Ustanovení tohoto zákona se použije jen pokud
mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána, nestanoví jinak."
84. Z přílohy č. 1 se vypouští
tato položka:
"27 Nerostná paliva, minerální oleje
a výrobky jejich destilace; živičné
látky; minerální vosky mimo:
27060000- Černouhelný, hnědouhelný
nebo rašelinový dehet a ostatní minerální
dehty, též dehydratované, částečně
destilované, včetně rekonstituovaných
dehtů
2707 - Oleje a ostatní produkty destilace vysokotepelných
černouhelných dehtů; podobné produkty,
ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje
nad hmotností nearomatických složek
2708 - Smola a smolný koks z černouhelného
dehtu nebo z jiných minerálních dehtů
270900 - Minerální oleje a oleje ze živičných
nerostů, surové
271000 - Minerální oleje a oleje ze živičných
nerostů, jiné než surové; přípravky
jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující
nejméně 70 % hmotnosti nebo více minerálních
olejů nebo olejů ze živičných
nerostů, jsou-li tyto podstatnou složkou těchto
přípravků
2712 - Vazelina, parafin, mikrokrystalický (ropný)
vosk, parafinový gáč, ozokerit, montanní
vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální
vosky a podobné výrobky, získané synteticky
nebo jiným způsobem též barvené
2713 - Petrolejový koks, petrolejová živice
a jiné zbytky minerálních olejů nebo
olejů ze živičných nerostů
2714 - Přírodní živice (bitumen) a
přírodní asfalt; živičné
břidlice a živičné písky; faltity
a asfaltové horniny
27150000- Živičné směsi na bázi
přírodního asfaltu nebo přírodní
živice, petrolejové (naftové) živice,
zemního dehtu nebo smoly ze zemního dehtu (např.asfaltový
tmel, ředěné a podobné výrobky)".
1. Nárok na odpočet daně podle § 19
odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty nelze
uplatnit u zdanitelných plnění, která
se uskutečnila do 31. 12. 1995.
2. Plátci s měsíčním zdaňovacím
obdobím, kteří byli zaregistrováni
před účinností zákona, se stávají
od 1.1.1998 plátci se čtvrtletním zdaňovacím
obdobím, pokud jejich obrat za předchozí
kalendářní rok nepřesáhl 2
000 000 Kč. Při této změně
zdaňovacího období postupuje plátce
podle § 36 odst. 5 zákona o dani z přidané
hodnoty.
3. Pro uplatnění daně za období před
účinností tohoto zákona platí
dosavadní předpisy.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
České republiky vyhlásil úplné
znění zákona České národní
rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona
č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona
č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb. a
zákona č. 133/1995 Sb. jak vyplývá
ze změn a doplnění provedených tímto
zákonem.
I. Obecná část
Hlavním cílem navrhované novely je provést
změny, které by měly odstranit některé
dílčí odlišnosti uplatňování
daně z přidané hodnoty oproti směrnicím,
doporučením nebo obvyklé praxi v zemích
Evropské unie a přispět ke sblížení
daňového práva České republiky
se zeměmi Evropské unie. Dále jsou řešeny
některé legislativní problémy, které
nevyplývají z požadavků Evropské
unie, ale nejsou s jejími doporučeními v
rozporu. Nejedná se o zásadní systémové
změny, pouze o změny některých dílčích
mechanismů při uplatňování
DPH.
Nejzásadnější navrhovanou změnou
z hlediska cenových a rozpočtových dopadů
je převedení paliv a energie ze snížené
sazby daně do sazby základní.
Na základě četných připomínek
se upravují podmínky pro uplatňování
daně u finančních činností.
Upravuje se hranice pro vznik finanční instituce,
která byla pro velké podniky poměrně
nízká, a proto se řada z nich stala finančními
institucemi zejména z důvodů prodeje cenných
papírů. Při převodu cenných
papírů se navrhuje vypustit povinnost zkracovat
v návaznosti na tento převod nárok na odpočet
daně.
