z hlediska informací náročné zahraniční trhy, a v řadě případů i finanční zázemí pro nezbytný marketingový výzkum. Za příznivý efekt činnosti TPO je považována i jejich možnost prostřednictvím podpory nově exportně orientované produkce přispět k formování a "kultivaci" výrobní struktury ekonomiky. Významnou roli plní při vzdělávání managementu výrobních a obchodních firem a spoluvytváření celkového proexportního klima v zemi.

Současný trend internacionalizace a globalizace mezinárodního obchodu se projevuje i v činnosti TPO především přechodem od tradiční podpory vývozu směrem k širším proobchodním aktivitám, za kterými lze spatřovat v řadě případů ambiciózní exportní programy rozšiřování exportu na nové trhy, ale i zájem o diverzifikaci vlastních dovozních toků a úsilí o bilaterální spolupráci směrem na třetí trhy.

Samotná činnost TPO je dnes řazena do širšího spektra proexportních opatření vlád, která vyplývají z cílevědomě vytvářeného proobchodního a proexportního klima v zemi. Základním předpokladem úspěchu při naplňování jejich mandátu je přesné definování funkce TPO a rozhodná podpora vlády, které odpovídá dostatečné personální a finanční vybavení.

V rámci dvojí role, kterou TPO plní - na straně jedné pomáhá obchodní komunitě, na straně druhé slouží jako poradní orgán vládě - je třeba dbát zejména na to, aby služby TPO byly důsledně orientovány na plnění požadavků firemní sféry (Client Service Policy), která by měla zpětně hodnotit jejich činnosti i strategické plány dalšího působení. Úspěšná činnost TPO je současně podmiňována působením jejich kanceláří ve všech ekonomicky významných oblastech dané země a současně, ve spolupráci s diplomatickou sítí, vytvářením a využíváním podle možností - sítě zahraničních kanceláří a reprezentací v zahraničí, které poskytují nenahraditelné konkrétní místní informace a kontakty.

III. SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

Přestože se v ČR hlásí k podpoře exportu řada subjektů, dosud neexistuje vládní instituce na podporu obchodu s komplexní nabídkou informačních, poradenských, analytických, strategických, vzdělávacích a propagačních aktivit, které jsou ve většině zemí světa "zastřešeny" jedinou vládní institucí typu TPO. Nejvíce se v současné době tomuto typu institucí blíží Centrum vnějších ekonomických vztahů, příspěvková organizace MPO ČR.

Centrum vnějších ekonomických vztahů (CVEV), které již nabízí a poskytuje řadu analytických a informačních výstupů a služeb, se charakterem činnosti i organizačním uspořádáním přibližuje obvyklému uspořádání TPO. Dnešní model CVEV (příspěvková organizace ekonomického ministerstva) převažuje ve většině zemí světa a je významný zejména v počáteční fázi formování organizace.

Dosavadní činnost CVEV byla dosud v převážné míře koncentrována do oblasti informačních služeb a informační podpory exportu. Jeho aktivity se však pod sílícím tlakem exportérské veřejnosti už po určitou dobu postupně rozšiřují o poradenství, o konzultační činnost, o kontaktní služby a o obsahově organizační asistenci při pořádání setkání se zahraničními partnery, což jsou aktivity běžně zahrnované do komplexu činnosti TPO. Přesto však jsou současné činnosti CVEV pouze menší částí všech nutných a žádaných aktivit, které vykonává většina TPO ve světě při zajišťování komplexního informačního a poradenského servisu pro exportéry. Pro dosažení standardní úrovně těchto služeb, je potřeba rozhodnout o dalším rozšíření a dobudování CVEV jako moderní TPO výše popsaného typu.

