Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Pořady způsobilé ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých

CET 21, s.r.o./TV Nova, 13. 1. 1996, film Aligátor 2

Rada se prvním dílem filmu zabývala v roce 1995, věc na základě analýzy a návrhu programového odboru odložila, ale vyhradila si možnost k záležitosti se vrátit. Při zařazení druhého dílu do vysílání byla Radě předložena analýza i tohoto pořadu. I nyní Rada rozhodla věc odložit.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 21. 1. 1996, film Šampón

Zařazením filmu do odpoledního vysílání byl porušen § 5 odst. 1 písm d) zákona č. 468/91 Sb. byl podán návrh na zahájení správního řízení o uložení pokuty, Rada rozhodla o upozornění se lhůtou k nápravě.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 26. 3. - 26. 4. 1996, seriál Poldové z Hill Street, části 11, 12, 13, 15

Na podnět diváka byly analyzovány některé díly amerického seriálu. Nebylo shledáno překročení zákona, podnět odložen.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 21. 4. 1996, pořad Gauneři

Pořad byl analyzován včetně časového zařazení filmu do programu, předpokládané ceny vložených reklam, kvantifikace používaných vulgárních výrazů a výčtu mrtvol. Rada pořad shlédla a seznala, že asi šest minut před limitem 22 h byl zařazen film, jehož úvodní minuty jsou plny vulgárností, celý pořad pak je plný krve, násilí, mrtvol a přetéká vulgárními výrazy. Rada zahájila správní řízení a po vyjádření provozovatele mu uložila pokutu.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 1. 5. 1996, film Dům veselých duchů

Analýzou pořadu nebylo shledáno vybočení z obvyklých mezí a zařazením filmu nedošlo k porušení povinnosti provozovatele podle § 5 odst. 1, písm d) zákona č. 468/91 Sb. Podnět byl odložen.

Česká televize/ČT 1. 4. - 13. 6. 1996, seriál Kmotr

Posouzení filmu z hlediska ustanovení o násilí a ochraně dětí. Nebylo shledáno porušení zákona, podnět odložen.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 19. 5. 1996 seriál Měsíční svit

Analýza amerického krimiseriálu - některých jeho dílů - neprokázala nevhodnost zařazení do odpoledního vysílání. Podnět byl odložen.

Reklama a sponzorované pořady - kontinuální záznamy

CET 21, s.r.o./TV Nova, 22. - 25. 1. 1996

Hlasatelka TV novin Martina Kociánová vystupovala v reklamě na časopis Ano, vydávaný a.s. Beseda. Rada upozornila provozovatele na porušení zákona a stanovila lhůtu k nápravě.

RG Evropa 1, a.s./Evropa 2, 22. 1. - 29. 2. 1996, reklama na videokazetu Takoví normální zabijáci

Rada uložila předběžným opatřením provozovateli ihned ukončit vysílání této reklamy a zahájila správní řízení před uložením pokuty.

Český rozhlas Plzeň, 1. 2. 1996:

Soutěž, vyhlášená v rámci besedy se zástupci pivovaru Podkováň, nebyla v souladu s § 2, odst. 4, písm b) zákona č. 40/95 Sb., který zakazuje skrytou reklamu ve vysílání. Soutěžní otázky a ceny propagovaly výrobky firmy. Provozovatel byl na tento přestupek Radou upozorněn a stanovena mu lhůta k nápravě.

Česká televize/ČT 1, 14. 2. 1996, pořad Report z cyklu Večerníky

Stížnost na skrytou reklamu Mlékárny Kunín a zvýhodňování konkurence byla vyhodnocena jako neoprávněná. Podnět byl odložen.

Milan Rašík/Radiohrad, 6. 3. 1996

Při vysílání upoutávky na sponzorovanou soutěž a v nabídce prodeje a služeb, která má mimo reklamní blok informovat o firmách, druhu jejich zaměření a poskytovaných službách jsou uvedené údaje natolik konkrétní, že se jedná o skrytou reklamu. Radě byl předložen návrh upozornit provozovatele na zjištěné nedostatky v případě skryté reklamy a uložit mu lhůtu k nápravě. Rada rozhodla o upozornění se lhůtou k nápravě.

Česká televize/ČT 1, 25. 3.

Překročení hodinového limitu odvysílané reklamy. Dne 4. 5. 1996 úřad Rady upozornil provozovatele. Další případy zjištěny v květnu, viz dále.

Český rozhlas/Regina Praha, 26. - 28. 3. 1996, Regina revue

V pořadu byla zjištěna skrytá reklama na zboží a prodejnu Fishtrading.

Rádio Sprint, s.r.o./Rádio Sprint, 27. 3. 1996

Při analýze záznamu vysílání zjištěny nedostatky v dodržování formátu vysílání tak, jak je uveden v licenci, nedostatečně zřetelné oddělení reklamních bloků od vysílání a zaslání neúplného záznamu vysílání. Rada uložila lhůty k nápravě: oddělování bloků do 24 h, programová skladba do 30 dnů od doručení.

V plus P, s.r.o./Rádio Prácheň, 28. 3. 1996

Bylo zjištěno nedostatečné oddělení reklamních bloků. Rada stanovila třicetidenní lhůtu k nápravě.

FTV Premiéra, s.r.o./Premiéra TV, 1. 4. 1996, pořad Country style

Pořad byl kontrolován pro podezření ze skryté reklamy na zbraně, ukázalo se však, že jde o informaci o sběrateli historických a sportovních zbraní, odpovídající typu pořadu. Podnět byl odložen.

