Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že:

ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona,

vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,

postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.

(2) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají po šesti měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 123 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech.

1) Akademicko vědecký titul "doktor" a titul "bakalář" přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., se považují za akademické tituly "doktor" a "bakalář" podle tohoto zákona.

(2) Akademický titul "inženýr", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(3) Titul "bakalář", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "bakalář umění" (ve zkratce "BA." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(4) Akademický titul "magistr", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "magistr umění" (ve zkratce "MA." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 74 odst. 5.

(6) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona o vysokých školách akademicko vědecký titul "doktor", mohou požádat o nahrazení zkratky "Dr." zkratkou "Ph.D.". Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko vědeckého titulu jim vydá příslušná vysoká škola.

(7) Akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona o vysokých školách. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(1) Vědecká výchova, vedoucí k udělení vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce "CSc."), již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Řízení vedoucí k udělení vědecké hodnosti "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajováno. Obhajoby již předložených doktorských disertačních prací se ukončí nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám.

(1) Veřejnými vysokými školami ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou vysoké školy uvedené v příloze, která je součástí tohoto zákona.

(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci statutární předpisy upravené podle tohoto zákona do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do Matriky studentů provést do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 133 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce "CSc.") a "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny.

(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola je povinna ustavit své orgány a funkcionáře do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 16 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená ministrem.

(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány a funkcionáře do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 37 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.

(3) Vysoké školy uvedené v příloze, které do pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nesplní podmínky stanovené pro vysokou školu, se zrušují.

Platnost jmenování členů Akreditační komise a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení [⁸⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).], pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ministerstvo stanoví vyhláškou:

podrobnosti o vedení Matriky studentů podle § 128 a podrobnosti o oznamování habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem podle § 114 odst. 2,

bližší podmínky a způsob poskytování stipendií hrazených ze státního rozpočtu podle § 131.

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje a mění takto:

1 V § 1 odst. 1 se za písm. e) připojuje písm. f), které zní: "f) veřejnou vysokou školou." ; v písm. e) se tečka nahrazuje čárkou.

2. V § 23 písm. h) se za slovo "učitelů," vkládají slova "vyjma učitelů veřejných vysokých škol,".

(1) Zrušují se:

§ 2 odst. 1 bod 4 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona ČNR č. 575/1990 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb.,

§ 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků,

zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,

zákon č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,

nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi,

vyhláška ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě,

vyhláška ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb., kterou se doplňuje statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě,

vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků,

vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci,

vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách,

vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti,

§ 9 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. 5. 1969, čj. 19 261/69-III/5, registrovaná v částce 30/1969 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění směrnice o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 10. 3. 1970, čj. 12 300/70-III/5, registrovaná v částce 10/1970 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol ze dne 20. 6. 1982, čj. 20 797/82-34, registrovaná v částce 17/1982 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. 7. 1982, čj. 20 798/82-34, registrovaná v částce 17/1982 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky, kterými se mění směrnice o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 16. 7. 1985, čj. 15 330/85-34, registrovaná v částce 19/1985 Sb.

(2) Dnem 31. 12. 2000 se zrušují:

zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti,

zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků,

vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech,

vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií,

vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností,

vyhláška Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., jíž se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií,

vyhláška Československé akademie věd č. 5/1986 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech,

vyhláška Československé akademie věd č. 125/1988 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.,

vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb., kterou se mění vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností,

vyhláška Československé akademie věd č. 393/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 1998.

Vysoké školy v České republice:

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Palackého v Olomouci

České vysoké učení technické v Praze

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Akademie výtvarných umění v Praze

Vysoké učení technické v Brně

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Masarykova univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Akademie múzických umění v Praze

Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze

Janáčkova akademie múzických umění v Brně

Univerzita Pardubice

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze

Technická univerzita v Liberci

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ostravská univerzita v Ostravě

Slezská univerzita v Opavě

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Západočeská univerzita v Plzni

Vysoké školy (university) prošly u nás během staletí složitým vývojem. Po vyhlášení nové Československé republiky v roce 1918 byly zřizovány nové university i vysoké školy, které byly na jednu stranu veřejnými korporacemi, na stranu druhou však stále zůstávaly a byly také státem chápány jako státní ústavy. Pražské university byly v roce 1920 dokonce zákonem výslovně uznány za subjekty majetkových práv.

