Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K § 9b až § 9h

Navržená úprava se snaží řešit nepřehlednost ve vlastnických a užívacích vztazích k půdě, způsobenou nedokončeným procesem scelování pozemků zahájeného podle vládního nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby, doplněné vládním nařízením č. 208/1943 Sb. nebo později podle zákona č.47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon), který zmíněná vládní nařízení zrušil a nahradil. Úprava zákona a vládního nařízení byla v základních rysech shodná.

Vlastní scelovací řízení prováděla soustava úřadů k tomu účelů vytvořených (např. oblastní a zemské komise). Základními úseky řízení byla fáze předběžná, hlavní a závěrečná. Předběžné řízení zahrnovalo zejména obchůzku a označení hranic scelovacího obvodu, zjištění dosavadního držebního stavu a sestavení a vyložení rejstříku držebností, ocenění jednotlivých nemovitostí, rozhodnutí o námitkách odhadů pozemků a proti rejstříku držebností. Hlavní řízení zahrnovalo vypracování, projednání a provedení projektu společných zařízení a stanovisko účastníků k tomu, kde a jaké pozemky mají být přiděleny, stanovení náhradních pozemků, peněžitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího plánu, odevzdání náhradních pozemků do prozatímního užívání přímým účastníkům, a to bez jejich souhlasu, vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu a potvrzení a provedení scelovacího plánu. Rozhodnutí, kterým byl potvrzen scelovací plán, byla oprávněna vydat oblastní komise a nebylo proti němu odvolání (§ 63 odst.3 scelovacího zákona).

Po potvrzení scelovacího plánu nebylo možno žádat "za navrácení v předešlý stav" dokonce ani "za obnovu řízení". Pokud oblastní komise scelovací plán nepotvrdila, nebylo možno s ohledem na citované ustanovení § 63 odst. 2 a 3 scelovacího zákona považovat scelovací řízení za ukončené.Vyhláška, kterou se oznamovalo zakončení scelovacího řízení, spolu s potvrzeným scelovacím plánem, měla být pak publikována v Úředním listě II. Na základě potvrzeného scelovacího plánu měly být provedeny zápisy nových právních vztahů do pozemkových knih.

Přibližně ve 450 katastrálních územích, zejména na Moravě, započaté scelování nebylo zcela dokončeno a kolem r. 1950 došlo k celkovému útlumu prací. Příčiny nedokončeného scelovacího řízení spočívaly hlavně ve změně poměrů ve společnosti a postupné socializaci na vesnici, mající výraz ve sdružování pozemků, což souviselo s potlačováním vlastnického práva k půdě.

Převážná část scelovacích prací skončila v etapě hlavního řízení předáním pozemků do zatímního užívání, bez provedení závěrečných prací. Vznikla tak situace, že skutečná držba v přírodě nesouhlasila se stavem pozemkové knihy a pozemkového katastru. Protože nové vztahy v držbě po provedeném scelování nebyly právně konstituovány v pozemkové knize, nebyly ani později k dispozici žádné podklady, podle nichž by bylo možno právní vztah po scelení zapsat do evidence nemovitostí zakládané od r. 1964. Pozemkové knihy byly využitelné jen u pozemků nepojatých do scelení.

Nedokončeným řízením podle uvedených zákonů byl v mnoha katastrálních území u pozemkové držby vytvořen stav, kdy s vlastnickým právem k určitému pozemku bylo spojeno užívací právo k pozemku jinému. Vzniklé problémy se dále prohlubovaly, neboť státní orgány např. v dědickém řízení, popř. při převodu nemovitostí, nepostupovaly shodně, a to ani v jednotlivých katastrálních územích. Uznávaly podle místních a dobových názorů za vlastníka někdy vlastníka původního pozemku, jindy uživatele pozemku nově přiděleného při scelování.

Ve spojitosti se zakládáním evidence nemovitostí od r. 1964 podle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, byla snaha o řešení zmíněných problémů prověřováním a potvrzováním scelovacích operátů tehdejšími ONV a jejich zapsání do evidence nemovitostí. Z právního hlediska sice šlo o nouzový postup, ale ani ten nebyl ve všech případech uskutečněn. Naopak většina nedokončeného scelování zůstala nadále nedořešena. V období socialistického užívání pozemků se důsledky tohoto stavu neprojevovaly tak výrazně, neboť pro plánované hospodářství byl podstatný stav uživatelský a nikoliv stav vlastnický.