FTV Premiéra, s.r.o./Premiéra TV, 4. 4. 1996

Překračování denního limitu teleshoppingu. Rada vzala na vědomí, když za předchozí obdobné případy uložila lhůtu k nápravě do 31. 12. 1996.

FTV Premiéra, s.r.o./Premiéra TV, 15. 4. 1996, reklama na videokazetu Desperado

Analýza prokázala zlehčování násilí a přemíru sexuálních scén v reklamě, úřad Rady upozornil provozovatele na možné posouzení jako porušování zákona.

Kaskol, s.r.o./Rádio Alfa, 18. 4. 1996

Stanice soustavně užívá neschváleného názvu Rádio Nová Alfa. Poznatek byl předán Radě, nyní věc v soudním řízení.

Milan Rašík/Radiohrad, 19. 4. 1996

Při opakovaném kontrolním monitoringu bylo zjištěno, že skrytá reklama, na kterou byl provozovatel již upozorněn, je zařazována do vysílání v individuálním reklamním bloku kromě reklamního bloku, který rádio běžně používá. Záznam zaslaný provozovatelem nebyl úplný. Radě byl předložen návrh upozornit držitele licence na nedostatky v souvislosti s nejasným zařazováním reklamních spotů do dvou odlišných reklamních bloků a uložit lhůtu k nápravě. Dále upozornit držitele licence, že zaslaný záznam vysílání není úplný a došlo tak k porušení povinností provozovatele. (viz výše)

Česká televize/ČT 1, 5., 8., 13., 17., 20. 5. 1996

Překročení hodinového limitu odvysílané reklamy. Ve správním řízení byla Radou stanovena lhůta k nápravě 30. 9. 1996.

Česká televize, květen 1996, předvolební reklamy politických stran a hnutí

Strana zelených podala dne 27. května 1996 stížnost na zásah provozovatele do obsahu předvolebního reklamního šotu SZ vložením svých titulků. Rada České televize neshledala v postupu provozovatele nic nezákonného, úřad Rady zaslal výsledek své analýzy stěžovateli dne 11. 6. 1996, v níž se shoduje s názorem stěžovatele, ale odkázal ho na řízení soudní ve věci porušení autorského a volebního zákona, když možnost zákroku Radou - uložit lhůtu k nápravě - postrádá po ukončení volební kampaně smysl.

CET 21, s.r.o./TV Nova, květen 1996, pořad TV Bingo Nova

Generální ředitel a.s. Sazka požádal dne 28. 5. 1996 o vyjádření k uvádění názvu Bingo Sazka, jak jej požaduje provozovatel hry a odmítá provozovatel vysílání, a to s odvoláním na hrozbu sankce za skrytou reklamu. Rada v konkrétním případě neshledala obavy provozovatele vysílání důvodnými, což tazateli sdělila.

Rádio Sprint, s.r.o./Rádio Sprint, 14. 8. 1996

Záznam zaslaný provozovatelem byl po technické stránce natolik nekvalitní, že nebylo možné provést celkovou analýzu programové skladby vysílání a tím i kontrolu plnění lhůt k nápravě dle rozhodnutí Rady. Nedostatečné oddělení reklamních bloků, na které byl provozovatel upozorněn po analýze vysílání ze dne 27. 3. 1996, je již v současné době odstraněno.

Provozovatel byl telefonicky informován o možné technické závadě při pořizování záznamu vysílání a byl od něj vyžádán nový záznam.

Český rozhlas/Regina Praha, 10. 9. 1996:

Soutěž, vysílaná v rámci odpoledního bloku Vzrušující Regina, latentně propagovala jméno a výrobky firmy Augur, která rovněž hradila soutěžní ceny, aniž by byla označena jako sponzor pořadu. Rada rozhodla, s ohledem na to, že nejde o první ani ojedinělý případ, zaslat upozornění formou dopisu Radě Českého rozhlasu.

ČT 1 a Premiéra TV, 12. 9. 1996 resp. 18. 9. 1996, reklama Nico

V reklamě účinkují děti, scéna se odehrává na dálnici.

Radě byl podán návrh upozornit provozovatele na porušení zákona. Rada podnět odložila.

Česká televize/ČT 1, 29. 9. 1996, pořad Dandy

Byla zjištěna skrytá reklama na whisky Johnnie Walker. Radě bylo navrženo zahájit správní řízení před uložením pokuty. Řízení zahájeno.

Ostatní

Databáze programů satelitního vysílání, zařazovaných do nabídky provozovatelů kabelových rozvodů, bude vytvářena z rozhodnutí Rady ze dne 12. 6. 1996, a to ihned po sestavení úplné databáze rozhlasových programů v průběhu prvního pololetí roku 1997.

V souvislosti s vývojem v oblasti lokálního a regionálního televizního vysílání, bude dle kapacitních možností analyzována také programová skladba všech takových provozovatelů.

Tab. č. 14 - Vydaná správní rozhodnutí vztahující se ke kontrolní činnosti Rady

F. Pluralita, objektivita a vyváženost informací

Zákon o vysílání ukládá Radě úkol zajistit při rozhodování o licencích podmínky pro pluralitu a vyváženost nabídky programů (§ 10 odst. 4 zákona). Analogicky ze zákona č. 103/92 Sb. je Rada povinna dbát na rozvoj plurality vysílání a zejména pak dohlížet na dodržování právních předpisů je upravujících.

Provozovatelům vysílání ukládá zákon mj. povinnost přinášet objektivní a vyvážené informace (§ 4 zákona o vysílání).

