Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Průběh čerpání transferů domácnostem v letech 1995 a 1996 ukazuje graf:

Graf č. 16

Pozn.: údaje podle pokladního plnění státního rozpočtu; v roce 1995 pouze výdaje kap. MPSV (výdaje ostatních kapitol činily celoročně 4,6 mld. Kč)

Čerpání hlavních skupin dávkových výdajů (za všechny kapitoly, které dávky rozpočtují a za územní rozpočty) a jejich porovnání s rokem 1995 ukazuje tabulka:

Tabulka č. 26

Vývoj jednotlivých objemově významných dávek sociálního zabezpečení je možné charakterizovat takto:

Celkové výdaje na důchody dosáhly (za Všechny kapitoly vyplácející důchody) výše 127,6 mld. Kč, tj. o 17,8 mld. Kč více (růst o 16,2%) než v předchozím roce. K 31. 12. 1996 bylo vypláceno cca 3 115 tis. důchodů. Nárůst výdajů ve srovnání s rokem 1995 vyplývá z realizace nového zákona o důchodovém pojištění a z provedených valorizací důchodů. Při zvýšení důchodů od 1. dubna byl starobní důchod zvýšen průměrně o 13%, při valorizaci od 1. října došlo ke zvýšení průměrně o 8%. U ministerstva práce a sociálních věcí, které vyplácí největší počet důchodů, představovaly měsíční náklady na dubnové zvýšení důchodů 1 185 mil. Kč, při říjnové valorizaci měsíční náklady činily 824 mil. Kč. U důchodů vyplácených prostřednictvím MPSV dosáhla průměrná měsíční výše plného starobního důchodu ke konci roku částku 4 416,- Kč (ve srovnání s rokem 1995 více o 811,- Kč); průměrná měsíční výše plného invalidního důchodu činila 4 409,- Kč a byla vyšší ve srovnání s prosincem roku 1995 o 763,- Kč. V roce 1996 požádalo o výplatu důchodu celkem 224 tis. žadatelů, což je více o 55 tis. než v roce 1995.

Nižší než předpokládané čerpání rozpočtu (o 3,1 mld. Kč) bylo částečně ovlivněno skutečností, že v upraveném rozpočtu na rok 1996 se uvažovalo se zálohami na výplatu důchodů v prvních lednových termínech pro výplaty důchodů roku 1997 ve výši 3,6 mld. Kč; skutečně uvolněná záloha (zasílaná České poště) činila pouze 1,8 mld. Kč. Dalším důvodem nižších výdajů byla odlišná struktura nových žadatelů o důchody v roce 1996 (ve prospěch žadatelů s nižšími příjmy) podle nového zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, než předpokládal rozpočet.

Výdaje na ostatní dávky byly oproti upravenému rozpočtu nižší o 1,6 mld. Kč především z důvodů nižších výdajů na nemocenské, kde se ve druhé polovině roku podstatně zpomalila dynamika výdajů (nižší nemocnost). Proti roku 1995 poklesly o 13,6 mld. Kč v důsledku dopadu zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, podle kterého byly dávky vyplácené doposud ústředními kapitolami rozpočtu transformovány do nového systému dávek státní sociální podpory. V těchto výdajích je zahrnuta pouze část výdajů na některé dávky vyplácené podle přechodných ustanovení cit. zákona.

Z toho výdaje na dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) vzrostly proti roku 1995 o 2,4 mld. Kč. V růstu nemocenského, které je největší dávkou nemocenského pojištění, o 2,2 mld. Kč, se promítl především růst mezd, ze kterých je dávka stanovena. Průměrné procento pracovní neschopnosti dosáhlo výše 6,19, což představuje proti roku 1995 zvýšení pouze o 0,04 bodu. Průměrná délka pracovní neschopnosti byla v loňském roce 25,01 dne, což je o 0,58 dne více než v roce 1995. Výdaje na peněžitou pomoc v mateřství vzrostly v porovnání s rokem 1995 o 90 mil. Kč a jejich růst je podmíněn především růstem mezd žen odcházejících na mateřskou dovolenou.

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, stanovené ve schváleném rozpočtu kapitoly MPSV ve výši 2 700 mil. Kč, byly ve skutečnosti čerpány částkou 2 664 mil. Kč. Proti upravenému rozpočtu zůstalo nevyčerpáno 22 mil. Kč. V porovnání s rokem 1995 byly tyto výdaje vyšší o 247 mil. Kč. V návaznosti na vývoj nezaměstnanosti se zvýšil podíl prostředků vynakládaných na pasivní politiku zaměstnanosti, podíl prostředků vynakládaných na aktivní politiku naopak poklesl:

Tabulka č. 27

Na zvýšení výdajů proti předchozímu roku se podílely především výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti. Nárůst těchto výdajů, které tvoří především podpory v nezaměstnanosti, vyplývá z postupného růstu míry nezaměstnanosti ve II. pololetí roku a částečně i z růstu částek podpory v nezaměstnanosti v návaznosti na zvýšení životního minima k 1. 10. 1996. Míra nezaměstnanosti činila v lednu minulého roku 3,1%, v květnu a červnu klesla na 2,7%, avšak dál postupně rostla až na 3,5% v prosinci; průměrná roční míra nezaměstnanosti v uplynulém roce dosáhla 3,05%. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v závěru roku 1996 byla v okrese Most (9,4%), Louny (8,2%), Karviná a Chomutov (7,7%) a Děčín (7,6%). Nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (0,4%).

V průměru bylo měsíčně na úřadech práce evidováno 160 657 uchazečů o zaměstnání, z toho 75 484 osob (47%) pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Průměrná výše podpory činila ve 4. čtvrtletí loňského roku 2 306,- Kč.

Zároveň v roce 1996 pokračoval trend poklesu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Nejvíce poklesly výdaje na společensky účelná pracovní místa, jejichž počet ke konci roku činil 17 134 oproti 28 005 místům ke konci roku 1995. Nově bylo vytvořeno pouze 3 612 míst, zatímco v předchozím roce to bylo 5 963 míst. Tento vývoj byl ovlivněn snahou o efektivní vynakládání rozpočtových prostředků i dalšími příčinami. Příspěvky na zřízení nových míst byly poskytovány pouze v regionech s nedostatkem pracovních příležitostí, a to pro skupiny uchazečů, které jsou obtížně umístitelné na trhu práce. Pokles využívání tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vyplývá i z poklesu výhodnosti příspěvku pro zaměstnavatele. Mezi uchazeči o zaměstnání klesá podíl kvalifikovaných pracovníků, pro které je tento nástroj vhodný a vzrůstá podíl uchazečů bez kvalifikace.

