3.1.1 Ochrana informací
Usnesením vlády č. 460 ze dne 4. září
1996 bylo rozhodnuto zpracovat v gesci Ministerstva vnitra Koncepci
s stému ochrany utajovaných skutečností.
Nutnost vytvořit nový systém ochrany
informací vychází z nedostatků
současné právní úpravy. Na
závažnost tohoto bezpečnostního rizika
upozorňují, vedle Ministerstva vnitra i další
resorty, např. MF - Generální ředitelství
cel (v r. 1997 by zde měl být vytvořen
specializovaný útvar, který se bude trvale
zabývat touto problematikou) a zejména Ministerstvo
obrany, které považuje možný únik
informací za závažné bezpečnostní
riziko a zdůrazňuje nutnost ochrany užívaných
nebo budovaných informačních a řídících
systémů v resortu. Dosavadní právní
předpisy odpovídají době svého
vzniku, kdy existovaly zcela jiné politické, ekonomické
a mezinárodní podmínky a odlišný
ústavní pořádek. Změny v právní
úpravě provedené po roce 1989 měly
pouze dílčí charakter. Hlavní zásady
ochrany jsou zákonem upraveny jen u státního
tajemství. Ochrana hospodářského a
služebního tajemství je upravena pouze nařízením
vlády. Nejsou stanoveny principy personální
bezpečnosti. Nejsou stanoveny principy objektové,
technické a průmyslové bezpečnosti
a bezpečnosti informačních systémů.
Členění utajovaných skutečností
není vhodné. Nelze sankcionovat méně
závažná jednání nenaplňující
skutkovou podstatu trestného činu (správní
delikty v oblasti ochrany utajovaných skutečností).
Působnost a pravomoc Ministerstva vnitra v této
oblasti je upravena nedostatečným způsobem.
Chybí zákonná úprava umožňující
realizaci výměny utajovaných skutečností
se zahraničními partnery. Současný
systém ochrany informací nemá tedy
dostatečně preventivní charakter, utajovaných
skutečností je nadměrné množství
a má k nim přístup příliš
široký okruh osob. Systém neumožňuje
ani objektivní statistické vyjádření
počtu trestných činů spojených
s únikem utajovaných skutečností.
Pro mezinárodní spolupráci je tento systém
zcela nevyhovující.
Návrh koncepce reflektuje transformační proces
v ČR, vznik nových subjektů, změnu
vlastnických vztahů, rozvoj mezinárodní
spolupráce i snahu o zapojování ČR
do mezinárodních struktur (zahraniční
partneři podmiňuji poskytování utajovaných
skutečností přijetím kompatibilních
principů ochrany). V souladu s praxí, užívanou
v zemích Evropského společenství a
NATO, budou utajované skutečnosti podle významu
chráněného zájmu klasifikovány
do čtyř stupňů. Ústředním
orgánem státní správy v oblasti ochrany
utajovaných skutečností, tak jak je navrženo
v Koncepci, bude nadále MV. Působnost tohoto resortu
v uvedené oblasti bude vykonávat Národní
bezpečnostní úřad, jehož
hlavním posláním je kontrola dodržování
dohody mezi vládou ČR a NATO o ochraně utajovaných
skutečností. (V r. 1996 provedl Bezpečnostní
úřad NATO inspekční návštěvu
v ČR. Ve zprávě z této návštěvy
je ČR hodnocena pozitivně.)
Základní podmínkou vytvoření
nového systému ochrany utajovaných skutečností
musí být následné přijetí
nových právních úprav. Nová
právní úprava se dotkne řady zákonů,
zejména v oblasti trestního a pracovního
práva.
Nový systém ochrany utajovaných skutečností
zajistí účinnou ochranu skutečností
důležitých pro bezpečnost státu,
veřejnou bezpečnost, život a zdraví
osob a zároveň bude plně kompatibilní
se systémy užívanými v západoevropských
zemích, což přispěje k zapojování
České republiky do mezinárodních struktur
a k mezinárodní výměně důležitých
informací.
Dne 12. 3. 1997 vláda přijala svým usnesením
č. 144 Koncepci systému ochrany utajovaných
skutečností a současně uložila
ministru vnitra zpracovat a vládě do 15. 5. 1997
předložit návrh věcného záměru
zákona o ochraně utajovaných skutečností.
Realizace opatření navrhovaných v této
koncepci umožní kompatibilitu našeho národního
systému ochrany utajovaných skutečností
s Bezpečností směrnicí WEU (RS 100
z roku 1996), která vychází z předpisů
upravujících bezpečnostní požadavky
na ochranu informací NATO a s nimi spojené postupy.
3.1.2 Migrace
V oblasti migrace byl rok 1996 charakteristický zejména
mírným, ale stálým nárůstem
migrantů, činností převaděčských
sítí i zneužíváním azylové
procedury pro získání povoleni pobytu v cílové
zemi.
Legální migrace
Počet osob odbavených na hraničních
přechodech ČR v obou směrech roste. V
porovnání s rokem 1995 se zvýšil počet
těchto osob o 28 milionů, z toho bylo 22 milionů
cizinců.
V průběhu roku 1996 bylo povoleno 8857 (+33%, +2183)
trvalých pobytů. Shodně jako v roce 1995
dominovali mezi žadateli občané Slovenska (42%).
K 31. 12. 1996 bylo na území České
republiky celkem 45 837 (+7 280) cizinců s trvalým
pobytem.
