Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

59. § 43 odst. 2 zní:

"(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.".

60. § 43 odst. 3 zní:

"(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.".

61. § 43 odst. 4 včetně poznámky č.41), 42) a 42a) zní:

"(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení ⁴²). Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 písm. c) a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

___________________

⁴²) § 104 a 105 zákona ČNR č. 13 /1993 Sb.".

62. § 43 odst. 5 zní:

"(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí⁴⁵).".

63. § 43 odst. 6 včetně poznámky č. 47a) a 47f) zní:

"(6) Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce ^47a) je povinen tento zástupce vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

___________________

^47f) Příloha č. 7 k vyhlášce č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.".

64. § 43 odst. 7 zní:

"(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení ⁴²).

65. V § 44 odst. 1 se vypouští slova "písm. a) a b)".

66. § 44 odst. 2 zní:

"(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,47b) vráceno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.".

67. § 44 odst. 3 zní:

"(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.^47c)".

68. V § 44 odst. 4 se písmeno "d)" nahrazuje písmenem "b)".

69. § 44 odst. 5 zní:

"(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.".

70. § 45 odst. 2 zní:

"(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu^48a) , do režimu pasivního zušlechťovacího styku⁴²), vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.".

71. § 45 odst. 3 zní:

"(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení⁴²) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení⁴²) s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.".

72. § 45 odst. 4 zní :

"(4) Při vývozu zboží uskutečňovaného prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.".

73. V § 45 se vypouštějí odstavce 6 až 9.

74. Za § 45 se doplňují § 45a až § 45d, které včetně nadpisu a poznámek č. 48c) a 48d) zní:

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad a imunit ⁴⁸) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána (dále jen "osoba požívající výsad a imunit")

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku, jakožto orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána,

d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v České republice,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v bodě d) nebo e), pokud dosáhl věku patnácti let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen "zaplacená daň"). Zaplacená daň se vrací maximálně do výše:

a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) 3 000 000 Kč,

b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) 500 000 Kč,

c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d) až f) 100 000 Kč.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje daňovým dokladem podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem. Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b) své daňové identifikační číslo,

c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e) sazbu daně,

f) výši daně.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává příslušnému finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívající výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osob požívající výsad a imunit stanoví takto:

a) diplomatické a zvláštní mise, konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla v České republice,

d) úředníci mezinárodní organizace uvedení v odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e) diplomatické a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e) včetně jejich rodinných příslušníků, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do třiceti dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditované v cizím státě nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, které podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v předloženém daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e).

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo žadatele,

c) osvědčení o registraci k dani z přidané hodnoty,

d) označení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celní úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu zboží do zahraničí,

f) souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g) souhlas správy letišť s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že

a) žadatel je registrován jako plátce daně,

b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech,

c) je vydán souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax free na silničních celních přechodech prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu, v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží prodávaného za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme:

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky v povolení,

c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.

(7) Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené^48a). Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free, které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla ^48c).

___________________

^48c) § 50 až §52 vyhlášky č. 93/1993 Sb.. o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo, že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok požádat o vrácení zaplacené daně (dále jen "vrácení daně").

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo, popř. jméno, příjmení a bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,

c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q nebo doklad o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem,

d) doklad o zaplacení daně,

e) potvrzení vydané Ministerstvem financí, případně subjektem, který má oprávnění Ministerstva financí o zařazení nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční pomoci a o původu finančních prostředků.

V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo ani bydliště (dále jen "zahraniční osoba"), nemusí být uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo. Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b) své daňové identifikační číslo,

c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e) sazbu daně,

f) výši daně.

(3) Osoba, která má nárok na vrácení daně podává žádost místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou zahraniční osoby^48d), která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(4) Osoba, která žádá o vracení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(5) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do dvanácti měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do dvanácti měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(6) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do třiceti dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(7) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 6, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(8) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavce 1 až 6 je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně, a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží prodala.

___________________

^48d) § 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí, která není oprávněna podnikat na území České republiky^48e) (dále jen "zahraniční právnická osoba"), může uplatnit nárok na vrácení daně za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice, jestliže tak stanoví dvoustranná mezistátní smlouva, kterou je Česká republika vázána v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou.

(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se rozumí:

a) maziva a další náplně pro provoz motorových vozidel s výjimkou pohonných hmot,

b) motorová nafta a bionafta^48f),

c) opravy dopravních prostředků, jejich náhradní díly a příslušenství,

d) odtažení dopravních prostředků,

e) služby související s pořádáním výstav, veletrhů a kongresů, včetně pronájmu vystavovací plochy.

(3) Zahraniční právnická osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení daně může zahraniční právnická osoba uplatnit podáním žádosti o vrácení daně, která se podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu. Žádost zahraniční právnické osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu úřadu pro Prahu 1 pouze právnická osoba, která má sídlo na území České republiky nebo fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky a které jsou zahraniční právnickou osobou zmocněny k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně zahraniční právnickou osobou. Žádost o vrácení daně musí být doložena originálními daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, a plnou mocí k zastupování zahraniční právnické osoby. Na doklad o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést:

a) své obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo,

b) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

c) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

d) sazbu daně,

e) výši daně.

(5) Žádost o vrácení daně lze podávat za kalendářní čtvrtletí nebo za kalendářní rok. Nárok na vrácení daně vzniká nejdříve podáním žádosti o vrácení daně a jestliže částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně je vyšší než 20 000 Kč v případě podání žádosti o vrácení daně za kalendářní čtvrtletí nebo částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně je vyšší než 10 000 Kč v případě podání žádosti o vrácení daně za kalendářní rok. Žádost o vrácení daně lze podat za poslední kalendářní čtvrtletí nebo za kalendářní rok nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Pokud zahraniční právnická osoba neuplatňuje za některé kalendářní čtvrtletí nárok na vrácení daně, žádost o vrácení daně za toto kalendářní čtvrtletí nepodává.

(6) Částka daně k vrácení je pro účely tohoto paragrafu považována za vratitelný přeplatek,^48g) který se vrátí zahraniční právnické osobě bez žádosti do šesti měsíců ode dne následujícího po podání žádosti o vrácení daně.

(7) Žádost o vrácení daně bude podávána na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

___________________

^48e) § 21 obchodního zákoníku.

^48f) § 19 odst. 3 zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

^48g) § 64 zákona ČNR č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

75. Z nadpisu § 46 se vypouštějí slova: "a převod a využití práv".

76. V § 46 odst. 1 se vypouštějí slova "a převod a využití práv", za slova "určeny pro" se doplňuje slovo "využití," a čtvrtá věta se vypouští.

77. V § 46 odst. 4 se v první větě vypouštějí slova "a převodu a využití práv" a slova "nebo převodu a využití práv".

78. § 47 odst. 3 zní:

"(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků.".

79. V § 47 se doplňuje nový odst. 4, který zní:

"(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají, u stravovacích a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob i plátci, kteří tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat zejména opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb mezinárodní železniční a vodní přepravy osob a stravovacích služeb mezinárodní letecké přepravy osob.".

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

80. V § 47 se v nově označeném odstavci 5 slova "odstavce 3" nahrazují slovy "odstavce 3 a 4".

81. V § 47 nově označený odstavec 7 zní:

"(7) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována.".

82. V § 47 nově označený odstavec 8 zní:

"(8) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle odst. 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 7.".

83. 53a včetně nadpisu zní: