Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanecká sněmovna

souhlasí se Smlouvou o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, podepsanou dne 12. listopadu 1996 v New Yorku.

Ještě na 50. zasedání Valného shromáždění OSN dne 10. 9. 1996 byl naprostou většinou hlasů schválen text Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (dále jen Smlouva). V souladu s přijatou rezolucí č. 50/245 byla uvedená Smlouva otevřena k podpisu v New Yorku na počátku 51. zasedání VS OSN dne 24. 9. 1996. Prvním představitelem, který Smlouvu v uvedeném termínu podepsal, byl americký prezident Clinton. V několika následujících dnech své podpisy připojili nejvyšší představitelé řady dalších členských zemí OSN, kteří se v New Yorku zúčastnili všeobecné rozpravy podzimního zasedání VS OSN. V průběhu 51. VS OSN Smlouvu podepsala velká většina členských zemí OSN.

Smlouva je významným mezinárodním právně závazným instrumentem v oblasti nešíření jaderných zbraní (JZ) a jaderného odzbrojení. Zavazuje smluvní státy neprovádět jakékoliv zkušební či jiné jaderné výbuchy na kterémkoliv místě pod jejich jurisdikcí či kontrolou. Každý účastník se dále zavazuje, že nevyvolá, nenapomůže, ani se žádným způsobem nezúčastní provedení jakéhokoliv zkušebního či jiného jaderného výbuchu.

Smlouva je logickým doplňkem Smlouvy o zákazu zkoušek JZ v atmosféře, kosmickém prostoru a pod vodou z r. 1963, která ponechávala jako jedinou možnost provádění jaderných výbuchů v podzemí. Navazuje na další významný dokument v této oblasti - Smlouvu o nešíření JZ z roku 1968 - tím, že zabraňuje nejaderným státům, které by se případně rozhodly vyrobit vlastní JZ, tyto zbraně vyzkoušet a ověřit, jaderným státům pak jejich arzenály dále vyvíjet a zdokonalovat.

Jednání o Smlouvě probíhala na Konferenci o odzbrojení v Ženevě od začátku r. 1994. Přes intenzívní dvouapůlletá jednání se nepodařilo sladit různá stanoviska účastníků v řadě závažných otázek (preambule, rozsah, použití národních technických prostředků verifikace, inspekce na místě, složení výkonné rady organizace a rozdělení států do regionálních skupin, vstup v platnost a financování). Vzhledem k tomu, že 50. Valné shromáždění OSN (rezoluce č. 50/65 ze 12. 12. 1995) vyzvalo Konferenci o odzbrojení uzavřít Smlouvu tak, aby mohla být podepsána v úvodu 51. VS OSN a k tomu, že dosavadní způsob projednávání nemohl zabezpečit splnění tohoto termínu a tím i očekávání mezinárodního společenství, předložil dne 28. 6. 1996 předseda příslušného Ad hoc výboru, vedoucí nizozemské delegace velvyslanec Jaap Ramaker kompromisní návrh Smlouvy. Tento návrh získal podporu všech pěti jaderných velmocí, západní i středo- a východoevropské regionální skupiny i řady států skupiny G-21, sdružující rozvojové a tzv. neangažované země.

Přijetí kompromisního návrhu Smlouvy a jeho předložení Valnému shromáždění OSN však zablokovaly Indie a Irán (Konference o odzbrojení přijímá svá rozhodnutí konsensem), což zdůvodnily jeho nedostatečným rozsahem. Tím, že zakazuje jen výbušné, nikoliv i neexplozivní zkoušky (tzv. podkritické laboratorní testy a počítačové simulace), dle jejich názoru umožňuje jaderným mocnostem, disponujícím nejvyspělejší technologií, udržovat a dále zdokonalovat své jaderné arzenály a tím i nadále udržovat svůj monopol. Indie navíc podmiňovala svůj souhlas přijetím jednoznačných závazků jadernými velmocemi vedoucích k úplnému jadernému odzbrojení.

Po nezdaru jednání o smlouvě na Konferenci o odzbrojení v Ženevě požádala Austrálie po dohodě s nejvíce zainteresovanými zeměmi a s odvoláním na zmíněnou rezoluci VS OSN č. 50/65, předsedu 50. VS OSN o svolání plenárního zasedání, kterému předložila Ramakerův text Smlouvy s návrhem na jeho schválení a otevření k podpisu při zahájení 51. VS OSN. Depozitářem Smlouvy je Generální tajemník OSN.