Prostřednictvím okresních úřadů a obcí byly i v roce 1996 vypláceny dávky sociální péče, které jsou určeny sociálně slabým rodinám, zdravotně postiženým občanům a na pěstounskou péči. Nově pak byly po celý rok vypláceny i dávky, stanovené zákonem č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře.

Dávky státní sociální podpory představují největší objem výdajů územních rozpočtů do této sféry. Částka schváleného rozpočtu v objemu 25 870 mil. Kč byla usnesením vlády č. 441/96 zvýšena na 26 260 mil. Kč, dalšími rozpočtovými opatřeními pak na konečnou částku 26 692 mil. Kč, která byla také ve skutečnosti vyčerpána. Srovnání s rokem 1995 není možné, jelikož v roce 1995 byly od 1. října vypláceny novým systémem pouze dávky, které nejsou poskytovány v závislosti na příjmu rodin. Rok 1996 je prvním rokem výplaty všech dávek stanovených zákonem.

Přehled uvádí výdaje na jednotlivé druhy dávek a počty vyplacených dávek státní sociální podpory:

Z celkového objemu dávek státní sociální podpory představoval největší část (41,7%) "přídavek na dítě", který byl průměrně měsíčně přiznán v 1 989 tis. případech v průměrné měsíční výši 466 Kč. V průběhu roku kolísal počet přiznaných dávek mezi 1 549 tis. (srpen) a 2 211 tis. (květen).

Sociální příplatek určený rodinám s příjmy do hranice 1,6 násobku životního minima byl průměrně měsíčně přiznán v 457 tis. případech. Průměrná dávka činila 1 037 Kč měsíčně. Z dávek, které jsou poskytovány všem žadatelům bez ověření příjmu při splnění zákonem stanovených podmínek (narození dítěte, péče o dítě atd.), byl objemově nejvýznamnější rodičovský příspěvek. Byl přiznán průměrně měsíčně v 305 tis. případech v průměrné výši 2 010 Kč.

Porovnání celkových výdajů i výdajů na jednotlivé dávky státní sociální podpory v roce 1996 s obdobnými dávkami vyplácenými v roce 1995 je vzhledem ke změnám v průběhu obou srovnávaných let, které vyplynuly ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, obtížné. V roce 1995 byla výdajově větší část dávek pro rodiny s dětmi (přídavky na děti, státní vyrovnávací příspěvek) vyplácena po celý rok podle původních právních norem z prostředků státního rozpočtu. Od 1. října 1995 byly nově, tj. ze systému státní sociální podpory a dávkovými pracovišti okresních úřadů a magistrátů, vypláceny dávky, které se podle zákona č. 117/1995 Sb. poskytují bez ohledu na výši příjmu žadatelů; do tohoto data byly poskytovány rovněž podle původních předpisů, tj. v jiné výši a z různých systémů - jednalo se o rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče (dříve poskytované okresními úřady), porodné a pohřebné.

Od 1. ledna 1996 byly veškeré dávky stanovené zákonem č. 117/1995 Sb., tj. i přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, vypláceny novým systémem státní sociální podpory. Přitom dávky, na které vznikl nárok ještě v roce 1995, tj. podle původních zákonných norem, však byly podle přechodných ustanovení zákona vypláceny ještě na počátku roku 1996 a původními orgány.

Celkem tak v roce 1996 výdaje na dávky státní sociální podpory vyplácené podle zákona č. 117/1995 Sb. spolu s výdaji na dávky pro rodiny s dětmi a dalšími dávkami vyplácenými podle přechodných ustanovení tohoto zákona (dávky, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, tj. především přídavky na děti a státní vyrovnávací příspěvek) dosáhly výše 28,3 mld. Kč.

Pro účely porovnání výdajů v obou letech byly sečteny výdaje na dávky vyplacené podle starých předpisů a výdaje vyplácené podle zákona č. 117/1995 Sb. Takto sumarizované výdaje vzrostly v roce 1996 ve srovnání s rokem 1995 o 11,4%:

U dávek, které jsou poskytovány v závislosti na příjmu žadatelů, poklesly ve srovnání s rokem 1995 výdaje na přídavek na dítě o 394 mil. Kč (na 96,9%). Tento pokles je kromě jiných podmínek poskytování dávky ovlivněn i klesajícím počtem dětí, na které se přídavek poskytuje. V roce 1996 klesl počet narozených dětí ve srovnání s rokem 1995 a nárok na přídavek ztratily děti, které již nejsou vyživované. Vzrostly výdaje na sociální příplatek (dříve státní vyrovnávací příspěvek) a výdaje na příspěvek na bydlení. Příspěvek na dopravu nebyl dříve poskytován, takže výdaje není možné porovnávat.

Výdaje na dávky, které jsou poskytovány bez ohledu na výši příjmů (porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, zaopatřovací příspěvek) vzrostly u všech dávek kromě zaopatřovacího příspěvku (dávky pro rodiny vojáků v základní a náhradní službě). Růst výdajů je dán především výhodnějšími podmínkami poskytování i jinou konstrukcí výše dávek, která je (kromě pohřebného) vázána na výši životního minima (např. rodičovský příspěvek je poskytován o rok déle než dříve).

Dávky sociální péče vyplácené prostřednictvím okresních úřadů a obcí byly pro rok 1996 rozpočtovány ve výši 5 000 mil. Kč, v průběhu roku byl jejich rozpočet z důvodu nedostačujících prostředků pro některé okresy a s využitím prostředků z finančního zúčtování za rok 1995 zvýšen celkem o 26 mil. Kč. Skutečné výdaje na dávky sociální péče činily 4 175 mil. Kč a byly ve srovnání s upraveným rozpočtem nižší o 851 mil. Kč. Proti roku 1995 došlo pouze k mírnému nárůstu výdajů o 1,5%.

Vývoj výdajů na dávky sociální péče byl ovlivněn následujícími vlivy:

- zákonem č. 117 o státní sociální podpoře byl celý komplex dávek "pěstounské péče" od 1. 10. 1995 převeden z dávek sociální péče do systému dávek státní sociální podpory,

- zavedení systému dávek státní sociální podpory znamenalo snížení dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností občanů. Výplata dávek státní sociální podpory zvedá příjmovou úroveň rodin, takže se méně rodin dostává pod hranici životního minima a menšímu počtu rodin jsou příjmy dorovnávány dávkou sociální péče,

- zvýšení částek životního minima od 1. 10. 1996 a novela vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se od 1. 10. 1996 zvýšila výše dávek sociální péče poskytovaných převážně zdravotně postiženým občanům (např. příspěvek na zakoupení motorového vozidla ze 60 tis. na 100 tis. Kč).

