Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Výraznější pokles počtu zaměstnanců v rozpočtových organizacích a naopak jejich zvýšení v příspěvkových organizacích souvisí především se změnou hospodářsko-právní formy v organizacích resortu školství. Ve snížení počtu zaměstnanců rozpočtových organizací se dále promítá snížení o 1 750 zaměstnanců v resortu ministerstva obrany v návaznosti na snížení objemu mzdových prostředků podle usnesení vlády č. 441/1996 a snížení o 1 333 zaměstnanců v resortu ministerstva vnitra v důsledku reorganizace.

Celkově došlo v rozpočtové a příspěvkové sféře ve skutečnosti roku 1996 proti skutečnosti roku 1995 k poklesu počtu zaměstnanců o 10 991 osob.

Průměrný plat se v roce 1996 proti skutečnosti roku 1995 zvýšil v rozpočtových a příspěvkových organizacích o 17,9%.

Vývoj průměrných platů je uveden v následující tabulce:

Tabulka č. 38

V rozpočtových organizacích vzrostly průměrné platy proti skutečnosti 1995 o 16,6%. Ve státní správě je růst o 24,0% částečně zkreslen začleněním aparátu ministerstva obrany a bezpečnostního úseku ministerstva vnitra mezi orgány a organizace státní správy. Srovnatelně, tj. bez těchto přesunů, vzrostly průměrné platy státní správy o 17%. Na tomto procentu se ještě výrazně podílí zvýšení platů soudců. Po vyloučení soudů, vč. Ústavního soudu, činí nárůst ve státní správě 14,7%.

V příspěvkových organizacích, které mohou v podstatně větší míře využívat ke zvýšení platové úrovně další zdroje, vzrostly průměrné platy proti skutečnosti 1995 o 20,9%, tj. o 4,3 bodu rychleji než v rozpočtových organizacích. Nejvýraznější růst zaznamenaly zejména resorty zahraničních věcí (36,3%), obrany (32,1%) a vnitra (28,1%).

Procento růstu průměrného platu v rozpočtových a příspěvkových organizacích v podstatě odpovídá nárůstům stanoveným v rámci rozpočtu, v nichž se promítlo zvýšení dvou dalších platů z 50% na 100%, celoroční dopad zvýšení tarifních platů od 1. srpna 1995 a zvýšení platů soudců. Celkový nárůst upraveného rozpočtu 1996 proti upravenému rozpočtu roku 1995 činil 15,2%, ve skutečnosti (rok 1996 proti roku 1995) činil 17,9%, tj. o 2,7 bodu více. Toto zvýšení je obvyklé a pramení z čerpání prostředků za neobsazená místa, což umožňuje platový předpis do výše, která odpovídá 3% neobsazených míst. Organizace v rámci tohoto zvýšení realizovaly úpravu platových tarifů k 1. dubnu 1996, která nebyla rozpočtově kryta.

U rozpočtových organizací jako celku je skutečný průměrný plat proti rozpočtovanému vyšší o 3,5 bodu. U státní správy je dokonce o 1,9 bodu nižší než se ve státním rozpočtu předpokládalo. U příspěvkových organizací činí zvýšení proti rozpočtu 1,4 bodu.

V letech 1995 a 1996 byl ve státním rozpočtu preferován resort školství, což se projevuje v nárůstu průměrného platu proti skutečnosti roku 1995 o 19,3%, tj. o 1,4 bodu nad dosažený průměr rozpočtových a příspěvkových organizací a o 5,7 bodu nad dosažený průměr rozpočtových organizací po vyloučení organizací resortu školství. Rychlejší tempo růstu průměrných platů bylo v rozpočtu určeno k posílení platové úrovně pedagogických pracovníků.

Relace ve výši a vývoji průměrných výdělků v jednotlivých oblastech ekonomiky ukazuje toto srovnání:

jestliže průměrný plat za ústředně řízené rozpočtové a příspěvkové organizace - jak je uvedeno v tabulce - v roce 1996 dosáhl 11 076 Kč a proti průměrnému platu v roce 1995 se zvýšil o 17,9%, průměrný plat v celé rozpočtové sféře (v níž jsou zahrnuty i okresní úřady a obce a jimi zřizované organizace a dále zdravotnická zařízení financovaná prostřednictvím zdravotních pojišťoven) činil 10 140 Kč a proti předchozímu roku vzrostl o 20,5%.

Podle statistických informací o zaměstnanosti a mzdách pracovníků za rok 1996 bylo v národním hospodářství celkem dosaženo průměrného výdělku 9 994 Kč (na přepočtené osoby) a proti roku 1995 došlo ke zvýšení o 18%. V podnikatelské sféře dosáhla průměrná mzda 9 944 Kč (na přepočtené osoby) a proti minulému roku vzrostla o 17,2%. Ze srovnání dosažené úrovně průměrných výdělků a jejich růstu proti předchozímu roku vyplývá, že nedochází k podstatným rozdílům mezi podnikatelskou a rozpočtovou sférou. Je však třeba konstatovat, že v příspěvkových organizacích je dynamika vývoje průměrných platů v porovnání s rozpočtovými organizacemi i s podnikatelskou sférou zhruba o 5 bodů, ve zdravotnických zařízeních zhruba o 7 bodů, výraznější.

Ve státním rozpočtu schváleném na rok 1996 byly rozpočtovány mzdové prostředky rozpočtových organizací ve výši 46 390,7 mil. Kč.

V průběhu roku došlo k úpravám, z nichž nejvýznamnější byly

- zvýšení mzdových prostředků z rezervy ve Všeobecné pokladní správě pro resort ministerstva spravedlnosti v celkové výši 80,2 mil. Kč, z toho na zvýšení platů státních zástupců 42,7 mil. Kč, na platy soudců 22,6 mil. Kč a na zvýšené početní stavy Vězeňské služby 14,9 mil. Kč;

- zvýšení mzdových prostředků o 21 mil. Kč v souvislosti se zřízením Senátu;

- snížení - převod mzdových prostředků v souvislosti s přechodem organizací z rozpočtové do příspěvkové sféry u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 1 299,9 mil. Kč;

- zvýšení mzdových prostředků převodem z účelových prostředků vyčleněných na vědu a výzkum ve výši 110,2 mil. Kč, z toho pro Akademii věd 107 mil. Kč;

- zvýšení mzdových prostředků ministerstva obrany o 498,2 mil. Kč určených k úhradě mzdových nákladů spojených s přípravou a činností jednotky Armády ČR v operaci IFOR;

- snížení mzdových prostředků ministerstva obrany o 299, 5 mil. Kč v návaznosti na usnesení vlády č. 441/1996 při současném snížení počtu zaměstnanců o 1 750;

- zvýšení mzdových prostředků ministerstva vnitra o 125,2 mil. Kč na vrub úspor v oblasti věcných výdajů s určením na posílení platů policistů.