Do katastru nemovitostí byl k 1. 1. 1993 převzat úplný stav evidence nemovitostí, aniž došlo k vyřešení zmíněných problémů. Jejich důsledky jsou překážkou uspořádání vlastnických vztahů k půdě ve smyslu zákona o půdě a zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku obcí č. 172/1991 Sb.

Současný právní stav lze charakterizovat tak, že v některých případech

a) je v katastru nemovitostí zapsán stav po scelení, i když toto nebylo právoplatně dokončeno způsobem požadovaným předpisy o scelování,

b) je v katastru nemovitostí zapsáno vlastníkům nebo jejich právním nástupcům vlastnictví k pozemkům, s nimiž původně vstupovali do scelování a jejichž vlastnictví bylo nesporné. Z takto zapsaných vlastníků někteří dosud užívají náhradní pozemky převzaté ze scelování (jde zejména o zastavěné pozemky, zahrady). Tam, kde v minulosti státní orgány považovaly nesprávně uživatele za vlastníka a stanovily, že na právního nástupce takového uživatele přechází vlastnické právo, nebo, že uživatel nabyl vlastnictví vydržením, svědčí nabývací titul též ve prospěch vlastnictví těchto osob. Tak vznikl stav, že v řadě případů uplatňuje vlastnické právo k témuž pozemku nebo jeho části současně více osob. Podle platného právního řádu by mohl rozhodnout o tom, kdo z osob zapsaných v katastru je skutečným vlastníkem pozemku, pouze soud.

Zmíněný stav je zcela neřešitelný, zejména při uplatňování vlastnických práv k pozemkům, protože v dotčených katastrálních územích již nelze obnovit vlastnický stav platný před scelováním, ani dokončit scelovací řízení, neboť již neplatí předpisy, podle kterých bylo prováděno, ale převážně nejsou dochovány ani úplné listinné doklady - scelovací operáty. V důsledku všech provedených změn v daných územích (dědění, převody, investiční výstavba apod.) by obnova jakéhokoliv stavu vedla ještě k většímu právnímu chaosu ve sledované oblasti než je nyní.

Na základě platné právní úpravy lze těžko nalézt obecné řešení, které by uspokojilo nároky všech dotčených osob. Přitom vyřešení daného problému se dožadují dotčené osoby jak u pozemkových úřadů, tak i u katastrálních úřadů. Pokud se v ojedinělých případech obrátily s požadavkem na řešení k soudu, jsou tyto případy většinou ještě nerozhodnuty. Ministerstvo zemědělství proto předložilo příslušným zainteresovaným resortům (hospodářství, vnitro, spravedlnost, finance, ČÚZK), Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu zastupitelství varianty možného řešení problému. Jako přijatelné řešení, kterým by se předešlo dalším průtahům a nekonečným soudním sporům ve věci, považuje většina zmíněných orgánů za nejracionálnější takové řešení, které by vycházelo z doplnění zákona o pozemkových úpravách a které by realizovaly pozemkové úřady.

Pro tyto případy je v § 9b odlišně upraven předmět a obvod pozemkových úprav tak, aby bylo možno do pozemkových úprav zahrnout všechny pozemky, které byly předmětem scelování, tedy i pozemky nyní již zastavěné. Je ponecháno na pozemkovém úřadě, aby případně vyloučil z pozemkových úprav ty pozemky, které pro dosažení jejich účelu nejsou třeba.

Dále se zákonem uznává vlastnictví k pozemkům podle stavu nedokončeného scelování, je-li zapsáno v katastru nemovitostí.

Stanovení nároku v § 9c je jednou z nejspornějších otázek, neboť se týká změn pozemků zemědělských na pozemky stavební, popřípadě zahrady či jiné pozemky s trvalými porosty. Proto otázka, zda má být upřednostněno oceňování pozemků s ohledem na jeho druh (kulturu) podle současného stavu nebo podle stavu před scelováním se ponechává v souladu s požadavkem Ministerstva financí na posouzení pozemkovým úřadem podle konkrétních podmínek.

Navržená úprava v odstavci 2 umožňuje poskytnutí náhrady těm osobám, které do scelování vložily pozemky, aniž obdržely pozemky náhradní,je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.

Pro případ, že v katastru nemovitostí je k témuž pozemku nebo jeho části vyznačeno vlastnictví několika osobám, vychází návrh v § 9d ze zásady, že vlastníkem pozemku je osoba (právní nástupce), která pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování. Neužívá-li pozemek žádná z osob vyznačených v katastru, předpokládá se, že vlastníkem pozemku je ta osoba, které svědčilo vlastnické právo před scelováním. Osobám, jimž nebude uznáno vlastnictví podle uvedených kriterií, se navrhuje poskytnout náhrada v peněžité formě nebo v jiném pozemku podle jeho druhu před zahájením scelování.