Dlouhodobých pobytů bylo povoleno ve sledovaném
období 85 346 (+13%, +9 853), tj. 2x více než
v roce 1993. Celkem bylo k 31. 12. 1996 v ČR 152 767 (+32
707) cizinců s dlouhodobým pobytem. Nejčastějším
důvodem je zaměstnání (81%) a podnikání
(13%). Nejvíce žadatelů tvořili občané
Ukrajiny (44%). Procento zamítnutých žádostí
zůstává nadále velmi nízké,
pohybuje se okolo 3%.
V roce 1996 nejvíce cizinců s povoleným
pobytem přibylo v Praze (+7858), kde je evidováno
30,7% cizinců z celkového počtu povolených
pobytů, nejméně cizinců s povoleným
pobytem bylo zaznamenáno v Jihočeském kraji
(5%).
K 31. 12. 1996 byl počet vydaných platných
pracovních povolení k zaměstnání
cizinců 71 002. Nejpočetněji byla zastoupena
Ukrajina 42 056 povolení. Na trhu práce evidovaly
v roce 1996 úřady práce 72 224 občanů
Slovenska.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
v oblasti zaměstnávání cizinců
spolupracuje s orgány cizinecké a pohraniční
policie ČR při vypracování a projednávání
dvoustranných nebo vícestranných mezinárodních
smluv, na jejichž základě je v ČR zaměstnáván
dohodnutý počet pracovníků druhých
států. V platnosti jsou v současné
době mezivládní dohody o vzájemném
zaměstnávání se SRN, Polskem, Vietnamem
a Ukrajinou.
MPSV upravuje zaměstnávání cizinců
v ČR základními resortními materiály:
- Metodický pokyn vrchního ředitele Správy služeb zaměstnanosti č. 5/93
- Správní ujednání mezi MPSV ČR
a MPSVR SR ve Smlouvě o vzájemném zaměstnávání
mezi ČR a SR.
Ministerstvo zahraničních věcí
v r. 1996 vypracovalo "Koncepci vízové politiky
ČR a aplikaci Nařízení Rady EU č.
2317/95 určující třetí země,
jejichž státní příslušníci
musí být vybaveni vízem při překračování
vnějších hranic členských států".
V současné době vypracovává
MZV projekt informačního systému, v jehož
rámci je ve spolupráci s MV řešena i
úloha evidence cizinců a modernizace vízového
procesu.
Vláda uložila svým usnesením č.
577/96 úkol Předložit novou vzájemně
provázanou legislativní úpravu podmínek
pobytu, podnikání a zaměstnávání
cizinců a podmínek pro poskytování
azylu.
Na území ČR bylo ve sledovaném období
1 259 cizinců s dosud platným postavením
uprchlíka v ČR. Během roku 1996 poskytla
vláda dočasné útočiště
z humanitárních důvodů 787 osobám.
Nelegální migrace
Počet zjištěných nedovolených
přechodů státních hranic se po
poklesu v letech 1994 - 1995 v roce 1996 zvýšil
(+4 533). Z odhalených 23 705 osob bylo 21 179 cizinců.
Z celkového počtu zjištěných
nelegálních přechodů bylo řešeno
57% S CPP Severočeského kraje. Ze zadržených
nelegálních migrantů byli tradičně
nejvíce občané bývalé Jugoslávie
(23,47%, 5565) a Rumunska (10%, 2378). Více
než polovina zjištěných nelegálních
vstupů do ČR připadá na směr
ze Slovenska.
Závažnou kriminální aktivitou spojenou
s nelegální migrací je převaděčství.
Převaděčské sítě, převážně
mezinárodního charakteru, založily na této
kriminální činnosti zdroj svých zisků.
Česká republika je z hlediska převaděčství
nadále tranzitním státem (60% migrantů
uskutečňuje nelegální přechod
státních hranic do 3 dnů po vstupu na území
ČR). Z celkového počtu 23 705 nedovolených
přechodů využilo 20,3% (4 830) osob služeb
převaděčů.
Počet vyslovených zákazů pobytu
oproti stejnému období loňského
roku vzrostl na 9 525 (+1 314). Nejčastějším
důvodem bylo porušování pobytového
režimu, celkem 5 355 (+1 001), tj. 45,9% z celkového
počtu zákazů pobytu. Z tohoto důvodu
se 3 682 (+1372) zákazů týkalo občanů
Ukrajiny.
Administrativně bylo vyhoštěno celkem
369 (+72) cizinců ze 30 států, všichni
pro neoprávněný pobyt, z toho 37%
připadlo na občany Ukrajiny. Soudně bylo
vyhoštěno 696 (+84) cizinců.
S nelegální migrací je spojena přeshraniční
kriminalita, zejména pašování. Tato
problematika včetně celních deliktů
a přestupků je podrobně rozvedena v příloze
č. 11.
Dne 6. března 1997 schválila vláda návrh
věcného záměru zákona o pobytu
cizinců a zákona o azylu.
Policie ČR (ředitelství služby cizinecké
a pohraniční policie a ÚOOZ) úzce
spolupracuje s BIS v oblasti nelegální migrace v
souvislosti s působením organizovaného zločinu.
Problematika migrace je podrobně analyzována v Informaci o migraci v roce 1996, kterou zpracovalo ŘSCP PP ČR a Ministerstvo vnitra ji předkládá vládě na základě plánu práce vlády.
/viz Příloha č. 11/
3.1.3 Organizovaný zločin
Aktivitami organizovaného zločinu se zabývá
PČR útvar pro odhalování organizovaného
zločinu RSKP (dále jen ÚOOZ) v oblasti potírání
organizované trestné činnosti (jedná
se zejména o násilnou trestnou činnost, terorismus,
obchod se zbraněmi, výbušninami a štěpnými
materiály, obchod s lidmi a prostitucí, padělání
a omamné a psychotropní látky a prekursory
a o krádeže a obchod s předměty kulturní
hodnoty) a rovněž se zabývá zločineckými
strukturami jako takovými.