V souladu s obvyklou praxí v zemích Evropské
unie se navrhuje umožnit vracení daně zahraničním
právnickým osobám u vybraného zboží
a služeb na základě reciprocity a za podmínek
stanovených v zákoně. Na základě
připomínek Ministerstva zahraničních
věcí se upřesňují podmínky
pro vracení daně diplomatům a dalším
osobám, které požívají výsad
a imunit podle mezinárodních smluv.
Vedle těchto nejvýznamnějších
změn jsou novelou upraveny některé legislativní
nepřesnosti a formulace, které mohou vést
k nejednoznačným výkladům. Uvedené
změny jsou stručně zdůvodněny
v dalším textu.
Uplatnění základní sazby u paliv a
energie by mělo přinést zvýšení
příjmů státního rozpočtu
v roce 1998 o cca 6,5 mld. Kč. Možnost vracení
daně zahraničním právnickým
osobám by měla znamenat snížení
příjmů státního rozpočtu
v roce 1998 o cca 0,5 mld. Kč. Další dílčí
věcné a legislativně technické změny
by neměly mít výraznější
vliv na příjmy státního rozpočtu.
II. K jednotlivým bodům
K čl. I
K bodům 1 až 3
Zjednodušuje se definice zdanitelných plnění
ve vazbě na směrnici Evropské unie. Co není
dodáním zboží nebo převodem nemovitostí,
je poskytnutím služeb. Pod pojmem poskytnutí
služeb jsou zahrnuta všechna zdanitelná plnění,
která nejsou dodáním zboží nebo
převodem nemovitostí, tedy poskytnutí služeb
zahrnuje i převod práv, užití práv,
poskytování práva využití věci
včetně pronájmu atd..
K bodu 4
Ve vazbě na změny v § 43 a 44 se doplňuje
zmocnění pro celní orgány provádět
správu daně i v dalších případech,
vymezených ve výše uvedených paragrafech,
nad rámec celního zákona.
K bodu 5
Ve vazbě na změnu v § 15 zákona, která
se týká služeb cestovního ruchu, se
stanoví, že doklad o použití je možno
vystavit i v jiných než dosud stanovených případech,
např. při změně ceny v souvislosti
s kompletací služeb cestovního ruchu.
K bodu 6
Ve vazbě na další změny v zákoně
se doplňuje definice zásilkového prodeje,
dovozu zboží a vývozu zboží a hlavní
činnosti subjektů, které nejsou založeny
nebo zřízeny za účelem podnikání.
K bodu 7
V návaznosti na změnu devizového zákona
se mění kurz pro přepočet cizí
měny na českou.
K bodu 8
Jedná se o opravu legislativní nepřesnosti.
K bodu 9
Jedná se o legislativní upřesnění.
Slovo nakoupený nebo vložený majetek se nahrazuje
slovem pořízený majetek, který zahrnuje
obě možnosti nabytí majetku.
K bodu 10
Doplňuje se ustanovení, které řeší
postup v případě úmrtí plátce,
který dosud v zákoně chyběl. Pokud
dojde ke zrušení registrace z důvodu úmrtí
plátce, jeho právní nástupce je povinen
provést dodanění podle odstavce 5.Pokud právní
nástupce v živnosti pokračuje, nevzniká
mu povinnost odvést daň, která je vázána
na zrušení registrace. Stejný postup se uplatní
i v případě úmrtí plátce,
který provozoval zemědělskou výrobu
nebo podnikal na základě jiného než
živnostenského oprávnění.
K bodu 11
Legislativně se upřesňují podmínky,
za kterých je možno uplatňovat nárok
na odpočet daně při nové registraci
plátců daně. Obdobně jako v bodě
11 se pojem nakoupený nebo vložený majetek
nahrazuje pojmem pořízený majetek, který
zahrnuje obě možnosti nabytí majetku.
K bodu 12
Legislativně se upravuje text, vypouští se
část odstavce, která je duplicitní
s odstavcem 5.
K bodu 13
Zjednodušuje se ustanovení vymezující
osoby mající zvláštní vztah k
plátci. V novém vymezení se vychází
z úpravy, která platí pro daň z příjmů,
z důvodů sjednocení přístupu
k vymezení těchto osob v obou daňových
zákonech.