V návaznosti na výše uvedené úpravy, zejména přesuny organizací z rozpočtové do příspěvkové sféry, se původně schválený rozpočet snížil na 45 668,5 mil. Kč. K zajištění platových úprav a k výplatě odměn využily rozpočtové organizace prostředky z fondu odměn ve výši 87,4 mil. Kč.

Ve skutečnosti byly mzdové prostředky čerpány ve výši 45 479 mil. Kč, tj. na 99,6%. Z nečerpané částky 189,5 mil. Kč připadá na vázání mzdových prostředků za neobsazená místa částka 76 mil. Kč - viz tabulka o vývoji čerpání mzdových prostředků. Z částky vázané orgány státní správy ve výši 117,3 mil. Kč bylo pro Vězeňskou službu k zabezpečení realizace dopadu zvýšení platových tarifů uvolněno 47 mil. Kč.

Rozpočtové organizace vykázaly k vázání mzdové prostředky za neobsazená místa v celkové výši 163 mil. Kč. Výjimku z vázání povolilo ministerstvo financí v souladu s nařízením vlády č. 48/1995 Sb. v platném znění, v celkové výši 87 mil. Kč, především k zabezpečení realizace dopadu zvýšení platových tarifů k 1. 4. 1996, které nebylo rozpočtově kryto v částce 70,1 mil. Kč (z toho pro Vězeňskou službu 47 mil. Kč). Kromě toho byla uvolněna částka 13,1 mil. Kč, kterou měla vázat Stavební obnova železnic a o kterou se snížil objem mzdových prostředků jako částečná kompenzace snížení příjmů v resortu dopravy a spojů, částka 3,5 mil. Kč k vyrovnání mzdového dopadu v souvislosti se zrušením ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a částka 0,34 mil. Kč na zvýšené čerpání ostatních osobních nákladů Úřadu vlády v důsledku zřízení funkce dalšího místopředsedy vlády a výplat odstupného.

Nad rozsah vykázaného čerpání mzdových prostředků v roce 1996 čerpaly na vrub roku 1997 mzdové prostředky

- Vězeňská služba ve výši 32,4 mil. Kč, a to opakovaně již třetím rokem a

- Akademie věd ve výši 9,9 mil. Kč.

Ministerstvo vnitra čerpalo mzdové prostředky na vrub rozpočtu roku 1997 ve výši 331 mil. Kč se souhlasem ministerstva financí. Tyto prostředky byly v roce 1997 rozpočtovány s cílem definitivně skončit opakující se propad mzdových prostředků, který vznikl v důsledku změny výplatního termínu.

V ústředních orgánech státní správy a v ústředně řízených orgánech a organizacích státní správy se počty zaměstnanců a mzdové prostředky vyvíjely takto:

Počty zaměstnanců ústředních orgánů státní správy pro rok 1996 byly schváleny ve výši 14 908 osob. V průběhu roku došlo k těmto změnám:

- k 1. 1. zvýšení o 18 zaměstnanců ministerstva průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády č. 333/1995 k zřízení Úřadu pro zákaz chemických zbraní;

- k 1. 1. převod 374 zaměstnanců skladů Správy státních hmotných rezerv do ústředního orgánu vzhledem k tomu, že jde o jednu právnickou osobu;

- k 1. 1. při reorganizaci resortu ministerstva vnitra snížen počet zaměstnanců ústředního orgánu o 2 157 osob, z toho bylo převedeno do ústředně řízených organizací státní správy 201 osob, do ostatních rozpočtových organizací 623 osob a o 1 333 funkčních míst snížen stav;

- k 1. 1. v rámci reorganizace ministerstva obrany bylo převedeno 78 zaměstnanců do ostatních rozpočtových organizací a o 14 funkčních míst snížen stav;

- k 1. 1. převod 8 zaměstnanců z České inspekce životního prostředí do ministerstva životního prostředí;

- k 1. 4. převod 45 zaměstnanců (v ročním vyjádření 34 osob) z územních finančních ředitelství do ministerstva financí k zabezpečení činnosti Ústředního finančního a daňového ředitelství;

- k 1. 7. začleněno 5 zaměstnanců (v ročním vyjádření 3 osoby) Sekretariátu komise pro UNESCO do ministerstva zahraničních věcí;

- k 1. 7. zrušením ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci došlo k absolutnímu snížení o 99 zaměstnanců v ročním vyjádření, 122 zaměstnanců (v ročním vyjádření 61 osoba) bylo delimitováno do ministerstva financí k zabezpečení převedených agend;

- k 1. 9. zvýšení o 9 zaměstnanců (v ročním vyjádření 3 osoby) ministerstva zdravotnictví na základě usnesení vlády č. 447/1996 k zabezpečení nových úkolů v souvislosti s novelizací pojišťovacích zákonů;

- k 1. 9. zvýšení o 4 zaměstnance (v ročním přepočtu o 1 osobu) Ústavního soudu k zabezpečení správy budovy v souvislosti s převodem práva hospodaření k budově;

- k 1. 11. došlo ke změnám v ústředních orgánech v souvislosti se změnou kompetencí podle zákona č. 272/1996 Sb.:

- ze zrušeného Úřadu pro legislativu a veřejnou správu přešlo 80 zaměstnanců do ministerstva spravedlnosti,

- ze zrušeného ministerstva hospodářství přešlo z 479 zaměstnanců do

-- nově zřízeného ministerstva pro místní rozvoj 349 zaměstnanců,

-- nově zřízeného Úřadu pro státní informační systém 9 zaměstnanců,

-- ministerstva životního prostředí 12 zaměstnanců,

-- ministerstva průmyslu a obchodu 66 zaměstnanců,

-- ministerstva dopravy a spojů 19 zaměstnanců,

-- ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 21 zaměstnanců,

-- Správy státních hmotných rezerv 3 zaměstnanci,

- z Úřadu vlády přešli 4 zaměstnanci (v ročním přepočtu 1 osoba) do ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a 11 zaměstnanců (v ročním přepočtu 2 osoby) do Úřadu pro státní informační systém,

- z ministerstva zdravotnictví přešlo 5 zaměstnanců (v ročním přepočtu 1 osoba) do ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

- do ministerstva dopravy a spojů byl začleněn Český telekomunikační úřad s 500 zaměstnanci.

Upravený počet zaměstnanců ústředních orgánů v ročním přepočtu činil 13 600 osob (upravený limit 13 622 zaměstnanců), skutečný počet činil 13 147 osob, což představuje plnění na 96,7%. Nenaplněno zůstalo 453 míst.

Ministerstvo financí povolilo překročení limitu počtu zaměstnanců Českému báňskému úřadu o 2 zaměstnance na vrub nenaplněných stavů obvodních báňských úřadů. K překročení limitu počtu zaměstnanců došlo u ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci v důsledku jeho zrušení k 1. 7. 1996.