2. 2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu

Státní rozpočet na rok 1996 schválený Poslaneckou sněmovnou stanovil celkové výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu ve výši 186,0 mld. Kč. Tato skupina výdajů zahrnuje neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací v souhrnu rozpočtových kapitol (po vyloučení transferů pro obyvatelstvo).

Dále je uveden přehled o vývoji a plnění neinvestičních výdajů vynaložených ze státního rozpočtu na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu celkem a podle jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Tabulka č. 29

Z uvedeného přehledu je patrný nárůst této skupiny výdajů proti předchozímu roku o 11,4%, tj. o 1 8,3 mld. Kč. Výdaje všech jmenovitě uvedených kapitol byly vyšší než v roce 1995, což se po zahrnutí příspěvku státu na zdravotní pojištění týká i kapitoly ministerstva zdravotnictví.

V ostatních výdajích této skupiny jsou zahrnuty výdaje poskytované z ostatních rozpočtových kapitol, vč. kapitoly Všeobecná pokladní správa (po vyloučení transferů místním rozpočtům, výdajů na dluhovou službu a transferů do zahraničí).

Stručná charakteristika vývoje neinvestičních výdajů veřejných rozpočtů v rozhodujících kapitolách státního rozpočtu je uvedena v následujících částech zprávy.

Zdravotnictví

Neinvestiční výdaje na zdravotnictví hrazené z veřejných rozpočtů se v roce 1996 vyvíjely takto:

Tabulka č. 30

Z celkových výdajů ve výši 23,7 mld. Kč představuje 16,4 mld. Kč příspěvek státu do všeobecného zdravotního pojištění.

Rok 1996 byl čtvrtým rokem fungování nového systému financování všeobecného zdravotního pojištění na území České republiky, v němž je zdravotní péče financována prostřednictvím zdravotních pojišťoven. V jednotlivých letech se měnil jak počet zdravotních pojišťoven, tak postup přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu, neboť v průběhu tohoto období docházelo k zákonným úpravám vyměřovacího základu, výše základny i způsobu propočtu podílu pro osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. Změny se částečně dotkly i skupin osob, které patří mezi osoby, za něž pojistné hradí stát. Z hlediska osob ekonomicky činných zůstává od roku 1993 zachováno jednotné procento pojistného ve výši 13,5% z vyměřovacího základu.

Začátkem roku 1996 působila na území České republiky Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) a 22 dalších, zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Do prosince se jejich celkový počet snížil na patnáct. Z devíti pojišťoven, které již v současné době nefungují, probíhá likvidace čtyř zdravotních pojišťoven (Hornická zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna GARANT HOSPITAL, Zdravotní pokladna škodováků a Zdravotní pojišťovna SPORT), zbývající se sloučily se silnějšími zdravotními pojišťovnami.

Průměrný počet pojištěnců, na které se vztahovalo všeobecné zdravotní pojištění, činil v roce 1996 celkem 10 663 tis. osob. Z nich 7 674 tis. osob bylo pojištěnci VZP, 2 989 tis. osob pojištěnci zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Z celkového počtu patřilo do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát, 5 591 tis. osob, což činí 52,4% z celkové populace.

Dále uváděné údaje o plnění pojistných plánů zdravotních pojišťoven v roce 1996 jsou předběžné, vycházející z dosud auditem neověřených výročních zpráv o hospodaření jednotlivých pojišťoven. V tabulce jsou uvedeny i údaje za zdravotní pojišťovny sloučené a likvidované, tj. za všechny zdravotní pojišťovny, které působily k 1. 1. 1996; skutečnost za rok 1995 vychází z údajů výročních zpráv ověřených auditory (rozdíl proti údajům státního závěrečného účtu za rok 1995):

Tabulka č. 31

Celková výše příjmů z pojistného, vč. plateb státu do systému všeobecného zdravotního pojištění, dosáhla v roce 1996 částky převyšující 84 mld. Kč, což v porovnání s rokem 1995 představuje nárůst o 17%.

Z celkových příjmů z pojistného více než 80%, tj. cca 68 mld. Kč, činil vlastní výběr pojistného od ekonomicky činných pojištěnců, který byl proti roku 1995 vyšší o 9 mld. Kč.

Příspěvek státu do všeobecného zdravotního pojištění představoval v uplynulém roce téměř 20% celkových příjmů zdravotních pojišťoven. Finanční prostředky, hrazené ze státního rozpočtu na pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, byly schváleny ve výši 15 325 mil. Kč. Změny rozpočtu v průběhu roku zahrnovaly vedle snížení na základě usnesení vlády č. 441/96 (o 700 mil. Kč) především posílení tohoto výdaje z přebytku státního rozpočtu za rok 1995, o němž rozhodla Poslanecká sněmovna při schvalování státního závěrečného účtu za rok 1995 a které činilo 1,7 mld. Kč. Rozpočet po všech změnách dosáhl výše 16 436 mil. Kč a v této výši byl také ve skutečnosti vyčerpán.

Platba hrazená státem za jednoho pojištěnce činila k 1. lednu hodnoceného roku 220 Kč; od 1. července 1996 se tato částka, v souvislosti se zvýšením vyměřovacího základu pro pojistné ze 65% na 80% minimální mzdy, zvýšila na 270 Kč, tj. o 23%.

Výdaje na zdravotní péči byly v roce 1996 o téměř 16% vyšší než v roce 1995.

Vlastní výdaje, zahrnuté v kapitolách zdravotnictví veřejných rozpočtů, dosáhly v hodnoceném roce 7,2 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč méně než v roce 1995 a představuje pokles o 6,1%. Především v důsledku delimitací zdravotnického školství do kapitoly MŠMT podle zákona č. 272/96 Sb. byly nižší zejména výdaje ústředně řízených zdravotnických organizací (index 78,7), zatímco výdaje vynaložené územními rozpočty zaznamenaly rychlejší dynamiku, když vzrostly o 7%.