Na území České republiky stále
působí skupiny pocházející
z území bývalých států
SNS (patří mezi nejaktivnější
vůbec, jejich trestná činnost je značně
variabilní), z bývalé Jugoslávie
(zabývají se zejména nedovoleným
obchodem s drogami, převaděčstvím),
čínské a vietnamské skupiny (známé
vysokým stupněm organizovanosti, zaměřují
se především na tr. č. únosů,
vydírání, převaděčství,
distribuci nekolkovaných cigaret a drog). Ze skupin pocházejících
ze západní Evropy byly na našem území
zaznamenány aktivity tradičních italských
zločineckých organizací. Organizované
skupiny složené z českých občanů
jsou většinou zaměřeny na páchání
kriminality v ekonomické oblasti.
Za hodnocené období bylo na území
ČR realizováno pracovníky ÚOOZ 103
tr. č. a 129 osob v souvislosti s násilnými
trestnými činy a vydíráním.
Pachateli jsou převážně osoby pocházející
z bývalého SNS, zločinecká seskupení
z asijských států (nejaktivnější
jsou osoby čínské národnosti, které
na "špinavou" práci využívají
zejména Vietnamce). Na tyto formy vydírání
navazují zejména trestné činy omezování
osobní svobody, násilí proti skupině
obyvatel a jednotlivce, loupež.
V oblasti nelegálního obchodu se zbraněmi
a výbušninami, stejně jako v minulém
období, se trestná činnost zaměřuje
na reexportování zbraní "do třetích
zemí" na podkladě padělaných
dokladů. Pro nezákonný obchod se zbraněmi
a výbušninami realizovali pracovníci ÚOOZ
v roce 1996 40 tr. č. a 48 osob, pro nezákonný
obchod se štěpnými materiály 19 tr.
č. a 20 osob. Celní úřady odhalily
ve 22 případech nelegálně dovážené
nebo vyvážené zbraně a střelivo.
V roce 1996 nebyl na území ČR zaznamenán
teroristický útok. České republice
v oblasti mezinárodního terorismu v současné
době bezprostředně nehrozí výskyt
těchto útoků. Bezpečností složky
ČR musejí být připraveny v případě
jejich výskytu těmto anticivilizačním
jevům účinně čelit. Z iniciativy
BIS v lednu 1995 byla zahájena jednání o
zřízení Centra boje proti mezinárodnímu
terorismu - pracovní název CTC (Counter terrorism
center). Navrhované centrum by mělo být součástí
širšího mechanismu zvládání
krizových situací a incidentů a mělo
by být pouze jedním z jeho nástrojů.
V žádném případě by nemělo
nahrazovat činnost složek a státních
orgánů zodpovědných za řešení
krizových situací.
Do problematiky nezákonného obchodu s lidmi patří
organizovaná prostituce a nelegální
migrace spojená především s převaděčstvím.
Jedná se o vysoce organizovanou činnost, při
níž část skupiny zajišťuje
rekrutování běženců v domovských
zemích, část jejich přepravu, případně
přechod státních hranic. Trvalým problémem
všech druhů prostituce je trestný čin
kuplířství (157 tr. č. - a to i přes
pokles o -34,3%, -82 tr. č.), který v sobě
zahrnuje prvky dalších trestných činů,
převážně násilné trestné
činnosti často spojené s prvky organizované
kriminality, včetně jejího zakrývání
erotickými a masérskými kluby.
Pracovníci ÚOOZ realizovali v roce 1996 26 tr. č.
a 61 osob ve spojení s organizovaným převaděčstvím
a v souvislosti s organizovanou prostitucí 62 tr. č.
a 78 osob.
Dynamicky se rozvíjí oblast padělání
(od 1. 1. 1997 vznikl v rámci ÚOOZ samostatný
odbor zabývající se touto problematikou).
Je zjišťován dlouhodobý nárůst
padělků domácí měny (bankovky
v hodnotě 1000 Kč), německé marky
a amerického dolaru. ČR je v této oblasti
zemí tranzitní, důvodem je stoupající
zájem o padělky v Polsku a zemích bývalého
SNS. Trvalý je zájem o pozměňované
a padělané cestovní pasy ČR (MZV
připravuje ve spolupráci s MV školení
pracovníků MZV k odhalování padělků
cestovních dokladů na pravidelném setkání
generálních konzulů a vedoucích konzulárních
oddělení zastupitelských úřadů
ČR. V polovině roku 1996 přešly všechny
zastupitelské úřady ČR v zahraničí
na udělování víz vylepováním
samolepicích štítků, které jsou
opatřeny ochrannými bezpečnostními
prvky). Zvýšená pozornost je i nadále
věnována padělání cigaretových
kolků. Preventivní aktivity ÚOOZ jsou
zaměřeny na spolupráci s ČNB a Státní
tiskárnou cenin (zejm. se jedná o součinnost
bank při zadržení padělků).
Za rok 1996 realizovali pracovníci ÚOOZ 57 tr. č.
a 71 osob ve spojení s paděláním.
Drogy
V organizovaném mezinárodním obchodu s
omamnými a psychotropními látkami (OPL) zůstává
Česká republika i v roce 1996 převážně
tranzitní zemí avšak s poměrně
velkým podílem domácí spotřeby
OPL.
Nejužívanější drogou v ČR
zůstává pervitin, jeho výroba
a distribuce nabývá organizovaného charakteru.