Dalším problémovým okruhem je řešení případu, kdy osoba užívá náhradní pozemek ze scelování za svůj pozemek vložený do scelování, který je dosud v jeho vlastnictví a na užívaném pozemku má umístěnou vlastní stavbu, nebo jde o pozemek s trvalým porostem, ale v katastru nemovitostí je stále vlastnicky evidována osoba, jíž svědčilo vlastnické právo před scelováním. V § 9e se navrhuje řešení, které upřednostňuje ochranu zájmu osob, které nepřetržitě užívají náhradní pozemek ze scelení.

Se zřetelem na již popsaný chaotický stav ve vlastnických a užívacích vztazích, upravují se v § 9f nároky i v případech, kdy došlo k vykoupení nebo vyvlastnění předmětných pozemků podle stavebního řádu.

S ohledem na popsanou složitost řešených případů jsou v § 9g stanoveny i podmínky pro schválení návrhu odchylně, než je obecně vyžadováno v řízení o pozemkových úpravách.

Návrh pamatuje i na řešení otázky, kdy osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, jakož i na případy, kdy při řešení vztahů v celkové bilanci půdy za obvod pozemkových úprav vznikne přebytek zemědělské půdy. Vychází se z toho, že vlastníkem takovéto půdy má být primárně stát. Tuto půdu lze potom využít v následném řešení pozemkových úprav.

Navrhovaný způsob řešení zmíněného problému je značným zásahem do vlastnických práv občanů chráněných ústavním pořádkem České republiky a Listinou práv a svobod. Protože při řešení jednotlivých případů nelze vyloučit námitky a nesouhlas toho kdo by se cítil být poškozen, vychází navržená úprava z předpokladu, že objektivním odvolacím orgánem proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav bude soud.

K § 10

Doplňuje se, že do nákladů na zpracování pozemkových úprav patří i náklady na jejich přípravu a nový soubor geodetických informací v území, která jsou z pozemkových úprav vyloučena (bude-li v rámci pozemkových úprav pořizován), a dále se rozšiřuje okruh nákladů hrazených státem v souvislosti s úpravou vyplývající z novely (§ 6 odst.10, § 8 odst.18, § 9d odst.3). Dosavadní úprava neobsahuje způsob úhrady nákladů spojených s údržbou společných zařízení ve vlastnictví obce. Proto se v souladu s požadavky praxe umožňuje obci, aby stanovila rozsah, v jakém se účastníci budou podílet na úhradě těchto nákladů.

K § 12

Úprava působnosti pozemkových úřadů pod písmenem f), i) a j) navazuje na předchozí novelizovaná ustanovení zákona a upřesňuje působnost podle zákona o půdě.

K § 13

Okruh působnosti ústředního pozemkového úřadu se upřesňuje ve smyslu úprav zákona podle jeho novelizace.

K Čl. II:

Projektování pozemkových úprav je činnost, jejíž výsledek je podkladem pro správní rozhodování a promítá se do sféry občanskoprávních vztahů. Důsledky této specifické činnosti mají široký dopad v celém zájmovém území pozemových úprav a při jejich výkonu musí být brán zřetel na právní úpravu danou tímto zákonem. Svojí povahou jde o činnost, která naplňuje jen některé znaky živnosti, a proto se doplňuje do § 3 odst. 3 živnostenského zákona jako další činnost, která není živností.

/Změny a doplňky jsou vyznačeny tučným písmem a podtrženě, (nahrazované a vypouštěné stávající znění je uvedeno v kulatých závorkách kurzívou)/

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a zřízení a funkci pozemkových úřadů 1).

_________________

1) Např. § 9 a § 19 odst.2 a 3 zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Pozemkovými úpravami 2) se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.

_________________

2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.

(1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v určitém území bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim, pokud nejsou podle odstavce 2 z pozemkových úprav vyloučeny.

(2) Z pozemkových úprav jsou vyloučeny pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů 2a), hřbitovy, pozemky zastavěné a určené k zastavění 2b), pozemky chráněné podle zvláštních předpisů 2c).

(3) Pozemky, k nimž trvá právo náhradního užívání2e), nejsou vyloučeny z pozemkových úprav.

((3))(4) Pozemkové úpravy se provádějí zpravidla pro celé katastrální území. (,které tvoří obvod pozemkových úprav.)

