Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Rada Českého rozhlasu končí své pětileté funkční období. Zvolena byla Českou národní radou v lednu 1992 ve složení: Hana Bělohradská, Mgr. Helena Klímová, Dr. Květoslava Neradová, Jaroslav Pochmon, Dr. Jindřich Pokorný, Dr. Nelly Rasmussenová, Pavel Scheufler, Ing. Jana Slánská, Dr. Zdeněk Susa. Členové Rady převzali své dekrety 14. února 1992. Stalo se to v souladu se zákonem ČNR č. 484/1991 Sb. "O Českém rozhlasu", jímž vznikl Český rozhlas (ČRo) jako veřejnoprávní medium.

Rada nejprve v souladu se zákonem vytvořila vlastní jednací řád a zvolila generálního ředitele. Stal se jím JUDr. Jiří Mejstřík. Stejně jako se nově konstituoval Český rozhlas, také Rada musela postupně hledat a upřesňovat své úkoly - zákonem pouze naznačené. Rok 1992 byl proto pro Rozhlas i Radu nejen rokem zrodu, ale i rokem hledání a zápasu s nově se objevenými problémy. Mezi nimi dominovaly zejména problémy s delimitací Českého rozhlasu z Československého rozhlasu, který sídlil do konce roku 1992 v téže budově a s nímž ČRo sdílel některá zařízení a služby. Obecně lze říci, že v prvním roce činnosti Rady. v roce 1992, se jednalo o základní transformaci státního média do podoby veřejnoprávní instituce, o zrušení systému hlavních redakcí a zavedení systému okruhového. V roce 1993 se hlavní pozornost soustředila na personální naplnění této myšlenky a zprůhlednění celého procesu řízení. Rok 1993 byl tedy pro Český rozhlas rokem zlomovým. Zanikla federace a s ní i federální Československý rozhlas. Zákon ČNR č.36/1993 Sb. "O některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání" na to reagoval, doplnil zákon č. 484/1991 Sb. a určil, které nemovitosti z majetku Československého rozhlasu připadnou ČRo. V březnu 1993 resignoval na svou funkci dosavadní generální ředitel ČRo Dr. J. Mejstřík. Rada vypsala výběrové řízení na funkci generálního ředitele, z 35 uchazečů vybrala Mgr. Vlastimila Ježka a jmenovala ho generálním ředitelem k 1. 7. 1993. Teprve nástupem nového generálního ředitele bylo možno zahájit skutečnou reorganizaci ČRo, která byla od počátku nezbytná avšak delimitační problémy v prvním roce a absence generálního ředitele v polovině druhého roku ji znesnadňovaly.

Od počátku roku 1993 také vykrystalizovaly tři hlavní problémy, s nimiž se pak ČRo spolu Radou musel opakovaně zabývat:

Problematika vysílacích sítí

Problematika koncesionářských poplatků

Problematika rozhlasového střediska Pankrác.

V roce 1993 Rada na doporučení generálního ředitele zřídila regionální studia v Praze a v Olomouci. V témže roce rezignoval na členství v Radě Jaroslav Pochmon a Poslanecká sněmovna zvolila na jeho místo Vladimíra Poštulku. Do roku 1994 vstoupil ČRo se všemi základními organizačními a programovými dokumenty i jako jsou Statut, Hlavní programové zásady, Organizační a pracovní řád.

V roce 1994 byla dokončena příprava reformy vnitřního ekonomického systému ČRo a dobíhalo řešení personálních otázek. Došlo i k podstatnému snížení počtu pracovníků; k 1. 7. 1993 měl ČRo 2500 zaměstnanců, k 1. 1. 1995 1700 zaměstnanců (k 31. 12. 1996 1575). Problémy s vysílacími sítěmi se do určité míry vyhrotily v roce 1994, kdy v polovině roku ztratil ČRo středovlnnou síť pro ČRo 1 - Radiožurnál a kdy stanice ČRo 2 - Praha citelně postrádala možnost vysílat (v denních hodinách) na VKV. Úspěchem roku 1994 byl naopak Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, i když s platností posunutou na 1. 4. 1995. Za pozitivní považovala Rada rozhodnutí o prodeji rozhlasového střediska Pankrác a o využití získaných prostředků k rekonstrukci stávajících budov a jejich vybavení. V průběhu roku 1994 jmenovala Rada na návrh generálního ředitele nové ředitele regionálních studií ČRo v Ostravě, v Českých Budějovicích a v Brně. Výběrových řízení se obvykle účastnil alespoň jeden člen Rady. V říjnu 1994 rezignovala na práci v Radě Mgr. Helena Klímová.