Od roku 1945 byly zakládány četné další vysoké školy, po roce 1948 se však postavení všech vysokých škol podstatně změnilo. Zákon o vysokých školách č. 58/1950 Sb. svěřil - podle pravidel uplatňovaných tehdejším režimem - působnost týkající se majetkových práv a samosprávy "do rukou vlády a ministra školství". Zestátněním vysokých škol došlo i k zestátnění vědy. Vysoké školy měly napříště sloužit státu a samozřejmě i jediné monopolně vládnoucí politické straně. Pozdější zákony o vysokých školách (č. 19/1966 Sb. a č. 39/1980) přinesly sice některé zčásti positivní změny, na principu se však mnoho nezměnilo. Podle tehdejší ústavy byla vedoucí silou ve společnosti i ve státě jediná komunistické strana a státním názorem stále zůstával marxismus - leninismus.

Krátce po listopadu 1989 se započalo s pracemi nad novým zákonem o vysokých školách, který byl předložen jako poslanecký návrh a schválen Federálním shromážděním ČSFR 4. května 1990 (vyhlášen pod č. 172/1990 Sb.). Zákon byl pojat jako rámcová právní úprava (45 paragrafů), která má umožnit urychlenou přeměnu vysokých škol v demokraticky organizované samosprávné instituce, na nichž je zaručena svoboda vědeckého bádání a zveřejňování jeho výsledků, právo vyučovat a učit se, jakož i další akademická práva a svobody. Současně měl být poskytnut čas pro vypracování nové, dostatečně široké a fundované zákonné úpravy, která by odpovídala zvyklostem evropských demokratických států.

Dosud však byla přijata jenom dílčí novela (zákon č. 216/1993 Sb.), která se týkala pouze otázek personálních, zasáhla výrazně do samosprávy vysokých škol a setkala se na nich s výrazným nesouhlasem (pozoruhodná je okolnost, že návrh na zrušení některých ustanovení zákona pro jejich rozpor s Ústavou a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách sice Ústavní soud formálně zamítl, ve skutečnosti se však ani pro vyhovění návrhu ani pro jeho zamítnutí nenašla dostatečná většina soudců - nález č. 24/1994 Sb. nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Stále tedy platí zákon z r. 1990, který je sice svými východisky demokratický, mnohé závažné otázky však výslovně neřeší a řešení přenechává praxi, která je rozkolísaná a v mnohém závisí na aktuální politické konstelaci. Zejména samotné právní postavení vysokých škol není dostatečně jasné, protože jsou sice (stejně jako jejich fakulty) přímo ze zákona právnickými osobami, mají však být financovány ze státních zdrojů a jsou proto pojímány jako státní (příspěvkové) organizace, které nemají vlastní majetek a s majetkem státu pouze hospodaří.

V roce 1932 význačný český konstitucionalista prof. Vavřínek v polemice proti pojetí universit jako pouhých státních ústavů napsal: "Jest dobrodiní pro stát, kde uvnitř jeho skladby jsou nezávislé korporace, které mají schopnost samosprávy, jejich trvalost omezuje všemocnost státu, v jejich užším kruhu možno svobodně se rozvíjeti, dosíci cti a pravé důstojnosti ve sboru, proniknutém týmž přesvědčením společného ducha a povinnosti stavu, bez potřeby zavděčovat se mocným nebo lichotiti davu veřejného mínění". Tato myšlenka je ve své podstatě platná dosud a také jí se inspiroval tento návrh.

Ústava České republiky sice o vysokých školách a jejich právu na samosprávu nic nestanoví (upravuje jen územní samosprávu a zaručuje samosprávu územních samosprávných celků), její demokratická východiska však dovolují závěr, že stejně jako územní společenství občanů (obce ve smyslu územním) mají právo na samosprávu i ona "vysokoškolská" společenstva "učících a učících se" (universitas doctorum, magistrorum et scholarium) - ve svém původním významu, tedy akademické obce, s jejichž existencí i dosavadní zákon vysoké školy nerozlučně spojuje, a na nichž samosprávu vysokých škol zakládá.

Listina základních práv a svobod zaručuje každému právo na vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského - státním občanům České republiky navíc zaručuje podle jejich schopností a možností společnosti vysokoškolského vzdělání bezplatné (čl. 33 odst. 1,2). Zákon má stanovit, za jakých podmínek mají státní občané České republiky při studiu právo na pomoc státu (čl. 33 odst. 4).