Rozpočet neinvestičních výdajů kapitoly ministerstva zdravotnictví byl v průběhu roku provedenými rozpočtovými opatřeními snížen zhruba o 1 mld. Kč. Jednalo se především o rozdělení schválených prostředků příslušným realizátorům celorepublikových zdravotnických programů (Program prevence HIV/AIDS, Národní program podpory a obnovy zdraví, Program zdravotně - politické linie, Národní plán odstranění negativních důsledků zdravotního postižení, Protidrogový program; cca 17 mil. Kč bylo převedeno obcím) či o převody prostředků v rámci spoluúčasti při zajištění provozu letecké záchranné služby v kapitolách ministerstva vnitra a ministerstva obrany. Z kapitoly Grantová agentura byly převedeny prostředky na vědu a výzkum, které byly rozděleny jednotlivým řešitelům výzkumných úkolů. Z kapitoly VPS byl rozpočet posílen převodem prostředků k zajištění realizace Programu sociální prevence a prevence kriminality v působnosti ministerstva zdravotnictví. Další úpravy byly vyvolány organizačními změnami a delimitacemi mezi resorty, zejména na základě zákonů č. 135/96 a 272/96 Sb.; celkem byla k 1. 11. 1996 delimitována z neinvestičních výdajů kapitoly do působnosti MŠMT částka 832 mil. Kč. Snížení výdajů se týkalo jak rozpočtové sféry, tak i prostředků poskytovaným příspěvkovým organizacím.

Neinvestiční výdaje na zdravotnické organizace ústředně řízené byly čerpány ve výši 2,8 mld. Kč, tj. na cca 99% upraveného rozpočtu. Proti roku 1995 byly nižší o 0,8 mld. Kč. Rozpočtové organizace se na celkových výdajích podílely 31,5% a z jejich prostředků byly financovány zejména ústředně řízené organizace (např. Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv, ap.), dále úkoly a akce resortu (např. zajišťování úkolů letecké záchranné služby, úhrady poskytnuté zdravotní péče pro cizí státní příslušníky podle mezinárodních úmluv, léčení českých občanů v zahraničí, ap.) a vlastní správa ministerstva.

Největší část (cca 58% výdajů) představovaly příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím. Jedná se zejména o financování vybraných činností, které nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, jako jsou příspěvky na střediska vědeckých lékařských informací, na soudní lékařství, toxikologická centra, onkologické registry a dále na činnost krajských hygien a doškolovacích ústavů v Praze a v Brně.

Dotace občanským sdružením (cca 10% celkových výdajů) byly použity na vybrané projekty občanských sdružení zdravotně postižených, na činnost Českého červeného kříže a Horské služby. Zbývající cca 1% tvoří ostatní dotace a příspěvky, které byly použity zejména na aktivity charitativních a humanitárních organizací. Původně zahrnuté prostředky pro církevní a soukromé střední zdravotní školy byly k 1. 11. 1996 v souladu s kompetenčním zákonem delimitovány do MŠMT.

Výdaje na zdravotnictví v působnosti okresních úřadů a obcí přesáhly částku 4,4 mld. Kč a proti roku 1995 se zvýšily o 290 mil. Kč, tj. o 7%. Z těchto výdajů byl zabezpečován především provoz zdravotnických zařízení s lůžkovými kapacitami (léčebny dlouhodobě nemocných, dětské léčebny, dětské domovy a p.) a další činnosti tohoto odvětví, např. hygienická služba.

Školství

Neinvestiční výdaje veřejných výdajů do oblasti školství v roce 1996 dosáhly 68,8 mld. Kč a byly proti roku 1995 vyšší o 14,2 mld. Kč, tj. o 26%.

Tabulka č. 32

Nárůst neinvestičních výdajů kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy proti roku 1995 o 30,2% byl ovlivněn řadou provedených delimitací, z nichž největší význam měly delimitace na základě zákona č. 272/96 Sb., jímž byla provedena některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky (např. převod středních odborných učilišť z bývalého ministerstva hospodářství a středních zdravotních škol z ministerstva zdravotnictví do kapitoly MŠMT).

Jestliže celkově byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací kapitoly v průběhu roku zvýšeny proti schválenému rozpočtu o 7,5 mld. Kč, připadá rozhodující část tohoto zvýšení na delimitace podle cit. zákona. V důsledku jeho přijetí byl rozpočet kapitoly zvýšen o 7,2 mld. Kč.

Plnění upraveného rozpočtu na 99,7% ukazuje, že neinvestiční výdaje kapitoly - včetně delimitovaných prostředků - byly prakticky vyčerpány. Srovnatelně, tj. po vyloučení výdajů spojených s delimitovanými činnostmi, činil nárůst neinvestiční kapitoly MŠMT v porovnání s předchozím rokem 14,3%.

Při uvedeném celkovém zvýšení neinvestičních výdajů ROPO došlo v průběhu roku v souvislosti s dalším přechodem škol a školských zařízení na příspěvkovou formu hospodaření k výrazným přesunům prostředků mezi výdaji rozpočtových organizací na jedné straně a příspěvky příspěvkovým organizacím a ostatními dotacemi a příspěvky na straně druhé. Bylo provedeno celkem 95 rozpočtových opatření týkajících se neinvestiční sféry, při nichž došlo ke zvýšení prostředků na činnost příspěvkových organizací celkem o 6,9 mld. Kč, z toho 6,5 mld. Kč představovalo zvýšení z titulu delimitací na základě zákona č. 272/96 Sb. v návaznosti na přechod učňovských škol a školských zařízení především z býv. ministerstva hospodářství. Rovněž ostatní dotace a příspěvky byly o 2,1 mld. Kč zvýšeny. Výdaje rozpočtových organizací se naproti tomu o 1,8 mld. Kč snížily.

V resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tak v roce 1996 hospodařily jako příspěvkové organizace všechny vysoké školy, školní zemědělské podniky vysokých škol, lesní podniky vysokých škol, školní hospodářství středních škol, výzkumné ústavy a ostatní přímo řízené organizace a většina škol a školských zařízení v regionálním školství. K 31. 12. 1996 bylo MŠMT zřizovatelem 2 431 příspěvkových organizací. Jako rozpočtové organizace hospodařily pouze: vlastní úřad MŠMT, Česká školní inspekce, 86 školských úřadů a 59 rozpočtových organizací v regionálním školství a dále Správa přípravy učňů delimitovaná z býv. ministerstva hospodářství.

Z celkových neinvestičních výdajů kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které ve skutečnosti činily 58,9 mld. Kč, bylo necelých 30% čerpáno rozpočtovými organizacemi a téměř 70% představovaly příspěvky PO a ostatní dotace a příspěvky. Největší objem představují příspěvky příspěvkovým organizacím na provoz, které dosáhly celkové částky 28,9 mld. Kč a ve srovnání s rokem 1995 vzrostly o 8,8 mld. Kč.

