Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha 4

1) Úvod

V průběhu roku 1994 vypracoval Český rozhlas zcela nová Pravidla ekonomického řízení. Cílem nového ekonomického systému bylo zejména zprůhlednění hospodaření jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Veškeré podstatné náklady byly dovedeny do těch útvarů, které jsou jejich nositelem. Tím se vytvořilo prostředí, v němž je každý útvar odpovědný za své ekonomické počínání a jeho výsledky.

Nový systém ekonomického řízení byl uplatněn v praxi s účinností od l.ledna 1 995. Při zavedení systému do ověřovacího provozu se projevily různé nedostatky. Na základě souhrnu poznatků, které byly zjištěny v prvním pololetí 1995, byla vypracována upravená Pravidla ekonomického řízení platná pro rok 1996. Podle takto upravených pravidel byl zpracován rozpočet na rok 1996.

Proces tvorby rozpočtu proběhl opět ve třech samostatných fázích. V první etapě byly rozděleny prvotní výnosy ČRo na rok 1996. V centrální správě byly ponechány výnosy určené k pokrytí takových nákladů, které nemohou útvary buď ovlivnit vůbec, nebo jen v malé míře. Rozúčtovávání těchto nákladů by znamenalo značné zvýšení administrativních činností bez potřebného efektu. Ostatní výnosy byly ve formě vnitropodnikové dotace rozděleny mezi jednotlivé divize ČRo.

Ve druhé etapě proběhlo uzavírání vnitropodnikových smluv, při němž si jednotlivé divize ujasnily, jaký objem zdrojů nad rámec přidělených prvotních výnosů získají od jiných útvarů, nebo kolik prostředků budou potřebovat na úhradu za vyrobené pořady nebo poskytnuté služby.

Ve třetí etapě již všechny divize znaly konečný objem prostředků, který měly pro rok 1996 k dispozici. Na základě toho zpracovaly svůj konečný rozpočet. Celkový rozpočet Českého rozhlasu na rok I 996 představoval souhrn rozpočtů jednotlivých divizí a centrálně spravovaných položek.

Rozpočet na rok 1996 byl vyrovnaný, celkové náklady byly tedy stejné jako celkové výnosy. V tomto rámci byly jednotlivým divizím stanoveny v celoročním vyjádření výnosy rovné nákladům.

2) Základní výsledek hospodaření

a) Ekonomické problémy se projevily již v prvním pololetí 1996. Podstata těchto problémů nespočívala v hospodaření uvnitř ČRo. Stav hospodaření za toto období ukázal disproporci mezi vývojem nákladů a výnosů. Zatímco externí náklady byly čerpány na 95.8% pololetního plánu, externí výnosy dosáhly pouze 91,7% pololetního předpokladu. Centrální rezerva byla zcela vyčerpána již v průběhu prvního pololetí.

Z prognózy dalšího ekonomického vývoje vyplynulo, že ČRo hrozí celoroční hospodářská ztráta ve výši cca 40,4 mil. Kč. Z toho důvodu bylo pozastaveno čerpání všech divizních rezerv, jejichž celková výše zhruba odpovídala předpokládané výši ztráty.

Po vyhodnocení vývoje ekonomiky ČRo za tři čtvrtletí se ukázalo, že disproporce mezi skutečnými náklady a výnosy stále trvá. Tento rozdíl se však v porovnání se stavem v prvním pololetí snížil. Z prognózy vývoje nákladů a výnosů za rok 1996 vyplynulo, že při volném čerpání rezerv jednotlivých divizí by se ČRo mohl dostat do ztráty ve výši cca 20 mil. Kč v důsledku nižšího naplňování výnosů zejména z rozhlasových poplatků. Tuto situaci vyřešil ČRo rozhodnutím o konečném zablokování 50% divizních rezerv.

Konečný výsledek hospodaření potvrdil správnost tohoto rozhodnutí a současně i přesnost ekonomické prognózy. Ztráta ve výši 3 712 tis. Kč představuje odchylku ve výpočtu ve výši 0,3% z celoroční rozpočtové hodnoty.

b) V průběhu roku 1996 přetrvávaly problémy při spolupráci s Českou poštou při vybírání rozhlasových poplatků. Nejhorší situace byla v prvním pololetí, kdy se dosavadní problémy prohlubovaly. Teprve ve druhém pololetí se stav poněkud zlepšil. Problémy sice trvaly nadále, nicméně v souvislosti s přechodem České pošty na centrální zpracování dat se poněkud zmírnily.

Například podle platné smlouvy je Česká pošta povinna vybírat rozhlasové poplatky od právnických osob poštovní poukázkou, inkasem z účtu poplatníka nebo fakturou. V průběhu předchozích let byly k tomuto účelu používány faktury. V závěru roku 1995 zaslala Česká pošta bez vědomí Českého rozhlasu poplatníkům namísto faktur pouze informaci, že jsou povinni platit rozhlasové poplatky ze zákona. Řada právnických osob, které byly zvyklé dostat fakturu, za této situace poplatky nezaplatila.

Mnoho poplatníků, zejména právnických osob, zaplatilo počátkem roku 1996 poplatky na delší časové období dopředu. Těmto poplatníkům však Česká pošta vrátila zpět takovou část zaplacených poplatků, která přesahovala běžné období (čtvrtletí, měsíc). Po zásahu ČRo sice od druhého čtvrtletí 1996 ČP již přeplatky nevracela, svým dřívějším počínáním však již řadu poplatníků od placení poplatků odradila.

Rozložení čerpání nákladů a tvorby výnosů do jednotlivých pololetí 1996:

Vývoj skutečných nákladů a výnosů v porovnání let 1996/1995:

Z přehledu vyplývá jednoznačný předstih meziročního růstu nákladů před nárůstem výnosů.

3) Vývoj nákladů

Podrobnou strukturu čerpání celkových nákladů uvádí příloha č.I/I, 1a), 2 a 4a.

Rozpočtované náklady na rok 1996 čerpal ČRo jako celek na 104,7%, přičemž externí náklady představovaly 106,7% ve srovnání s plánem. V porovnání se skutečným čerpáním nákladů v roce 1995 se skutečný objem nákladů zvýšil o 18,8 bodu, z toho u externích nákladů o 17,2 bodu. Tento nárůst celkových nákladů byl však vyšší než meziroční nárůst výnosů.

a) Z detailního rozboru jednotlivých nákladových položek vyplývá, že některé byly při zpracovávání rozpočtů řádově podhodnoceny (například poradenské služby, posudky, honoráře placené zprostředkovatelům) a na některé se zapomnělo zcela (například nákup externích pořadů, údržba placená France Telecom).

b) V průběhu prvního pololetí 1996 byla zahájena podrobná prověrka správnosti účtování, která pokračovala až do konce roku. Podle výsledků této prověrky byl postupně seřizován SAP R/3 a byly vydávány metodické pokyny obsahující správné postupy v jednotlivých ekonomických oblastech. Do čerpání nákladů byly promítnuty opravy minulých let, které vyplynuly z prověrky.

S použitím SAP R/3 byla prověřena správnost odepisování majetku ČRo. Po této prověrce je veškerý majetek odepisován zcela správně. Vyšší skutečné odpisy tedy souvisí s touto prověrkou, při níž byly správně nastaveny i odpisy nově pořízeného majetku.

c) Ekonomiku ČRo ovlivnilo i vypořádávání RS Pankrác, a to jak v účetní oblasti, tak ve vývoji hotovosti.

d) V jednotlivých nákladových položkách byl výrazněji překročen plán u vysílačů a mezinárodních přenosů, což znamenalo vyšší náklady o cca 16 mil. Kč. Tato skutečnost měla dva důvody. Do plánu nebylo zahrnuto 10 mil. Kč na vysílače pro ČRo 6 - RSE. Druhým důvodem bylo rozšíření provozu dosavadních vysílačů a uvedení do provozu sedmi nových vysílačů, což znamenalo zvýšení nákladů o dalších cca 6 mil. Kč.

- V pásmu VKV byly do provozu uvedeny následující vysílače:

Železná Ruda/Pancíř - pro ČRo Plzeň

Hodonín/Babí lom - pro ČRo 1, ČRo 3 a ČRo Brno

Jihlava/Strážník - pro ČRo Brno

Jeseník/město - pro ČRo Ostrava

Znojmo/Za humny - pro ČRo 1.

- V období 1. 6. až 30. 9. byl rozšířen počet provozních hodin vysílačů pro ČRo 1 v pásmu SV.

- Od 26. 10. došlo k rozšíření počtu provozních hodin vysílačů pro ČRo 6 - RSE v pásmu SV.

- Od 15. 10. se zvýšily náklady na distribuci modulace v souvislosti se zahájením šíření vysílání ČRo 2 v pásmu VKV na vysílačích Třinec a Brno.

Na překročení plánu nájemného se podílela především údržba France Telecom (cca 3 mil. Kč), která nebyla zahrnuta do plánu. Nájemné bylo dále výrazně překročeno především u Prix Bohemia, Concertina Praga, prezentačních akcí (celkem 459 tis.Kč), Divadla hudby (217 tis. Kč) a ČRo Brno (1 489 tis. Kč). Podhodnocen byl plán nákladů na poradenské služby. Těžiště těchto nákladů spočívalo v právních službách (ČRo, RS Pankrác, notářské služby), službách SAP a INIT pro SAP R/3, daňově poradenských službách, výzkumu pro ČRo 1. V této položce překročil rozpočet i OM + PR. Překročení plánovaných nákladů na energii způsobila zejména dlouhá topná sezóna. Podstatná část překročení nákladů na energii, vodné a stočné souvisela s pronájmy, zejména závodní jídelny v Praze. Tato část nákladů byla tedy pokryta výnosy vyplývajícími z přeúčtování těchto nákladů. V průběhu roku l 996 byly zvýšeny telekomunikační poplatky, a to jak u stálých plateb tak u ceny impulzů. Zvýšeny byly i ceny vodného a stočného, což se promítlo do vyššího čerpání nákladů u příslušných položek. Plán nákladů ostatních služeb byl zjevně rovněž podhodnocen. Překročení salda DPH způsobila mimo jiné i úhrada I 0 mil. Konstruktivě Branko Group za RS Pankrác. Překročení plánovaných ostatních nákladů spočívá v likvidaci materiálových zásob (4,2 mil. Kč), opravách nákladů minulých období (6,8 mil. Kč) a zůstatkových cenách prodaného HIM (9,2 mil. K). Ostatní překročení jsou vesměs důsledkem nepřesného rozpočtování.

Převážná většina divizí ČRo dodržela rozpočet snížený o polovinu útvarových rezerv. Takto omezený rozpočet překročil s předchozím souhlasem GŘ ČRo ČRo 3 - Vltava (100.3%) a ČRo Brno (105,5%). Rozpočet dále překročil ČRo Ústí n.L. (102,3%). Komentář ČRo Brno a ČRo Ústí n.L. je přiložen. Plán nákladů na Prix Bohemia neobsahoval náklady na přenosy z Poděbrad a další přímé náklady (385 tis. Kč). Plánované náklady na Concertino Praga byly překročeny o cca 1,2 mil.Kč. Toto překročení se skládá z odstupného agentuře Foibos (265 tis. Kč), brožury ke třicátému výročí festivalu (475 tis. Kč), nákladů na koprodukční smlouvu s ČT a zpracování dokumentu o festivalu (280 tis.Kč) a nákladů na letenky a ubytování (180 tis. Kč).

Z podrobné analýzy rozpočtovaných a skutečných nákladů, kterou umožnil nový systém ekonomického řízení v kombinaci s možnostmi SAP R/3, vyplývá, že přetrvávají nedostatky jak v rozpočtování jednotlivých nákladových položek, tak ve správnosti zaúčtovávání skutečných nákladů v daných položkách. Tyto chyby sice nejsou tak velké, aby ovlivnily správnost globální analýzy, je však třeba je postupně odstranit, což je úkol Ekonomického úseku.

4) Vývoj výnosů

Podrobnější rozbor výnosů uvádí příloha č. I/1, 1a), 3, 4b, 5 a 5a).

Celkový plánovaný objem výnosů na rok 1996 byl splněn na 104,3%, z toho externí výnosy na 102,3%. Z cca 81,4% se na nich podílely rozhlasové poplatky. Plánovaný příjem z rozhlasových poplatků byl splněn na 98,7%, čímž vznikl ve výnosech deficit ve výši cca 12,3 mil.Kč. Příjmy z tohoto zdroje od počátku roku postupně klesaly. V porovnání se situací v roce 1995 vzrostly výnosy z rozhlasových poplatků o 6,9%.

Plánovaných výnosů se nepodařilo dosáhnout rovněž v reklamě. Příjem z reklamního vysílání se však ve srovnání se stavem v roce 1995 snížil pouze o 7,9%, přestože povoleny rozsah reklamního vysílání se s účinností od 1. 7. 1996 snížil o 80%. Výnosy ze sponzoringu v meziročním porovnání vzrostly na 124,3% při splnění plánovaného objemu na 145,1%. Na výsledném překročení rozpočtovaných výnosů se dále podílely tržby za písničky na přání, za pronájmy a natáčení, z nájemného a za prodej HIM, a dále výnosy z bankovních úroků. Sestupnou meziroční tendenci mají výnosy z nájemného a tržby z pronájmů a natáčení.

5) Vývoj mzdových nákladů, počtu zaměstnanců, OON a honorářů

Podrobnější rozbor mzdových nákladů a počtu zaměstnanců uvádí příloha I/6, 7 a 8. Rozbor OON a honorářů uvádí příloha č. I/9, 10 a 11.