V únoru 1995 zvolila Poslanecká sněmovna na uprázdněné místo v Radě Václavu Veselou. V roce 1995 vstoupil v platnost Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a v důsledku úspěšné kampaně proti neplatičům se podařilo výrazně zvýšit příjmy ČRo. Dosáhlo se stability v oblasti vysílacích sítí. Vznikl okruh ČRo 6 - ve světovém měřítku unikátní zpravodajská a zejména publicistická stanice, která spojuje české vysílání několika zahraničních stanic s vysíláním bývalé české redakce Radia Svobodná Evropa. V souladu se zákonem č. 36/1993 Sb. se Rada opakovaně jako už od roku 1993 - zabývala projednáváním návrhů smluv o pronájmech i o prodejích nemovitostí ČRo.

Rok 1995 mohla Rada považovat z hlediska organizačního a ekonomického za úspěšný. To umožnilo Radě více se věnovat programu ČRo. V této oblasti Rada sledovala řadu kvalitních pořadů, ale upozorňovala i na určité problémy a projevovala nespokojenost s jejich pomalým řešením. Například již v roce 1994 měla Rada některé výhrady k odpolednímu vysílání stanice Praha, které se opakovaly i v následujícím roce 1995 a zčásti i v roce 1996.

Do roku 1996 přešel ČRo organizačně stabilizován. Projevily se však ekonomické problémy, protože dosud nebyla vyřešena valorizace rozhlasových poplatků s inflací a Rozhlas ztratil rozhodnutím Poslanecké sněmovny podstatnou část svého vedlejšího zdroje - poplatků za reklamy. Nepodařilo se také dokončit prodej rozhlasového střediska Pankrác. Pokračovaly i určité programové problémy ČRo zejména ve studiích ČRo. Problematiku vysílacích sítí se - díky jejich racionalizaci a pomoci Stálé komise pro sdělovací pro středky Poslanecké sněmovny i Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ČR - daří postupnů řešit. Denní vysílání ČRo 2 se tak již v některých oblastech vrací na VKV.

Rada ČRo končí své funkční období ve složení: Hana Bělohradská, PhDr. Květoslava Neradová, JuDr. Jindřich Pokorný, Vladimír Poštulka, PhDr. Nelly Rasmussenová, Pavel Scheufler, Ing. Jana Slánská, MUDr. Zdeněk Susa, Václava Veselá. Předsedou Rady byl opakovaně volen Dr. Zdeněk Susa, místopředsedy Dr. Květoslava Neradová a Pavel Scheufler.

Příští Rada Českého rozhlasu, která bude zvolena Poslaneckou sněmovnou v únoru 1997, nalezne Český rozhlas jako moderní veřejnoprávní medium, které je organizačně stabilizované a zachovává si dominantní postavení v rozhlasovém vysílání v České republice. Jako médium, na němž posluchači oceňují zejména serióznost, objektivitu, nestrannost a pružnost v prezentaci informací a vyváženost a kvalitu programu vůbec. Je naděje, že po dořešení problematiky rozhlasových poplatků a dořešení prodeje RS Pankrác bude ČRo plně stabilizován i po stránce ekonomické na řadu dalších let. Zejména otázka příjmů Českého rozhlasu je však z větší části v rukou Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky.

Ve stabilizované situaci bude mít příští Rada Českého rozhlasu svou roli poněkud snazší. Hlavní její starostí bude sledovat kvalitu programu, a to nejen na celoplošných okruzích, ale i ve studiích ČRo v regionech. Při pocitu spoluodpovědnosti za mediální politiku by tedy Rada Českého rozhlasu měla - vedle otázek ekonomických - trvale dbát na plnění stěžejních programových úkolů spočívajících ve službě rozhlasu veřejnosti, respektive trvalé naplňování zákona o Českém rozhlasu.