Mzdové prostředky celkem byly pro ústřední orgány státní správy schváleny ve výši 2 663 mil. Kč. V průběhu roku se do nich promítly zejména úpravy z titulu výše uvedených změn v počtech zaměstnanců. Upravené mzdové prostředky celkem činily 2 561,1 mil. Kč.

Ve skutečnosti byly mzdové prostředky čerpány ve výši 2 530,5 mil. Kč, tj. na 98,8%. Z nečerpané částky 30,6 mil. Kč vázaly ústřední orgány mzdové prostředky za neobsazená místa podle nařízení vlády č. 48/1995 Sb., v platném znění, ve výši 21,7 mil. Kč. Z fondu odměn čerpaly ústřední orgány celkem 10,2 mil. Kč, přičemž 4 ústřední orgány tímto čerpáním kryly překročení objemu mzdových prostředků.

Ostatní osobní náklady, schválené pro ústřední orgány státní správy ve výši 71,8 mil. Kč a upravené na částku 64,9 mil. Kč, byly čerpány ve výši 58,6 mil. Kč, tj. na 90,3%.

Závazný limit objemu mzdových prostředků, stanovený vládou, překročily

- ministerstvo zdravotnictví o 3 801 tis. Kč, z toho povolilo ministerstvo financí překročení ve výši 2 227 tis. Kč na pokrytí platů zaměstnanců, se kterými byl rozvázán pracovní poměr v důsledku racionalizace schválené vládou a k částečnému zabezpečení dopadu realizace platových úprav. Ministerstvo nedodrželo takto upravený limit mzdových prostředků o 1 574 tis. Kč. Překročení závazného limitu se projevilo v překročení závazného ukazatele státního rozpočtu mzdové prostředky o 639 tis. Kč, z toho státní správa o 1 574 tis. Kč;

- ministerstvo spravedlnosti o 415 tis. Kč nedodržením povinného vázání mzdových prostředků za neobsazená místa podle nařízení vlády č. 48/1995 Sb. v platném znění;

- Správa státních hmotných rezerv o 1 282 tis. Kč nedodržením povinného vázání mzdových prostředků za neobsazená místa podle nařízení vlády č. 48/1995 Sb. v platném znění. O tuto částku byl překročen i závazný ukazatel státního rozpočtu mzdové prostředky, z toho státní správa.

Počty zaměstnanců v ústředně řízených orgánech a organizacích státní správy byly pro rok 1996 schváleny ve výši 120 953 osob. V průběhu roku došlo k těmto změnám:

- k 1. 1. převod 374 zaměstnanců Správy státních hmotných rezerv (skladů) do ústředního orgánu vzhledem k tomu, že jde o jednu právnickou osobu;

- k 1. 1. v rámci reorganizace resortu ministerstva vnitra převedeno z ústředního orgánu 201 zaměstnanců do Policie ČR;

- k 1. 1. snížení o 8 zaměstnanců Zahraniční služby do příspěvkové organizace Zdravotnické centrum;

- k 1. 1. převod 166 zaměstnanců tiskárny ministerstva vnitra na příspěvkovou formu rozpočtování, ve které se uplatňuje odměňování podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění;

- k 1. 1. převod 8 zaměstnanců z České inspekce životního prostředí do ministerstva životního prostředí;

- k 1. 1. posílen počet zaměstnanců Školských úřadů o 141 osob na vrub rozpočtových organizací resortu školství k zabezpečení plynulého financování škol;

- k 1. 4. převod 45 zaměstnanců (v ročním vyjádření 34 osob) z územních finančních ředitelství do ministerstva financí k zabezpečení činnosti Ústředního finančního a daňového ředitelství;

- k 1. 11. došlo v souvislosti se změnou kompetencí podle zákona č. 272/1996 Sb. k převodu 500 zaměstnanců Českého telekomunikačního úřadu do ministerstva dopravy a spojů.

Upravený počet zaměstnanců ústředně řízených orgánů a organizací státní správy v ročním přepočtu činil 120 205 osob (upravený limit 120 2 16 zaměstnanců), skutečný počet činil 117 537 osob, což představuje plnění na 97, 8%. Nenaplněno zůstalo 2 668 míst.

Ministerstvo financí povolilo překročení limitu počtu zaměstnanců Puncovního úřadu o 6 zaměstnanců (v ročním přepočtu o 3 osoby) k zabezpečení rozšířené činnosti úřadu s tím, že zvýšení bude kryto neobsazenými místy v organizacích státní správy ministerstva průmyslu a obchodu.

Mzdové prostředky celkem byly pro ústředně řízené orgány a organizace státní správy schváleny ve výši 19 632,8 mil. Kč. V průběhu roku se do nich promítly změny ve vazbě na výše uvedené úpravy počtu zaměstnanců, dále pak zejména zvýšení platů soudců (22,6 mil. Kč) a platů státních zástupců (42,7 mil. Kč). U České správy sociálního zabezpečení došlo ke zvýšení objemu mzdových prostředků o 54,5 mil. Kč na posílení platové úrovně a na odměny za vícepráce při valorizaci důchodů. Po promítnutí změn činily mzdové prostředky upraveného rozpočtu 19 859,7 mil. Kč.

Ve skutečnosti byly mzdové prostředky čerpány ve výši 19 582,3 mil. Kč, tj. na 98,6%. Z nečerpané částky 277,4 mil. Kč vázaly ústředně řízené orgány a organizace státní správy mzdové prostředky za neobsazená místa podle nařízení vlády č. 48/1995 Sb. ve výši 95,6 mil. Kč, z toho na platové úpravy zaměstnanců Vězeňské služby bylo uvolněno 47 mil. Kč. Z fondu odměn čerpaly 11 mil. Kč. V resortu školství bylo čerpáním prostředků z fondu odměn kryto překročení závazného rozpočtového ukazatele mzdové prostředky u organizací státní správy.

Ostatní osobní náklady ústředně řízených orgánů a organizací státní správy, schválené ve výši 330,9 mil. Kč a upravené na částku 336,5 mil. Kč, byly čerpány ve výši 327,3 mil. Kč, tj. na 97,3%. Podrobný přehled o počtech zaměstnanců a mzdových prostředcích podle jednotlivých rozpočtových kapitol je uveden v tabulkové části státního závěrečného účtu (sešit E) a v souhrnu závěrečných účtů kapitol (sešit F).

2. 3. Neinvestiční dotace podnikům

V roce 1996 poskytl státní rozpočet formou neinvestičních transferů do podnikové sféry celkem 27,3 mld. Kč (v roce 1995 bylo poskytnuto 28,7 mld. Kč). V souladu se záměry omezit poskytování státních prostředků do podnikatelské sféry klesl podíl těchto prostředků na celkových neinvestičních výdajích státního rozpočtu (po vyloučení transferů do územních rozpočtů) z 8,1% v roce 1995 na 7,2% v roce 1996.