Mzdové náklady stanovené rozpočtem čerpal ČRo na 100,4%. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly tyto náklady o 12,7%. V průběhu roku 1996 měl ČRo v průměrném přepočteném vyjádření 1533 zaměstnanců. V porovnání s limitem je to o 97 zaměstnanců méně (94,1%).

Plánovaný objem mzdových nákladů sice některé divize překročily, dodržely však přitom celkový rozpočet i mzdový limit. ČRo 3 - Vltava a ČRo Ustí n.L., které překročily celkový rozpočet nákladů, dosáhly úspory mzdových nákladů včetně pojištění ve větším rozsahu než činilo celkové překročení plánovaných nákladů. ČRo Brno překročilo kromě celkových nákladů i mzdové náklady.

Průměrná mzda se ve srovnání s rokem 1995 zvýšila o 17,7%. Na tomto vývoji se kromě meziročního nárůstu mzdových nákladů podílela i úspora počtu pracovníků.

Rozpočtem stanovené OON včetně honorářů splnil ČRo jako celek na 99,4% při meziročním nárůstu na 118,7%. Ze skutečného čerpání OON ve výši 64 911 tis. Kč tvořily honoráře 60 681 tis. Kč. Jejich výše vzrostla ve srovnání se skutečností v roce 1995 o 10 115 tis. Kč, t.j. na 120%.

7) Vývoj finanční situace

Finanční situaci ČRo v roce 1996 ovlivnilo především nesplnění výnosů z rozhlasových poplatků. Na výši hotovosti měly vliv i neplánované platby ve výši cca 50 mil.Kč, které v převážné míře souvisely s RS Pankrác. Ani tyto platby však neohrozily stabilní platební schopnost ČRo. Tu zajišťovalo podstatnou měrou finanční krytí nerozděleného zisku z roku 1995.

Vývoj příjmů z rozhlasových poplatků a evidovaných rozhlasových přijímačů je obsažen v příloze II. Tato příloha uvádí čisté příjmy z rozhlasových poplatků po odečtu poplatků České poště, t.j. tok peněžní hotovosti na bankovní účet ČRo. Z celé přílohy zdroje. Klesal i počet evidovaných rozhlasových přijímačů. Nárůst příjmů z rozhlasových poplatků v roce l996 ve srovnání s rokem 1995 spočívá především v tom, že se zvýšení poplatků v roce 1995 uskutečnilo až od druhého čtvrtletí. V únoru a březnu roku 1995 se již projevil vliv kampaně na snížení neplatičů, takže meziroční nárůst již v tomto období, kdy byly v předchozím roce ještě poplatky nižší, postupně klesá. Zvýšení výnosů z poplatků v závěru roku ovlivnila upomínková akce, kterou po dohodě s ČRo provedla Česká pošta

V příloze č. III. je uveden vývoj základních ekonomických ukazatelů za období let 1994 až 1996. Zatímco vývoj v roce 1995 ve srovnání s rokem 1994 byl jednoznačně pozitivní, v roce 1996 se tento stav výrazně zhoršil. Podstatou této situace je jednak účetní ztráta v roce 1996 a vývoj pohledávek. Z analýzy vztahu závazků a pohledávek vyplývá, že zatímco ČRo hradí své závazky neprodleně, u pohledávek se situace zhoršuje. Údaje v rozvaze jsou uvedeny ve stavu k 31. 12. 1996. Obsahují tedy i pohledávky a závazky v době splatnosti příslušných faktur. Z celkového objemu pohledávek ve výši 57 270 tis. Kč je 10 mil. Kč pohledávka za RFE, která byla uhrazena po upomínkách v lednu 1997. Pohledávky převzaté za bývalý ČsRo ve výši 4,2 mil. Kč jsou zcela nedobytné a postupně se odepisují. Pohledávky ve výši cca 15 mil. Kč byly splatné až v roce 1997. Zhruba 1,8 mil. Kč představuje pohledávka za Harmonia Mundi. Tedy ostatní, pohledávky splatné do konce roku 1996 činily cca 26 mil.Kč. Tato souhrnná výše se skládá z několika neuhrazených plateb přesahujících 100 tis. Kč a dlouhé řady pohledávek na různě nižší částky. Těžiště pohledávek spočívá v ČRo v Praze. Ve studiích ČRo má největší pohledávky ČRo Brno (cca 1 mil. Kč). ČRo Olomouc nemá pohledávky vůbec. V této souvislosti vyčlenil Ekonomický úsek samostatného zaměstnance, který se bude zabývat téměř výhradně problematikou pohledávek. Na základě důkladné analýzy v celém ČRo bude rovněž vypracována souhrnná metodika řízení pohledávek.