1. Rok 1996 v činnosti veřejnoprávního rozhlasu

Jestliže v roce 1995 se ještě sledovalo prověřování ekonomické reformy, v roce 1996 byla hlavní pozornost soustředěna především na zkvalitňování programu a rozšíření vysílání veřejnoprávního rozhlasu. Rada ČRo tak považovala rok 1996 za rok dotvoření programových změn a optimalizace programového schématu a současně za počátek investičních přestaveb nemovitostí, které by měly ovlivnit vysílání ČRo na přelomu tisíciletí.

1. Kontrola hlavních úkolů - celkové zhodnocení

V závěru Zprávy Rady o činnosti ČRo za rok 1995 byl obsažen výčet úkolů, které Rada pokládala za nutné řešit v roce 1). Pro přehlednost, jasnost a srozumitelnost předkládá Rada v úvodu přehled uvedených úkolů spolu s krátkým komentářem, event. také odkazem na příslušné části nebo přílohy této výroční zprávy.

Ve Zprávě za rok 1995 byly uvedeny následující úkoly a podněty ke zkvalitnění činnosti ČRo:

1) uskutečnit prodej RS Pankrác.

- přešlo jako základní úkol vedení ČRo do roku 1997

2) začít realizovat plánované investice

- dostavba a rekonstrukce je kompletně projektově i dokumentačně připravena, zahájení prací je však závislé na úspěšném prodeji RS Pankrác

3) udržet dominanci ČRo mezi rozhlasovými subjekty v České republice

ČRo si také v roce 1996 udržel své dominantní postavení v poslechovosti a se čtyřmi celoplošnými a osmi regionálními stanicemi byl nejposlouchanější rozhlasovou sítí v České republice.

4) dořešit skladbu programů Studií ČRo v regionech

- s výjimkou studií v Ostravě a Ústí nad Labem se podařilo (včetně studia v Hradci Králové) stabilizovat programovou skladbu; každé ze studií Českého rozhlasu sleduje denně 5 - 12 % obyvatel regionu (v tomto smyslu jsou nejúspěšnější studia ČRo Plzeň a České Budějovice)

5) stabilizovat situaci Studií ČRo

- situace ve Studiích ČRo je stabilizovaná také v personálních a organizačních otázkách; předpokládá se však, že k personálním změnám zřejmě dojde v Ostravě a Ústí nad Labem, pokud tamní managementy rychle nenajdou řešení na dlouhotrvající a setrvalý odliv posluchačů ve svých regionech

6) usilovat o vytvoření okruhu ČRo 4 - programu pro mladé posluchače

- úkol nebylo a nebude možné splnit; v České republice neexistuje volná sada použitelných frekvencí - další pokračování v projektu umožní až zavedení nových způsobů šíření rozhlasového signálu

7) pokračovat ve spolupráci s Českou televizí

- trvale se zlepšuje; Rada doporučuje pokračovat ve spolupráci s ČT nejen na poli programovém, ale i tam, kde je společný zájem ekonomický

8) vzhledem k celospolečenské situaci věnovat zvýšenou pozornost vysílání pro romskou národnostní menšinu

- tento úkol trvá: zejména pro studio Ústí nad Labem

9) dosáhnout takové optimalizace frekvencí ČRo, po které by mohl být šířen program ČRo 2 i v denních hodinách (6-18 hod.) prostřednictvím (byť nedokonalé) sítě VKV

- podařilo se zčásti splnit; projekt bude ukončen do 31. 12. 1997

10) pokusit se zefektivnit vybírání rozhlasových poplatků a vyvíjet tlak na takovou formu návrhu zákona o rozhlasových a televizních koncesionářských poplatcích, kterou by se jejich výše automaticky upravovala o státem uznanou inflaci a řešila možnost kontroly neplatičů rozhlasových poplatků - úkol trvá; o konečném řešení však rozhodují poslanci a senátoři Parlamentu České republiky.

Uvedený přehled svědčí o tom, že podstatné úkoly (s výjimkou realizace prodeje RS Pankrác) byly pro rok 1996 vedením ČRo a podle názoru Rady (podepřeném expertízami) se zlepšil program. Rada Českého rozhlasu tudíž považuje rok 1996 v činnosti ČRo po organizační, hospodářské a programové stránce v zásadě za úspěšný.

Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření ČRo za rok 1996 je koncipována stejně jako v předešlých letech tak, aby přehledně informovala o základních otázkách práce Rady a Českého rozhlasu v roce 1996. Na rozdíl od předchozích let má však stručnější formu, neboť projednávání Zprávy Rady za rok 1995 se s ohledem na parlamentní volby uskutečnilo až na podzim a zpráva za rok 1995 již zachytila některé podstatné skutečnosti významné i pro činost v roce 1996. Detailnější pohledy zejména k programové skladbě naleznou poslanci, senátoři a široká veřejnost v Ročence Českého rozhlasu, která se připravuje souběžně s přípravou této Zprávy a která je základním informačním materiálem o všech aktivitách ČRo v uplynulém roce.

Příloze č. 5. Detailní pohledy k určité vybrané problematice budou i v ostatních přílohách, jejichž seznam je součástí Obsahu v úvodu zprávy.

2. Činnost Rady Českého rozhlasu

2.1. Základní charakteristika činnosti

Úkoly stanovené zákonem se Rada Českého rozhlasu snažila v duchu přijatého Jednacího řádu také v pátém roce svého působení zodpovědně plnit. V roce 1996 se Rada poměrně systematicky a téměř na každém zasedání věnovala především otázkám programovým. Po celý rok 1996 pracovala Rada v kompletním složení. Stejně jako v minulých letech dva členové Rady (Dr. J. Pokorný a Ing. J. Vlachová-Slánská) zastávali výrazně kritické stanovisko ke způsobu vedení ČRo a téměř ke všem projednávaným otázkám měli odlišný postoj, než většina ostatních členů Rady. Přes kritiky dvou členů Rady a s tím související vleklost některých diskusí pracovala Rada jako orgán, který zřetelnou většinou hlasů poskytoval podporu generálnímu řediteli ve všech zásadních otázkách.

Názorové střety a různý pohled na práci Rady dostaly také veřejnou publicitu. Kausou s rozsáhlejší veřejnou pozorností byla záležitost studia v Hradci Králové, projednávaná mj. rovněž na parlamentní půdě. Převážná část členů Rady se stejně jako v minulých letech neztotožňuje s formou řešení interních problémů Rady i Českého rozhlasu formou jednostranných informací ve sdělovacích prostředcích.

2.2. Zasedání Rady

V roce 1996 Rada uskutečnila 19 řádných zasedání. Na všech zasedáních byla Rada usnášeníschopná. O jednáních je veden zápis, který je, jako veřejná listina, pravidelně vyvěšován na nástěnce zpráv generálního ředitele a který je prostřednictvím počítačové sítě k dispozici i studiím ČRo v regionech. Zápis byl vždy schvalován hlasováním, zvlášť se hlasovalo o usneseních, která jsou pravidelně zasílána Stálé komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu. V roce 1996 přijala Rada celkem 45 usnesení (Příloha 2). Také v roce 1996 trvala praxe připojování připomínek k práci ČRo, případně Rady, formou příloh k zápisu. Tato forma byla mnohými členy Rady kritizována, nicméně ji umožňuje Jednací řád Rady (Příloha 1).

2.2. Zasedání Rady

V roce 1996 Rada uskutečnila 19 řádných zasedání. Na všech zasedáních byla Rada usnášeníschopná. O jednáních je veden zápis, který je, jako veřejná listina, pravidelně vyvěšován na nástěnce zpráv generálního ředitele a který je prostřednictvím počítačové sítě k dispozici i studiím ČRo v regionech. Zápis byl vždy schvalován hlasováním, zvlášť se hlasovalo o usneseních, která jsou pravidelně zasílána Stálé komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu. V roce 1996 přijala Rada celkem 45 usnesení (Příloha 2). Také v roce 1996 trvala praxe připojování připomínek k práci ČRo, případně Rady, formou příloh k zápisu. Tato forma byla mnohými členy Rady kritizována, nicméně ji umožňuje Jednací řád Rady (Příloha 1).