((4) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být obvod pozemkových úprav určen i jinak, než je uvedeno v odstavci 3, přičemž ale nepřesáhne původní katastrální území.)

(5) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami (dále jen "obvod pozemkových úprav") určen tak, že do obvodu pozemkových úprav mohou být zahrnuty i sousední pozemky z jiných katastrálních území, bude-li tím dosaženo účelnějšího tvaru a funkčního uspořádání pozemků v obvodu pozemkových úprav. Jde-li o katastrální území různých okresů, okresní pozemkový úřad /§ 11 písm. a)/, který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s okresním pozemkovým úřadem, v jehož okrese se příslušné pozemky nacházejí.

____________________

2a) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č.439/1992 Sb.).

2b) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2e) § 22 odst.2 zákona č.229/1991 Sb.

(1) Pozemkové úpravy se provádějí zpravidla formou komplexních pozemkových úprav v rozsahu § 2. K urychlenému vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek se pozemkové úpravy provádějí formou jednoduchých pozemkových úprav 2d).

(2) Jednoduchou pozemkovou úpravou se rozumí i upřesnění nebo rekonstrukce přídělů půdy přidělěné ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č.46/1948 Sb. Při upřesnění nebo rekonstrukci přídělu půdy postupuje okresní pozemkový úřad po projednání s přílušným katastrálním úřadem přiměřeně podle § 8 odst. 5, 6, 7, 9, 10 a 11, § 9 odst.3 a § 9g odst.5.

____________________

2d) Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č.427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků.

(1) Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen "účastníci") jsou:

a) vlastníci pozemků zahrnutých do pozemkových úprav (dále jen "vlastníci pozemků"),

b) další fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům mohou být pozemkovými úpravami přímo dotčena,

c) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti(.),

d) obce, v jejichž územním obvodu jsou nebo s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav (dále jen "obce").

(2) Účastníka řízení, který není znám nebo jehož pobyt není znám, zastupuje v řízení o pozemkových úpravách opatrovník 2f). Opatrovník není oprávněn za účastníka udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků podle zvláštních předpisů 2d).

(3) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl 2g), jsou účastníky řízení pozemkových úprav dědici, kteří podle sdělení soudu neodmítli dědictví.

((2))(4) Vlastníci pozemků si zvolí na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců (dále jen "sbor"), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených v odstavci 5, popřípadě jedná za vlastníky na základě a v rozsahu jejich zplnomocnění. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze od volby sboru upustit.

((3))(5) Pro případ, že bude sbor zvolen, je jeho dalším nevoleným členem vedoucí okresního pozemkového úřadu /§ 12 písm. a)/ nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolá schůze sboru a řídí jeho jednání.

((4))(6) Počet členů sboru stanoví pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu vlastníků a podle rozsahu řešeného území.

((5))((7) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k podaným připomínkám, odsouhlasuje návrh pozemkových úprav a spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav.

((6) Sbor svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně 1/3 vlastníků nebo příslušný pozemkový úřad.)

_____________________

2f) § 16 odst.2 zákona č.71/1967 Sb.

2g) § 175a odst.3 a § 175q zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

((1) Řízení o pozemkových úpravách zahajuje okresní pozemkový úřad /§ 11 písm. a)/ na návrh některého z účastníků řízení nebo z vlastního podnětu.)

(1) Podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách může okresnímu pozemkovému úřadu podat účastník.

((2) Před zahájením pozemkových úprav posoudí okresní pozemkový úřad důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav. Uzná-li důvody za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách.)

(2) Řízení o pozemkových úpravách zahájí okresní pozemkový úřad na základě podnětu účastníka, pokud shledá, že důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav jsou opodstaněné; v opačném případě vyrozumí účastníka o důvodech, pro které řízení o pozemkových úpravách nezahájil. Okresní pozemkový úřad může zahájit řízení o pozemkových úpravách i bez podnětu účastníka.".

(3) Komplexní pozemkovou úpravu musí okresní pozemkový úřad zahájit vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy řešeného katastrálního území.

(4) Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznámí okresní pozemkový úřad všem účastníkům řízení veřejnou vyhláškou.

(5) Oznámení o zahájení pozemkových úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce okresního pozemkového úřadu a obcí, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

(6) Okresní pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též (orgány geodézie a kartografie, územního plánování, referáty životního prostředí, stavební úřady a obce, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav) příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů. Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravavách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy 3), okresní pozemkový úřad doručí vyrozumění i dalším dotčeným orgánům státní správy.

(7) Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu 3a).