Hodnocení dosavadní činnosti CVEV

Všemi dosud vykonávanými aktivitami Centrum vnějších ekonomických vztahů prokázalo a prokazuje plnění mandátu, kterým bylo pověřeno ze strany MPO ČR pro oblast informační podpory českého exportu při jeho založení (1. 4. 1993) a zejména pak v době jeho rozšíření o sekci Infocentrum 1. 7. 1994. Mezi všemi dalšími institucemi v ČR, hlásícími se k proexportně orientovaným informačním službám, je CVEV jedinou institucí, která informace (především prvotní) nejen shromažďuje a poskytuje (distribuuje), ale také je dokumentuje, tříděné uchovává, analyzuje, hodnotí a zpracovává formou nových informačních produktů.

Centrum vnějších ekonomických vztahů je již dnes v ČR jediným producentem v takové šíři systematicky, i podle potřeby ad hoc, zpracovávaných informací o

- podmínkách obchodování a investování na jednotlivých zahraničních trzích,

- obchodní politice ČR a jejích nástrojích,

- konjunkturním vývoji světové ekonomiky, ekonomik vybraných zemí a vybraných komodit,

- zahraničním obchodu ČR, jeho dynamice, struktuře, bilanci ve velmi podrobném členění,

- zahraničně obchodních vztazích ČR s jednotlivými zeměmi i teritoriálními oblastmi v podrobných strukturálních průřezech, vývoji cen a devizových kursů,

- obchodních příležitostech pro české podnikatele v zahraničí a veletrzích a výstavách pořádaných v zahraničí,

- tendrech, projektech, veřejných zakázkách financovaných z mezinárodních nebo vládních zdrojů,

- obchodních kontaktech získávaných ze zastupitelských úřadů ČR v zahraničí.

Poskytované informace jsou zpracovávány na bázi v ČR unikátního informačního zázemí a mají vysokou odbornou úroveň díky profesionalitě zpracovatelů (analytici, statistici, pracovníci s praxí v zahraničním obchodě, vybaveni jazykově a technicky, se znalostmi problémů a potřeb podnikové sféry). Takto bylo Centrum vnějších ekonomických vztahů hodnoceno i zahraniční expertní konzultantskou firmou při tvorbě projektu PHARE "Information Services for Czech Exporters" a bylo vybráno jako hlavní garant jeho realizace, zahrnující udělení finančního grantu z prostředků programu EC PHARE v České republice. Hlavním cílem projektu je přiblížit rozsah, úroveň a přístupnost informačních služeb exportérům poskytovaných v rámci CVEV standardu, který je obvyklý v zemích EU.

IV. NÁSTIN DALŠÍHO VÝVOJE

Jak vyplývá z výše uvedených poznámek, je cílem předkládaného návrhu opatření v této oblasti dobudování Centra vnějších ekonomických vztahů jako specializované vládní instituce pro informační a poradenskou podporu českého vývozu (příp. obchodu) srovnatelné se standardem takovýchto institucí v zahraničí a zajišťující komplexní nabídku informačních, poradenských, analytických a strategických, jakož i vzdělávacích aktivit, které jsou ve většině zemí obvykle "zastřešovány" právě takovouto institucí.

a) Podpůrné skutečnosti pro navrhovaný postup

Centrum vnějších ekonomických vztahů, které dlouhodobě sleduje jednotlivé systémy vládních podpor exportu, (má dnes zdokumentovány hlavní "aspekty" činnosti 120 TPO, působících ve více než 100 zemích, jejich roli v hospodářských politikách vlád vybraných zemí, jejich finanční, organizační, obsahové i personální uspořádání, jejich vývoj), je schopno ve velmi krátké době zpracovat projekt svého dobudování do podoby proexportní instituce kompatibilní se zahraničními typy.

Velmi příznivá je v těchto souvislostech skutečnost, že od počátku tohoto roku je realizován výše zmíněný projekt PHARE (Information Services for Czech Exporters), kdy ve CVEV působí experti, velmi těsně spolupracující se španělskou TPO - ICEX. Tato instituce patří mezi nejkvalitnější v Evropě; CVEV s ní má shodou okolností uzavřenou Smlouvu o vzájemné kooperaci a poskytování recipročních služeb a je s ní v úzkých pracovních vztazích.