Na svých zasedáních přijala Rada řadu hostů, s nimiž byly projednávány zejména otázky smluv o pronájmu, případně prodeji a dále otázky programové. Pravidelným hostem většiny zasedání Rady byl generální ředitel mgr. V. Ježek (případně jeho zástupce dr. J. Havel, programový ředitel ČRo), který vždy v úvodu informoval Radu o svých jednáních a řešených úkolech za uplynulé (většinou čtrnáctidenní období) a poté odpovídal na dotazy členů Rady.

2.3. Nejvýznamnější projednávané okruhy otázek

Rozhlasové středisko Pankrác

V roce 1996 byla vyhlášena druhá obchodní soutěž, bohužel stejně neúspěšná, jako první. Na konci roku svěřil Český rozhlas prodej RS Pankrác agentuře Collies International, která do 30. 6. 1997 Český rozhlas při prodeji RS Pankrác zastupuje. Už dnes je ale jasné, že původní představy o dosažitelné prodejní ceně nebyly realistické. Rada ČRo zastává názor, že by Český rozhlas měl v roce 1997 středisko rozhodně prodat - za cenu co nejvyšší, avšak reálně dosažitelnou. V tomto smyslu zastupování ČRo agenturou Colliers International přivítala.

Problematika vysílacích sítí

Rada Českého rozhlasu trvá na naplnění práva občana a koncesionáře kvalitně slyšet všechny programy veřejnoprávního Českého rozhlasu na celém území republiky. Rada tak stále považuje za problematické denní šíření programů ČRo 2 pouze v pásmu SV. Uzavření projektu z roku 1995, po jehož dokončení bude 70 % území České republiky pokryto signálem stanice Praha v pásmu VKV do konce oku 1997, se však jeví jako zcela realistické a je jedním z úkolů pro rok 1997.

Ze zákona nyní ČRo vysílá na dvou sítích velmi krátkých vln (VKV) a na dvou středovlnných sítích (SV) program celoplošných okruhů, na VKV frekvencích programy studií ČRo a podle smlouvy s Českou republikou na krátkých vlnách zahraniční vysílání České republiky. V rámci přijatého zákona užívá Český rozhlas v současné době ještě frekvenci 270 kHz na dlouhé vlně (DV)..

Mapy, znázorňující poslechovou situaci k 1. 1. 1997, tvoří Přílohu č. 4.

Konkursy na ředitele studií ČRo, obsazení vedoucích míst

Ze zákona má Rada povinnost na návrh generálního ředitele jmenovat ředitele studií ČRo. V roce 1996 nedošlo k žádnému takové jmenování. S výjimkou ředitelů regionálních studií Rada v kompetenci generálního ředitele. O obsazování klíčových míst, prováděném v konkurzním řízení, ale i bez něho, je Rada - obvykle dodatečně - informována. Nejvýznamnějšími personálními změnami na vedoucích místech v ČRo bylo jmenování Mgr. Oldřicha Knitla do funkce šéfredaktora ČRo 3 na místo uvolněné rezignací (z důvodu nemoci) doc. Josefa Henke a jmenování nového ředitele Vysílání do zahraničí Mgr. Dušana Pálky (do té doby náměstka a zástupce ředitele VZ). Obě změny (proběhly na přelomu roku) však již avizovala předchozí Výroční zpráva. Z hlediska magementu je tedy možné rok 1996 považovat za rok téměř stoprocentní stability (totéž se podle informací Rady týká i nižších stupňů řízení v ČRo).

Situace ve Studiu Hradec Králové, jejíž prověřování naplnilo i první čtvrtletí roku 1996, informovala loňská Zpráva Rady. V současné době Rada situaci ve Studiu ČRo Hradec Králové považuje za stabilizovanou a s potěšením konstatuje, že programové výstupy tohoto studia velmi příznivě hodnotila zpráva o studiích ČRo, vypracovaná nezávislým expertem. Po stránce zpravodajství a publicistiky je program tohoto studia (ve spektru studií ČRo) považován za jeden z nejlepších.