Verifikace plnění Smlouvy bude zabezpečena propracovaným systémem, zahrnujícím mezinárodní monitorovací systém, národní technické prostředky a inspekce na místě, doplněné procesem konzultací a vyjasňování a opatřeními na budování důvěry. Mezinárodní monitorovací systém, jako základní prvek verifikace, sestává ze čtyř souborů monitorovacích stanic, pracujících na základě seismické, radionuklidové, hydroakustické a infrazvukové detekční metody. V tzv. pomocné síti 120 seismických stanic, které budou předávat své údaje mezinárodnímu datovému centru na vyžádání, je zahrnuta i stanice ve Vranově nad Dyjí, okr. Brno-venkov.

Pro realizaci Smlouvy bude ustavena výkonná organizace, jejímiž orgány budou:

- Konference členských států;

- Výkonná rada;

- Technický sekretariát včetně Mezinárodního datového centra, shromažďujícího údaje monitorovacích sítí.

Sídlem organizace bude Vídeň. Výkonná rada, jejímž nejvýznamnějším úkolem bude delikátní rozhodování o nejprůkaznějším, ale i nejintruzivnějším prvku verifikace - inspekcích na místě, bude mít 51 členů, rekrutujících se ze šesti regionálních skupin, ustavených na geografickém základě. ČR je zařazena do východoevropské regionální skupiny, které je v radě vyhrazeno sedm míst.

Smlouva umožňuje přijímání opatření k zajištění jejího dodržování (včetně sankcí) a pro urovnávání sporů. V případě, že Konference členských států nebo Výkonná rada budou případ považovat za obzvlášť nebezpečný, mohou ho předložit Organizaci spojených národů.

Každý účastník Smlouvy může navrhnout změny v textu Smlouvy, Protokolu, či příloh Protokolu. Takové návrhy by posuzovala Konference o změnách a byly by přijaty v případě, že by hlasovala pro nadpoloviční většina účastníků a žádný účastník by nehlasoval proti.

Povinností účastníků Smlouvy je designovat nebo vytvořit orgán, který bude sloužit jako národní styčný bod pro styk s Organizací a s dalšími státy. Tuto funkci bude v České republice zastávat Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Po vzniku organizace bude Česká republika povinna tuto skutečnost organizaci oznámit.

Činnost organizace bude financována členskými státy podle příspěvkové stupnice OSN, korigované na skutečný počet účastníků. České seismické stanici Vranov budou organizací hrazeny výdaje, spojené s autentizací a přenosem údajů do mezinárodního datového centra, případně i spojené se zvýšením jejího technického standardu na úroveň, požadovanou tímto centrem.

Přístup ČR k Smlouvě bude mít dopad na rozpočet v podobě pravidelné platby formou každoročního příspěvku, jehož výši však zatím není možné kvantifikovat.

Smlouva vstoupí v platnost za 180 dní po ratifikaci 44 zeměmi, členy Konference o odzbrojení, které jsou současně uvedeny v seznamech energetických a výzkumných jaderných reaktorů, vydaných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. ČR, která má zatím na Konferenci o odzbrojení pouze pozorovatelský statut, mezi těmito zeměmi není. Pokud Smlouva nevstoupí v platnost do tří let od data jejího otevření k podpisu, depozitář Smlouvy svolá na žádost většiny těch států, které již uložily své ratifikační listiny, konferenci, jež zhodnotí, nakolik byly splněny podmínky pro vstup Úmluvy v platnost a konsensem rozhodne, jaká opatření (v souladu s mezinárodním právem) bude možno učinit za účelem splnění všech podmínek pro vstup Smlouvy v platnost. Nedílnou součástí Smlouvy je Protokol, kterým je přesně stanovena činnost mezinárodního monitorovacího systému a podrobně stanoveny povinnosti smluvních stran a mezinárodní organizace při plnění Smlouvy. Protokol se skládá ze 3 částí: část I - mezinárodní monitorovací systém, část II - inspekce na místě, část III - opatření na budování důvěry.