Objektivita a vyváženost

Z uvedeného vyplývá, že Rada má sledovat i objektivitu a vyváženost informací, přinášených rozhlasem a televizí, a to bez ohledu na to, zda se jedná o soukromé či veřejnoprávní stanice. Přitom se v zákoně nespecifikuje blíže, kdy lze mít tyto kategorie za naplněné a ani jak plnění této povinnosti kontrolovat.

Míra dostatečné objektivity a vyváženosti je pojem značně relativní a jen obtížně přesně měřitelný. Snad i proto má příslušné ustanovení zákona prakticky jen proklamativní charakter: kromě odnětí licence, což je však zcela krajní řešení, aplikovatelné navíc jen u soukromých stanic, nestanoví sankce za jeho porušení.

České televizi či Českému rozhlasu licenci za neobjektivitu či nevyváženost informací odejmout nelze - prostě proto že ji nemají, neboť vysílají na základě zvláštního zákona. Zde přichází v úvahu jen stanovisko Rady a podnět Radě České televize (Radě Českého rozhlasu).

Vzhledem k tomu, že neexistuje (a zřejmě ani nemůže existovat) definice dostatečné objektivity a vyváženosti, mělo by pravděpodobně malou šanci na úspěch i prosazení rozhodnutí o odnětí licence soukromému provozovateli, odůvodněné porušováním § 4.

Rada tedy nemá fakticky žádné nástroje, jak dodržování objektivity a vyváženosti průběžně prosazovat. Může působit jen vydáváním svých názorů a stanovisek, případně objektivně zjištěných faktů. Je však otázkou, zda, v jaké podobě či jestli vůbec se o stanovisku Rady veřejnost dozví. Rada nemá žádný úřední věstník a je v tomto ohledu odkázána na média. Ta se pochopitelně mohou rozhodnout, že daná informace není zpravodajsky zajímavá. V praxi se však často věc buď týká média samotného nebo určitými vazbami propojeného, či se projeví princip novinářské solidarity.

Lze tedy konstatovat, že požadavek objektivity a vyváženosti informací je ve své stávající podobě spíše mravním apelem na právní vědomí a zodpovědnost provozovatelů vysílání i jednotlivých redaktorů. V současné české společnosti je bohužel autorita zákona obecně nízká. Má-li navíc jen doporučující charakter bez sankce za porušení, je naděje na jeho dobrovolné respektování malá, v praxi závislá na etice příslušného subjektu. Jak ukazuje úroveň některých zpravodajských a publicistických pořadů, jakož i stoupající počet stížností na ně, nejsme na tom v tomto ohledu příliš dobře.

V této situaci se Rada rozhodla učinit alespoň možné minimum, a to ohledně vyváženosti tzv. politických informací. Již po několik měsíců proto zveřejňuje výsledky politického monitoringu, kterým sleduje prostor, jenž ve vysílání dostávají jednotlivé politické strany a politické osobnosti (viz níže). Jakkoli lze vyslovit dílčí výhrady, naměřené výsledky naznačují, že po této stránce se Česká republika již pohybuje v mantinelech obvyklých v demokratických zemích.

Složitější je to s informacemi, které nemají přímo politickou povahu. I v oblasti elektronických médií narážíme na podobné problémy jako u periodického a neperiodického tisku. Nepřítomnost práva na odpověď v českém právním řádu, jakož i dlouhé trvání soudních řízení ve věci tiskových oprav napovídají, že jde o problémy zasluhující si širší pozornost. Stav, který přinesl polistopadový boom sdělovacích prostředků všeho druhu, kdy poptávka po kvalitních novinářích vysoce převyšuje nabídku, nutnost určitého legislativního řešení jen podtrhuje.

Pluralita

Nutno rozlišit názorovou pluralitu a) v rámci jednoho pořadu, b) v rámci programu jedné stanice, a dále c) pluralitu v souhrnu dostupných programů.

Obecně jde u informací pravděpodobně nejvíce o uplatňování zásady "audiatur et altera pars", budiž slyšena i druhá strana. S ohledem na počet existujících stanic však přesahuje průběžný monitoring dodržování tohoto principu možnosti Rady. Proto se Rada zabývá (s určitými výjimkami) jen konkrétními stížnostmi. Jak však již bylo uvedeno, i v situacích, kdy v tomto ohledu konstatuje nedodržení zákona o vysílání, má jen málo prostředků k zásahu. Je proto účinnější, i když často zdlouhavé, brání-li se postižený buď požadavkem na tiskovou opravu u šéfredaktora nebo soudní cestou (vymožení tiskové opravy, ochrana osobnosti).

Ve vysílání zřejmě nemusí být názorové plurality nutně dosaženo v rámci každého jednotlivého pořadu a dne: různorodost názorových proudů může být zachycena v programu jako jejich celku a v rámci delší časové jednotky či v dalších pokračováních určitého pořadu.

Pluralitu v souhrnu vysílaných programů může Rada obecně ovlivnit

1/ tím, na jaké programy (formáty) dá licence;

2/ nepovolením změn programu (formátu);

3/ sankcionováním nepovolených programových změn či odchylek od formátu.

Působí tu ale i autoregulace. Málokterá stanice si dovolí být výrazně politicky (názorově) jednobarevná, neboť by svou jednostranností riskovala odliv diváků či posluchačů jiného politického (názorového) smýšlení.