Původně schválená výše dotací 28,5 mld. Kč byla v průběhu roku snížena na 27,6 mld. Kč.

V porovnání s takto upraveným rozpočtem zůstalo nedočerpáno 374 mil. Kč. Poskytování dotací se soustředilo především do resortů ministerstva dopravy a spojů, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zemědělství. Téměř 38% celkového objemu těchto prostředků bylo uvolněno prostřednictvím kapitoly Všeobecná pokladní správa (podrobněji viz na následujících stránkách).

Přehled čerpání neinvestičních dotací poskytovaných podnikatelským subjektům je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 39

Dále je zhodnoceno čerpání dotací a využití rozpočtových prostředků podle jednotlivých kapitol.

Dotace stanovené pro ministerstvo dopravy a spojů byly účelově určeny pro potřeby železniční a letecké dopravy. Jejich čerpání uvádí tento přehled:

Tabulka č. 40

Z celkového objemu dotace 5 218 mil. Kč čerpané státní organizací České dráhy bylo 5 150 mil. Kč určeno na kompenzaci ztrát z provozu osobní železniční dopravy. Dotace byla čerpána v souladu s pravidly ministerstva dopravy pro poskytování těchto dotací v roce 1996, podle nichž

- 3 250 mil. Kč bylo použito na úhradu ztrát z činnosti dopravce ve veřejné dopravě,

- 1 900 mil. Kč na zajištění provozuschopnosti dopravní cesty.

Vnitřní struktura čerpané dotace odpovídá podílům příslušných nákladů osobní dopravy na celkových nákladech železničního provozu. Dotování podílu osobní dopravy na nákladech dopravní cesty nepřekročilo stanovenou limitní částku.

Kromě toho bylo ze státního rozpočtu poskytnuto 68 mil. Kč k realizaci kombinované přepravy kamiónů po železnici v relaci Lovosice - Drážďany (systém Ro-La).

Pro ČSA, a.s., byla přiznána dotace v souladu s usnesením vlády ČR č. 279/92, podle něhož se státní rozpočet formou splátek úroků z úvěrů podílí stanovenými ročními částkami na úhradě nákladů spojených s pořízením letadel Boeing v roce 1992. Její čerpání v roce 1996 činilo 158,6 mil. Kč. Dotování končí v roce 1997.

Dotace, poskytovaná v minulých letech pro pravidelnou autobusovou dopravu ke krytí úbytku tržeb, který vznikal dopravcům při poskytování zlevněného jízdného žákům, byla od roku 1996 zrušena - příspěvek na dopravu žáků je součástí dávek státní sociální podpory.

V resortu ministerstva průmyslu a obchodu směřovaly dotace ve smyslu příslušných usnesení vlády České republiky především k restrukturalizaci a útlumu těžby uhlí, uranu a rud. Podle těchto usnesení se státní rozpočet podílí na úhradě nákladů na technickou likvidaci dolů, na zahlazování následků důlní činnosti a na sociálně zdravotních výdajích souvisejících s útlumem hornické činnosti. V roce 1996 vynaložil státní rozpočet touto formou 5 140 mil. Kč.

Kromě toho na základě horního zákona a zmocnění vlády ČR byly uvolněny těžebním organizacím dotace na akce napravující škody na životním prostředí způsobené dobýváním výhradních ložisek. Dotace ve výši 229 mil. Kč byly poskytnuty z prostředků odvedených do státního rozpočtu důlními organizacemi z úhrady z vydobytých vyhrazených nerostů. Tyto prostředky jsou horním zákonem určeny k nápravě škod na životním prostředí.

Na státní program podpory při snižování spotřeby paliv a energie, vyhlašovaný v ekologickém zájmu, byly ve státním rozpočtu dále vyčleněny prostředky na zateplování budov a na využití alternativních zdrojů energie, které byly čerpány v celkové výši 23 2 mil. Kč.

Na základě vyhlášky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, zabezpečil rozpočet částku 15 mil. Kč na svoz a uložení radioaktivního odpadu. Další téměř 4 mil. Kč byly použity na úhradu cenových rozdílů u potravin pro bezlepkovou a bezbílkovinnou dietu s cílem zlepšit dostupnost těchto výrobků pro zdravotně postižené občany.

Na uvedené účely bylo vynaloženo:

Tabulka č. 41

Z objemu dotací schválených pro ministerstvo zemědělství ve výši přesahující 6,9 mld. Kč, byla rozhodující část, tj. 5,6 mld. Kč, směrována do agropotravinářského průmyslu. Zbývajících 900 mil. Kč bylo určeno pro lesní hospodářství a 400 mil. Kč na podporu řešení vodního hospodářství.

Z celkové výše dotací schválených pro lesní a vodní hospodářství byly v průběhu roku převedeny prostředky v celkové výši téměř 640 mil. Kč na obce. Převážná část těchto prostředků byla směrována na obhospodařování lesních majetků ve vlastnictví obcí a na řešení problémů obcí se zásobováním pitnou vodou.

Skutečné čerpání dotací ukazuje tento přehled:

Tabulka č. 42

Ve vlastním agropotravinářském průmyslu bylo z celkově vyčerpané částky 5,4 mld. Kč použito na podporu zemědělské prvovýroby a lesního a vodního hospodářství prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu 2,8 mld. Kč. Prostředky byly určeny k poskytování záruk za úvěry a k subvencování části úroků z úvěrů podnikatelských subjektů zemědělské prvovýroby a lesního hospodářství.

Přímé dotace agrárně potravinářského průmyslu činily 2,6 mld. Kč a byly využity především na restrukturalizaci zemědělského podnikání, z toho podstatná část byla poskytnuta na údržbu zemědělského půdního fondu v kulturním stavu po celou dobu vegetace, dále pak na podporu chovu skotu masného určení v horských a podhorských oblastech, na nezbytnou obnovu vinic, chmelnic a sadů, k zabránění úbytku včelstev, na udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat, na ozdravování chovu skotu od IBR a na podporu ozdravování rostlin a restrukturalizaci zemědělské výroby zalesněním.

Zbývající část dotací do lesního a vodního hospodářství byla využita zejména na podporu hospodaření v lesích ohrožených exhalacemi, na podporu vybraných lesnických činností a na podporu řešení problematiky zásobování obyvatelstva pitnou vodou v menších obcích.

Z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo formou dotací podnikatelským subjektům poskytnuto v uplynulém roce celkem 10,3 mld. Kč.