Problematika studií ČRo

Přes svá předsevzetí navštívila Rada ČRo v roce 1996 pouze studio v Ústí nad Labem, jehož programové výstupy a ohlas nejsou v poslední době příznivě hodnoceny. Rada se na místě seznámila se složitou problematikou a specifikami studia a seznává, že programová změna je také záležitost personální. Je také zřejmé, že existuje vazba mezi poslechovostí a zprávami studia o regionu a z regionu, které právě v tomto studiu nejsou plně uspokojivé. Na druhé straně nepochybně existuje souvislost mezi ohlasem veřejnoprávního rozhlasu a specifikami regionů severních Čech a severní Moravy.

Rada bohužel musí konstatovat, že se problematice studií ČRo nevěnovala s takovým nasazením, jakou by si tato stále významnější součást vysílání ČRo zasloužila, a doporučuje nově jmenované Radě ČRo, aby této problematice věnovala v roce 1997 podstatnější pozornost (není možné přehlédnout ani skutečnost, že studia ČRo, posuzována jako celoplošná síť, tvoří celoplošnou síť ČRo s převahou nejnákladnější: náklady na provoz všech studií ČRo zhruba dvakrát převyšují síť ČRo s převahou nejnákladnější: náklady na provoz všech studií ČRo zhruba dvakrát převyšují náklady na provoz Radiožurnálu).

1.4. Stížnosti na Generálního ředitele

Rada během roku 1996 vyřizovala dvě stížnosti na generálního ředitele; jejich řešení je obsahem usnesení č. 3/96 a 7/96. Stížnost Dr. Šestákové souvisela s rozvázáním pracovního poměru a Rada důvodnost této stížnosti z právního hlediska nepotvrdila. Za nedůvodnou Rada rovněž pokládala část stížnosti členky Rady Ing. Slánské týkající se loga Českého rozhlasu. Část stížnosti týkající se administrativních problémů s neproplacením výloh souvisejících s mezinárodním sympoziem o mediální problematice však Rada shledala za oprávněnou a požádala generálního ředitele o její vyřízení.

V průběhu roku 1996 Rada obdržela také několik stížností F. Koňárka, někdejšího pracovníka ČRo, v nichž si pisatel stěžoval na vedení ČRo , Radu ČRo, vysílání a na poměry v rozhlasu. Dialog se proměnil v monolog pisatele poté, co forma stížností nabyla nepřijatelných forem.

2.5. Kontakty Rady

Rada Českého rozhlasu, resp. její zástupci, byli zváni na zasedání Stálé komise pro sdělovací vysílání.

V roce 1996 Rada obdržela celkem 187 dopisů a odeslala 73 dopisů. Dopisy posluchačů se týkaly především programových otázek, částečně i vysílacích frekvencí. Část listů Rada předala prostřednictvím generálního ředitele k vyřízení příslušným složkám Českého rozhlasu.

Členové Rady se také zúčastňovali tiskových konferencí Českého rozhlasu. K osobním kontaktům členů Rady s veřejností a pracovníky rozhlasu slouží kancelář Rady se stanovenými návštěvními hodinami. Předsednictvo Rady pracovalo v roce 1996 ve stabilizovaném složení: MUDr. Zdeněk Susa, místopředsedkyně PhDr. Květoslava Neradová a místopředseda Pavel Scheufler. Na Výročním zasedání dne 5. 2. 1996 Rada volila nové předsednictvo, resp. starému dala svou důvěru a zvolila jej i pro další období.

2.6. Rozpočet a financování Rady Českého rozhlasu

Detailnější pohled na hospodaření Rady v roce 1996 obsahuje Příloha č. 3. V otázce výdajů za expertízy je nutné uvést, že zde došlo s vedením ČRo k dohodě o racionálním využívání expertíz a vzájemné koordinaci jejich zadávání. Rada se dále domnívá, že expertízy by měly být hrazeny z rozpočtu Parlamentu, neboť nepovažuje věcně za správné, je-li rozpočet Rady, která ČRo kontroluje, součástí rozpočtu ČRo, který je Radou kontrolován.