Po pervitinu je nejužívanější drogou
heroin, který se pašuje přes severní
větev tzv. Balkánské cesty (tranzit zajišťují
občané Turecka, import a distribuci skupiny kosovských
Albánců, Češi jsou najímáni
jako kurýři).
Kokain je vytlačován v ČR pervitinem,
území ČR pro pašování
kokainu zůstává tranzitní zemí.
Marihuana (vedle domácí produkce) a hašiš
jsou do ČR pašovány především
z Maroka českými občany a arabskými
skupinami. Do pašování marihuany a hašiše
se ve velkém zapojuje nigerijská drogová
mafie (častým případem v rámci
Evropy je zadržení větší zásilky
pocházející z Nigérie, která
má být vyměněna za zbraně pro
vojenský režim v Nigérii).
Situaci v oblasti nelegálního obchodu s prekurzory
ztěžuje absence zákona. Současné
zákonné možnosti se vztahují zejména
na efedrin.
V souvislosti s nezákonným obchodem s drogami realizovali
pracovníci ÚOOZ za rok 1996 526 tr. č. a
197 osob, Národní protidrogová centrála
zajistila cca 20 kg heroinu, 22 kg kokainu, 764 g pervitinu, 266
g hašiše 11 853 kg marihuany ad. Na odhalování
trestné činnosti v souvislosti s nelegálním
obchodem s drogami se významně podílejí
specializované útvary Celní správy
(58 případů nelegální přepravy
drog v celkovém množství přes 13,5 tuny
[V tomto množství jsou zahrnuty i případy,
které byly odhaleny ve spolupráci specializovaných
útvarů Celní správy a Národní
protidrogové centrály PČR, právě
tak, jako Národní protidrogová centrála
uvádí i množství odhalené ve
spoluprácí se specializovanými útvary
Celní správy.]).
Ve sledovaném období bylo zjištěno 1592
(+59,36%) trestných činů nedovolené
výroby a držení psychotropních látek
a jedů a 446 (+237,88%) trestných činů
šíření toxikomanie.
MS realizuje soubor protidrogových opatření
ve výkonu trestu odnětí svobody (monitoring
drog v rámci vstupních lékařských
prohlídek, postupné zřizování
detoxikačních center pro lůžková
psychiatrická oddělení vězeňských
nemocnic).
V rámci přípravy novelizace zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
bude posouzena možnost soustředění výkonu
dozoru nad odhalováním a vyšetřováním
organizované trestné činnosti u vrchních
státních zastupitelství.
MV a PČR se řídí v oblasti omamných
a psychotropních látek vnitroresortní koncepcí
v této oblasti a závazným pokynem policejního
prezidenta, v němž je upraven postup policistů
při odhalování trestné činnosti
spáchané v souvislosti s toxikománií.
Vláda přijala svým usnesením č. 577/1996 (Harmonogram aktivit vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku) úkol Připravit protidrogovou koncepci MV a PČR pro období 1998 - 2000 vycházející z vládní protidrogové politiky na léta 1997 - 2000 a z analýzy účinnosti dosavadního postupu represivních složek proti nedovolenému obchodu s drogami a úkol Vyhodnotit plnění úkolů uložených jednotlivým ministrům vlády k materiálu "Problematika organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti" a navrhnout připadnou aktualizaci schválené strategie postupu proti organizovanému zločinu.
/viz Příloha č. 12/
Finanční machinace
V roce 1996 se převážná část
získávaných, prověřovaných
a dále rozpracovaných informací pracovníky
služby policie pro odhalování korupce a závažné
hospodářské trestné činnosti
PČR (SPOK) vztahovala k fiskální oblasti
a kapitálovém trhu (podle SPOK je situace
ztěžována nevyjasněnou legislativní
úpravou v oblastech zákonné úpravy
činnosti bankovních subjektů, a realizované
kontrolní činnosti ze strany specializovaných
subjektů, např. bankovním dozorem ČNB,
dohledem nad kapitálovým trhem MF ČR atd.
Týká se to i nejednoznačného právního
výkladu jednotlivých skutkových podstat trestných
činů vztahujících se k hospodářské
trestné činnosti ve fiskální sféře
a kapitálovému trhu).
Ve sledovaném období roste počet poznatků
o (následně i rozpracovaných případů)
legalizaci finančních prostředků z
kriminální trestné činnosti a o případech
závažných finančních podvodů,
na jejichž přípravě a realizaci se podílí
organizované kriminální struktury. V mnoha
případech došlo k úzkému propojení
zahraničních a domácích organizovaných
struktur.
Finanční prostředky, jejichž původ
je v trestné činnosti se, podle SPOK, dostávají
do legálních ekonomických procesů
prostřednictvím legálních i nelegálních
bankovních ústavů, zahraničních
bankovních center i prostřednictvím společností
stojících mimo bankovní sféru.
SPOK uvádí mezi základními příčinami,
vedoucími ke kolizním situacím v bankovním
systému, zejména nevyváženou
strukturu bankovního sektoru, nezkušenost managementu,
neobezřetný začátek činnosti
bank i snahy organizovaných zločineckých
uskupení proniknout a využít bankovní
systém k realizaci svých partikulárních
zájmů. Za závažný rizikový
faktor označila SPOK personální propojení
vedení jednotlivých bankovních ústavů
a jednotlivých akcionářů.
Na základě informací a poznatků z
oblasti realizované obchodní činnosti na
kapitálovém trhu iniciovala SPOK provedení
kontroly ve vybraných subjektech - investičních
fondech (např. IF MERCIA, IF TREND).
SPOK řešila ve sledovaném období celkem
32 případů vztahujících
se k daňové problematice, v oblasti finanční
kriminality řešila 53 případů.