Smlouva bude mít časově neomezené trvání. Předpokládá se, že v intervalech 10 let budou svolávány hodnotící konference, které by měly posoudit plnění a účinnost Smlouvy. Každý účastník bude mít v rámci své státní suverenity právo od smlouvy odstoupit, jestliže mimořádné okolnosti, vztahující se k předmětu Smlouvy, ohrozí jeho nejvyšší zájmy.

Při projednávání Ramakerova návrhu Smlouvy na Konferenci o odzbrojení v Ženevě mu delegace ČR opakovaně vyjádřila svou podporu. ČR se rovněž připojila k prohlášení a demarším EU ze 7. 8. a 21. 8. 1996 na podporu uvedeného návrhu a kosponzorovala výše zmíněný australský návrh rezoluce VS OSN ke schválení Smlouvy a jejímu otevření k podpisu.

Jelikož návrh textu Smlouvy již byl schválen, není v něm možné nyní dělat jakékoliv úpravy. V současné fázi je třeba přijmout politické rozhodnutí, zda se Česká republika stane účastníkem Smlouvy, či nikoliv.

Smlouva je zcela nepochybně významným politickým dokumentem, a proto se podle čl. 49 Ústavy České republiky předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a podle čl. 63 bude následně předložena k ratifikaci prezidentovi České republiky.

