K § 3
Vymezení okruhu oprávněných osob koresponduje
povinnosti státu zajistit svým občanům
a osobám, žijícím ve smyslu zákona
trvale nebo dlouhodobě na jeho území, bezpečnost
a v případě porušení jejich práv
i potřebnou pomoc. Poskytnutí pomoci cizím
státním příslušníkům
se v souladu s Evropskou úmluvou o odškodňování
obětí násilných trestných činů
a právní úpravou většiny evropských
zemí podmiňuje existencí mezinárodní
smlouvy.
K § 4
Škodu vzniklou ze spáchaného trestného
činu by měl především uhradit
pachatel. Proto se přiznání pomoci ze strany
státu podmiňuje skutečnostmi uvedenými
v tomto ustanovení. Podmínky k poskytnutí
pomoci podle tohoto ustanovení budou zpravidla splněny
v případech, kdy se buď nepodařilo zjistit
pachatele trestného činu, nebo jeho odsouzení
brání zákonná překážka,
anebo kdy vzhledem k insolventnosti odsouzeného je vydobytí
náhrady škody v přijatelné době
nereálné.
K § 5
Podmínkou přiznání pomoci nemusí
být existence pravomocného odsuzujícího
rozsudku. Naopak v řadě věcí nebude
trestní stíhání ani zahájeno
a pachatel nebude zjištěn. Za této situace
se částečné odškodnění
poskytne, pokud nejsou důvodné pochybnosti o tom,
že trestný čin a z toho vyplývající
důsledek se stal. Rozhodujícím podkladem
pro posouzení této podmínky bude výsledek
šetření orgánů činných
v trestním řízení.
Poskytnutí pomoci by neměla bránit ani skutečnost,
že trestní stíhání skončilo
vyhlášením zprošťujícího
rozsudku vycházejícího z toho, že obviněný
není trestně odpovědný pro nepříčetnost
(pokud by měl totiž soud za to, že nebylo prokázáno,
že obviněný spáchal skutek, v němž
je spatřován trestný čin, musel by
jej zprostit z tohoto důvodu, který je pro obviněného
příznivější, a nikoliv s poukazem
na jeho případnou nepříčetnost).
K § 6
V tomto ustanovení se taxativním způsobem
uvádějí důvody, pro které pomoc
nelze poskytnout. Základním důvodem, pro
který by neměla být pomoc poskytnuta, je
nesplnění některé podmínky
stanovené v předchozích ustanoveních.
Vedle toho by pomoc neměla být poskytnuta poškozenému,
kterému škoda vznikla jako důsledek společně
spáchané trestné činnosti nebo poškozenému,
který je společně s pachatelem stíhán
pro jinou trestnou činnost. Jestliže stát na
sebe přebírá závazek fakticky odškodnit
oběť trestné činnosti, je logické,
že může požadovat, aby taková oběť
učinila vše potřebné k odhalení
pachatele trestné činnosti. Proto by pomoc neměla
příslušet tomu, kdo svým chováním
brání řádnému a včasnému
objasnění trestné činnosti a postihu
jejího pachatele.
Stát by měl poskytovat pomoc jen v případech,
kdy újma na zdraví dosáhla takové
intenzity, která zpravidla vyvolává dlouhodobé
zhoršení sociálních a dalších
poměrů poškozeného. Zároveň
by pro vymezení těchto případů
mělo platit jednoduché a rychle zjistitelné
hledisko, které umožní poskytnout plnění
co nejdříve. Z těchto důvodů
se jako nejvhodnější hledisko jeví výše
způsobené škody, ovšem ne v celém
rozsahu, ale jen v části týkající
se bolestného. Tato složka po kvantitativní
stránce nejpřesněji odráží
závažnost poškození na zdraví.
Ostatní složky náhrady škody na zdraví
(např. náhrada ztráty na výdělku)
naopak v tomto směru potřebnou vypovídací
schopnost nemají. Proto se v uvedeném ustanovení
jako podmínka přiznání nároku
na odškodnění uvádí skutečnost,
že odškodnění bolesti dosáhlo ve
svém souhrnu pevně stanovené částky.