Vláda přijala zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a o změně a doplnění
souvisejících zákonů (zákon
č. 61/1996 Sb.)
Se závažnou hospodářskou kriminalitou
souvisí korupční jednání,
neboť zasahuje v podstatě všechny oblasti společenského
života jako celku. Nebezpečnost korupce je zvýšena
postupným přechodem z oblasti tzv. "nižších
forem korupčního jednání" do
oblasti realizace tzv. "vyšších forem
korupčního jednání", které
jsou převážně využívány
organizovanými zločineckými strukturami.
V roce 1996 řešila SPOK celkem 25 případů
korupčního jednání, které
směřovaly převážně do
oblasti ovlivnění státního orgánu
při získávání státních
zakázek, do oblasti trestního řízení,
v souvislosti se získáním výhod v
návaznosti na vyhlášenou veřejnou soutěž
a v souvislosti s jednorázovými požadavky.
Počátkem roku 1996 byla u SPOK vytvořena
finanční zpravodajská jednotka - Oddělení
finančního zpravodajství, která v
rámci celorepublikové působnosti sjednocuje
formy a metody práce a koordinace v národním,
a ve vztahu k zahraničním bezpečnostním
a policejním složkám i v mezinárodním
měřítku.
Od 1. 7. 1996 byl zřízen Finanční
analytický útvar MF (dále FAÚ), který
navázal pracovní kontakty s PČR službou
pro odhalování korupce a závažné
hospodářské trestné činnosti
a s ČNB. Na základě mezinárodních
úmluv buduje kontakty se zahraničím. FAÚ
provedl potřebná školení vlastních
pracovníků útvaru, zahájil shromažďování
údajů o finančních institucích
a zejména analyzuje informace o neobvyklých obchodech
a přispívá tak k včasnému rozpoznání
podezření z trestné činnosti.
V prosinci 1996 byla uzavřena "Dohoda mezi MV ČR
a MF ČR", která vymezila spolupráci
mezi FAÚ a SPOK za řešení problematiky
legalizace výnosů z trestné činnosti.
V roce 1996 byly zahájeny další kurzy a
semináře odborné přípravy policistů
pro práci v útvarech pro odhalování
organizovaného zločinu, závažné
hospodářské trestné činnosti
a korupce.
Vláda přijala svým usnesením č.
577/1996 úkol Přijímat odpovídající
opatření pro účinné potírání
legalizace výnosů z trestné činnosti
a pro boj proti korupci, a závažné hospodářské
trestné činnosti.
3.1.4 Rasové konflikty
Vývoj v roce 1996 potvrdil, že se zvyšuje intenzita
šíření a propagace idejí a názorů
neslučitelných se základními demokratickými
principy. Tyto ideologie označují za nepřítele
již nejen jiné rasové či etnické
skupiny, ale i zastánce jiných ideových,
politických nebo náboženských názorů.
Významným a potencionálně nebezpečným
rysem tohoto vývoje jsou některé extremistické
skupiny složené i ze starších občanů,
kteří svými již definovanými
názory ovlivňují mládežnické
skupiny především jejich nekonformně
orientovanou část.
V roce 1996 bylo na území České republiky,
podle kriminálních statistik, zaregistrováno
131 extremisticky motivovaných trestných činů,
za jejichž spáchání bylo stíháno
152 osob. Nejčastěji byly páchány
trestné činy výtržnictví; násilí
proti skupině obyvatelů a jednotlivci; ublížení
na zdraví; hanobení národa, rasy a přesvědčení;
podpora a propagace hnutí směřujících
k potlačení práv a svobod občanů.
Na skinheadské scéně jsou extremistické
doktríny šířeny prostřednictvím
tzv. "zinů" (těchto tiskovin je v současné
době na území ČR cca 50). Další
významnou aktivitou jsou skinheadské hudební
skupiny, jejichž koncerty jsou v současné době
jedny z nejmasovějších v Evropě. Extremistické
skupiny kladou důraz na větší organizovanost,
koncepčnost a ideologizaci své činnosti.
Trendem je budování propracovaných komunikačních
a organizačních struktur, sdružující
ideologicky uvědomělé a aktivní členy.
Pro trestné činy s rasovým podtextem bylo
pravomocně odsouzeno 88 osob (-20 osob), z toho 54 mladistvých.
Od roku 1995 věnuje Ministerstvo vnitra včetně
Policie České republiky a Ministerstvo spravedlnosti
trestné činnosti páchané z rasových
a xenofobních pohnutek zvýšenou pozornost.
Oba ministři pravidelně informují vládu
o situaci v této oblasti. Základ pro postup policistů
na úseku trestné činnosti s rasovým
podtextem je dán Rozkazem ministra vnitra č. 39
1995 a Závazným pokynem policejního prezidenta
č. 16 1995. Vedení PČR přijalo řadu
opatření a rovněž vypracovalo informaci
pro Ministerstvo vnitra k dané problematice (16. 12. 1996);
rovněž zpráva Úřadu vyšetřování
pro ČR (Zpráva o stavu vyšetřování
trestné činnosti z rasových pohnutek v období
od 1. 1. 1996 do 31. 7. 1996 ze dne 6. 12. 1996) konstatuje důkladnost
vyšetřování této trestné
činnosti. Razantní postup proti veřejným
projevům rasové nesnášenlivosti a extrémním
vystoupením zůstává prioritou
v práci PČR i v roce 1997. Rovněž na
úseku prevence kriminality je věnována
pozornost prevenci interetnického násilí
jako součásti sociální prevence. daná
problematika je rovněž sledována Ministerstvem
spravedlnosti (Informace o trestně stíhaných
projevech národnostní a rasové nesnášenlivosti
v době od 1. 10. 1995 do 30. 9. 1996 předložená
vládě) a Nejvyšším státním
zastupitelstvím (Zvláštní zpráva
o projevech rasové a národnostní nesnášenlivosti
za období od 1. 10. 1995 do 30. 9. 1996).
Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem spravedlnosti předloží v prosinci 1997 vládě Informaci o účinnosti opatření zajišťujících postup při postihu a předcházení trestných činů motivovaných rasovou a národnostní nesnášenlivostí nebo páchaných příznivci extremistických skupin.
/viz. Příloha č. 13/
3.2 Rizika, která mají bezprostřední
vliv na úroveň vědomí občanů
o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku
3.2.1 Kriminalita některých skupin mládeže
Ve sledovaném období spáchala mládež
(do 18 let) 33 325 trestných činů,
což je 19,62% (+0,14%, +2253 tr. č.) ze všech
objasněných trestných činů,
přičemž podíl dětí
(do 15 let) vzrostl (+0,63%, +1737 tr. č.) a
podíl mladistvých klesl (-0,61%, -409 tr. č.).
Na celkovém počtu stíhaných a vyšetřovaných
osob se mládež podílí 19,53% (+0,7%),
z toho podíl dětí (do 15 let) činil
ve sledovaném období 8,23% (+0,96%, v roce
1993 byl tento podíl 6,95%), podíl mladistvých
(15 - 18 let) činil 11,31%, tedy přibližně
stejně jako v roce 1995 (11,56%). Na celkovém počtu
odsouzených se mladiství podíleli 10,7% (6
767 osob).
Alarmující je zjištění, že
roste jak počet trestných činů spáchaných
dětmi (do 15 let), tak i jejich podíl na počtu
stíhaných a vyšetřovaných osob.
V posledních pěti letech došlo k 70% zvýšení
počtu trestných činů spáchaných
dětmi (ze 7093 v roce 1992 na 12059 v roce 1996). Počet
pachatelů - dětí byl v roce 1992 6
752, s podílem na počtu pachatelů 7,29%,
v roce 1996 9747 s podílem 8,23%.
Trestná činnost dětí je závažným
bezpečnostním rizikem i pro své mimořádné
důsledky do budoucna. Kriminogenní zázemí
pro vznik pozdější trestné činnosti
vytváří i trestná činnost páchaná
na mládeži.
MS zvýšilo počet specializovaných
oddělení pro umístění mladistvých
obviněních se zmírněným režimem
a ve spolupráci s MŠMT zpracovává koncepci
využití sportu při resocializaci odsouzených,
zejména mladistvých osob.
MPSV jako gestor meziresortní Koordinační
skupiny pro harmonogram k postupu jednotlivých subjektů
při řešení příčin
a důsledků sociálně patologických
jevů u mládeže připravuje pro rok 1997
výrazně operativnější formy spolupráce.
Prioritou resortu je zavedení nových forem pomoci
mladým lidem propuštěným ze školských
zařízení po dosažení zletilosti.
MPSV dále v oblasti sociální prevence věnuje
pozornost prevenci delikvence dětí trestně
neodpovědných, v průběhu roku 1996
zvýšilo počty terénních sociálních
pracovníků.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
se zaměřilo především na primární
prevenci sociálně patologických jevů
a v sekundární prevenci na poradenské služby
a provoz školských zařízení ústavní
a ochranné výchovy. Organizačně byly
preventivní aktivity škol a školských
zařízení zabezpečeny Pokynem ministra
školství, mládeže a tělovýchovy
z června 1996 k prevenci zneužívání
návykových látek.
Věnovat zvýšenou pozornost zejména
ohroženým dětem a mládeži je prioritou
prevence kriminality, zejména MŠMT a MPSV.
Odbor prevence kriminalit MV předložil do vlády
Zprávu o plnění úkolů vyplývajících
z "Programu sociální prevence a prevence kriminality
- aktuální stav a východiska do roku 1996"
a Strategie prevence kriminality do roku 2000, kde jsou podrobně
rozebrána konkrétní opatření.
3.2.2 Majetková kriminalita
Celkový počet zjištěných trestných
činů majetkové trestné činnosti
činil 301 707 trestných činů,
což je 293 trestných činů na 10 000
obyvatel. Po dvou letech poklesu vzrostly zjištěné
trestné činy o +12 725 případů
(+4,40%, v krajích mimo území hl. m. Prahy
došlo naopak k mírnému poklesu o -0,28%). Pozitivním
je pokračující růst objasněných
trestných činů (+5,62%, +4 280 tr. č.)
i mírný nárůst celkové objasněnosti
(+0,31%). [Podle koeficientu průměrného
růstu má vývoj zjištěných
trestných činů majetkové kriminality
v období 1993 - 1996 spíše stagnační
(k=0,97), v objasněných trestných činech
(k=1,05) i objasněnosti (k=1,08) poměrně
rostoucí tendenci.] Nejvíce trestných
činů bylo tradičně spácháno
na území hl. m. Prahy (86 209 tr. č.),
kde také došlo k jejich největšímu
nárůstu (+18,30%, +13 333 tr. č.), ale
zároveň k nárůstu objasněnosti
(+2,04%).
Pokračuje trend z let 1994 a 1995 v poklesu krádeží
vloupáním (-1,62%). Celkem se krádeže
vloupáním podílejí na majetkové
kriminalitě 32,63%. Pozitivní je pokles počtu
zjištěných trestných činů
u bezpečnostních rizik krádeží
vloupáním do bytů (-2,86%, nejčastějším
předmětem zájmu pachatelů byly peníze,
šperky, starožitnosti a elektronika) a do rekreačních
objektů (-3,39%, pachatelé se rekrutují
převážně z řad recidivistů,
zajímají se zejména o předměty
pro vlastní spotřebu. Další skupina
pachatelů se zajímá o cenné předměty
a starý běžný nábytek vyrobený
z kusového dřeva).