V rámci ostatních dotací a příspěvků poskytovaných organizacím jiných zřizovatelů (čerpání celkem na 11,8 mld. Kč) měly největší váhu dotace poskytované školám a školským zařízením zřizovaným obcemi, jimž jsou přidělovány finanční prostředky na mzdy pedagogických pracovníků, výdaje na učebnice, školní pomůcky a školní potřeby. Čerpání této částky činilo celkem 9,6 mld. Kč.

Dále byly téměř 2 mld. Kč poskytnuty soukromým školám, což představuje 100%ní nárůst proti roku 1995, kdy tyto školy získaly ze státního rozpočtu 1 mld. Kč. Dotace církevním školám a školským zařízením byly uvolněny ve výši cca 3 00 mil. Kč.

Územní orgány vynaložily na školství ve své působnosti téměř 10 mld. Kč, což je o 5,8% více než v roce 1995. Vynaložené prostředky místních rozpočtů byly využity k úhradě výdajů na zabezpečení provozu škol. Formou ostatních dotací a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu, z kapitoly MŠMT, byly hrazeny především mzdové výdaje základních škol a předškolských zařízení a neinvestiční výdaje soukromých a církevních škol.

Kultura

Vývoj neinvestičních výdajů vynakládaných veřejnými rozpočty k financování kultury ukazuje následující přehled:

Tabulka č. 33

Celkem bylo v roce 1996 vynaloženo z veřejných rozpočtů k zabezpečení činnosti rozpočtových, příspěvkových a ostatních organizací v oblasti kultury 8,4 mld. Kč, tj. o 12,7% více než v předchozím roce. Nárůst těchto výdajů představuje téměř 1 mld. Kč.

V resortu ministerstva kultury působilo ke konci hodnoceného roku 83 příspěvkových organizací a pouze 1 rozpočtová organizace, kterou je vlastní úřad ministerstva.

Příspěvek na činnost příspěvkových organizací byl na základě uvolněných prostředků z kapitoly VPS na výkup předmětů kulturní hodnoty, rekonstrukci kláštera v Plasích a posílení rozpočtů národních institucí, vlivem převodu části investičních prostředků z programu na záchranu kulturních památek a prostředků z Grantové agentury na úkoly výzkumu a vývoje, i přes úsporná opatření ve smyslu usnesení vlády č. 441/96, zvýšen o cca 100 mil. Kč. Součástí této úpravy bylo i využití přebytku z roku 1995 ve výši 80 mil. Kč na úhradu mimořádných nákladů spojených s redislokací ministerstva kultury do nových prostor podle usnesení Poslanecké sněmovny ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1995. Vyčerpané prostředky ve výši 2 067 mil. Kč představují 71% z celkových neinvestičních výdajů rozpočtu kapitoly.

Mimo to obdržely příspěvkové organizace 38 mil. Kč z mimorozpočtových zdrojů; tyto prostředky byly použity na jmenovité akce především za účelem podpory národních institucí, dále pak na výstavní činnost a prezentaci umění.

Prostředky kapitoly ministerstva kultury byly vedle zabezpečení činnosti přímo řízených organizací a vlastního aparátu ministerstva použity rovněž na podporu kulturních aktivit občanských sdružení a činnosti církví a náboženských společností.

Formou ostatních dotací a příspěvků byly uvolňovány prostředky především k hospodářskému zabezpečení církví a náboženských společností ve smyslu zákona č. 218/1949 Sb., a to zejména formou platů duchovních, krytí schodků hospodaření církví a částečnou úhradou oprav církevních objektů. Zbývající část prostředků byla použita především na odstraňování havarijního stavu nemovitých kulturních památek, na členské příspěvky mezinárodním organizacím zaměřeným na podporu kulturní činnosti, na významné kulturní akce regionálního charakteru, projekty literární i knižní kultury a výtvarného, hudebního a divadelního neprofesionálního umění. Celkem bylo touto formou čerpáno 622 mil. Kč, tj. více než 21% výdajů ministerstva kultury.

Dotace občanským sdružením, čerpané ve výši 74 mil. Kč, představovaly pouze 2,5% celkově vynaložených neinvestičních prostředků kapitoly. Nejvíce se na nich podílely dotace pro tisk národnostních menšin, dotace sdružením působícím v oblasti profesionálního umění, kulturních aktivit národnostních menšin, literárních aktivit a publikační činnosti. Dotovány byly i aktivity zdravotně postižených, projekty kulturně náboženského charakteru, neprofesionálního umění a další kulturní mimoumělecké aktivity.

Prostředky vynaložené na kulturu v působnosti územních orgánů dosáhly výše cca 5,5 mld. Kč a představovaly tak cca 65% celkových výdajů veřejných rozpočtů vynaložených do této sféry, tj. stejně jako v předchozím roce. V porovnání s rokem 1995 vzrostly tyto výdaje o 13,3%.

Na celkových výdajích uskutečňovaných územními orgány se značnou měrou podílely i účelové dotace poskytované ze státního rozpočtu. V roce 1996 se jednalo o cca 800 mil. Kč, které představovaly jednak přesuny prostředků z rozpočtu kapitoly ministerstva kultury určené zejména k finančnímu zabezpečení Programu záchrany architektonického dědictví, Programu podpory vícesouborových regionálních divadel, k podpoře kulturních aktivit a k obnově a zabezpečení nemovitých i movitých kulturních památek, jednak další prostředky z kapitoly VPS, určené především na Program regenerace městských památkových rezervací a zón a na opravu objektů kulturních institucí.

Obrana a bezpečnost

Výdaje na obranu a bezpečnost představovaly v roce 1996 téměř 10% celkových neinvestičních výdajů státního rozpočtu. Tento podíl se proti předchozímu roku nezměnil.

Neinvestiční výdaje vynakládané ministerstvy obrany a bezpečnosti (bez výdajů na sociální zabezpečení) se v roce 1996 vyvíjely takto:

Tabulka č. 34

Rozpočtové hospodaření v kapitole ministerstva obrany v roce 1996 provázelo úsilí zajistit nezbytnou míru výcviku jednotek a druhů vojsk při současném zachování trendu kvalitativních změn v Armádě České republiky v rámci procesu přibližování se k NATO a zlepšení podmínek pro vojenskou službu. V duchu těchto požadavků byly hledány další vnitřní zdroje, především v těch oblastech organizační struktury, kde míra jejich užitných hodnot neodpovídala vynakládaným finančním zdrojům, přičemž existovala úspornější alternativa pro jejich nahrazení.

Výdaje do rozvoje technických prostředků směřovaly především do informačních a spojovacích systémů zvyšujících kvalitu řízení ozbrojených sil jak v míru, tak v krizových situacích a dále do prostředků se schopností pasivně eliminovat činnost potenciálního protivníka. Jednalo se zejména o prostředky průzkumu všeho druhu, rušiče vysílacích pásem apod.