V relativně stabilizovaném televizním vysílání s výrazně menším počtem stanic vesměs plnoformátových a při existujícím omezeném počtu televizních kanálů jsou nereálné i úvahy o "politické dělbě televizních kanálů" dle italského modelu, který některé politické subjekty považují za inspirativní.

Čas od času se v souvislosti s otázkou financování politických stran objevuje rovněž úvaha o umožnění jejich podnikání i v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Znamenalo by to možnost získat licenci či vlastnické podíly v rozhlasových nebo televizních stanicích. V době, kdy se i stranický tisk (až na výjimky) stává minulosti, patří tyto tendence dle názoru Rady do překonané minulosti. S ohledem na omezenost frekvencí a vysoký počet politických stran by stejně nebylo možné takové požadavky rovnoměrně uspokojit, nemluvě již o nárocích na členství v Radě a její fungování.

Konečně lze zaregistrovat i občasné snahy některých politických stran po uzákonění určitého prostoru na obrazovce. Naše zákonodárství, kladoucí důraz na svobodu sdělovacích prostředků, takové ustanovení nemá; stanice se při výběru řídí tím, co je dle jejich názoru pro diváky a posluchače zpravodajsky zajímavé a únosné.

Rada nicméně v zájmu plurality informací orientačně sleduje, jaký prostor je politickým subjektům ve vysílání dáván.

V zahraničí běžným a pro možnost kvantifikace nezpochybnitelným ukazatelem plurality je míra času, poskytnutého nebo věnovaného politickým stranám (parlamentním i mimoparlamentním), jejich představitelům a přívržencům, dále představitelům státu (zvláště vlády), představitelům celostátně působících občanských sdružení (zejména odborů) apod.

Ve Velké Británii v BBC je za vyvážené považováno takové vysílání, které dává 50% času vládní koalici a 50% času opozici, což je dáno mj. značnou vyvážeností britské politické scény (dvě dominující politické strany, obdobně jako v USA). Dále je ve veřejnoprávním vysílání uplatňován tzv. princip PPB, tj. určitý vysílací čas vyhrazený pro vysílání té které politické strany a tzv. minuty pro premiéra a vládní prohlášení.

Ve Francii používané pravidlo "tří třetin" rozlišuje většinu (parlamentní), opozici (rovněž parlamentní) a vládu. Každá z těchto třetin by měla mít srovnatelné podmínky a čas pro svou přítomnost v médiích. Za pouze vládní stanoviska jsou však považována jen ta stanoviska, která nejsou předmětem politických sporů a konfliktů, tedy nepolarizující společnost. Politicky konfliktní stanoviska vládních činitelů jsou již považována za stranická.

Pro každou z celostátně působících stanic je úřadem francouzskou Nejvyšší radou pro audiovizi (CSA) zejména v předvolebním období veden účet tohoto času, sumarizovaný a vyhodnocovaný měsíčně, s blížícími se volbami (vždy nejméně půl roku předem) denně, v období oficiální předvolební kampaně pak i po jednotlivých významnějších pořadech. Podobné účty (výkazy) pak na základě nařízení CSA vedou i lokální a regionální stanice samy a pravidelně je předávají CSA.

Trvale jde o kontrolu vyváženého přístupu pro jednotlivé politické subjekty (případně jejich seskupení, sestavovaná podle ideové a názorové příbuznosti) do vysílání, v období předvolební kampaně dokonce o rovný přístup subjektů, účastnících se politické soutěže.

Politický monitoring

Rada využila právě těchto poznatků, získaných na jaře 1995 při studijních pobytech v CSA, a oslovila všechna významnější výzkumná pracoviště v ČR se žádostí o poskytnutí nabídek jimi poskytovaných služeb v oblastech sociologického výzkumu, monitorování reklamního vysílání a monitorování politických a ekonomických pořadů ve vysílání. Šlo o agentury IVVM, Stem, její dceřinou společnost Stem/mark, Median, Factum, Amer Market (dceřiná společnost Amer Nielsen) a A-Connect. K 1. září 1995 úřad Rady nabídky vyhodnotil a zjistil, že na tuzemském trhu není k dispozici odpovídající produkt. Z existujících nabídek byla jako obsahově i finančně nejvýhodnější vybrána nabídka společnosti A-Connect, která jako jediná již prováděla kontinuální analýzu televizního vysílání z hlediska potřeb zadavatelů reklamy, disponovala potřebným technickým a personálním zázemím a byla ochotna jej kapacitně rozšířit bez ohledu na nejasnou dobu trvání smlouvy.

Ve spolupráci úřadu Rady a společnosti A-Connect pak byl připraven příslušný software. Dialog nad zadáním a realizací probíhal od září do prosince 1995, systém byl uveden do plného provozu v prosinci 1995, první výsledky byly zveřejněny v březnu 1996.

Rada takto zveřejňuje výsledky měření délky promluv osob a tedy i prostoru, věnovaného politickým stranám a hnutím (pokud je stranická příslušnost či preference u jednotlivých osob zjistitelná) ve vybraných pořadech televizního a rozhlasového zpravodajství a publicistiky nejsledovanějších stanic. Výsledky měření v období do parlamentních voleb a po nich se proměnily, a to ve směru větší vyváženosti prezentace zejména velkých politických stran. Malým politickým stranám je většinou (s jedinou výjimkou, SD-LSNS) věnována jen malá pozornost.

Rada nemá dostatečné možnosti k ovlivnění vyváženosti a objektivity ve vysílání. Proto jsou výsledky monitoringu pouze zveřejňovány bez dalšího komentáře.