Největší objem těchto prostředků představuje dotace na tepelnou energii, poskytovaná vlastníkům domovních objektů podle nařízení vlády č. 251/1994 Sb. jako rozdíl mezi věcně usměrňovanou cenou výrobce (dodavatele) a maximální cenou, kterou hradí uživatel bytu. Výše ceny je regulována a stanovena příslušnými cenovými výměry ministerstva financí. O dotaci žádají vlastníci domovních objektů příslušný finanční úřad.

V rozpočtu na rok 1996 byla dotace na tento účel schválena ve výši 6,3 mld. Kč a tato částka byla v průběhu roku zvýšena až na více než 7 mld. Kč. V období do 15. listopadu 1996 požádalo o dotaci na tepelnou energii celkem 7 460 vlastníků domovních objektů (právnické i fyzické osoby), částka vyplývající z předložených žádostí představovala 6,5 mld. Kč (původní požadavek z počátku roku činil 7,5 mld. Kč). Pokles požadavků na dotaci ve druhé polovině roku ovlivnilo zvýšení maximální ceny pro domácnosti k 1. 9. 1996 ze 163,- Kč na 180,- Kč/Gigajoul.

Čerpání dotace k 31. 12. 1996 bylo vykázáno ve výši 7 016 mil. Kč. Po odečtení vratek v důsledku provedených kontrol finančních úřadů, cenových oddělení Finančních ředitelství a Státní energetické inspekce ke stejnému datu ve výši 885 mil. Kč činil skutečný výdaj ze státního rozpočtu pouze 6 131 mil. Kč.

Dále byla v kapitole Všeobecná pokladní správa vyčleněna částka 1 250 mil. Kč pro Státní fond tržní regulace v zemědělství. S ohledem na nižší potřeby fondu však bylo pro tento účel ve skutečnosti uvolněno pouze 1 050 mil. Kč. Způsob využití těchto prostředků je komentován v další části zprávy.

Dotace určená na podporu malého a středního podnikání podle schválených programů a poskytovaná prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky byla v rozpočtu na rok 1996 zahrnuta ve výši 1,1 mld. Kč s tím, že při schvalování státního rozpočtu požádala Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 849 ze dne 12. prosince 1995 vládu, aby v rámci této dotace připravila program výrazné podpory drobného podnikání na venkově.

V návaznosti na tento požadavek byla možnost poskytování podpor z programu ROZVOJ v říjnu 1996 rozšířena na podnikatele, kteří realizují podnikatelské záměry v obcích do 1000 obyvatel. Rovněž navazující změny a programy na rok 1997 jsou zaměřeny na další pomoc zejména malým podnikatelům a na obce a sídla do 999 obyvatel včetně. Při splnění požadavku Poslanecké sněmovny byla formou dotace na podporu podnikání v roce 1996 vyčerpána částka 1 mld. Kč.

Na podporu exportu byla v kapitole VPS vyčleněna částka 1 mld. Kč, z níž 800 mil. Kč bylo určeno pro a. s. EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) a 200 mil. Kč pro a. s. Českou exportní banku. Uvolnění této dotace Poslanecká sněmovna cit. usnesením č. 849 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1996 podmínila souhlasem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Rozpočtový výbor dne 24. ledna 1996 po projednání Informace o pojišťování vývozních úvěrových rizik, předložené a. s. EGAP a Informace o zvýhodněném financování, předložené a. s. ČEB, usneseními č. 572 a 573 z téhož dne s uvolněním dotace v obou případech vyslovil souhlas; současně se usnesl, že z dotace uvolněné a. s. ČEB v celkové výši 200 mil. Kč bude částka do výše 100 mil. Kč použita k dotování podpory exportu obchodních případů kontrahovaných před účinností zákona č. 58/95 Sb.

Ve skutečnosti bylo pro obě jmenované organizace uvolněno v roce 1996 celkem 806,8 mil. Kč, které byly využity především k dotování pojistných fondů. Z nevyčerpaného objemu dotace, vyčleněného původně pro a. s. ČEB a rozhodnutím Poslanecké sněmovny ponechaného ministerstvu financí k úhradě úrokových rozdílů tuzemských a zahraničních úrokových sazeb obchodních případů dotovaných ve smyslu usn. vlády ČSFR č. 289/91, bylo uhrazeno 65,9 mil. Kč a. s. Škodaexport a 15 mil. Kč a. s. Přerovské strojírny.

Z původně rozpočtované rezervy ve výši 300 mil. Kč, určené na realizaci záruk, bylo k 31. 12. 1996 vyčerpáno pouze 90 mil. Kč. Z této částky se cca 67 mil. Kč týká úhrady splatných úroků za 2. až 4. čtvrtletí ze zaručovaného úvěru poskytnutého a. s. Aero Vodochody. Zbývající část připadla na dodatečnou úhradu úroků za 4. čtvrtletí 1995 z úvěru pro a. s. Mitas Praha (cca 11 mil. Kč) a úhradu sankčních úroků z prodlení (cca 12 mil. Kč) vzniklých pozdním převodem splatných částek ze záruky úvěru na obchodní případ Iranshahr. Pohledávka z realizovaných státních záruk vzrostla v roce 1996 na 1,7 mld. Kč.

Dále poskytl státní rozpočet přes 255 mil. Kč jako dotaci výrobním organizacím, které zaměstnávají více než 60% zdravotně postižených občanů.

2. 4. Další běžné výdaje státního rozpočtu

a) Výdaje na dluhovou službu státu

V roce 1996 byly na dluhovou službu státu, tj. na úhradu úroků a poplatků státního dluhu poukázány rozpočtové prostředky v celkové výši 14 079 mil. Kč (z uvedené částky 27 mil. Kč na úhradu poplatků státního dluhu), což představuje čerpání rozpočtu na 98,7%. Ve srovnání s rokem 1995 a se schváleným (i upraveným) rozpočtem na rok 1996 se výdaje vynaložené na dluhovou službu z umořovacího účtu realizovaly takto:

*) z toho ze státního rozpočtu kryto 2 630,3 mil. Kč

Příčinou překročení rozpočtu v úhradách úroků ze státních pokladničních poukázek byla zejména vyšší potřeba emise pro zajištění rozpočtové likvidity státu a dále k tomu přispěl i růst úrokových sazeb SPP v důsledku opatření restriktivní měnové politiky ČNB. Ve srovnání se skutečností roku 1995 jsou změny ve struktuře úhrad úroků podle jednotlivých složek státního dluhu vedle zvýšeného rozsahu emisí SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření i odrazem pokračující sekuritizace a internalizace státního dluhu.

b) Financování vládních úvěrů

Rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí charakterizují následující údaje:

Celkově bylo ve výdajích na financování vládních úvěrů dosaženo rozpočtové úspory. Zvýšení výdajů dle upraveného rozpočtu proti rozpočtu schválenému se týkalo hlavně plynárenských VIA, kde však mělo rozpočtově neutrální dopad, neboť o stejnou částku 1 066 mil. Kč byly při úpravě zvýšeny i příjmy. Proti skutečnosti dosažené v roce 1995 byl rozsah rozpočtových výdajů na vládní a obdobné úvěry za rok 1996 o cca 3,5 mld. Kč nižší.