Neoficiální překlad

Výbor pro zákaz jaderných zkoušek

GE. 96-62479

ÚVOD

ČLÁNEK I ZÁKLADNÍ POVINNOSTI

ČLÁNEK II ORGANIZACE

A. OBECNÁ USTANOVENÍ

B. KONFERENCE ZÚČASTNĚNÝCH STÁTŮ

C. VÝKONNÁ RADA

D. TECHNICKÝ SEKRETARIÁT

E. PRIVILEGIA A IMUNITY

ČLÁNEK III NÁRODNÍ REALIZAČNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK IV VERIFIKACE

A. OBECNÁ USTANOVENÍ

B. MEZINÁRODNÍ SLEDOVACÍ SYSTÉM

C. KONZULTACE A VYJASNĚNÍ

D. KONTROLA NA MÍSTĚ

E. OPATŘENÍ K VYBUDOVÁNÍ DŮVĚRY

ČLÁNEK V OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ SITUACE A K ZAJIŠTĚNÍ SPLNĚNÍ, VČETNĚ SANKCÍ

ČLÁNEK VI UROVNÁNÍ SPORŮ

ČLÁNEK VII DODATKY

ČLÁNEK VIII REVIZE SMLOUVY

ČLÁNEK IX TRVÁNÍ SMLOUVY A ODSTOUPENÍ OD NÍ

ČLÁNEK X PRÁVNÍ POSTAVENÍ SMLOUVY A PŘÍLOH

ČLÁNEK XI PODPIS

ČLÁNEK XII RATIFIKACE

ČLÁNEK XIII PŘISTOUPENÍ

ČLÁNEK XIV NABYTÍ PLATNOSTI

ČLÁNEK XV VÝHRADY

ČLÁNEK XVI OPATROVNÍK

ČLÁNEK XVII AUTENTICKÉ TEXTY

PŘÍLOHA 1 KE SMLOUVĚ SEZNAM STÁTŮ PODLE ČLÁNKU II, ODST. 28

PŘÍLOHA 2 KE SMLOUVĚ SEZNAM STÁTŮ PODLE ČLÁNKU XIV

PROTOKOL KE SMLOUVĚ O ÚPLNÉM ZÁKAZU JADERNÝCH ZKOUŠEK

ČÁST I: MEZINÁRODNÍ SLEDOVACÍ SYSTÉM A FUNKCE MEZINÁRODNÍHO DATOVÉHO CENTRA

A. OBECNÁ USTANOVENÍ

B. SEISMOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ

C. RADIONUKLIDOVÉ SLEDOVÁNÍ

D. HYDROAKUSTICKÉ SLEDOVÁNÍ

E. INFRAZVUKOVÉ SLEDOVÁNÍ

F. FUNKCE MEZINÁRODNÍHO DATOVÉHO CENTRA

ČÁST II: KONTROLA NA MÍSTĚ

A. OBECNÁ USTANOVENÍ

B. PEVNÁ USTANOVENÍ

C. ŽÁDOST O KONTROLU NA MÍSTĚ, POVĚŘENÍ KE KONTROLE A OZNÁMENÍ O KONTROLE

D. ČINNOSTI PŘED KONTROLOU

E. PROVÁDĚNÍ KONTROLY

ČÁST III: OPATŘENÍ K VYBUDOVÁNÍ DŮVĚRY

PŘÍLOHA 1 PROTOKOLU

Tabulka 1-A Seznam seismologických stanic zahrnující prvotní síť

Tabulka 1-B Seznam seismologických stanic zahrnující pomocnou síť

Tabulka 2-A Seznam radionuklidových stanic

Tabulka 2-B Seznam radionuklidových laboratoří

Tabulka 3 Seznam hydroakustických stanic

Tabulka 4 Seznam infrazvukových stanic

PŘÍLOHA 2 K PROTOKOLU

Seznam charakteristických parametrů pro ochranu standardních událostí mezinárodního datového střediska

Státy jako strany této smlouvy (dále jen "účastnické státy")

vítají mezinárodní dohody a jiná pozitivní opatření posledních let na poli atomového odzbrojování, včetně snižování arzenálu atomových zbraní, jakož i na poli prevence jaderného šíření ve všech jeho aspektech,

zdůrazňují význam plného a okamžitého zavedení takových dohod a opatření,

jsou přesvědčeny, že současná mezinárodní situace poskytuje příležitost učinit další účinná opatření k atomovému odzbrojení a proti šíření atomových zbraní ve všech jeho aspektech a vyhlašují svůj úmysl přijmout taková opatření,

dále zdůrazňují proto potřebu pokračovat systematicky a progresivně v úsilí snížit atomové zbraně celosvětově, s konečným cílem odstranit tyto zbraně, a dosáhnout úplného odzbrojení za přísné a účinné mezinárodní kontroly,

uznávají, že zastavení všech pokusných explozí atomových zbraní a všech jiných atomových explozí zmrazením vývoje kvalitativního zlepšování atomových zbraní a ukončení vývoje pokročilejších nových typů atomových zbraní, vytváří účinná opatření k atomovému odzbrojování a nerozšiřování těchto zbraní ze všech hledisek,

dále uznávají, že konec všech takových atomových explozí vytvoří významný krok v realizaci systematického postupu k dosažení atomového odzbrojení,

jsou přesvědčeny, že nejúčinnější cestou k dosažení konce atomových zkoušek je uzavření univerzální a mezinárodně a účinně ověřitelné smlouvy o úplném zákazu atomových zkoušek, což bylo dlouho jednou z nejvyšších prioritních cílů mezinárodního společenství na poli odzbrojení a nešíření,

berou na vědomí snahy vyjádřené stranami smlouvy o zákazu zkoušek atomových zbraní v atmosféře, ve vnějším prostoru a pod vodou, z roku 1963, které usilovaly o to, dosáhnout trvalého přerušení všech zkušebních explozí atomových zbraní,

rovněž berou na vědomí vyjádřené názory, že tato smlouva by mohla přispět k ochraně životního prostředí,

potvrzují cíl přimět všechny státy, které jsou účastníky této smlouvy, aby přispěly účinně k prevenci šíření atomových zbraní ve všech směrech, k postupu atomového odzbrojování, a tím k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,

a proto se dohodly takto:

1. Každý účastnický stát se zavazuje neprovádět jakýkoli zkušební výbuch atomové zbraně nebo jakýkoli jiný atomový výbuch, a zakázat a zabránit takovému atomovému výbuchu na jakémkoli místě svými zákony nebo kontrolou.

2. Každý účastnický stát se dále zavazuje zdržet se nějakého způsobení, podporování nebo účasti na provádění jakéhokoli zkušebního výbuchu atomové zbraně nebo jiného atomového výbuchu.

1. Účastnické státy tímto zřizují organizaci pro smlouvu o úplném zákazu atomových zkoušek (dále jen "Organizace") k dosažení cíle a účelu této smlouvy, k zajištění a zavedení jejích ustanovení, včetně těch, týkajících se mezinárodní verifikace shody s ní, a k poskytnutí fóra pro konzultaci a spolupráci mezi účastnickými státy.

2. Všechny účastnické státy budou členy Organizace. Účastnický stát nebude zbaven svého členství v Organizaci.

3. Sídlem Organizace bude Vídeň, Republika Rakousko.

4. Tímto se zřizují tyto orgány Organizace: konference účastnických států, výkonná rada a technický sekretariát, který bude zahrnovat mezinárodní středisko dat.