3. Kontrola plnění programových záměrů Českého rozhlasu

3.1. Zásadní otázky

Rada Českého rozhlasu v souladu se zákonem a svým Jednacím řádem věnovala prvořadou pozornost tvorbě a šíření programů Českého rozhlasu. Své otázky obdobně jako v předchozích letech soustředila do následujících bodů:

a) Zasahuje program Českého rozhlasu žádoucím způsobem všechny skupiny obyvatel (věkové, etnické, národnostní či jiným způsobem menšinové) a činí tak vyváženě?

b) Je zpravodajství a publicistika na stanicích ČRo objektivní, vyvážené, nezávislé?

c) Nezasahují do programu Českého rozhlasu komerční vlivy nad rámec daný zákonem?

d) Nevybočují programy Českého rozhlasu z norem etických , neobsahují ani v náznaku rasistické, šovinistické tendence, pornografii?

e) Nedochází k projevům nedovolené reklamy?

f) Podporuje program ČRo vhodným způsobem vlastenectví, úctu k minulosti?

g) Splňuje ČRo v dostatečné míře svou vzdělávací a osvětovou funkci?

h) Je v ČRo vhodně pěstován a volen jazyk, nedochází k prohřeškům proti jazykové kultuře?

i) Věnuje ČRo dostatečnou pozornost popularizaci vědy oproti šíření pseudovědeckých názorů?

j) Zabývá se ČRo v dostatečné míře a vhodným způsobem otázkám prevence drogové závislosti,

k) Zabývá se ČRo v dostatečné míře stavem kriminality, působí vhodně na právní povědomí občanů?

l) Působí program ČRo vhodným způsobem na proměnu ekologického myšlení a zodpovědnosti za životní prostředí?

m) Zabývá se program ČRo vhodným způsobem také otázkami etiky podnikání?

n) Podporuje program ČRo vhodným způsobem otázky solidarity a to jak s lidmi sociálně slabými, tak s lidmi trpícími, podporuje program ČRo vhodným způsobem úctu ke stáří, k národnostním a jiným menšinám, úctu k názorové pluralitě?

Uvedený okruh otázek a jejich zodpovězení považuje dosavadní RAda Českého rozhlasu za podstatný pro hodnocení veřejnoprávního média také pro následující léta a v tomto směru jej předává budoucí Radě ČRo. Rada v průběhu roku pozorně sledovala jednotlivé okruhy svých otázek, prolínající namnoze celým vysíláním a neshledala vážnější nedostatky, což podle názoru Rady nasvědčuje zdravému klimatu ve vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Rada konstatuje, že prostřednictvím celoplošných okruhů a studií ČRo zasahuje vysílání ČRo všechny skupiny obyvatel. Nejnižší poslechovost však vykazují průzkumy u posluchačů ve věku 14-29 let; proto také Rada za jedno z řešení považovala vytvoření okruhu pro mladé posluchače ČRo 4. V otázce zpravodajství a publicistiky Rada v roce 1996 stejně jako v předchozích letech průběžně sledovala základní kritéria objektivity, vyváženosti, přesnosti a včasnosti prezentovaných zpravodajských informací a neshledala v tomto směru podstatnějších závad. Zpravodajství a publicistika vysílané ČRo jsou nezávislé a v celkové proporci i objektivní a vyvážené. ČRo ani Rada ČRo dosud nezaznamenaly žádnou žalobu či stížnost na komercializaci svého vysílání. Rada oceňuje, že ČRo nemá ve svém projevu v zásadě podbízivý charakter komerčních rádií a že podle příkladu všech evropských veřejnoprávních rozhlasů se ČRo snaží o přátelský, kontaktní projev, nikoliv však lacině podbízivého charakteru, i když jisté náběhy zde Rada zaznamenala. Podle názoru Rady by bylo také třeba dbát v některých případech na kvalitnější jazykový projev. - Otázce tzv. skryté reklamy se v ČRo věnuje zvláštní materiál generálního ředitele. V roce 1996 byl zaznamenán jeden jediný případ skryté reklamy a to ve vysílání Reginy Praha (Nešlo však o klasický případ skryté reklamy, ale o provozní chybu reklamní agentury, která stanovenou pokutu v plné výši uhradila). - Rada zvlášť oceňuje takové programy ČRo 3, které obsahují silný etický náboj. Oceňuje i pořady na dalších okruzích, které podporují úctu k odkazu minulosti, ke menšinám a názorové pluralitě. ČRo podle názoru Rady splňuje svou osvětovou vzdělávací funkci; vysílání má v zásadě výrazně pozitivní charakter.