Plnění stanovených úkolů bylo přizpůsobeno rozpočtovým možnostem kapitoly, přičemž důraz byl kladen především na zabezpečení investičních potřeb resortu jako předpokladu rozvoje v dalších letech. Hospodaření kapitoly v roce 1996 bylo mimo to ovlivněno i přetrvávajícím trendem nízkého plnění příjmů (pouze na 68,8%). Prostředky vyčleněné rozpočtem do neinvestiční sféry byly vynakládány především na zabezpečení resortní infrastruktury, výcviku a základních podmínek života vojsk.

Neinvestiční výdaje ministerstva obrany, stanovené schváleným rozpočtem na rok 1996 ve výši cca 21 mld. Kč (bez výdajů na sociální zabezpečení), byly v průběhu roku realizovanými rozpočtovými opatřeními zvýšeny o 1,2 mld. Kč. Toto zvýšení rozpočtu bylo určeno především ke krytí části výdajů souvisejících s plněním úkolů jednotky Armády České republiky v operaci IFOR, k nákupu leteckých pohonných hmot a zajištění nejnutnějších oprav letecké a ostatní vojenské techniky či k zajištění státní sportovní reprezentace.

Ve skutečnosti byl takto upravený rozpočet splněn na 99,9%, v porovnání s předchozím rokem byly celkově vyčerpané neinvestiční výdaje ve výši 22,2 mld. Kč o 2,3 mld. Kč vyšší než v roce 1995 (nárůst o 11,6%).

Podstatnou část neinvestičních výdajů kapitoly ministerstva obrany představovaly v roce 1996 mzdové prostředky. Vyplaceným objemem cca 9 mld. Kč byly čerpány na 99, 8%. Výše těchto prostředků byla ovlivněna zejména zvýšením platových tarifů od 1. 4. 1996 podle nařízení vlády č. 72/96 Sb., kterým byl novelizován služební platový řád a dále poprvé realizovanou výplatou 14. platu. Průměrný měsíční plat zaměstnance resortu vzrostl ve srovnání s rokem 1995 o 17,7%. S výplatou platových prostředků vojákům z povolání a občanským zaměstnancům bezprostředně souvisí výdaje na pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti hrazené zaměstnavatelem podle platného znění zákona č. 5 89/92 Sb., dále na zdravotní pojištění ve smyslu zákona č. 592/92 Sb., jakož i příděl do FKSP na základě zákona č. 310/95 Sb., které v souhrnu činily 3,1 mld. Kč. Vcelku tato skupina výdajů dosáhla výše 12,1 mld. Kč, což představuje téměř 55% celkově vynaložených neinvestičních výdajů kapitoly.

Věcné výdaje ministerstva obrany (vč. příspěvku PO) představovaly cca 45% celkových neinvestičních výdajů. V oblasti hospodaření rozpočtových organizací čerpání těchto výdajů značně přesáhlo schválený rozpočet. Nárůst vyplynul z nutnosti zabezpečení základních podmínek pro výcvik vojsk, zajištění běžného života u útvarů a zařízení AČR a CO ČR v oblasti nákupu materiálu, služeb a prací, zajištění údržby a oprav, výplat cestovních a jiných náležitostí. Vývoj výdajů na zabezpečení potřeb v oblasti úhrad výdajů na paliva a energie byl podstatně ovlivněn neúměrně dlouhým zimním obdobím, zvýšenými provozními výdaji vojenského letectva i nárůstem cen materiálu a zejména služeb.

Prostředky vyčleněné pro příspěvkové organizace byly čerpány v souladu s upraveným rozpočtem a byly využity ke krytí příspěvku na činnost 6 vojenských nemocnic, 5 vojenských technických ústavů, 2 středních odborných učilišť, Správu vojenského bytového fondu a Český armádní film.

Při celkovém pohledu na kapitolu ministerstva obrany a meziročním porovnání jejího vývoje je třeba vidět, že i nadále se projevuje akutní nedostatek prostředků na provoz letecké i pozemní techniky, prostředků na údržbu a opravy základních ubytovacích fondů. Pokles prostředků v oblasti ostatních neinvestičních výdajů se v roce 1996 projevoval ve všech oblastech zabezpečení výcviku a života vojsk. Kromě restrikce výdajů podle usn. vl. č. 441/96 se negativně projevila i skutečnost, že zvýšené výdaje spojené s finančním zajištěním materiálních a osobních výdajů příslušníků jednotky AČR v operaci IFOR a ostatních akcí souvisejících s touto misí byly podle usn. vl. č. 323/96 kryty z rozpočtu kapitoly ministerstva obrany.

Ze stejných důvodů nebylo možno zcela realizovat ani původní investiční záměry modernizace výzbroje a techniky AČR, podíl investičních výdajů na celkových výdajích kapitoly dosáhl pouze 18,1% proti plánovaným 20,6%.

Podíl celkových výdajů (neinvestičních i investičních) kapitoly MO na hrubém domácím produktu, který v roce 1995 činil 2,3%, klesl v roce 1996 na 2,2%; rovněž podíl na celkových výdajích státního rozpočtu se snížil ze 6,5% na 6,3%.

Neinvestiční výdaje kapitoly ministerstva vnitra na rok 1996 (bez výdajů na sociální zabezpečení) byly stanoveny částkou 20,4 mld. Kč. Po promítnutí více než 30 rozpočtových opatření, zohledňujících zejména materiální a mzdové potřeby resortu, byl rozpočet zvýšen o 0,6 mld. Kč. Celoroční čerpání dosáhlo částky 20,7 mld. Kč, což představuje plnění na 98,9%. V porovnání s rokem 1995 byly prostředky, vynaložené státem do této sféry veřejné spotřeby, vyšší o 2,9 mld. Kč, tj. o 16,4%.

Nad rámec schváleného rozpočtu kapitoly na rok 1996 byly v kapitole VPS vyčleněny finanční prostředky určené k zabezpečení úkolů realizovaných v gesci ministerstva vnitra. Jedná se zejména o účelové prostředky na vrcholový sport a sportovní reprezentaci, na mimosoudní rehabilitace, na volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, dále na humanitární pomoc Bosně, na hmotné zabezpečení přesídlenců či na prevenci kriminality. Pro tyto účely byl do neinvestiční oblasti rozpočtu kapitoly uvolněn objem cca 757 mil. Kč.

Téměř plně (z 99,1%) se na čerpání neinvestičních výdajů podílejí rozpočtové organizace kapitoly; příspěvky poskytované na činnost příspěvkových organizací a občanských sdružení představují pouze necelé 1%.