(8) Okresní pozemkový úřad zastaví řízení odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo jestliže se v průběhu pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat.

(9) Osoby pověřené okresním pozemkovým úřadem mohou po předchozím písemném oznámení vstupovat a vjíždět na pozemky a vykonávat činnost pro pozemkové úpravy v době a nezbytně nutném rozsahu, které vyplývají z pověření, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

(10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemku majetková újma v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, má právo na náhradu v penězích; nahrazuje se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo. Náhradu poskytuje stát; právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u okresního pozemkového úřadu, jde-li o polní kultury, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši, rozhoduje soud.

(11) V katastrálním území, v kterém je zahájeno řízení o pozemkých úpravách, jejichž výsledek bude sloužit i pro obnovu katastrálního operátu 3b), může okresní pozemkový úřad na základě žádosti katastrálního úřadu v dohodnutém rozsahu zajistit vyhotovení podkladů pro obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí 3b) včetně odpovídající dokumentace výsledků měření pro území, která jsou dle § 3 odst.2 z pozemkových úprav vyloučena. Při vyhotovování podkladů o nemovitostech důležitých z hlediska obrany státu 3c) je povinnost řídit se ustanoveními příslušných předpisů.

_____________________

3) Např. zákon č.135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č.104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon ČNR č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 61/1977 Sb.,o lesích, ve znění zákona č.229/1991 Sb., zákon č.309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

3a) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

3b) Zákon České národní rady č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb.

3c) § 2 odst.6 zákona č.344/1992 Sb.

(1) Okresní pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na kterém seznámí účastníky s účelem a cílem pozemkových úprav, určí (rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami) obvod pozemkových úprav a formu pozemkových úprav. Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád 10).

(2) Na úvodním jednání se zvolí sbor (§ 5 odst.(2)(4)).

(1) Okresní pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen "návrh") u zpracovatele. Náležitosti návrhu stanoví zvláštní předpis 2d).

((2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají oprávnění k projektování pozemkových úprav. Podmínky pro udělení oprávnění k této činnosti stanoví ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen "ministerstvo") obecně závazným právním předpisem.)

(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti věosdčení podle § 8a. Jménem právnické osoby může zpracovávat návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti osvědčení.

(3) Orgány uvedené v § 6 odst.6 jsou povinny v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.

((4) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle výměry a ceny původních pozemků. Tento soupis předloží vlastníkům pozemků k odsouhlasení a vyloží jej po dobu 15 dnů na určeném obecním úřadě. Připomínky k soupisu posoudí okresní pozemkový úřad v dohodě se sborem a stanoví další postup.)

(4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního předpisu 3d), nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení okresním pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního předpisu 3e).

((5) Pro účely pozemkové úpravy se cena pozemků stanoví podle obecně závazného cenového předpisu, pokud se vlastníci nedohodnou jinak.)

(5) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle jejich výměry a ceny. Tento soupis vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě. Výpis ze soupisu nároků o pozemcích zahrnutých do obvodu pozemkových úprav a jejich ceně zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené okresním pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím ze zaměření obvodu pozemkových úprav v terenu se nepřihlíží. Námitky projedná okresní pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem, jde-li o námitky proti údajům z katastru nemovitostí. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád 10).

(6) Okresní pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí.

(7) Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou o způsobu stanovení ceny jinak, stanoví se cena pozemku podle cenového předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 5.

(8) Základem pro ocenění zemědělského pozemku podle platného cenového předpisu jsou bonitované půdně ekologické jednotky, evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

((6))(9) Vlastníkům pozemků navrhne zpracovatel v návrhu k vyčlenění scelené pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům výměrou, přiměřeně stejnou kvalitou (cenou a vzdáleností) a dle možnosti i stejným druhem pozemku (kulturou), při současné optimalizaci organizace půdního fondu v řešeném území ve smyslu § 2. Pravidla pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyčleňovaných pozemků stanoví zvláštní předpis 2d).

((7))(10) V průběhu pozemkových úprav okresní pozemkový úřad v zájmu urychleného vytvoření a využití půdně ucelených hospodářských jednotek přidělí vlastníkům pozemků do jejich zatímního bezúplatného užívání scelené pozemky navrhované k výměně vlastnických práv (dále jen "přidělení do zatímního užívání"). Tyto pozemky zůstávají i nadále předmětem pozemkových úprav. Zatímní užívání zanikne výměnou vlastnických práv k předmětným pozemkům, nejpozději ukončením komplexních pozemkových úprav.