Zřizovat soukromé (tj. jiné než státní, veřejné) vysoké školy a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu (čl. 33 odst. 3 Listiny).

Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena (čl. 15 odst. 2 Listiny). Zaručeny jsou svoboda projevu a právo na informace, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace. Omezení těchto práv je přípustné jen na základě zákona a z důvodů Listinou stanovených (čl. 17 Listiny).

Z těchto ústavních principů předkládaný návrh zákona vychází když koncipuje tuto organizační soustavu českého vysokého školství:

1. Veřejné vysoké školy nemají být propříště státními organizacemi, nýbrž právně samostatnými veřejnoprávními korporacemi způsobilými mít vlastní majetek a vystupovat v právních vztazích vlastním jménem. Protože stát má ústavní povinnost zajišťovat realizaci práva na vysokoškolské vzdělání, ukládá mu návrh na jedné straně závažné právní povinnosti (zejm. poskytovat veřejné vysoké škole každoroční stálou dotaci § 30), na straně druhé mu poskytuje vůči veřejné vysoké škole i rozsáhlá veřejnoprávní oprávnění mířící k tomu, aby veřejná vysoká škola poskytovala vysokoškolské vzdělání řádně nejen po stránce kvantitativní, ale zvláště také po stránce kvalitativní (§ 116 - § 126 - akreditace studijních programů, habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem), aby statutární předpisy veřejné vysoké školy nevybočovaly z mezí zákona (§ 62), aby nevhodnými majetkoprávními úkony veřejné vysoké školy nebylo ohrožováno plnění jejích úkolů (§ 63) atd.

Současně mají veřejné vysoké školy vykonávat i některé působnosti v oboru státní správy ( § 127 písm. n. - obdoba tzv. přenesené působnosti obcí).

Návrh předpokládá, že dnem kdy zákon nabude účinnosti, přejde na veřejné vysoké školy vlastnictví majetku státu, k němuž jim zatím přísluší pouhé právo hospodaření (§ 28 odst. 2). Obdobně by tomu mělo být také u universitních nemocnic, jejichž zřízení je navrhováno (§ 59 odst. 3).

Veřejnými vysokými školami ve smyslu navrhovaného zákona by se přímo ze zákona měly stát dosavadní vysoké školy uvedené v příloze k zákonu (§ 136 odst. 1).

2. Existenci soukromých vysokých škol návrh připouští (§ 66), nepočítá však s tím, že by se měly stát páteří českého vysokého školství. Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola může mít jen právnická osoba se sídlem v České republice, které Ministerstvo školství udělilo státní souhlas.

3. Vojenské a policejní vysoké školy mají zcela specifickou funkci a proto i postavení odlišné od vysokých škol "civilních". Jejich hlavním úkolem by mělo být vychovávat a vzdělávat vojáky a policisty z povolání, což respektuje i dosavadní zákonná úprava mj. tím, že působnosti, které jinak náleží ministru (ministerstvu) školství, svěřuje ministru (ministerstvu) obrany resp. vnitra. Těmito vysokými školami jsou dosud Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově, Vojenská akademie v Brně, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové a Policejní akademie v Praze, která uskutečňuje ucelenou část vysokoškolského studia, po jehož ukončení vydává vysvědčení, popř. přiznává titul "bakalář". Tyto vojenské a policejní akademie se z naznačených důvodů nemohou přetvořit v právně samostatné veřejnoprávní korporace a mělo by být proto zachováno jejich dosavadní postavení jakožto státních organizací (ústavů).

Návrh vidí řešení v tom, že dosavadní zákon o vysokých školách zůstane pro tyto akademie v platnosti do doby, kdy o nich bude přijat zvláštní zákon (§ 132). Jejich zařazení do rámce navrhovaného zákona by nebylo funkční a celkovou koncepci zákona by deformovalo.

Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Sám o sobě neklade nové nároky na plnění ze státního rozpočtu (předpokládá se, že celkovou výši stálých dotací pro veřejné vysoké školy rozepisovaných Ministerstvem školství by každodenně stanovil státní rozpočet, s nárokem soukromých vysokých škol na dotace ze státního rozpočtu se nepočítá).