K bodu 14
Z důvodu legislativního upřesnění
se nahrazuje pojem "naturální" ve vazbě
na obvyklou legislativní úpravu.
K bodu 15
V návaznosti na vypuštění § 2 odst.2
a doplnění § 35a se stanoví, že
činnosti prováděné v rámci
jejich hlavní činnosti neziskovými subjekty
jsou zdanitelným plněním. V návaznosti
na toto vymezení se u těchto činností
uplatní osvobození od daně podle § 35a.
K bodům 16 a 17
Do § 7 se doplňují odstavce 3, 4 a 5. Odstavce
3 a 4 nahrazují po legislativním upřesnění
dosavadní § 2 odst. 3. V odstavci 3 se vymezuje, kdy
se považuje vklad do společnosti v nepeněžité
podobě za zdanitelné plnění. V odstavci
4 je stanoveno, kdy se vydání vypořádacího
podílu nebo likvidačního zůstatku
v nepeněžité podobě považuje za
zdanitelné plnění. V odstavci 5 se souhrnně
vymezuje, jaká plnění se pro účely
zákona nepovažují za zdanitelná. Dosud
byla plnění, která nejsou považována
za zdanitelná, vymezena nepřehledně a legislativně
nejednotně na několika místech v zákoně.
Nově se doplňuje, že pronájem nemovitosti,
který není v obchodním majetku podnikatele,
se také nepovažuje za zdanitelné plnění.
K bodu 18
Legislativně se upřesňuje vymezení
pojmu ve vazbě na účetnictví.
K bodu 19
V návaznosti na vymezení pojmu "zásilkový
prodej" se legislativně upřesňuje znění
písmene c).
K bodu 20
Legislativně se upřesňuje v návaznosti
na § 9 odst. 3, že toto písmeno se vztahuje i
na dílčí plnění podle smlouvy
o dílo. Dále se vypouští text z písmene
f) protože věcně patří do písmene
i).
K bodu 21
V novém znění písmene i) se stanoví,
že v případě převodu nebo využití
práv se váže den uskutečnění
zdanitelného plnění na den uvedený
ve smlouvě, což umožňuje stejný
přístup jako u dílčích plnění
podle § 9 odst. 3.
K bodu 22
Důvodem pro navrhovanou změnu je umožnit stanovení
data uskutečnění zdanitelného plnění
u dílčích plnění podle smlouvy
o dílo jak podle § 9 odst. 3, tak případně
i podle § 9 odst. 1 písm. f). Dosavadní úprava,
která neúnosně zatěžuje zejména
administrativu u stavebních firem, umožňovala
pouze postup podle § 9 odst. 1 písm. f).
K bodům 23 a 24
Podle nově navrhované úpravy § 46 a
§ 47 má plátce možnost vystavit daňový
doklad, případně doklad o použití
při přefakturaci těchto osvobozených
plnění. Ve vazbě na tuto úpravu je
provedena úprava předepsaných náležitostí
běžného daňového dokladu a dokladu
o použití.
K bodu 25
Upřesňuje se, že zjednodušený daňový
doklad je možno za stanovených podmínek vystavit
i v případě placení prostřednictvím
platební karty nebo šekem. Na základě
připomínek se vypouští povinnost doplňovat
zjednodušené daňové doklady obchodním
jménem odběratele, která jej administrativně
zatěžuje a na správné stanovení
jeho daňové povinnosti nemá přímý
vliv.
K bodu 26
Legislativně se upřesňuj z důvodů
lepší přehlednosti a srozumitelnosti stávající
text, který se týká vydávání
dokladů v případě kompletace služeb
cestovního ruchu.
K bodu 27
Jedná se o legislativní úpravu v souladu
se zněním devizového zákona.
K bodu 28
Do nového znění § 14 odst. 14 se přesouvá
část § 19 odst. 7, který se týká
základu daně při prodeji osobních
automobilů, neboť sem věcně přísluší
a doplňuje se obdobné ustanovení, které
se týká prodeje osobních automobilů
pořízených formou finančního
leasingu a od neplátců daně. Z důvodu
lepší přehlednosti se text rozčleňuje
do tří písmen.