5. Každý účastnický stát bude spolupracovat s Organizací při provádění jejích funkcí v souhlase s touto smlouvou. Účastnické státy budou konzultovat přímo mezi sebou nebo prostřednictvím Organizace nebo jiných vhodných mezinárodních postupů, včetně postupů v rámci Spojených národů a v souladu s její Chartou, o jakékoli záležitosti, která může vzniknout v souvislosti s cílem a účelem nebo zavedením ustanovení této smlouvy.

6. Organizace provede své verifikační aktivity stanovené touto smlouvou nejméně možným rušivým způsobem v souladu s časovým a účinným splněním svých cílů. Bude vyžadovat jen informace a údaje nutné k plnění úkolů, za něž je odpovědná podle této smlouvy. Provede všechna opatření k ochraně důvěrných informací týkajících se civilních a vojenských činností a zařízení, o nichž se dozví při realizaci této smlouvy, a zvláště bude dodržovat ustanovení o ochraně důvěrných informací uvedených v této smlouvě.

7. Každý účastnický stát bude zacházet s informacemi a údaji jako s důvěrnými, dostane-li je jako důvěrné od Organizace v souvislosti s realizací této smlouvy. Bude zacházet s takovými informacemi a daty výlučně v souvislosti se svými právy a povinnostmi stanovenými touto smlouvou.

8. Organizace, jako nezávislý orgán, se bude snažit využívat existující odborné posudky a zařízení podle potřeby a optimalizovat účinnost finančních nákladů pomocí různých druhů spolupráce s jinými mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Takové druhy spolupráce, vyjma těch, které se týkají menšího nebo normálního obchodního či smluvního typu, budou obsaženy ve smlouvách, které se předloží konferenci účastnických států ke schválení.

9. Náklady na činnost Organizace budou hradit účastnické státy ročně, v souladu s tarify Spojených národů upravenými tak, že se vezmou v úvahu rozdíly mezi členstvím ve Spojených národech a v Organizaci.

10. Finanční příspěvky účastnických států pro přípravnou komisi budou odvozeny vhodným způsobem z jejich příspěvků do řádného rozpočtu.

11. Člen Organizace, který je ve zpoždění s placením svých příspěvků Organizaci nebude mít žádný hlas v Organizaci, jestliže se nedoplatek rovná nebo přesahuje částku příspěvku, kterou dluží za předchozí dva celé roky. Konference účastnických států však může dovolit takovým členům hlasovat, jestliže se uspokojivě vysvětlí, že neplacení je způsobeno okolnostmi, které jsou mimo kontrolu člena.

12. Konference účastnických států (dále jen "Konference") se skládá ze všech účastnických států. Každý účastnický stát bude mít na Konferenci jednoho zástupce, který může být doprovázen náhradníky a poradci.

13. Úvodní zasedání svolá opatrovník smlouvy nejpozději do 30 dní po tom, co tato smlouva vejde v platnost.

14. Konference se bude scházet na řádných zasedáních, která se budou konat jednou za rok, ledaže by se rozhodlo jinak.

15. Zvláštní zasedání Konference se svolá:

(a) rozhodne-li o tom Konference;

(b) bude-li to požadovat výkonná rada; nebo

(c) bude-li to požadovat kterýkoli účastnický stát s podporou většiny účastnických států.

Zvláštní zasedání se svolá nejpozději do 30 dní po rozhodnutí Konference, po žádosti výkonné rady, nebo po dosažení potřebné podpory, ledaže je to specifikováno v rozhodnutí nebo žádosti jinak.

16. Konference může být také svolána formou dodatečné konference, v souladu s článkem VII.

17. Konference může být také svolána formou revizní konference, v souladu s článkem VIII.

18. Zasedání se uskuteční v sídle Organizace, pokud Konference nerozhodne jinak.

19. Konference přijme své zásady jednání. Na začátku každého zasedání se zvolí předseda a takoví další funkcionáři, jak bude požadováno. Budou ve funkci, dokud se na příštím zasedání nezvolí nový předseda a jiní úředníci.