Rada považuje za celkem logické, že monitoring sám i jeho výsledky a validita jsou intenzivně zpochybňovány představiteli televizních stanic. Politické strany naopak většinou tyto informace vítají, právě tak jako veřejnost. O zájmu o tento druh práce svědčí mj. pravidelné přebírání výsledných dat denním tiskem.

Je pravda, že interpretace výstupů je někdy problematická, zvláště s ohledem na poněkud nešťastné směšování časů zpravodajství a publicistiky či okolnost, že vládním činitelům a především předsedovi vlády výrazně nabíhají časy v souvislosti s výkonem jejich funkce (odpovědi na ústní interpelace, vládní prohlášení atp.). Rada je přesto toho názoru, že - zejména při absenci jiných nástrojů - by bylo vhodné v této činnosti pokračovat. Měli bychom uvažovat spíše o zdokonalení zvolené metodiky, než na monitoring zcela rezignovat. I přes uvedené nedostatky totiž poskytuje alespoň základní orientaci.

Některá problematická místa zpracování dat (nedostatečné odlišení zpravodajství a publicistiky, otázka započítávání repríz, případně otázka tzv. souputníků politických stran) jsou průběžně odstraňována a nemohou dle názoru Rady snížit celkovou kvalitu výsledků.

Souhrnné údaje o čase věnovaném jednotlivým politickým stranám a jejich představitelům ve vysílání jsou uvedeny v příloze č. 5B.

G. Stanoviska k návrhům a plnění mezinárodních smluv souvisejících s vysíláním

Zahraniční aktivity Rady

Hlavním problémem v této oblasti byly dlouhodobě neujasněné kompetence v oblasti legislativy vztahující se k rozhlasovému a televiznímu vysílání, které se následně projevují i v oblasti zahraničních vztahů. Dopad kompetenčních nejasností se dařilo překonávat jen díky maximální vstřícnosti a operativnosti zainteresovaných resortů (MK, MZ) v pracovním styku.

G.1. Aktivity související s podpisem Evropské dohody o přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími

Ve sledovaném období významně vzrostly aktivity související s podpisem Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími.

Tyto aktivity mají dvojí cíl:

- získávat průběžně aktuální informace o stavu a směřování vývoje evropské mediální legislativy

- aktivně vstupovat do tohoto procesu a prosazovat pohled a zájmy České republiky.

Zkušenosti a srovnání s ostatními přidruženými zeměmi ukazuji, že přímá účast zástupců regulačních orgánů je obvyklou formou. Ve většině zemí je však tato činnost koordinována s aktivitami vládních orgánů, především s resorty zahraničí a kultury. V ČR probíhala dosud spolupráce pouze na neformálním základě. Dílčí zkušenosti se společnou účastí v rámci širší národní delegace (zejména při přímé komparaci legislativy na seminářích DG X) potvrzují, že i v ČR bude užitečné vytvořit formální základ pro koordinovanou součinnost Rady, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva kultury, jak se to v posledních měsících již částečně podařilo.

Ze strany Evropské komise byly v uplynulém období zahájeny kroky směřující k analýze souladu legislativy ČR v oblasti médií s legislativou EU (zvláště se Směrnicí 89/552/EEC - Direktiva "Televize bez hranic" která je považována za stěžejní dokument EU v oblasti televizního vysílání).

Zástupci Rady se stejně jako zástupci dalších zainteresovaných resortů zúčastnili seminářů pořádaných výborem Generálního ředitelství X (Informace, Komunikace, Kultura, Audiovize) Evropské komise, jejichž cílem bylo zmapování mediální legislativy a praxe pro potřeby Evropské komise.

Rada poté obdržela k vyjádření dopis ředitelky Generálního ředitelství X Evropské komise ze dne 31.7.1996, obsahující první závěry vztahující se k legislativním problémům audiovizuální politiky ČR z hlediska Směrnice č. 89/552/EEC - Direktiva "Televize bez hranic").

Na 2. schůzi Výboru přidružení ČR k EU konané dne 25. září t.r., jíž se účastnili i zástupci Rady, požádal vedoucí české delegace o odklad odpovědi na uvedený dopis s odkazem na projednávanou novelu kompetenčního zákona.

Za významný lze označit podíl Rady na zpracování příslušné části dotazníku ČR jako uchazečské země o členství v Evropské unii v části týkající se audiovizuální politiky. Tato část dotazníku obsahovala odpovědi na celkem 23 otázek mapujících celou oblast rozhlasového a televizního vysílání ČR, včetně statistických a legislativních údajů, byla rovněž vypracována odpověď na tři dodatečné otázky.

G.2. Aktivity související s členstvím ČR v Radě Evropy

Česká republika není dosud signatářem Evropské úmluvy o televizi přesahující hranice (dále jen "Úmluva"). Zástupci Rady se proto účastní jednání Stálého výboru členských zemí Úmluvy Rady Evropy pouze se statutem pozorovatele. Rada využívá možností předkládat návrhy a připomínky k interpretaci jednotlivých ustanovení Úmluvy, a to zvláště při projednávání bodů, které náš právní řád zachycuje odlišně. Práce ve Výboru také umožňuje získávat průběžné informace o navrhovaných změnách Úmluvy a změnách v mediální legislativě Evropské unie (zvl. Direktivy EU "Televize bez hranic"). Výbor v současné době připravuje komparací obou dokumentů: v této souvislosti Rada nechala zpracovat první verzi komparace naší mediální legislativy s textem Úmluvy i Direktivy.