K bodu 29
Jedná se o opravu legislativní nepřesnosti.
K bodu 30
Legislativně se upřesňuje postup plátce
při opravě základu daně v návaznosti
na specifický způsob stanovení základu
daně u zprostředkování služeb
cestovního ruchu podle § 14 odst. 16. V případě
služeb cestovního ruchu je obvykle zdanitelné
plnění uskutečněno dnem zaplacení
zájezdu jeho účastníkem,přičemž
v tento okamžik cestovní kancelář nemůže
znát výši své přirážky,
která je základem daně. Proto se doplňuje
specifický přístup, který platí
pro cestovní kanceláře v návaznosti
na změnu cen za jednotlivé služby poskytované
v rámci celkové ceny zájezdu.
K bodu 31
Doplňuje se zaokrouhlování daně na
opravném daňovém dokladu stejným způsobem,
který platí pro běžné daňové
doklady.
K bodu 32
Doplňuje se lhůta, ve které je možno
vystavit opravný daňový doklad, a to ve vazbě
na § 19 odst. 2.
K bodu 33
Vzhledem k tomu, že tepelná energie je pro účely
DPH chápána jako zboží a přitom
nemá přiřazen kód celního sazebníku,
doplňuje se vazba zařazení do podpoložky
celního sazebníku podle nosiče tepelné
energie.
K bodu 34
Vzhledem k tomu, že podle navrhované úpravy
§ 2 jsou převody a využití práv
považovány za poskytování služeb,
vypouštějí se z § 16 odst. 6. Při
stanovení sazeb daně u převodu a využití
práv se bude vycházet z § 16 odst. 4, který
se týká sazeb daně u služeb.
K bodu 35
Toto ustanovení se vypouští, v zhledem k tomu,
že možné způsoby přepočtu
cizí měny vyplývají z účetních
předpisů a v zákoně o DPH jsou tedy
nadbytečné.
K bodu 36
Jedná se o legislativní úpravu v návaznosti
na úpravu § 2 a § 7 odst. 5. Upřesňuje
se nárok na odpočet daně ve vazbě
na plnění, která nejsou zdanitelná,
ale přitom se jedná o podnikatelskou činnost
plátce (např. podnikání v zahraničí,
některé finanční činnosti apod.).
K bodu 37
Upřesňují se podmínky a prodlužuje se lhůta pro uplatnění nároku na odpočet v návaznosti na zákon o správě daní a poplatků. Pokud doklad neobsahuje všechny předepsané náležitosti podle §12, má plátce možnost prokázat podle § 31 zákona o správě daní a poplatků oprávněnost svého odpočtu.
K bodu 38
Legislativně se v novém odstavci 7 upravuje vyloučení
odpočtu daně u pohonných hmot spotřebovaných
pro osobní potřebu plátce. Dosavadní
odstavec 7 se přesouvá do § 14 odst. 14, protože
se netýkal odpočtu daně, ale stanovení
základu daně. V novém odstavci 8 se stanoví
zákaz odpočtu u přijatých zdanitelných
plnění v souvislosti s pronájmy nemovitostí,
které nejsou považovány za zdanitelná
plnění. Dosavadní odstavec 8 je nahrazen
nově doplněným § 7 odst. 5 písm.
i).
K bodu 39
Jedná se o legislativní úpravu v návaznosti
na nový § 35a. Další úprava se
týká stanovení hodnot koeficientu pro případy,
kdy jeho vypočtená hodnota není v intervalu
0 až 1.
K bodu 40
Ve vazbě na úpravu § 28 a na základě
četných připomínek se doplňuje
výjimka platná pro převod cenných
papírů, podle kterého cena bez daně
při tomto převodu se nebude uvádět
do jmenovatele koeficientu, kterým se zkracuje nárok
na odpočet daně. Tato změna by měla
odstranit potíže, které vznikly některým
plátcům v souvislostí s tím, že
se stali finanční institucí z důvodu
prodeje cenných papírů na kapitálovém
trhu.