Dosažená rozpočtová úspora byla realizována pouze ve výdajích na čerpání vládních úvěrů a týkala se hlavně Alžírska, kde přetrvávající politicko bezpečnostní situace neumožnila realizaci většiny rozpracovaných investičních akcí. Menší úspory bylo dosaženo též u výdajů na dočerpání vládního úvěru v Etiopii na výstavbu pneumatikárny Addis Tyre.

Překročení upraveného rozpočtu u ostatních složek této skupiny rozpočtových výdajů celkem o 92 mil. Kč se u výdajů na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB týkalo zejména Indie (krytí vyúčtování úroků), Turecka (výstavba elektrárny SOMA) a Iránu (dokončování výstavby elektrárny Iranshahr). U výdajů souvisejících s plynárenskými VIA na území Ruské federace, které se od roku 1996 vztahují v plné výši ke 2. etapě výstavby, bylo menší překročení rozpočtované částky ovlivněno neočekávanými problémy při přebírání staveb zákazníkem (upřednostňování dostavby jiných objektů, přesuny lokality staveb, dodatečné zásahy do projektů, apod.). Překročení rozpočtu ostatních výdajů souvisejících s vládními úvěry bylo ovlivněno vyšší úhradou vícenákladů spojených se splácením vládních úvěrů a s deblokacemi vládních pohledávek.

c) Dotace občanským sdružením a výdaje na humanitární pomoc

Dotace občanským sdružením byly rozpočtem na rok 1996 schváleny ve výši 1 790 mil. Kč, v průběhu roku byl tento objem snížen o 13 mil. Kč. Ve skutečnosti zůstalo nevyčerpáno 8, 5 mil. Kč.

Čerpání dotací občanskými sdruženími ukazuje následující přehled:

Tabulka č. 45

Nejvíce prostředků (téměř 965 mil. Kč, tj. více než polovina celkového objemu těchto výdajů) bylo poskytnuto občanským sdružením resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dotace byly využity pro občanská sdružení v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace, pro občanská sdružení dětí a mládeže a pro profesní spolky učitelů základních, středních a speciálních škol.

Resort zdravotnictví čerpal na dotacích občanským sdružením cca 265 mil. Kč. Prostředky byly určeny na realizaci ministerstvem zdravotnictví posouzených a vybraných projektů jednotlivých sdružení a na činnost Horské služby a Českého červeného kříže.

Prostřednictvím kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí bylo uvolněno 286 mil. Kč občanským sdružením zdravotně postižených občanů, občanským sdružením poskytujícím sociální služby, apod.

Dotace občanským sdružením v resortu ministerstva vnitra byly čerpány ve výši téměř 66 mil. Kč, které byly použity pro občanské sdružení UNITOP, občanská sdružení na úseku požární ochrany a na program sociální prevence a prevence kriminality.

Občanská sdružení resortu ministerstva kultury čerpala téměř 74 mil. Kč především na činnosti v oblasti kulturních aktivit národnostních menšin, profesionálního umění, literárních aktivit, publikační činnosti a na tisk národnostních menšin apod.

V ostatních resortech byly dotace čerpány např. Českým svazem včelařů, Českým rybářským svazem, Českým zahrádkářským svazem a Českým svazem chovatelů na projekty zajišťované pro potřeby resortu (Mze), na zpracování ekologických projektů a zajišťování činností pro zlepšení životního prostředí (MŽP), na projekty vědeckých společností (AV) apod. Z kapitoly VPS byly poskytnuty dotace v celkové výši téměř 46 mil. Kč na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pro Svaz bojovníků za svobodu, Konfederaci politických vězňů, Masarykovo demokratické hnutí a na dětskou rekreaci.

Na humanitární účely byly v jednotlivých kapitolách čerpány prostředky především na humanitární pomoc poskytovanou obyvatelům Bosny, Zaire a Kuby či pro humanitární organizace církví.

Nepoužité prostředky budou vráceny do státního rozpočtu v roce 1997 při finančním zúčtování za minulý rok.

d) Dotace Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství

Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR) se v roce 1996 zaměřil na regulaci trhu mléka, mlékárenských výrobků a potravinářské pšenice.

Celkové zdroje fondu činily 3 495 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu byly poskytnuty prostředky ve výši 1 050 mil. Kč, což představuje 30% všech zdrojů fondu. K nižšímu čerpání dotace o 200 mil. Kč (ta v původním rozpočtu činila 1 250 mil. Kč) došlo zejména z důvodu podstatně nižších potřeb SFTR z titulu snížení objemu nákupu potravinářské pšenice.

Skutečné výdaje fondu ve výši 3 047 mil. Kč byly proti upravenému rozpočtu na rok 1996 nižší o 623 mil. Kč a byly čerpány jen na 83%. Prostředky fondu byly vynaloženy především na výdaje spojené s dotacemi a subvencemi mlékárenských výrobků ve výši 1 126 mil. Kč a na výdaje spojené s intervenčním nákupem potravinářské pšenice ve výši 1 212 mil. Kč.

Zůstatek finančních prostředků na regulaci trhu spolu se zůstatkem prostředků na správní výdaje v celkové výši 448 mil. Kč se v souladu s platnými právními předpisy převádí do rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1997.

e) Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa

Z neinvestičních výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa, které nejsou komentovány v předchozích částech zprávy, lze uvést zejména úhradu majetkové úimv peněžních ústavů, poskytovanou v souladu s § 45 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Majetková újma vzniká peněžním ústavům při poskytování úvěrů se státem stanovenými zvýhodněnými úrokovými sazbami jako rozdíl mezi těmito sazbami a platnou diskontní sazbou vyhlášenou Českou národní bankou. Pro tento účel bylo ve schváleném rozpočtu na rok 1996 uvažováno s částkou 3,6 mld. Kč, která byla v rámci úpravy státního rozpočtu snížena na 3,5 mld. Kč.

Skutečné čerpání bylo vykázáno ve výši 2 473 mil. Kč, z toho bylo poskytnuto

- 1 169 mil. Kč České spořitelně, a. s., na krytí majetkové újmy v souvislosti s poskytováním zvýhodněných úvěrů na individuální bytovou výstavbu a půjček mladým manželům,

- 1 304 mil. Kč Investiční a Poštovní bance, a. s., na krytí majetkové újmy při poskytování zvýhodněných úvěrů na družstevní bytovou výstavbu.