Získané informace o stavu satelitního televizního vysílání v jednotlivých členských zemích Rady Evropy jsou bezprostředně využívány při posuzování programové skladby žadatelů o registraci vysílání v kabelových rozvodech. Na základě jednání Stálého výboru např. má Rada přístup k podrobným informacím o právních problémech při šíření některých satelitních programů (pornografické a erotické programy, programy šířené z některých rizikových asijských oblastí apod.).

Lze předpokládat, že práce Výboru se v příštím období značně zintenzívní právě v souvislosti s navrhovanými změnami Úmluvy. Výbor již také vydal první soubor explikací jednotlivých ustanovení Úmluvy.

Rada stejně jako v minulých letech konstatuje, že dle jejího názoru podpisu Úmluvy Českou republikou nebrání zásadní překážky právní ani odborné povahy a odklady v této věci nepovažuje za účelné, zvláště s ohledem na očekávané změny české mediální legislativy. Česká republika je jednou z mála členských zemí Rady Evropy, které Úmluvu dosud nepodepsaly.

V návaznosti na podpis této Úmluvy by bylo možné přistoupit k podpisu další významné úmluvy, dotýkající se autorských práv v satelitním televizním vysílání - Úmluvy Rady Evropy o autorském právu a právech příbuzných v satelitním vysílání překračujícím hranice států.

V součinnosti se zahraničním odborem ministerstva kultury se Rada účastní práce některých expertních skupin Řídícího výboru pro masmédia Rady Evropy (CDMM), což umožňuje přímo odborně ovlivňovat podobu některých dokumentů Rady Evropy před jejich projednáním na politické úrovni Výboru ministrů.

Zástupci Rady se podílejí zejména na práci expertní skupiny "Média v panevropské perspektivě" při Direktoriátu pro lidská práva Rady Evropy.

Dále to byl např. návrh dalšího postupu pracovní skupiny "Nové technologie a autorská práva" a účast na práci národních korespondentů v oblasti koncentrace médií.

G.3. Další aktivity v zahraniční oblasti

V oblasti rozvoje médií hrají značný význam některé nevládní aktivity, na nichž se ovšem masově účastní vedle mediálních odborníků i pracovníci exekutivy a poslanci Evropského parlamentu. Právě na těchto setkáních (např. Evropské fórum pro média) se formují trendy budoucího celoevropského legislativního i komerčního vývoje a je podstatné se této fáze aktivně účastnit.

Zástupci Rady se podíleli na činnosti EPRA - Evropské platformy regulačních institucí v médiích, která v rámci působení Evropského filmového a televizního fóra poskytne prostor pro výměnu informací a pracovní styky mezi regulačními orgány jednotlivých zemí. Na zasedání EPRA v Paříži v květnu 1996 mj. předložili zástupci Rady přítomným představitelům dalších evropských rad pro vysílání k hodnocení a diskusi videozáznam s ukázkami skryté reklamy v českém televizním vysílání. Zasedání rovněž rozsáhle diskutovalo právní aspekty ochrany dětí a mladistvých v televizním vysílání a některé technické otázky.

Na mezinárodních konferencích a seminářích se zástupci Rady účastnili zásadně aktivně jako přednášející členové panelů atp. Šlo o odborné akce jako např.

- konference "Nezávislost veřejnoprávních médií" v Maďarsku,

- konference "Média a tolerance v informační společnosti" v Bulharsku

- seminář "Evropské fórum pro média" v Německu aj.

Příznačný pro tento typ aktivit je živý zájem organizátorů i ostatních účastníků o zkušenosti s českým modelem vysílání, který je obecně považován za velmi úspěšný.

Jako málo intenzivní je nutno hodnotit pracovní kontakty Rady s obdobnými orgány okolních zemí (přes značný zájem např. ze strany Polska a Slovenska). Přitom vzhledem k přirozeně přeshraničnímu charakteru elektronických médií jsou tyto bilaterální kontakty důležité např. také pro průběh mezinárodních koordinací kmitočtů atp. a bude třeba jim věnovat přiměřenou pozornost.

Vedle těchto aktivit se zástupci Rady účastnili také přípravy příslušné části jednání Světového kongresu proti zneužívání dětí pořádaného OSN.

Celkem se v období od 1.2. do 30.9. 1996 uskutečnilo 14 zahraničních služebních cest členů Rady a pracovníků úřadu Rady, z toho 7 v rámci pravidelných zasedání expertních skupin Rady Evropy.

Jsou udržovány pracovní kontakty s představiteli řady zastupitelských úřadů v Praze, které slouží zejména k vzájemné výměně informací z oblasti médií.

Ve sledovaném období Rada obdržela k vyjádření, případně ke zpracování následující dokumenty:

- Dotazník Evropských společenství

- Zelená kniha

- dokumenty expertních skupin Rady Evropy.

Rada vykonává státní správu v oblasti vysílání, je tedy orgánem státu včetně regulačních a sankčních pravomocí, je však zároveň orgánem státní správy se specifickým postavením, plynoucím zvláště z nestandardních rozhodovacích postupů a nestandardního postavení v systému státní správy.

Činnost Rady je bezprostředně provázána se sdělovacími prostředky, je jimi sledována, přičemž tyto sdělovací prostředky nevystupují vždy nestranně (jsou mnohdy "zainteresovanými stranami").

Otevřenost a transparentnost postupů Rady ve vztahu k veřejnosti je dána výše uvedenými východisky. Tento postup je zároveň jakousi "bezpečnostní pojistkou" chránící Radu.

Od 1.2. do 30.9. 1996 bylo vypracováno celkem 20 tiskových informací, uskutečnily se dvě tiskové konference, členové Rady a pracovníci úřadu publikovali řadu článků.