Obsahem realizovaného projektu PHARE je především vybudování moderního informačního systému CVEV (vnitřního i vůči vnějšku) na bázi existujících systémů v zahraničních TPO, tvorba "nových informačních a servisních produktů", získání zkušeností s činností pracovníků CVEV vyslaných do zahraničí za účelem získávání zpracování informací podle požadavku exportérů, neboť součástí projektu je vyslání 6 expertů do zahraničí. Kromě toho se podařilo dovést - po více než ročním jednání - do stadia vysokého stupně připravenosti projekt Rozšiřování obchodních příležitostí, o jehož realizaci usiluje CVEV na bázi bilaterální pomoci kanadské vlády ČR, a který by měl přispět k identifikování priorit vzájemného obchodu a získání kanadského know-how při formulování prvků exportní strategie.

Součinnost při procesu dobudování CVEV nabídly i zahraniční instituce, s nimiž má CVEV uzavřené smlouvy o spolupráci (ICEX - Španělsko, CETRA - Tchajwan, HEPO - Řecko, v posledních dnech NTC - Norsko).

b) Význam a potřeba informační a poradenské podpory pro české exportéry

Prokazuje se, že je nad možnosti jednotlivých českých vývozců všech kategorií (malých, středních i velkých) disponovat výše uvedeným souborem informací a znalostí, které by si opatřovaly vlastními silami. Informační a znalostní zajištění vývozců je náročné finančně, časově, profesionálně; nestačí jenom informaci získat, ale je nutno ji vyhodnotit, ověřit a zpracovat, vědět, jak využít atd. (Žádná - malá, střední, velká - firma nemůže sledovat tisk a informace z celého světa, speciální informace WB, EBRD, zejména o projektech, tendrech, veřejných zakázkách, změny norem, standardů, zákazy, kvóty v jednotlivých zemích atd.).

Informační, znalostní a profesionální "mezery" velkého počtu českých vývozců jsou značné, ve srovnání se zahraničními partnery informačně vybavenými, jsou tímto velmi znevýhodňováni. V případě neinformovanosti vývozců o poptávkách, tendrech, veřejných zakázkách se omezuje jejich nabídková činnost, nedostatek informací - o vývozních příležitostech - limituje v řadě případů i využívání finančních (ČEB) a pojišťovacích (EGAP) podpor vývozcům. Nedostatečná informovanost o specifických podmínkách dovozu, podnikání, investování na jednotlivých trzích velmi často ústí nejenom ve ztrátu daného kontraktu, ale i ve ztrátu důvěry v příslušnou firmu, případně v ČR jako dodavatelskou zemi.

Zajištění informačního zázemí může ušetřit náklady na předem ztracené projekty (např. český výrobce stříbrných šperků připravil velmi nákladnou propagační a prodejní akcí směřující na indický trh, aniž by věděl, že Indie je největším výrobcem stříbrných šperků a jeho největším konkurentem); ještě vážnější jsou případy při ucházení se o účast ve výběrovém - tendrovém řízení, velmi náročném na předběžnou přípravu a finanční zajištění tendrových podmínek.

Podrobné a hlavně aktuální informace o teritoriu - zemi, o kontaktech, předpisech, zvyklostech, o konkurenci, o cenové úrovni atd., průběžně doplňované a komoditně cílené, jsou základní podmínkou pro perspektivní pronikání na daný trh a pro umístění se na něm nosnými výrobky, zejména strojírenskými a dalšími s vyšším stupněm zpracování.

Informační zázemí poskytují i soukromé konzultační firmy, jejichž služby jsou však často velmi drahé a kvalitou podřízeny kritériu ziskovosti. V případě vládní informační podpory exportu (CVEV) je hlavním cílem přispět ke zvýšení exportního výkonu v ekonomice, tudíž na prvém místě je kvalita služeb a jejich využitelnost. Ve velkém počtu případů dochází k nedodržování zásad obchodní etiky, českým vývozcům dosud chybí kultura exportního chování atd. Potvrzují to informace zahraničních partnerů, řady pracovníků OEÚ ZÚ ČR v zahraničí apod.