Z vykázané úspory ve výši 1 mld. Kč představuje 839 mil. Kč odloženou platbu čtvrté splátky zálohy na rok 1996 jako opatření, přijaté v souladu s usnesením vlády č. 632 ze dne 11. prosince 1996 k zabezpečení vyrovnaného státního rozpočtu k 31. 12. 1996. Tato platba byla uskutečněna hned v prvních pracovních dnech roku 1997.

Státní rozpočet vynakládá každoročně značné prostředky formou státní podpory stavebního spoření, realizované na základě zákona č. 96/93 Sb., o stavebním spoření. I když ve schváleném rozpočtu na rok 1996 byly na tento účel vyčleněny 2 mld. Kč, v důsledku dalšího nárůstu klientů a také růstem částek, které občané pravidelně ukládají, se tento objem ukázal jako nedostatečný a byl v průběhu roku zvýšen o více než 300 mil. Kč.

Ve skutečnosti bylo ze státního rozpočtu na uvedený účel uvolněno zúčastněným 6 stavebním spořitelnám, z nichž nejznámější jsou např. Českomoravská stavební spořitelna či AR stavební spořitelna, celkem 2 311 mil. Kč, což je více než dvojnásobná částka v porovnání s rokem 1995, kdy státní rozpočet vynaložil formou státní podpory 1 112 mil. Kč.

Součástí politiky zaměřené na problematiku bydlení byl i záměr státní podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, jejíž poskytování bylo schváleno nařízením vlády č. 244/95 Sb. Smlouvu o zprostředkování státní finanční podpory uzavřely s ministerstvem financí a tehdejším ministerstvem hospodářství Českomoravská hypoteční banka, Česká spořitelna, Komerční banka a Vereinsbank.

Státní rozpočet na rok 1996 počítal pro uvedenou formu podpory bytové výstavby s částkou 500 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že skutečný rozvoj hypotečního úvěrování byl podstatně pomalejší než se původně předpokládalo a první výplaty státní podpory byly realizovány až v září minulého roku, byla rozpočtem předpokládaná částka výrazně snížena, a to až na desetinu původní výše.

Ve skutečnosti bylo do konce roku 1996 vyplaceno pouze 798 tis. Kč, což odpovídá smlouvám o podpoře uzavřeným dosud s 57 klienty hypotečních bank; celkem banky zapojené do systému poskytování státní finanční podpory poskytly v uplynulém roce cca 2 000 hypotečních úvěrů, u kterých se předpokládá splnění podmínek pro výplatu státní finanční podpory v roce 1997.

Počínaje rokem 1995 jsou rozpočtem uvolňovány i prostředky na výplatu státního příspěvku penzijního připojištění. Tyto prostředky jsou poskytovány na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a v roce 1996 byl příspěvek státu podle stanovených podmínek převáděn celkem 42 penzijním fondům.

Z celkové částky, původně vyčleněné v kapitole VPS ve výši 2,6 mld. Kč a postupně upravené na úroveň skutečného čerpání, bylo rozpočtem uvolněno 1 690 mil. Kč. Nižší čerpání vyplývá z nižšího než očekávaného nárůstu účastníků penzijního připojištění, ovlivněného tím, že v hodnoceném roce nedošlo k očekávanému zvýšení státního příspěvku podle § 29 odst. 6 cit. zákona.

Specifickým výdajem kapitoly VPS, související s uplynulým rokem, byly výdaje na volby do obou komor Parlamentu ČR, konané v roce 1996. Státní rozpočet na tento účel vyčlenil prostředky v celkové výši 1,1 mld. Kč. Tato částka byla z důvodu odděleného konání voleb do jednotlivých komor Parlamentu zvýšena o 240 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy podle usnesení vlády ze dne 20. prosince 1995 č. 782 na celkovou částku 1 340 mil. Kč.

K zabezpečení průběhu voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu ČR bylo v průběhu roku převedeno z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtu kapitoly ministerstva vnitra celkem 531 mil. Kč. Převažující část (cca 529,5 mil. Kč) byla účelově určena na neinvestiční výdaje, zejména na nákup papíru na hlasovací lístky, na tisk informačních publikací a volebních lístků, nájem informačního střediska Ústřední volební komise a na úhrady výdajů na spojení mezi jednotlivými stupni volebních komisí. Dále byly tyto prostředky použity na úhrady cestovních náhrad, refundace mezd a na úhradu výdajů Policie ČR při mimořádných bezpečnostních opatřeních k zajištění veřejného klidu a pořádku v době konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu podle usnesení vlády č. 513/96. Na investiční výdaje bylo účelově určeno cca 1,5 mil. Kč, konkrétně na nákup mikrobusu a výpočetní techniky pro potřeby Ústřední volební komise.

Z převedených prostředků ministerstvo vnitra vyčerpalo celkem 312,7 mil. Kč, z toho 200 mil. Kč na úhradu výdajů spojených s volbami do Poslanecké sněmovny a 112,7 mil. Kč na úhradu výdajů spojených s volbami do Senátu Parlamentu ČR.

Do kapitoly ministerstva obrany bylo rozpočtovým opatřením převedeno 72 tis. Kč k úhradě výdajů spojených s volbami do Poslanecké sněmovny ve vojenských újezdech.

Na výdaje okresních úřadů, obcí a volebních komisí v jejich působnosti, spojených s volbami do jednotlivých komor Parlamentu ČR, bylo ze státního rozpočtu zálohově převedeno do rozpočtů okresních úřadů a jejich prostřednictvím do rozpočtů obcí celkem 564,4 mil. Kč.

Z této částky bylo vyčerpáno cca 252 mil. Kč na výdaje spojené s volbami do Poslanecké sněmovny a 236,3 mil. Kč na výdaje spojené s volbami do Senátu. V rámci finančního vypořádání se státním rozpočtem uplatnila část okresních úřadů překročení poskytnuté zálohy na uvedené výdaje v objemu cca 5 mil. Kč. Celkem vyčerpaly okresní úřady a obce na výdaje spojené s volbami do Parlamentu ČR prostředky státního rozpočtu ve výši 493,3 mil. Kč.

Na statistické zpracování výsledků voleb do obou komor Parlamentu ČR bylo ve státním rozpočtu uvažováno s celkovou částkou 119 mil. Kč. V souladu s usnesením vlády č. 782 ze dne 20. prosince 1995 byly ze státního rozpočtu přiděleny Českému statistickému úřadu prostředky z kapitoly VPS v celkové výši 116,8 mil. Kč, z toho 101,9 mil. Kč bylo určeno pro zpracování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny a 14,9 mil. Kč pro zpracování výsledků voleb do Senátu. Z přidělených prostředků bylo vyčerpáno 116,3 mil. Kč, vykázaná úspora ve výši 0,5 mil. Kč se týkala výdajů spojených s volbami do Senátu.