Její výše je určena tak, aby zpravidla
zahrnovala takové případy škody na zdraví,
které trestní zákon považuje za těžkou
újmu.
K § 7
Z důvodů již v obecné části
uvedených se navrhuje pomoc neposkytovat v takové
výši, aby pokryla celou vzniklou škodu, ale jen
její část. V souladu s kategorickým
požadavkem zakotveným v článku 4 Evropské
úmluvy o odškodňování obětí
násilných trestných činů se
v odstavci 1 taxativně vypočítávají
složky náhrady škody, které jsou v této
souvislosti významné.
Jestliže o náhradě škody již bylo
rozhodnuto rozsudkem (ať již v občanskoprávním
nebo v trestním - adhézním řízení),
je určení výše škody pro postup
podle tohoto zákona závazný. Je nadbytečné,
aby se tyto skutečnosti staly předmětem opětovného
prošetřování.
Pokud oběť požádá o poskytnutí
pomoci a ta jí je poskytnuta, není vyloučeno,
že dodatečně se celková výše
škody i její jednotlivé složky uvedené
v odstavci 1 podstatně zvýší ve srovnání
se stavem, který existoval v době posuzování
žádosti (např. proto, že oběť
je i nadále v pracovní neschopnosti, nebo teprve
v této době bylo vyčísleno ztížení
společenského uplatnění). Z tohoto
důvodu se oběti zakládá právo
o poskytnutí pomoci žádat opětovně.
Částka dříve ve formě pomoci
vyplacená se do plnění poskytnutého
v závislosti na dodatečně zjištěné
škodě započte.
Oběti trestné činnosti by mělo být
poskytnuto plnění jen v určitém rozsahu,
neboť není jeho smyslem fakticky kompenzovat celou
vzniklou škodu. Stát by měl poskytovat jen
takové plnění, které může
přispět k významnějšímu
zlepšení sociálního postavení
oběti blížícímu se úrovni,
kterou měla předtím, než jí bylo
ublíženo na zdraví. Poškozený by
měl být i touto cestou motivován k tomu,
aby se domáhal svých nároků i na pachateli
a aktivně přispěl k objasnění
všech rozhodných okolností.
K § 8
V některých případech bude žádoucí
s ohledem na konkrétní okolnosti případu
a smysl poskytované pomoci plnění poměrně
snížit. Kategorické vyloučení
nároku v případech uvedených v tomto
ustanovení by mohlo vyvolávat nepřiměřené
tvrdosti, a proto se připouští, aby stanovení
výše pomoci bylo vždy výsledkem posouzení
konkrétních okolností každého
případu. Hlediska pro posouzení sociální
situace se obdobně jako v jiných zákonech
přesně nekvantifikují jednak pro jejich proměnlivost,
jednak pro složité důkazní situace,
které by takový postup při rozhodování
o žádosti před ministerstvem vyvolával.
Složité prokazování sociální
situace by bylo v rozporu s požadavkem rychlosti projednávání
žádosti o poskytnutí pomoci, neboť by
bylo vždy třeba dokázat, zda majetek oběti
dosahuje přesně stanovené hranice.
Pokud oběť bude mít za to, že její
sociální situace odůvodňuje poskytnutí
pomoci ve vyšší částce než
jakou obdržela, má zachováno právo obrátit
se v občanskoprávním řízení
na soud.
K § 9
Má-li pomoc splnit svůj předpokládaný
účel, musí tomuto požadavku odpovídat
i způsob projednání žádosti.
Orgánem, který by v takových případech
vystupoval jménem státu, by mělo být
Ministerstvo spravedlnosti, které má věcně
k této agendě nejblíže a může
využít i zkušeností z odškodňování
v rámci rehabilitačního řízení.
Zejména v případech, kdy nebylo zahájeno
trestní stíhání, bude s narůstajícím
časovým odstupem od spáchání
trestného činu obtížné posoudit,
zda jsou splněny všechny podmínky pro přiznání
pomoci. Proto se i s přihlédnutím ke smyslu
pomoci stanoví lhůta, v níž je třeba
o poskytnutí pomoci požádat. Obdobně
se stanoví lhůta, v níž je Ministerstvo
spravedlnosti povinno žádost vyřídit.