K bodu 41
V návaznosti na změnu přístupu k plněním
v hlavní činnosti u neziskových organizací,
která jsou podle navrhované změny v §
25 a § 35a považována za osvobozená plnění
se upravuje odstavec 3, ze kterého se vypouštějí
tržby z hlavní činnosti, protože jejich
zahrnutí do jmenovatele koeficientu vyplývá
z § 20 odst. 1 a doplňují se členské
příspěvky.
K bodu 42
Jedná se o legislativní úpravu matematického
výpočtu ročního koeficientu. Prodlužuje
se období, za které se provádí vypořádání
nároku na odpočet při zrušení
registrace a to i za zdaňovací období roku
minulého. Důvodem úpravy je zabránit
spekulacím při rušení registrace.
K bodu 43
Jedná se o legislativní úpravu, která
by měla upřesnit postup při opravě
vypořádání nároku na odpočet
daně, u plátců, kteří zkracují
nárok na odpočet daně. Upřesňuje
se zdaňovací období, ke kterému se
provede oprava vypořádání daně
při předložení dodatečného
daňového přiznání. Na toto
období navazuje datum od kterého bude vyměřeno
penále vztahující se k tomuto vypořádání
daně.
K bodu 44
Do zákona se doplňuje jako osvobozené plnění
činnosti prováděné neziskovými
subjekty v rámci hlavní činnosti. Toto vymezení
je v souladu se směrnicemi EU. Nahrazuje současné
legislativně nepřesné vymezení plnění,
která nejsou u těchto subjektů považována
za zdanitelná, v návaznosti na daň z příjmů.
K bodům 45 a 46
Na základě připomínek se pojem "investování
do cenných papírů" nahrazuje pojmem
"převod cenných papírů",
který je přesnější. Ve vazbě
na převod cenných papírů je provedena
úprava v § 20, podle které nemusí být
zkracován nárok na odpočet daně. Jako
finanční činnost s případnou
povinností zkracovat nárok na odpočet daně
zůstává zachováno obchodování
s cennými papíry podle zákona o cenných
papírech.
K bodu 47
Ve vazbě na zákon o cenných papírech
se při vymezení finančních institucí
nahrazuje pojem "makléři" přesnějším
pojmem "obchodníci s cennými papíry".
K bodu 48
Na základě připomínek se upravují
podmínky pro vznik finanční instituce. Absolutní
částka, která byla při praktické
aplikaci zejména pro velké firmy nízká,
se vypouští. Dosavadní procentní vymezení
se zvyšuje na 20 % podílu příjmů
nebo výnosů za finanční činnosti
na celkových příjmech nebo výnosech.
Tímto opatřením se bude ustanovení
§ 28 odst. 5 dotýkat menšího počtu
daňových subjektů.
K bodu 49
Z důvodu legislativního upřesnění
se dodání lidské krve, orgánů
a mateřského mléka přesunuje do osvobozených
plnění, kam věcně přísluší,
místo dosavadního zařazení mezi plnění,
která nejsou zdanitelná. Na základě
připomínek se do osvobozených plnění
zařazují dodávky stomatologických
výrobků stomatologickými laboratořemi,
které dosud podléhaly dani.
K bodu 50
V návaznosti na úpravu § 25 se mezi osvobozená
plnění zařazují plnění
v rámci hlavní činnosti prováděná
neziskovými subjekty a členské příspěvky
vybírané těmito subjekty. Tyto činnosti
byly dosud podle § 2 odst. 2 zákona považovány
za plnění, která nejsou zdanitelná.
Změna se provádí z důvodu upřesnění
legislativy se směrnicí EU a z důvodů
jednodušší praktické aplikace ve vazbě
na zkracování nároku na odpočet daně
podle § 20 zákona. I nadále zůstávají
zachovány výjimky pro prodej vymezených výrobků,
který je prováděn Státním fondem
tržní regulace a Správou státních
hmotných rezerv. Prodej vymezených výrobků
je považován za plnění podléhající
dani z důvodů možnosti uplatňování
nároku na odpočet daně u plátců,
kteří od těchto subjektů nakupují.