Rozhodující část neinvestičních výdajů kapitoly ministerstva vnitra představují mzdové prostředky, vč. souvisejících zákonných odvodů a přídělů FKSP. Jejich podíl ve schváleném rozpočtu na rok 1996 činil 53%, ve skutečnosti dosáhl 52,6%. Proto také při celkovém zvýšení rozpočtu z titulu provedených rozpočtových opatření o 0,6 mld. Kč došlo ke zvýšení mzdových prostředků o cca 132 mil. Kč. Takto upravený rozpočet mzdových prostředků byl ve skutečnosti splněn na 99, 8%. V nárůstu mzdových prostředků proti předchozímu roku o cca 0, 8 mld. Kč se promítlo rovněž řešení mzdového zabezpečení policistů v záměru roku 1995, které z rozhodnutí ministra vnitra bylo realizováno z prostředků roku 1996.

Tento vývoj je odrazem situace v resortu, která právě v oblasti čerpání a vývoje mzdových prostředků je nejproblematičtější. I v hodnoceném roce přetrvávala totiž napjatá situace v této oblasti, projevující se v nedostatku mzdových prostředků na platy policistů. Otázka byla řešena ve spolupráci s ministerstvem financí, které - obdobně jako v předchozím roce - vyslovilo souhlas s použitím prostředků roku 1997 na krytí propadu z roku 1996.

Na věcných neinvestičních výdajích kapitoly, jejichž rozpočet byl v průběhu roku zvýšen o cca 0,4 mld. Kč, bylo ve skutečnosti vyčerpáno 9,8 mld. Kč, což představuje plnění na téměř 98%. Tyto výdaje byly vynaloženy především na materiálně technické zabezpečení činnosti resortu.

Formou příspěvků byly poskytovány prostředky na činnost 4 příspěvkových organizací, z nichž největší objem čerpala Nemocnice MV; v rámci dotací občanským sdružením byly zajištěny především potřeby těchto sdružení na úseku požární ochrany.

Celkově lze konstatovat, že v návaznosti na přidělené rozpočtové prostředky mohl resort v hodnoceném rozpočtovém období zabezpečit základní potřeby pro činnost Policie České republiky a útvarů ministerstva vnitra.

Na rozdíl od ministerstva obrany došlo v kapitole ministerstva vnitra meziročně k růstu podílu celkových výdajů na HDP (z 1,8% v roce 1995 na 1,9% v roce 1996). Rovněž podíl na celkových výdajích státního rozpočtu se zvýšil (z 5,1% na 5,5%).

Z ostatních výdajů, zahrnutých ve skupině výdajů na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu, jsou níže uvedeny další rozhodující skupiny výdajů.

Prostředky zahrnuté v rozpočtu Bezpečnostní informační služby na rok 1996 odpovídaly základním potřebám této kapitoly.

Schváleným rozpočtem stanovené neinvestiční výdaje ve výši 566 mil. Kč byly rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu roku sníženy o 51 mil. Kč. Skutečné čerpání těchto výdajů k 31. 12. 1996 dosáhlo 508 mil. Kč a bylo tak splněno na 98,8% upraveného rozpočtu. Výdaje byly směrovány zejména na rekonstrukci stávajících objektů BIS, na vytváření systémů spojení, zabezpečení výpočetní techniky při budování informačních systémů a na vybavování zpravodajskými prostředky.

Rozpočtovými opatřeními provedenými s ohledem na vývoj konkrétních podmínek došlo ke snížení rozpočtu neinvestičních výdajů rozpočtových organizací především z titulu vázání mzdových prostředků za neobsazená funkční a pracovní místa podle nařízení vlády č. 48/95 Sb. a dále za poskytované služby podle dohod s ministerstvem vnitra.

Nedočerpání těchto výdajů o 6,4 mil. Kč (tj. o 1,2% upraveného rozpočtu) bylo ovlivněno zejména nižším čerpáním všech druhů osobních výdajů v důsledku nenaplnění počtů pracovníků BIS. Menších úspor bylo dosaženo i v ostatních věcných seskupeních položek výdajů.

Přidělenými rozpočtovými prostředky byly zabezpečeny nezbytné potřeby pro činnost jednotlivých součástí Bezpečnostní informační služby.

Vězeňská služba ČR, která je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva spravedlnosti, řídí 29 věznic a vazebních věznic všech typů, 4 příspěvkové organizace - zotavovny a Institut vzdělávání příslušníků Vězeňské služby.

Neinvestiční výdaje na její činnost dosáhly v roce 1996 objemu 3,5 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 0,5 mld. Kč, tj. o 15,4%.

V tomto nárůstu se odrážejí stále narůstající počty vězňů (v roce 1996 ve srovnání s rokem 1995 došlo k nárůstu osob ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody o 1 352) a s tím související růst věcných výdajů spojených s technickým a materiálním vybavením a růst výdajů na mzdové prostředky pro nově přijímané zaměstnance Vězeňské služby.

Mzdové výdaje tvořily v uplynulém roce zhruba 50% celkových neinvestičních výdajů na Vězeňskou službu. V jejich růstu o více než 17% se odrazily především rostoucí počty zaměstnanců a poměrně velký rozsah přesčasové práce, jakož i realizace platových úprav v uplynulém roce.

Těžiště věcných výdajů ve vězeňství představují především prostředky na zajištění celodenního provozu věznic a vazebních věznic (ubytování, stravování, zabezpečení střežení), a to při rostoucích počtech vězňů. V rámci výdajů na opravy a údržbu byly provedeny rekonstrukce některých vězeňských objektů a vytvářeny technické podmínky pro zajištění ostrahy objektů a bezpečné izolace vězňů.

Z ostatních výdajů této skupiny mají dále větší význam výdaje na soudy a státní zastupitelství. Zahrnují především neinvestiční výdaje rozpočtových organizací justiční části resortu ministerstva spravedlnosti, tj. soudů všech stupňů (v roce 1996 bylo financováno 8 krajských soudů, které přímo řídily 86 okresních a obvodních soudů, 3 krajské obchodní soudy, Vrchní soud v Praze, Nejvyšší soud v Brně a od roku 1996 nově Vrchní soud v Olomouci) a dále státních zastupitelství všech stupňů (8 krajských státních zastupitelství, která řídila 86 okresních a obvodních státních zastupitelství, Vrchní státní zastupitelství v Praze, Nejvyšší státní zastupitelství v Brně a nově Vrchní státní zastupitelství v Olomouci). Dále zahrnují neinvestiční výdaje aparátu ministerstva a několika dalších menších rozpočtových organizací podřízených ministerstvu spravedlnosti. Na základě zákona č. 272/96 Sb. byl k 1. listopadu 1996 delimitován do ministerstva spravedlnosti Úřad pro legislativu a veřejnou správu.