Vztahy mezi obětí a státem podle tohoto zákona
mají občanskoprávní charakter, a proto
ministerstvo vystupující v těchto případech
jménem státu nebude o žádosti vydávat
rozhodnutí, ale buď požadavek vyjádřený
v žádosti akceptuje a pomoc poskytne, nebo žadateli
sdělí zákonné důvody, pro které
nelze žádost akceptovat.
K § 10
K urychlenému posouzení důvodnosti žádosti
je třeba, aby žadatel poskytl všechny údaje
a doklady, které má k dispozici a které podle
něj důvodnost žádosti prokazují.
Vymezení rozsahu povinnosti žadatele sleduje požadavek
na rychlé a jednoduché získání
potřebných podkladů k posouzení žádosti,
aniž by žadatel byl neúměrně zatěžován.
Pokud se v rámci prověřování
žádosti objeví nutnost zjišťovat
určité údaje z trestního spisu, budou
zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti pověření
vyřizováním žádostí postupovat
podle § 11 odst. 1.
V průběhu posuzování žádosti
se mohou změnit okolnosti, které vedly k podání
žádosti a které mohou mít vliv na posouzení
jak samotného poskytnutí pomoci, tak i na určení
její výše. Změna bude zpravidla spočívat
v tom, že žadatel obdrží byť jen částečnou
náhradu škody. V zájmu předcházení
dalším sporům v důsledku nesprávně
poskytnuté pomoci se zakládá povinnost žadatele
na tyto skutečnosti ministerstvo upozornit a předejít
tak vzniku takového stavu.
K § 11
Pokud k žádosti nebudou připojeny všechny
potřebné písemnosti, na jejichž základě
by bylo možné učinit bezpečný
závěr o její oprávněnosti,
bude nutné některé údaje ověřit
nahlédnutím do trestního spisu nebo vyžádáním
zprávy od orgánů činných v
trestním řízení. Proto se tato možnost
v zákoně výslovně upravuje.
K § 12
Pomoc má sloužit ke zlepšení sociální
situace oběti trestné činnosti, nikoliv zvýhodňovat
některý ze subjektů vztahu pachatel - oběť.
Proto se zakládá povinnost oběti odvést
státu v rozsahu poskytnutého plnění
to, co obdržela na náhradě škody. Tato
povinnost není bezvýjimečná - připouští
se, aby se v odůvodněných případech
Ministerstvo spravedlnosti jménem státu práva
na vrácení vyplaceného plnění
vzdalo.
K § 13
Vztahy mezi obětí a státem podle tohoto zákona
mají občanskoprávní povahu, a proto
v případě, kdy tento zákon nemá
zvláštní úpravu, se budou řídit
občanským zákoníkem.
K § 14
V tomto ustanovení se zakotvuje povinnost všech orgánů
činných v trestním řízení,
aby v řízení o trestném činu,
jehož důsledkem je právě škoda
na zdraví, poskytly oběti náležité
poučení o podmínkách, za nichž
může žádat o poskytnutí pomoci
podle tohoto zákona. Uvedená povinnost se neomezuje
jen na orgány činné v přípravném
řízení, neboť poškozený
může podmínky pro podání žádosti
o poskytnutí pomoci splnit např. až ve stadiu
řízení před soudem.
K § 15
Ustanovení § 312 se doplňuje tak, že obviněný,
který se domáhá schválení narovnání
a poskytne v této souvislosti na obecně prospěšné
účely určitou finanční částku,
musí její zákonem stanovenou část
věnovat právě na peněžitou pomoc
poskytovanou obětem trestné činnosti podle
tohoto zákona.
K § 16
Pokud Ministerstvo spravedlnosti žádosti oběti
o poskytnutí pomoci byť jen zčásti nevyhoví,
může se oběť svého nároku
domáhat občanskoprávní žalobou
u soudu. V takovém případě je namístě
její osobní osvobození od povinnosti platit
soudní poplatek.