20. Většina účastnických států vytvoří kvórum.

21. Každý účastnický stát bude mít jeden hlas.

22. Konference bude přijímat rozhodnutí v procedurálních záležitostech majoritou členů přítomných a hlasujících. Rozhodnutí týkající se podstatných záležitostí budou přijímána, pokud možno, se souhlasem všech. Není-li možno takového souhlasu dosáhnout, pak, když dojde k hlasování, předseda Konference odloží hlasování o 24 hodiny a během této doby vynaloží veškeré úsilí k dosažení shody, a před koncem této doby oznámí výsledek Konferenci. Jestliže se nedosáhne shody ke konci 24 hodin, přijme Konference rozhodnutí dvoutřetinovou většinou členů přítomných při hlasování, pokud to není upraveno v této smlouvě jinak. Pokud dojde k pochybnostem o tom, zda jde o záležitost podstatnou nebo ne, bude taková záležitost projednána jako podstatná, ledaže by majorita potřebná k rozhodnutí podstatné záležitosti rozhodla jinak.

23. Při plnění své funkce podle odstavce 26 (k), Konference přijme rozhodnutí o doplnění jakéhokoli státu na seznam států, obsažený v příloze 1 této smlouvy v souladu s postupem pro přijímání rozhodnutí v podstatných záležitostech, jak je stanoveno v odstavci 22. Nehledě na odstavec 22, Konference přijme rozhodnutí o jakékoli jiné změně přílohy 1 této smlouvy se souhlasem všech.

24. Konference bude hlavním orgánem Organizace. Bude posuzovat jakékoli otázky, záležitosti nebo problémy v rozsahu smlouvy, včetně těch, které se vztahují k pravomocem a funkci výkonné rady a technického sekretariátu, v souladu s touto smlouvou. Může dávat doporučení a činit rozhodnutí o jakýchkoli otázkách, záležitostech a problémech v rámci této smlouvy vznesených účastnickým státem, nebo na něž ji upozornila výkonná rada.

25. Konference bude dozírat na realizaci této smlouvy a na její harmonické doplňování a bude jednat tak, aby podpořila její cíl a účel. Bude též dozírat na činnost výkonné rady a technického sekretariátu, a může těmto orgánům vydávat směrnice k vykonávání jejich funkce.

26. Konference bude:

(a) posuzovat a přijímat zprávu Organizace o realizaci smlouvy, o ročním programu a o rozpočtu organizace, které předkládá výkonný výbor, a posuzovat i jiné zprávy;

(b) rozhodovat o sazebníku finančních příspěvků, které mají platit účastnické státy v souladu s odstavcem 9;

(c) volit členy výkonné rady;

(d) jmenovat generálního ředitele technického sekretariátu (dále jen "generální ředitel");

(e) zvažovat a schvalovat jednací řád výkonné rady, který jí byl touto radou předložen;

(f) hodnotit a kontrolovat vědecký a technologický vývoj, který by mohl ovlivnit působení této smlouvy. V této souvislosti může Konference nařídit generálnímu řediteli, aby zřídil vědeckou poradní radu, která by mu usnadnila vykonávání jeho funkce při poskytování rad Konferenci, výkonné radě nebo účastnickým státům v oblasti vědy a technologie vztahujících se k této smlouvě. V takovém případě bude vědecká poradní rada složena z nezávislých odborníků pracujících každý ve svém jednotlivém oboru a jmenovaných v souladu s příslušnými podmínkami přijatými Konferencí na základě jejich odborné kvalifikace a zkušeností v jednotlivých vědeckých oblastech vhodných pro realizaci této smlouvy;

(g) přijímat nutná opatření k zajištění shody s touto smlouvou a upravit nebo napravit jakoukoliv situaci, která je v rozporu s ustanoveními této smlouvy, v souladu s článkem V.

(h) zvažovat a schvalovat na svém prvním zasedání jakékoli návrhy smluv, dohody, ustanovení, procedurální postupy, provozní příručky, směrnice a jiné dokumenty vypracované a doporučené přípravnou komisí;

(i) posuzovat a schvalovat dohody nebo opatření projednané technickým sekretariátem s účastnickými státy, s jinými státy a mezinárodními organizacemi, které mají být uzavřeny výkonnou radou za Organizaci v souladu s odstavcem 38 (h);

(j) zřizovat takové podřízené orgány, jak to shledá nutným pro provádění svých funkcí v souladu se smlouvou; a

(k) aktualizovat přílohu 1 této smlouvy, jak to bude potřeba podle odstavce 23.