Závěry ze zasedání Rady jsou celkem pravidelně zveřejňovány v denním i odborném tisku.

V rámci návštěvních dnů Rada jednala celkem s 84 provozovateli vysílání a žadateli a s 11 dalšími subjekty.

Rada se několikrát sešla se zástupci Asociace provozovatelů kabelové televize a řešila řadu praktických problémů spojených s uplatněním zákona č.301/1995 Sb.

Rovněž opakovaně se Rada sešla k řešení otázek lokálního a regionálního televizního vysílání se zástupci Asociace lokálních a městských televizí a se zástupci některých městských úřadu.

Rada je v pravidelném pracovním kontaktu s Asociací provozovatelů soukromého vysílání v ČR (APSV). APSV je první asociací, která v oboru vysílání v ČR vznikla; dnes sdružuje naprostou většinu existujících soukromých rozhlasových stanic. Rada s APSV spolupracuje při řešení řady pracovních otázek i některých legislativních návrhů.

Činnost Rady zajišťuje v souladu se zákonem č. 103/1992 Sb. úřad Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Je orgánem Rady a plní odborné, organizační a technické funkce, zajišťující potřeby Rady. Činnost úřadu Rady je financována z rozpočtu Rady, který tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu ČR.

Vedoucím úřadu Rady je od listopadu 1994 Ing. Pavel Gregora. Zástupkyní vedoucího úřadu je od června 1993 PhDr. Marína Landová.

úřad je členěn takto:

1. Licenční odbor

Počet zaměstnanců: plán 6, skutečnost 6

Vedoucí odboru PhDr. Helena Havlíková

Odbor plní úkoly související s působností Rady ve věcech její licenční politiky. Vede následující agendu:

- žádosti o licence a licenční řízení

- řízení o registracích kabelového a satelitního vysílání

- řízení o změnách licencí a registrací

- seznamy provozovatelů všech typů vysílání a údaje o nich

- centrální dokumentaci soukromých provozovatelů vysílání v ČR

- jednání a korespondence s žadateli o postupu v jednotlivých řízeních.

Odbor dále navrhuje Radě ve spolupráci s technickým odborem plány licenčních řízení a předkládá Radě veškeré návrhy vztahující se k řízením o licencích, registracích a změnách.

2. Programový odbor

Počet zaměstnanců: plán 7, skutečnost 7

Vedoucí odboru PhDr. Pavel Barák

Odbor sleduje dodržování právních předpisů při vysílání programů jednotlivých provozovatelů (včetně příslušných ustanovení zákona o regulaci reklamy). Vypracovává a realizuje plány kontrolních akcí, provádí a zadává systémové i namátkové kontroly rozhlasového a televizního vysílání. Spravuje a aktualizuje databázi programů jednotlivých rozhlasových stanic. Vyhodnocuje sledovanost jednotlivých programů podle externích výsledků výzkumu. Archivuje záznamy vybraných typů rozhlasového a televizního vysílání ve stanoveném rozsahu.

Odbor oznamuje Radě ve spolupráci s právním odborem případná porušení právních předpisů, příp. s návrhy sankcí.

3. Technický odbor

Počet zaměstnanců: plán 3, skutečnost 3

Vedoucí odboru: neobsazeno

Odbor plní úkoly související se správou kmitočtového spektra v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Vypracovává plány využití kmitočtů. Sleduje namátkově dodržování technických parametrů vysílání, spravuje dokumentační a programové vybavení související s plánováním a koordinací kmitočtů. Sleduje rozvoj nových technologií souvisejících s vysíláním. Spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem a s dalšími odbornými institucemi.

Předkládá Radě návrhy na přidělení nových kmitočtů pro rozhlasové a televizní vysílání a návrhy na změny ve využití kmitočtového spektra (přesuny kmitočtů, zvýšení výkonu ap.).

4. Právní odbor

Počet zaměstnanců: plán 4, skutečnost 3,5

Vedoucí odboru Mgr. Hana Košťálová

Odbor spravuje právní problematiku vyplývající z činnosti Rady jako orgánu státní správy. Vede agendu správních a soudních řízení, vede jednotlivé soudní spory, vypracovává veškeré podklady vztahující se k podaným opravným prostředkům. Vypracovává návrhy správních rozhodnutí Rady. Vyřizuje běžnou právní agendu související s činností Rady a jejího úřadu. Vypracovává stanoviska a návrhy v oblasti legislativy. Poskytuje právní součinnost při rozhodování Rady a při práci odborných útvarů úřadu Rady.

5. Ekonomický odbor

Počet zaměstnanců: plán 5, skutečnost 5

Vedoucí odboru Blanka Barcalová

Zajišťuje veškeré materiální, finanční, personální a organizačně technické podmínky pro činnost Rady a úřadu a hospodářsko-správní úkoly. Sestavuje a sleduje rozpočet Rady a vypracovává závěrečný účet Rady. Zajišťuje agendu správních poplatků.

6. Sekretariát úřadu Rady

Počet zaměstnanců: plán 5, skutečnost 5

Sekretariát zajišťuje úkoly administrativní a organizační povahy související s činností Rady a úřadu, vede agendu související se zasedáními Rady a vydáváním licencí, vede agendu předběžných a veřejných slyšení. Zajišťuje veškeré sekretářské práce pro členy Rady a vedení úřadu. Vede podatelnu a spisovou službu úřadu. Dále vede agendu zahraničních styků Rady a zajišťuje servis na úseku styku s veřejností a publicity. Vykonává archivní a dokumentační službu.