K § 17
Pomoc poskytovaná podle tohoto zákona představuje
specifické plnění, které v závislosti
na stanovených okolnostech může mít
návratnou povahu. Z úpravy obsažené
v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, nelze jednoznačně dovodit,
zda poskytnutá pomoc podléhá dani z příjmů,
nebo zda je od daně osvobozena. Tyto pochybnosti, logicky
vyplývající i z toho, že zákon
o dani z příjmů navrhované právní
úpravě předchází a logicky
tedy nemůže právní povahu poskytované
pomoci řešit, se navrhuje odstranit výslovným
ustanovením, podle kterého je pomoc osvobozena od
daně z příjmů. Takové řešení
je v souladu se smyslem poskytování pomoci.
K § 18
Datum účinnosti se navrhuje s přihlédnutím
k předpokládanému průběhu legislativního
procesu. Organizační opatření nutná
k tomu, aby ze strany Ministerstva spravedlnosti bylo zajištěno
provádění navrhovaného zákona,
nevyžadují výrazně delší
legisvakanci.
1. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů
Platné znění:
Za peněžní částku určenou
k obecně prospěšným účelům
se považují částky pro obce a jiné
právnické osoby se sídlem na území
České republiky na financování vědy
a vzdělání, kultury, školství,
na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže,
na ochranu zvířat, na účely sociální,
zdravotnické a ekologické, humanitární,
charitativní, náboženské pro registrované
církve a náboženské společnosti,
tělovýchovné a sportovní.
Navrhované znění:
(1) Za peněžní částku
určenou k obecně prospěšným účelům
se považují částky pro obce a jiné
právnické osoby se sídlem na území
České republiky na financování vědy
a vzdělání, kultury, školství,
na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže,
na ochranu zvířat, na účely sociální,
zdravotnické a ekologické, humanitární,
charitativní, náboženské pro registrované
církve a náboženské společnosti,
tělovýchovné a sportovní, a částky
odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem
trestné činnosti.
(2) Z peněžní částky k obecně
prospěšným účelům musí
obviněný určit nejméně 50%
státu na peněžitou pomoc obětem trestné
činnosti, poskytovanou podle zvláštního
zákona.
2. Zákon České národní rady
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
Platné znění:
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného
domu s nejvýše dvěma byty, včetně
souvisejících pozemků, pokud je prodávající
vlastnil a současně v něm měl bydliště
nejméně po dobu dvou let bezprostředně
před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy
z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou
nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení
z obchodního majetku,
b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů
nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem
a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem
dobu pěti let. V případě, že
jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových
prostor nabytých děděním od zůstavitele,
který byl příbuzným v řadě
přímé nebo manželem (manželkou),
zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost
prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo
zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána
postupným děděním v řadě
přímé nebo manželem (manželkou).
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje
nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor
včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových
prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou
nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení
z obchodního majetku. Osvobození se dále
nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi
z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového
prostoru, uskutečněného v době do
pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje
nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného
v době do pěti let od jejich vyřazení
z obchodního majetku, i když kupní smlouva
bude uzavřena až po pěti letech od nabytí
nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního
majetku,
c) příjmy z prodeje movitých věcí.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje
motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li
doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození
se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje
movitých věcí, včetně příjmů
z prodeje movitých věcí uvedených
v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do
obchodního majetku pro výkon podnikatelské
a jiné samostatné výdělečné
činnosti poplatníka, a to do pěti let od
jejich vyřazení z obchodního majetku,
d) přijatá náhrada škody, náhrada
nemajetkové újmy, plnění z pojištění
majetku a plnění z pojištění
odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých
náhradou za ztrátu příjmu a plateb
přijatých jako náhrada za škody způsobené
na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku
pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti v době
vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada
za škody způsobené na majetku sloužícího
v době vzniku škody k pronájmu a kromě
plnění z pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou
nebo jinou samostatnou výdělečnou činností
poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem
v souvislosti s pronájmem,
e) příjmy z provozu malých vodních
elektráren do výkonu 1 MW, větrných
elektráren, tepelných čerpadel, solárních
zařízení, zařízení na
výrobu bioplynu, zařízení na výrobu
biologicky degradovatelných látek stanovených
zvláštním předpisem, zařízení
na využití geotermální energie (dále
jen "zařízení"), a to v kalendářním
roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu,
a v bezprostředně následujících
pěti letech. Za první uvedení do provozu
se považují i případy, kdy zařízení
byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu
těchto zařízení nebyly již osvobozeny.
Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě
odstávky v důsledku technického zhodnocení
(§ 33) nebo oprav a udržování,
f) cena z veřejné soutěže, z reklamní
soutěže, z reklamního slosování
a cena ze sportovní soutěže v hodnotě
nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou
ceny ze sportovní soutěže u poplatníků,
u nichž je sportovní činnost podnikáním
(§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže
a obdobná cena plynoucí ze zahraničí
je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné
výši darována příjemcem na účely
uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,
g) přijaté náhrady podle zvláštních
předpisů2), příjmy z prodeje
nemovitostí, movitých věcí nebo cenných
papírů vydaných podle zvláštních
předpisů2) a úroky ze státních
dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním
řízením o nápravách křivd,
h) příjem získaný ve formě
dávek a služeb z nemocenského pojištění
(nemocenské péče)42), důchodového
pojištění43), státní
sociální podpory 44), sociálního
zabezpečení45), plnění
z uplatnění nástrojů státní
politiky zaměstnanosti46) a všeobecného
zdravotního pojištění47)
a plnění ze zahraničního povinného
pojištění stejného druhu; jde-li však
o příjmy ve formě pravidelně vypláceného
důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu
těchto příjmů pouze částka
ve výši 120 000 Kč ročně,
ch) příjem přijatý v rámci
plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada
za tento příjem podle zákona o rodině,
i) dávky a služby sociální péče,
dávky státní sociální podpory
a státní dávky (příspěvky)
upravené zvláštními předpisy,
j) odměny vyplácené zdravotní správou
dárcům za odběr krve a jiných biologických
materiálů z lidského organismu,
k) stipendia2a) ze státního rozpočtu,
podpory a příspěvky z prostředků
nadací a občanských sdružení48)
včetně nepeněžního plnění,
sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem
z fondu kulturních a sociálních potřeb
2b) nejbližším pozůstalým
a sociální výpomoci nejbližším
pozůstalým ze sociálního fondu (zisku
po zdanění) za obdobných podmínek
u zaměstnavatelů, na které se tento předpis
nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou
za ztrátu příjmu a plateb majících
charakter příjmů podle § 6 až 9,
l) plnění z pojištění osob s
výjimkou plnění z pojištění
pro případ dožití určitého
věku převyšujícího jistinu,
m) plnění poskytovaná ozbrojenými
silami vojákům základní (náhradní)
služby, žákům škol, kteří
nejsou vojáky v činné službě,
a vojákům v záloze povolaným na cvičení
podle zvláštních předpisů3),
n) kázeňské odměny poskytované
příslušníkům ozbrojených
sil a sborů podle zvláštních předpisů3),
o) sociální dávky podle zákona o některých
služebních poměrech vojáků3)
a dávky související se skončením
služebního poměru příslušníků
ozbrojených bezpečnostních sborů,
p) plnění poskytovaná občanům
v souvislosti s výkonem civilní služby4),
r) příjmy z převodu členských
práv družstva, z převodu majetkových
podílů na transformovaném družstvu13)
nebo z převodu účasti na obchodních
společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů,
přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem
dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy
z převodu členských práv družstva
nebo z převodu účasti na obchodních
společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního
majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení
jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na
příjmy, které plynou poplatníkovi
z budoucího převodu členských práv
družstva, z převodu dalšího podílu
na transformovaném družstvu nebo z převodu
účasti na obchodních společnostech
v době do pěti let od nabytí a z budoucího
převodu členských práv družstva
nebo z převodu účasti na obchodních
společnostech pořízených z jeho obchodního
majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou
v době do pěti let od ukončení podnikatelské
nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu
bude uzavřena až po pěti letech od nabytí
nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti,
s) úroky z vkladů ze stavebního spoření,
včetně úroků ze státní
podpory podle zvláštního zákona 4a)
,
t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu
měst, obcí, vyšších územních
celků, státních fondů a dotace z přidělených
grantů na pořízení hmotného
investičního majetku20) nebo jeho technického
zhodnocení,
u) příjem získaný formou nabytí
vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění
bytu a dále náhrada (odstupné) za uvolnění
bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky,
že náhradu použil nebo použije na obstarání
bydlení nejpozději do jednoho roku následujícího
po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal;
její přijetí oznámí poplatník
správci daně do konce zdaňovacího
období, ve kterém k jejímu přijetí