Charakteristickým jevem krádeží vloupáním
do objektů sloužících k podnikání
je to, že napáchané škody mohou způsobit
platební neschopnost firmy. Pachatelé se zaměřovali
na vytypované objekty, trvale jsou v zájmu pachatelů
trezory.
Do tzv. pouliční kriminality spadají
zejména, z trestných činů krádeží
prostých, kapesní krádeže, krádeže
aut a věcí z aut a některé projevy
násilné kriminality (např. loupežná
přepadení). Zjištěné trestné
činy krádeží prostých vzrostly
(+5,25%, v krajích mimo území hl. m. Prahy
+1,82%), jsou však provázeny růstem
objasněných trestných činů
(+4,66%). V oblasti krádeží prostých
dominují krádeže věcí z automobilů
(+11,47%) s podílem 19% na majetkové kriminalitě
a krádeže motorových vozidel dvoustopých,
které se podílejí na majetkové kriminalitě
9%, ve sledovaném období vzrostly o +9,81%
(+2458 tr. č.). Na této kriminalitě se podílejí
organizované skupiny pachatelů (jedná se
především o občany Jugoslávie,
Bulharska, Polska a zemí bývalého SSSR).
Počet kapesních krádeží,
které mají stále vysokou latenci, vzrostl
o +7,91%. Na základě podrobné analýzy
provedené Policejním prezidiem ČR byla přijata
a navržena další opatření k omezení
krádeží automobilů a věcí
z nich, a to v oblasti legislativní, organizační
i technické. V roce 1996 pokračovaly rozsáhlé
bezpečnostní akce zaměřené
proti krádežím aut a věcí z aut
i na kapesní krádeže.
Rovněž na úseku prevence kriminality je
věnována tomuto druhu trestné činnosti
značná pozornost (podrobněji viz materiál
Ministerstva vnitra Zpráva o plnění úkolů
vyplývajících z "Programu sociální
prevence a prevence kriminality - aktuální stav
a východiska do roku 1996" a Strategie prevence kriminality
do roku 2000, který projednal vláda dne 9. 4. 1997).
Na vzrůstající podíl na celkové
kriminalitě v oblasti krádeží a vloupání
do objektů podnikatelů, krádeží
aut a věcí z aut, tak i na značný
počet krádeží kapesních upozorňuje
Nejvyšší státní zastupitelství.
Příčiny vidí, vedle obecných
příčin spočívajících
v lidské etice a morálce i v nedokonalých
právních předpisech a i ve zrušení
řady vnitřních kontrolních orgánů
a oslabení pravomocí a rozsahu činnosti orgánů
vnější kontroly.
V oblasti kulturních památek bylo zjištěno
149 (-3,87%) trestných činů krádeží
v objektech se starožitnými a uměleckými
předměty (došlo k růstu škod o
39%). Krádeží vloupáním do objektů
se starožitnými a uměleckými předměty
bylo zjištěno 382 (-12,98%) (škody se snížily
o 39%). Skutečné škody, podle odhadu odborníků,
na kulturním dědictví způsobené
trestnou činností dosahují ročně
celkové částky 1 miliardy Kč. Obchod
s těmito předměty se stal centrem zájmu
organizované trestné činnosti.
Celními orgány bylo odhaleno 44 případů
podloudného obchodu se starožitnostmi. Je zaznamenán
vývoz uměleckých předmětů
pocházejících z krádeží
na hřbitovech (pomníky, náhrobní kameny,
reliéfy apod.).
Usnesením vlády (č. 285 ze dne 9. 5. 1996) k systému ochrany movitého kulturního dědictví ČR byl schválen Projekt integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) na léta 1997 - 2000, který ukládá zainteresovaným subjektům přijmout opatření vedoucí k účinné ochraně kulturního dědictví. Spolupráci zástupců MK, MV a MF - GŘC v ochraně kulturního dědictví ukládá i usnesení vlády (č. 296 ze dne 15. 5. 1996) k problematice organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti. Meziresortní spolupráce přispěla k mírnému snížení trestních činů v této oblasti i ke zmírnění následků škod.
/viz. Příloha č. 14/
3.2.3 Hospodářská kriminalita
Počet zjištěných trestných
činů hospodářské kriminality
v roce 1996 oproti roku 1995 stagnoval (+0,42%, + 108 tr.
č.), došlo k růstu objasněných
trestných činů (+3,76%) i objasněnosti
(+2,97%), která dosáhla 92,25%. Dynamika růstu
této kriminality se v roce 1996 snížila, od
roku 1992 však došlo téměř k 116%
nárůstu hospodářské kriminality.
Způsobené škody dosáhly částky
19 410 129 tis. Kč a jejich podíl na všech
způsobených škodách je 62,23%.
Podvody
Největší podíl (44%) na zjištěných
trestných činech hospodářské
kriminality mají trestné činy podvodu,
které však ve srovnání s rokem 1995
stagnovaly (+0,26%).V souvislosti s podvody přetrvávají
fakturační podvody, jednání
pachatelů spočívá v kvalifikovanějších
způsobech zakrývání subjektivní
stránky.
Rizikovou oblastí jsou pojišťovací
podvody (osobní automobily, nadhodnocování
vzniklých škod při dopravních nehodách,
vloupání), závažnou trestnou činností
jsou podvody ve finanční a bankovní sféře.