Do skupiny soudnictví náleží také Ústavní soud ČR se sídlem v Brně, který je financován jako zvláštní kapitola státního rozpočtu. Neinvestiční výdaje Ústavního soudu byly ovlivněny zejména změnou práva hospodaření k budově - současnému sídlu soudu, jejíž stav si vyžádal provedení nezbytných oprav, dosud odkládaných.

Neinvestiční výdaje dosáhly v roce 1996 celkového objemu téměř 4 mld. Kč. V porovnání s rokem 1995 byly vyšší o více než 900 mil. Kč, tj. o 30,1%.

Tabulka č. 35

Rozpočet neinvestičních výdajů vyčleněných na zabezpečení činnosti soudů a státních zastupitelství, upravený v průběhu roku na částku 4,3 mld. Kč, byl ve skutečnosti čerpán na cca 93%, nevyčerpáno zůstalo celkem 313 mil. Kč.

Provedená rozpočtová opatření souvisela nejen s platovými úpravami státních zástupců a soudců (podíl mzdových prostředků představuje téměř 55% celkových neinvestičních výdajů vynakládaných do této oblasti veřejné spotřeby), ale i s růstem četnosti a se zvyšující se složitostí věcí přicházejících soudům a státním zastupitelstvím.

Celkově přidělené rozpočtové prostředky vytvořily nezbytné finanční podmínky pro plnění úkolů obou resortů. Věcné výdaje byly u soudů a státních zastupitelství využity jak k zajištění chodu organizací justice i k jejich technickému a materiálnímu vybavení, tak i k úhradě výdajů přímo spojených s jejich hlavní činností, tj. úhradě zákonných nároků účastníků řízení. Výdaje související s rozhodovací činností soudů a státních zastupitelství jsou přímo odvislé od stálého růstu počtu věcí vyřizovaných soudy a státními zastupitelstvími všech stupňů.

Objem věcných výdajů v rozpočtu justiční části ministerstva spravedlnosti na rok 1996 zahrnoval i účelové prostředky určené na výplatu odškodnění v hotovosti soudně rehabilitovaným osobám podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu roku bylo odškodněno 1 337 osob, jimž bylo vyplaceno celkem 38 643 tis. Kč. Oproti roku 1995 (bylo odškodněno 2 500 osob a vyplacena částka 43 852 tis. Kč) došlo k výraznému poklesu počtu vyřizovaných věcí v této agendě, v roce 1997 lze očekávat další pokles. Termín skončení výplat odškodnění oprávněným osobám nelze přesně určit vzhledem k tomu, že k uplatnění nároku mají osoby oprávněné k výplatě odškodnění lhůtu 3 roků od právní moci rozhodnutí o rehabilitaci.

Vývoj počtu zaměstnanců a čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře

Přehled o vývoji mzdových prostředků za rozpočtové organizace, z toho za státní správu a za příspěvkové organizace podává následující tabulka:

Tabulka č. 36

Rozpočtové organizace mají v rámci rozpočtu stanoveny dva mzdové ukazatele, a to "mzdové prostředky celkem" a " z toho státní správa". Tyto ukazatele jsou závazné jak za schválený rozpočet, tak za rozpočet po změnách.

Příspěvkovým organizacím není objem mzdových prostředků v rámci rozpočtu stanovován. Ministerstvo financí v návrhu závazného ukazatele "příspěvek na provoz" pouze zohledňuje výši mzdových prostředků; tato je uvedena v tabulce ve sloupci 2. Ve sloupci 3 tabulky je objem mzdových prostředků stanovený resortem.

Pod souborným názvem "státní správa" jsou uváděna ministerstva a ústřední orgány státní správy, vč. Kanceláře prezidenta republiky a Úřadu vlády ČR a dále ústředně řízené rozpočtové organizace, které jsou ze zákona orgány státní správy nebo správními úřady (např. finanční úřady, Úřady práce, zastupitelské úřady, Puncovní úřad, Státní plavební správa atd.) a některé složky ministerstva vnitra, vč. Policie. Přesný výčet orgánů a organizací zahrnutých do státní správy je na tabulce č. 12, v sešitu E a v sešitu F jako tabulka třetí v pořadí podle jednotlivých kapitol.

Index zvýšení objemu mzdových prostředků státní správy (236,2) je ovlivněn především začleněním bezpečnostního úseku Ministerstva vnitra (Policie ČR) do státní správy, bez této změny činí 123,8. Dále se na tomto vývoji výrazně podílí zvýšení platů ústavních činitelů a soudců, odměňovaných podle zákona č. 236/1995 Sb., v platném znění, k 1. červenci 1996, kdy skončila platnost přepočítacího koeficientu platové základny. Platy ústavních činitelů a soudců činily v roce 1996 cca 6,5% z objemu mzdových prostředků státní správy.

Vývoj počtu zaměstnanců v rozpočtových a příspěvkových organizacích ukazuje tento přehled:

Tabulka č. 37

Vláda v souladu s nařízením vlády č. 48/1995 Sb., ve znění nařízení vlády č. 306/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, stanoví závazné limity počtu zaměstnanců jednotlivě ústředním orgánům státní správy, jednotlivě (příp. za skupinu stejných organizací) přímo řízeným organizacím státní správy a v globále pro všechny ostatní rozpočtové organizace. Ve stejném členění stanoví závazně i limity prostředků na platy.

Příspěvkovým organizacím, v souladu s výše uvedeným nařízením vlády, stanoví počty zaměstnanců a objemy mzdových prostředků zřizovatel.

Ve státní správě je v rozpočtu na rok 1996 začleněn bezpečnostní úsek ministerstva vnitra s 60 263 zaměstnanci a ministerstvo obrany s 1 368 zaměstnanci, které v roce 1995 byly vedeny v ostatních rozpočtových organizacích.

Ze snížení počtu zaměstnanců státní správy o 2 056 osob v průběhu roku 1996 činí absolutní snížení 1 521 zaměstnanců, saldo přesunů mezi státní správou a ostatními rozpočtovými organizacemi představuje snížení o 557 zaměstnanců (z toho zvýšení počtu zaměstnanců Školských úřadů o 141 osob). Počet zaměstnanců byl zvýšen o 22, z toho 18 na základě zákona o zákazu chemických zbraní.