Pozn.: stav zaměstnanců je uváděn k 1. 12. 1996.

K 1. lednu 1996 byl v souladu s přijatým rozpočtem Rady předpokládaný počet 30 zaměstnanců úřadu Rady zvýšen o dva zaměstnance, určené pro potřeby programového odboru. Tyto pracovníky se podařilo získat až koncem roku 1996.

V průběhu sledovaného období byl Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, stejně jako ústředním orgánům státní správy, snížen v rámci rozpočtových opatření rozpočet na rok 1996 o 5%. Tím byly prakticky vyčerpány možné rezervy ve financování činnosti Rady. Některé plánované úkoly analytické povahy (např. zahájení analýzy zahraničních satelitních programů v kabelovém vysílání) bylo nutno odložit.

Pojetí úřadu jako pomocného orgánu Rady prošlo určitým vývojem - od vize orgánu státní správy se 70 - 80 zaměstnanci k minimalistické verzi cca 30 zaměstnanců, která se nakonec realizovala a zejména v prvních dvou letech činnosti Rady a úřadu v zásadě postačovala.

Po čtyřech letech od svého vzniku je úřad Rady v současnosti poprvé takřka plně obsazen stanoveným počtem zaměstnanců. Velká část z nich zde pracuje od počátku existence úřadu a v této svou povahou zcela nové profesi získali již značné zkušenosti.

Rozsah administrativy však na rozdíl od některých předpokladů po odeznění první vlny licencování neustal. Tato vlna byla vystřídána novým typem agendy, ať již vyřizováním žádostí o změny, kontrolou dodržování zákona v programové oblasti, technickými problémy (zejména poté, co ČTÚ některé činnosti v oblasti správy kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání přestal vykonávat). V návaznosti na soudní agendu a některá komplikovaná řízení vedená Radou pronikavě narostla agenda právního odboru. Rada zahájila řadu aktivit v oblasti zahraničních styků, tak jak plyne z logiky vysílání přesahujícího hranice států.

Zcela neočekávanou a při současných možnostech úřadu jen obtížně zvládnutelnou zátěž pak představují některé mimořádné úkoly plynoucí buď z novelizace právních předpisů, nebo z požadavků parlamentní komise pro sdělovací prostředky.

Je zřejmé, že v příštím období (zvláště bude-li případnou novelou zákona zvýšen počet členů Rady) bude nutno uvažovat o novém koncepčním řešení práce úřadu Rady a jeho personálním a materiálním posílení.

Aktuálními problémy, které vyžadují brzké řešení, nemá-li dlouhodoběji trpět kvalita práce úřadu (a logicky i Rady) jsou nyní nezbytnost zvýšení počtu zaměstnanců, což se týká zvláště právního a technického odboru, možnost zkvalitnění zázemí pro práci členů Rady (v současnosti mají kromě místnosti předsedy k dispozici pouze 2 malé pracovny se 6 pracovními stoly a minimálním vybavením), vyřešení otázky prostor pro archivaci spisů, prostor pro jednání s návštěvami, příp. čekárny, aj.

Případný nárůst počtu zaměstnanců úřadu (ale koneckonců i členů Rady) není dle našeho názoru možný bez zajištění nových prostor pro činnost, neboť stávající kapacita pronajatého objektu v Krátké ul. je již fakticky vyčerpána.

Problematická zůstává rovněž otázka postavení zaměstnanců úřadu Rady. Přes úsilí Rady i parlamentní komise pro sdělovací prostředky se dosud nezdařilo definitivně tuto otázku vyřešit, což mj. souvisí se zákazem podnikání. Řešení v této věci by zřejmě přinesla pouze novelizace příslušného ustanovení zákoníku práce.

Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zmocněna k výběru správních poplatků za správní řízení ve věcech udělení a změn licencí a registrací.

Správní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu, od 1.1.96 do 18.10.96 byly vybrány ve výši 1,228.766,- Kč.

Ve sledovaném období byly uhrazeny dvě pokuty v celkové výši 15.000,- Kč.

Řada obecných i konkrétních problémů, s nimiž se Rada setkává, je zachycena v předchozích kapitolách; vybraným právním otázkám bude dán prostor v kapitole V. Na tomto místě chceme pouze stručně komentovat některá z témat, kterým se hlouběji věnovala i Stálá komise pro sdělovací prostředky na svém harrachovském zasedání v září t.r.. Jeho výsledkem byl soubor usnesení, vztahujících se vesměs k činnosti Rady (viz příl. č. 9). Tato usnesení se Rada snaží průběžně realizovat, ač se tak mnohdy dostává na hranici stávajících kompetenčních, personálních, finančních a časových možností.

U některých usnesení dochází k časovým skluzům, buď pro nutnou součinnost jiných státních orgánů, či pro obtížnost dané matérie, nebo nemožnost dohody zúčastněných třetích stran: paradoxně pak i proto, že do časového harmonogramu Rady zasáhla významně i tvorba této zprávy, na níž bude navíc bezprostředně navazovat ihned zpráva další (za zbývající období tohoto roku a leden 1997).

Věříme však, že se podaří naplnit sledovaný cíl - zkvalitnit práci Rady i úřadu, za nějž je odpovědná, minimalizovat alespoň některé problémy rozhlasového a televizního vysílání a přispět i k tomu, aby - při respektování právního řádu ČR - byl divákům a posluchačům nabízen produkt co nejpestřejší a nejkvalitnější.