Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Nelegální migrace

Pašování

Při provádění celního dohledu v celním pohraničním pásmu bylo zjištěno 6.524 případů porušení celních předpisů, při nichž byly uloženy pokuty ve výši 7 mil. Kč. V blízkosti státních hranic bylo zadrženo 971 osob, které nezákonně překročily nebo se pokusily překročit státní hranice.

Celní orgány provedly v r. 1996 celkem 5.717 kontrol na tržištích, burzách a u individuálních pouličních prodejců. Výsledkem je zajištěné zboží různého charakteru v hodnotě přes 22 mil. Kč, uložení 3.845 pokut v hodnotě téměř 3,5 mil. Kč.

V souladu s ustanovením § 127 Celního zákona č. 13/1993 Sb. provedly celní orgány ve sledovaném období celkem 16.395 následných kontrol po propuštění zboží (o 22,8% více než v r. 1995), při kterých zjistily 3.056 případů porušení celních předpisů; v této souvislosti byl dodatečně vyměřen celní dluh ve výši více než 198 mil. Kč, což je nárůst oproti r. 1995 o 23,8%.

Celní úřady evidovaly a prověřovaly celkem 622 trestných činů, ve kterých mohou provádět procesní úkony (§ 12 TŘ). Trestná činnost byla dokumentována v 466 případech, z nichž 200 bylo předáno vyšetřovatelům Policie ČR ke sdělení obvinění, 150 případů bylo uzavřeno a 116 případů je dále v šetření celních úřadů.

Dále bylo celními orgány ve sledovaném období zjištěno celkem 10.534 (+8%) celních deliktů (§ 293) a 38.760 (+9,8%) celních přestupků. Hodnota zboží, které se stalo předmětem celních deliktů, činila téměř 3,3 miliardy Kč, a celních přestupků cca 677 mil. Kč. Dále bylo zjištěno 634 jiných správních deliktů. Celková hodnota zboží činila 24,6 mil. Kč. V souvislosti s porušením celních předpisů vyměřily celní orgány pokuty ve výši téměř 150 mil. Kč.

V souvislosti se zjištěnými případy porušení celních předpisů činila v 11.006 případech výše celního dluhu více než 947 mil. Kč. Celková výše cla a daní, které byly dovyměřeny, byla přes 683 mil. Kč (v r. 1995 - 1,05 miliardy Kč).

K nejrozšířenějším způsobům porušování celních předpisů patří:

- úmyslné nesprávné tarifní zařazování zboží do podpoložky celního sazebníku, zneužívání pravidel o původu zboží, zneužívání celních kvót;

- uvádění nesprávných údajů o celní hodnotě a množství zboží;

- neplnění stanovených podmínek u zboží propuštěného do režimu s ekonomickými účinky;

- nedodržování předpisů týkajících se dovozních a vývozních licencí;

- porušování stanovených podmínek režimu tranzitu;

- porušování předpisů v oblasti obchodního značení, ochranných známek, dovoz padělaného zboží resp. zboží "pirátského" původu.

V r. 1996 zjistili celní orgány 1.513 případů nelegálního dovozu neznačených cigaret v hodnotě více než 21 mil. Kč, 548 případů nelegálního prodeje, resp. skladováni neznačených cigaret v hodnotě přes 8 mil. Kč. Celkový únik na cle a daních by v těchto případech činil přes 52 mil. Kč. ČR se stává manipulačním územím pro zpětný podloudný dovoz cigaret na území členských států EU. Část zboží zůstává našem území a jeho prodej se realizuje především prostřednictvím stánkového prodeje vietnamských prodejců. Také v r. 1996 pokračovala poměrně rozsáhlá podloudná přeprava lihu a alkoholických nápojů. Zdroje výroby jsou podchyceny ve Francii, Španělsku a Portugalsku a přepravu zajišťují čeští přepravci. K páchání podvodů jsou často používána falešná celní razítka.

Organizovaný zločin

V oblasti násilných trestných činů a vydírání, podle ÚOOZ, roste "profesionalita" pachatelů, jsou zaznamenány pokusy o působení na svědky i justiční orgány. S násilnými projevy úzce souvisí vydírání, klasická forma vymáhání výpalného je zaznamenávána v menší míře z důvodů neoznamování této trestné činnosti poškozenými. Do vymáhaní dlužných finančních částek se mnohdy zapojují i soukromé bezpečnostní agentury (v této souvislosti ÚOOZ upozorňuje na nepřímou podporu způsobenou nízkou efektivitou justičních orgánů při vymáhání dluhů soudní cestou).