27. Výkonná rada se bude skládat z 51 členů. Každý účastnický stát bude mít právo, v souladu s ustanoveními tohoto článku, pracovat ve výkonné radě.

28. S přihlédnutím ke spravedlivému geografickému rozdělení bude výkonná rada zahrnovat:

(a) deset účastnických států z Afriky,

(b) sedm účastnických států z východní Evropy,

(c) devět účastnických států z latinské Ameriky a z karibské oblasti,

(d) sedm účastnických států ze středního východu a jižní Asie,

(e) deset účastnických států ze severní Ameriky a západní Evropy; a

(f) osm účastnických států z jihovýchodní Asie, Pacifiku a Dálného východu.

Všechny státy každé shora uvedené geografické oblasti jsou uvedeny v seznamu v příloze 1 této smlouvy. Příloha 1 této smlouvy bude podle potřeby aktualizovaná Konferencí ve shodě s odstavci 23 a 26 (k). Nebude podléhat doplňkům a změnám podle postupů uvedených v článku VII.

29. Členové výkonné rady budou zvoleni Konferencí. V této souvislosti určí každá geografická oblast účastnické státy z oné oblasti, které mají být zvoleny za člena výkonné rady, takto:

(a) alespoň třetina míst určených pro každou geografickou oblast bude obsazena, s přihlédnutím k politickým a bezpečnostním zájmům, státy, které jsou účastnickými státy stanovenými v této oblasti na základě atomových schopností odpovídajících smlouvě, jak je to dáno mezinárodními údaji, jakož i všemi nebo jakýmikoli určujícími kriterii v prioritním pořadí určeném každou oblastí:

(i) počet monitorovacích zařízení mezinárodního sledovacího systému,

(ii) odborné znalosti a zkušenosti v monitorovací technologii, a

(iii) příspěvek k ročnímu rozpočtu Organizace;

(b) jedno z míst přidělených každé geografické oblasti bude obsazeno na základě rotace těmi účastnickými státy, které jsou první v anglickém abecedním pořádku mezi účastnickými státy oné oblasti, které se nestaly členy výkonné rady po nejdelší dobu od data, kdy se staly účastnickými státy, nebo od doby svého posledního funkčního období, podle toho, co je kratší. Účastnický stát stanovený tímto způsobem se může rozhodnout, že se vzdá svého místa. V takovém případě takový účastnický stát předloží rezignační dopis generálnímu řediteli, a místo bude obsazeno účastnickým státem, který je na dalším místě v pořadí podle tohoto pododstavce; a

(c) zbývající místa přidělená každé geografické oblasti se obsadí účastnickými státy určenými ze všech účastnických států této oblasti buď rotací, nebo volbou.

30. Každý člen výkonné rady bude mít jednoho zástupce ve výkonné radě, kterého mohou doprovázet náhradníci a poradci.

31. Každý člen výkonné rady bude vykonávat funkci od konce zasedání Konference, na níž je dotyčný člen zvolen, až do konce druhého řádného ročního zasedání následující Konference, vyjma případu prvních voleb výkonné rady, kdy bude zvoleno 23 členů do funkce až do konce třetího ročního řádného zasedání Konference, s ohledem na stanovené číselné proporce popsané v odstavci 28.

32. Výkonná rada vypracuje svůj jednací řád a předloží ho ke schválení Konferenci.

33. Výkonná rada zvolí svého předsedu ze svých členů.

34. Výkonná rada se bude scházet na řádných zasedáních. Mezi řádnými zasedáními se bude scházet podle potřeby k plnění svých pravomocí a funkcí.

35. Každý člen výkonné rady bude mít jeden hlas.

36. Výkonná rada bude přijímat rozhodnutí v procedurálních věcech majoritou všech svých členů. Výkonná rada bude přijímat rozhodnutí v podstatných záležitostech dvoutřetinovou většinou všech svých členů, pokud není v této smlouvě stanoveno něco jiného. Pokud vznikne pochybnost o tom, zda je otázka podstatná nebo ne, bude s takovou otázkou zacházeno jako s podstatnou, ledaže by většina požadovaná pro podstatné záležitosti rozhodla jinak.