došlo,
v) úrokové příjmy poplatníků
uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z
dluhopisů vydávaných v zahraničí
poplatníky se sídlem v České republice,
w) příjmy z prodeje cenných papírů
nabytých poplatníkem v rámci kuponové
privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných
papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím
a prodejem dobu šesti měsíců. Osvobození
se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných
papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do
obchodního majetku, a to do šesti měsíců
od ukončení podnikatelské a jiné samostatné
výdělečné činnosti (§
7), a na příjmy z kapitálového majetku
(§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy
z prodeje cenných papírů, které nabyl
společník společnosti s ručením
omezeným, komanditista komanditní společnosti
nebo člen družstva při přeměně
obchodní společnosti nebo družstva na akciovou
společnost podle zvláštního zákona13a),
a to do pěti let od nabytí těchto cenných
papírů,
x) příjmy plynoucí z odpisu závazků
při vyrovnání provedeném podle zvláštního
zákona19a),
y) hospodářský výsledek (zisk) nebo
rozdíl, o který příjmy převyšují
výdaje, plynoucí ze zpeněžení
konkursní podstaty19a),
z) úrokové výnosy z hypotéčních
zástavních listů4d),
za) příjmy z úroků z přeplatků
zaviněných správcem daně49)
a z úroků z přeplatků zaviněných
orgánem správy sociálního zabezpečení50).
(2) Osvobození příjmů uvedených
v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník
tohoto osvobození vzdá oznámením správci
daně, a to nejpozději ve lhůtě pro
podání daňového přiznání
za zdaňovací období, v němž byly
tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu;
osvobození se v uvedeném případě
nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení
nebo při převedení vlastnických práv
k těmto zdrojům a zařízením
na dalšího vlastníka.
(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval20).
_____________________
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb.,
o zmírnění následků některých
majetkových křivd, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o
soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o
mimosoudních rehabilitacích, ve znění
pozdějších předpisů, zákon
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o
úpravě majetkových vztahů a vypořádání
majetkových nároků v družstvech, ve
znění pozdějších předpisů.
2a) Vyhláška Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy ČR č.365/1990
Sb., o poskytování stipendií na vysokých
školách v působnosti Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky (stipendijní řád). Vyhláška
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním
zabezpečení cizinců studujících
na školách v působnosti Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky. Vyhláška Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy ČR č.67/1991
Sb., o poskytování stipendií studentům
postgraduálního studia.
2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva
financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních
a sociálních potřeb.
3) Např. zákon č. 480/1992 Sb.,
o hmotném zabezpečení vojáků
a žáků škol ozbrojených sil a jejich
odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959
Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 100/1970 Sb., o
služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů, zákon
č. 334/1991 Sb., o služebním poměru
policistů zařazených ve Federálním
policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon
ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České
republiky, a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní
informační službě České
republiky.
4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní
službě.
4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním
spoření a státní podpoře stavebního
spoření a o doplnění zákona
ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona ČNR č. 35/1993
Sb.
4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech,
ve znění zákona ČNR č. 591/1992
Sb.
13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu
a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Směrnice k účtové osnově a
Zásady jednoduchého účetnictví,
vyhlašované ve Sbírce zákonů.
42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů. Zákon
č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči
v ozbrojených silách, ve znění pozdějších
předpisů. Část šestá zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění.
44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře.
45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů.
47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.,
o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování
občanů.
49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.
50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.