V roce 1996 nebyl na území ČR zaznamenán teroristický útok. Byla prováděna preventivní činnost (prověrky osob z vlastních zdrojů a informací předaných Interpolem) a prověřovány výhrůžky uskutečnění teroristických činů, hrozby ústavním činitelům. Přestože se osoby podezřelé z příslušnosti k teroristickým nebo fundamentalistickým organizacím, nebo osoby sympatizující s těmito organizacemi, dosud zabývaly obchodní činností případně lobbysmem, nelze v budoucnosti, podle ÚOOZ, vyloučit násilné prosazování jejich zájmů.

V oblasti nelegálního obchodu se zbraněmi a výbušninami je, podle ÚOOZ, problémem únik funkčních zbraní při likvidaci starých a nevyhovujících zbraní v Armádě ČR. V poslední době byli pracovníky ÚOOZ zaznamenány a rozpracovány případy, kdy plastické trhaviny typu Semtex obstarávají současní či bývalí příslušníci českých jednotek mírových sil OSN. Touto cestou se do ČR dostávají i nové druhy plastických trhavin a granátů. V dalším období bude ÚOOZ směřovat svou činnost v této oblasti do kriminálně závadového prostředí (aby monitoroval nabídku a předcházel tak pronikání zbraní a výbušnin do tohoto prostředí) a do podnikatelské sféry (kde hlavním cílem bude odhalování fiktivních nákupů, obchodů a exportů zbraní a výbušnin).

V roce 1996 bylo provedeno celkem 15 zásahů (+6) při mimořádných událostech souvisejících s radioaktivními materiály. Situace na úseku nelegálního obchodu s těmito materiály byla stabilizovaná. (Preventivní aktivity ÚOOZ se ve sledovaném období týkaly přepravy jaderného paliva přes území ČR a preventivních pyrotechnických prohlídek skladu čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně Temelín).

S organizovanou prostitucí nejčastěji souvisí najímání mladých žen a dívek v ČR na práci servírek, tanečnic nebo modelek v zahraničí. Podle poznatků ÚOOZ byla organizovaná prostituce nejčastěji sledována v Severočeském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce trestných činů kuplířství (viz příloha č. 4 "Bezpečnostní situace na území Severočeského kraje").

V oblasti organizovaného mezinárodního obchodu s omamnými a psychotropními látkami (OPL) došlo k nárůstu počtu osob realizovaných za drogovou kriminalitu i počtu občanů ČR trestně stíhaných za drogové delikty v zahraničí. Aktivity zločineckých skupin v této oblasti jsou, podle ÚOOZ, umožněny příliš liberálními podmínkami pro uznání legálního pobytu na území ČR, jednoduchostí zakládání krycích firem a nízkými náklady na jejich provozování i dobrou pozicí některých krycích firem v oblasti finanční. Vliv má etnická soudržnost, nízké tresty ukládané v ČR za drogové delikty, ochota občanů ČR zapojit se do obchodu OPL a vysoká pravděpodobnost nepropadnutí majetku získaného z obchodu s OPL.

Po pervitinu je nejužívanější drogou heroin. Negativní skutečností na domácí drogové scéně je nabídka heroinu v oblastech, kde se dříve nevyskytoval nebo se vyskytoval pouze sporadicky. S tím souvisí zvýšená míra drobné majetkové kriminality (vykrádání sklepů, vozidel, krádeže apod.), prostituce a další kriminalita (osoba závislá na heroinu potřebuje denně minimálně 2000 Kč na pokrytí své potřeby). Podle poznatků ÚOOZ denní zisk organizátorů zabývajících se prodejem heroinu v ČR činí kolem 1,000.000 Kč. Vytváření domácí heroinové scény a dynamický nárůst klientel závislých odběratelů bylo významným markantem pro rok 1996.