K bodu 51
Doplňuje se hranice , která omezuje možnost
zvolení měsíčního zdaňovací
období pro plátce, kteří mají
obrat nižší než je povinný obrat
pro registraci. Se stanovením hranice se sníží
počet podávaných měsíčních
přiznání, protože značný
počet dobrovolných plátců má
měsíční zdaňovací období.
K bodům 52 a 53
Z důvodů přehlednosti zákona se spojují
původní § 37 splatnost daně a §
38 podání přiznání do jednoho
paragrafu.
K bodu 54
Lhůta pro podání dodatečného
daňového přiznání v případech,
kdy plátce snižuje daňovou povinnost, se stanovuje
v souladu s lhůtou pro nárok na uplatnění
odpočtu a přístupem uplatňovaným
po novelizaci zákona o správě daní
a poplatků.
K bodu 55
Ustanovení se z důvodu zvýšení
srozumitelnosti upřesňuje. V případě
opravy uskutečněných zdanitelných
plnění roku již vypořádaného
je plátce povinen také provést opravu vypořádání
a obě provedené opravy předložit v jednom
dodatečném daňovém přiznání.
Z ustanovení vyplývá, že se při
opravě nároku na odpočet za opravované
zdaňovací období použije nově
vypočtený roční koeficient. Upřesňuje
se vyměření opravy vypořádání
daně.
K bodu 56
Změnou ustanovení se umožňuje správci
zrušit registraci i plátci ze zákona, který
přestal uskutečňovat zdanitelná plnění
bez udání důvodů a neplní své
povinnosti stanovené zákonem.
K bodu 57
Do zákona se doplňuje způsob vypočtení
sankce za dřívější čerpání
nároku na odpočet nebo pozdější
přiznání daně bez vazby na způsob
výpočtu penále podle zákona o správě
daní a poplatků, který je pro tento specifický
případ nevhodný.
K bodu 58
V souladu s celním zákonem se upravuje povinnost
uplatnění daně na režimy, ve kterých
vzniká celní dluh. Rozšiřuje se pravomoc
orgánů celní správy při vyměřování
a výběru daně nad rámec celního
zákona.
K bodu 59
Povinnost vyměření daně se rozšiřuje
i na případy, kdy dojde ke vzniku celního
dluhu nezákonným jednáním dovozce.
K bodu 60
Upravuje se nárok na odpočet daně při
dovozu zboží pouze podle části IV zákona,
v souladu s povinností uplatnění daně
při dovozu. Uplatňuje se přitom obdobný
přístup, který je stanoven v § 19. Nově
je upřesněn nárok na odpočet daně
u režimu dočasného použití, z důvodu
rozlišení dokladů používaných
podle celních předpisů na propuštění
zboží. Subsidiarita § 19 a § 20 zákona
zůstává při uplatňování
nároku na odpočet daně u dovezených
osobních vozidel.
K bodu 61
V souladu s celními předpisy se přesněji
vymezuje pojem daňového dokladu při dovozu
zboží a daňového dokladu u českého
zboží vráceného zpět do tuzemska
ze svobodného celního skladu nebo pásma.
K bodu 62
Omezuje se přiznání osvobození od
daně v případech, kdy podle celního
zákona je možno přiznat osvobození od
cla i novému vlastníku zboží. Rozšiřuje
se přiznání osvobození od daně
u lidské krve, lidských orgánů a mateřského
mléka ve stejném rozsahu jako při tuzemském
plnění.
K bodu 63
V souladu s celním zákonem a prováděcí
vyhláškou k celnímu zákonu se upřesňují
používané pojmy a text se doplňuje o
kódy používané v prováděcí
vyhlášce k celnímu zákonu.
K bodu 64
V souladu s celními předpisy je nově upraveno
použití daňového dokladu, v návaznosti
na § 43 odst. 4.
K bodu 65
Jedná se o legislativní úpravu v návaznosti
na úpravu § 43.
K bodu 66
Nově se stanovuje základ daně u vráceného
českého zboží ze svobodného celního
skladu nebo pásma, kde prošlo zušlechťovatelskými
operacemi.