Častým prostředkem trestné činnosti
jsou platební a bankomatové karty, které
často souvisí zejména s kapesními
krádežemi, ale projevuje se i vyšší
stupeň organizovanosti s mezinárodním prvkem.
Daňové úniky
Daňové úniky patří dlouhodobě
mezi bezpečnostní rizika, jejich nebezpečnost
je spojena s vysokými škodami. V souvislosti s účetními
a jinými machinacemi směřujícími
ke snížení základu pro výpočet
spotřební daně vznikly škody
ve výši 554 mil Kč. Dlouhodobě převládají
formy trestné činnosti spojené se zkrácením
daně z přidané hodnoty. (Pro podezřením
z trestné činnosti při machinacích
s lehkým topným olejem bylo v roce 1996 rozpracováno
83 případů se 148 podezřelými.)
Na kapitálovém trhu došlo k poklesu trestné
činnosti s podvodným převodem cenných
papírů z majetkových účtů
ve SCP (podle ŘSKP tento jev souvisí s opatřením
přijatým SCP, kdy se výpis z účtů
již investorům nezasílá, případní
poškození zjistí ztrátu až po delším
časovém období). Na kapitálovém
trhu, podle sdělení ŘSKP dochází
ke zneužívání důvěrných
informací (insider trading), které mohou ovlivnit
kursy cenných papírů a bez součinnosti
s dalšími orgány státní správy
je odhalování této formy trestné činnosti
nemožné. Vysoký stupeň latence mají
machinace s kursy cenných papírů (podle ŘSKP
se různé firmy účelovým prodejem
akcií vyhýbají placení daní).
Řada opatření proti hospodářské
kriminalitě směřuje do legislativy (např.
oblast stánkového prodeje, taxislužby, řetězových
korespondenčních her atd.) a meziresortní
spolupráce, s důrazem na komunikační
systém mezi Policií ČR a dalšími
resorty a příslušnými organizacemi (MF,
MS, MPO, Živnostenské úřady atd.). Prevence
hospodářské kriminality kláda tedy
důraz na fungující informační
a kontrolní vnitřní a vnější
systém.
Vláda přijala zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné
činnosti a o změně a doplnění
souvisejících zákonů (zákon
č. 61/1996 Sb.)
V roce 1996 byly zahájeny další kurzy a
semináře odborné přípravy policistů
pro práci v útvarech pro odhalování
organizovaného zločinu, závažné
hospodářské trestné činnosti
a korupce.
Počítačová kriminalita
Vláda ČR ve Zprávě o bezpečnostní
situaci na území ČR za rok 1995 stanovila
pro rok 1996 jako nové bezpečnostní riziko
v rámci hospodářské kriminality počítačovou
kriminalitu.
Počítačová kriminalita podle kriminologů
může být nepřímá
(např. zneužívání platebních
karet, počítačové sabotáže)
a zpravidla je páchána v jednočinném
souběhu s jiným trestným činem a přímá.
Mezi nejzávažnější formy přímé
počítačové kriminality patří
softwarové pirátství (neoprávněné
užívání počítačových
programů, vytváření nelegálních
kopií). Jde o oblast práv k ochranné známce,
obchodnímu jménu a chráněnému
označení původu, o oblast průmyslových
práv i o oblast práva autorského.
Ve sledovaném období bylo na úseku ochrany
nehmotných práv řešeno 997 případů
s celkovou škodou 4,2 mil. Kč. Podstatnou část
tvořily trestné činy porušování
práv k ochranné známce, obchodnímu
jménu a chráněnému označení
původu. (Ze strany Policie ČR byla na tomto
úseku navázána spolupráce se zástupci
renomovaných zahraničních firem, úřadem
průmyslového vlastnictví i Českou
obchodní inspekcí).
Také na úseku ochrany autorských práv,
která se vyznačuje vysokou latencí, byla
navázána Policií ČR spolupráce
s odbornými firmami a institucemi (např. IFPI -
Mezinárodní federace fonografického průmyslu,
OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k
dílům hudebním, BSA - Business Software Alliance).
Ministerstvo kultury připravilo novelizaci autorského
zákona, jejímž hlavním záměrem
bylo posílit práva autorů, výkonných
umělců, výrobců zvukových záznamů
a rozhlasových a televizních organizací k
předmětům chráněným
autorským zákonem. Konkrétně byly
upraveny například počítačové
programy a opatření na hranicích, které
odpovídají dohodě o obchodních aspektech
práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS)
- novela nabyl účinnosti 22. 4. 1996. MK v roce
1997 připravuje omezenou novelu autorského zákona,
kterou se prodluží doba ochran autorských děl.
Na základě kritických připomínek
na stav ochrany duševního vlastnictví v ČR
z hlediska hodnocení EU, a to zvláště
na úseku zvukových záznamů /CD/ a
jejich nelegální výroby a distribuce, byla
v roce 1996 vytvořena ad hoc pracovní skupina pro
aproximaci práva (členem jsou vedle zástupců
MK ČR, MF - GŘC, MPO, Úřadu průmyslového
vlastnictví, Úřadu pro legislativu a veřejnou
správu, Vrchního soudu ČR, Konsorcia ES i
zástupci MV ČR a Policejního prezidia ČR).
Podle MK autorskoprávní legislativa vytváří
ostatečný standard ochrany autorského práva
a práv příbuzných a je srovnatelná
s legislativou průmyslových zemí. V současné
době se vytváří meziresortní
komise při Ministerstvu průmyslu a obchodu, které
je gestorem účasti ČR ve Světové
obchodní organizaci (WTO) a v Dohodě o obchodních
aspektech práv k duševnímu vlastnictví
- TRIPS.