V rozpočtu bylo uvažováno rovněž s částkou 144 mil. Kč jako příspěvkem na činnost politických stran. V průběhu roku 1996 byla podle ustanovení zákona č. 424/91 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, vyplacena politickým stranám a politickým hnutím částka 132,7 mil. Kč, dalších 4,1 mil. Kč bylo uvolněno z Vládní rozpočtové rezervy. Nedočerpání rozpočtové částky o cca 7,2 mil. Kč bylo ovlivněno tím, že ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1996 byl zvolen menší počet politických stran a politických hnutí než ve volbách v roce 1992.

Kromě toho v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny vyplatil státní rozpočet podle ustanovení zákona č. 247/95 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, politickým stranám a politickým hnutím, které získaly ve volbách minimálně 3% platných hlasů z celkového množství platných hlasů, příspěvek na úhradu volebních nákladů. V kapitole Všeobecná pokladní správa byla na úhradu těchto nákladů vyčleněna částka 490 mil. Kč, podle výsledků voleb bylo politickým stranám a politickým hnutím vyplaceno celkem 501,3 mil. Kč.

Podrobněji je hospodaření kapitoly Všeobecná pokladní správa za rok 1996 uvedeno v souhrnu rozpočtových kapitol, sešit F.

3. Kapitálové výdaje veřejných rozpočtů

Účast státního rozpočtu na financování investic byla v roce 1996 zaměřena především na řešení výstavby a technické obnovy dopravní infrastruktury, výstavby vodovodů a čistíren odpadních vod, rozvoje materiálně technické základny vědy a výzkumu, regionálních i vysokých škol, dále pak finančních a celních úřadů, úřadů sociálního zabezpečení, soudů a státních zastupitelství, vězeňské služby a policie. Rozhodujícími kritérii pro alokaci kapitálových výdajů státního rozpočtu bylo stejně jako v roce 1995 urychlené dokončování rozestavěných staveb a výstavba informačních systémů.

Vývoj a strukturu kapitálových výdajů veřejných rozpočtů ukazuje následující přehled.

Tabulka č. 46

x) zákonem č. 305/95 Sb. byly schváleny kapitálové výdaje ve výši 61,48 mld. Kč, t. j. včetně transferů místním rozpočtům ve výši 7,13 mld. Kč

Objem kapitálových výdajů vynakládaných ze státního rozpočtu a z rozpočtů okresních úřadů a obcí dosáhl v roce 1996 téměř 100 mld. Kč a proti předchozímu roku vzrostl o 4,8 mld. Kč, tj. o 5,1%. Jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů činil 16,7% (v roce 1995 to bylo 17,9%). Růst kapitálových výdajů v ústředně řízených orgánech a organizacích i ve sféře řízené územními orgány byl v podstatě shodný. Výdaje vynakládané na investice v rozpočtech okresů a obcí vzrostly proti roku 1995 celkem o 2,6 mld. Kč, současně však poklesly transfery ze státního rozpočtu o cca 0,8 mld. Kč.

Objem kapitálových výdajů zahrnutých ve schváleném státním rozpočtu byl v průběhu roku snížen celkem o 6,5 mld. Kč. Rozhodující podíl na tomto snížení mělo opatření přijaté vládou usnesením č. 441/96 o úpravě státního rozpočtu na rok 1996, které znamenalo snížení kapitálových výdajů o 3,1 mld. Kč. Rozpočtová opatření provedená v dalších obdobích byla ovlivněna zejména transfery do rozpočtů okresů a obcí. Ty z původně vyčleněné částky 7,1 mld. Kč vzrostly na 10,7 mld. Kč, tj. o celých 50%.

Při celkovém snížení výdajů došlo rovněž k přesunům investičních výdajů mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami, mimo jiné v souvislosti s delimitacemi činností realizovanými na základě zákona č. 272/96 Sb., jímž byla provedena některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy. Celkem byly v průběhu roku o 1,1 mld. Kč posíleny především výdaje kapitoly MŠMT, na druhé straně došlo ke snížení rozpočtovaných výdajů zejména u kapitol ministerstva zemědělství (-2,8 mld. Kč) a ministerstva dopravy a spojů (-1,9 mld. Kč).

Ve skutečnosti byly kapitálové výdaje státního rozpočtu čerpány ve výši 46,4 mld. Kč a byly o 2,3 mld. Kč vyšší než v roce 1995. Ve srovnání s rozpočtem po všech změnách bylo čerpání o 1,4 mld. Kč nižší, zejména v důsledku v závěru roku vládou odsouhlaseného vázání výdajů v resortu dopravy o 1 mld. Kč.

Přehled výdajů rozpočtových kapitol, které mají rozhodující podíl na celkových kapitálových výdajích státního rozpočtu a srovnání s rokem 1995 je uvedeno v následující tabulce:

Tabulka č. 47

Ve veřejném sektoru (výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací) došlo v uplynulém roce k růstu kapitálových výdajů o 2,9 mld. Kč, tj. o 7,6% a jejich rozhodující podíl byl směrován především do kapitoly MDS na výstavbu a technickou obnovu dálniční a silniční infrastruktury. Rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi tohoto resortu tak bylo vynaloženo o 0,7 mld. Kč více než v předchozím roce. Významný byl rovněž objem prostředků na investice ve školství, který dosáhl výše 4,9 mld. Kč a ve zdravotnictví v částce 3,4 mld. Kč. V obou případech však byly výdaje vynaložené v roce 1996 téměř o 1 mld. Kč nižší než v roce 1995.

V kapitolách ministerstva obrany a ministerstva vnitra došlo v roce 1995 ke změně metodiky financování investic. Po těchto úpravách vzrostly investiční výdaje ministerstva vnitra v roce 1996 ve srovnání s předchozím rokem o 1,2 mld. Kč a byly čerpány na 102,1%. Naproti tomu kapitálové výdaje ministerstva obrany byly - v souladu s upraveným rozpočtem - o 400 mil. Kč nižší než v roce 1995. Další prostředky pak směřovaly především do investic územních finančních orgánů a celních úřadů a dále do resortů práce a sociálních věcí, ministerstva spravedlnosti a ministerstva zahraničních věcí.

Dotace a návratné finanční výpomoci poskytované podnikatelskému sektoru byly čerpány v celkové výši 4,8 mld. Kč, což je o 0,6 mld. Kč méně než v roce 1995. Rovněž tyto prostředky byly určeny zejména pro kapitolu MDS, kde byly využity na výstavbu a obnovu železniční dopravní infrastruktury a na obnovu vozidel železniční osobní dopravy. Celkem bylo podnikatelským subjektům této kapitoly poskytnuto 3,9 mld. Kč. Investice související s programem útlumu těžby uranu (MPO) si vyžádaly dotace v částce 0,4 mld. Kč.