Celkem realizovali v r. 1996 pracovníci ÚOOZ 1.176 trestných činů. Z hlediska teritoriálních rozdílů bylo nejvíce trestných činů realizováno expoziturou Plzeň (137 tr. č.), Ostrava (107 tr. č.) a Brno (100 tr. č.). Oproti r. 1995 vzrostl celkový počet realizovaných osob na 1.073 (+7,62%), z nichž 237 bylo cizinců (+4,41%). Podíl cizinců na struktuře realizovaných osob zůstává ve srovnání s r. 1995 přibližně stejný (cca 22%). Z hlediska jednotlivých odborů ÚOOZ byli cizinci nejvíce zastoupeni v trestné činnosti nelegálního obchodu s lidmi a padělání (48 osob) a obchodu s drogami (46 osob). Celkové zjištěné škody byly v r. 1996 cca 1,700.000 tis. Kč (v r. 1994 cca 3.000 tis. Kč, v r. 1995 cca 1,000.000 tis. Kč).

Aktivity organizovaných kriminálních skupin v r. 1996 se projevují na celém území ČR, ale jednotlivé regiony mají svá specifika.

Jihočeský kraj se vyznačuje nejnižším počtem realizovaných trestných činů (expozitura České Budějovice realizovala v r. 1996 celkem 35 tr. č.) zatím se zde neprojevuje větší měrou trestná činnost cizinců. V r. 1996 zde byla zaznamenána trestná činnost zejména v oblastech nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, vydírání, nedovoleného ozbrojování, padělání a pozměňování peněz, krácení daně ,ublížení na zdraví, podvodů a kuplířství.

Západočeský kraj je z hlediska trestné činnosti v oblasti organizované kriminality jednou z nejzatíženějších oblastí (expozitura Plzeň realizoval v r. 1996 celkem 137 tr. č.). Nově se vytvářejí zločinné skupiny našich občanů s cizími státními příslušníky, především s občany SNS a Bulharska. Podílejí se na nelegálním obchodu s lidmi, padělání peněz a na obchodu s drogami, do kterého se zapojují i osoby původem z bývalé Jugoslávie, tzv. kosovští Albánci. Obdobně stoupající trend je i ve vytváření a upevňování asijských, zejména vietnamských zločineckých struktur. Při řešení této situace se ukazuje jako velmi dobrá spolupráce se státními zastupitelstvími ČR a soudy, pokračuje spolupráce s policií SRN.

V Severočeském kraji operují organizované kriminální skupiny po celém území. Jejich činnost je značně variabilní, expozitura Teplice zde v r. 1996 realizoval 72 tr. č., a to především obchod s lidmi, padělání a pozměňování peněz, nedovolený obchod se zbraněmi (Teplice, Liberec, Chomutov a Ústí n/Labem), kterými se většinou zabývají občané ČR, SR, SRN a Ruska. Násilné aktivity, související zejména s vykrádáním, jsou páchány převážně najatými Ukrajinci, Čečenci a Rusy. Prakticky ve všech okresech je rozšířena výroba a distribuce drog. Pachatelé se rekrutují z řad občanů bývalé Jugoslávie, SNS a arabských zemí. Krádeže motorových vozidel a pojišťovací podvody jsou zaměřeny na okamžitý vývoz kradených aut do Ruska, pachatelé pocházejí většinou z Bulharska, SNS a býv. Jugoslávie. Expozitura Teplice dosáhla při své činnosti dobré spolupráce s Interpolem Praha, Kriminální policií Svčk SPOK Ústí n/Labem, OÚV Teplice, Litoměřice a dalšími. V oblasti prevence se expozitura Teplice zapojila do nově zřízeného K centra v Mostě, určeného pro osoby závislé na užívání drog.

Ve Východočeském kraji realizovala v r. 1996 expozitura Hradec Králové v oblasti organizovaného zločinu 87 tr. č. Nejčastěji se týkaly nedovolené výroby, obchodu a distribuce omamných a psychotropních látek, násilné trestné činnosti, obchodu se zbraněmi, obchodu s lidmi a padělání. Rovněž byl zaznamenán zvýšený výskyt osob pocházejících ze zemí bývalého SNS bez platného povolení. Pracovníci expozitury udržují velmi dobrou spolupráci s KS jednotlivých OŘ, z preventivních akcí byly nejvýznamnější přednášky pro referenty Vězeňské služby ve věznicích Pardubice, Hradec Králové a Valtice o drogové problematice.

V Jihomoravském kraji realizovala expozitura Brno v oblasti organizované kriminality v r. 1996 celkem 100 tr. č. Bezpečnostní situaci zde, podobně jako v jiných krajích ČR, nepříznivě ovlivňuje nárůst počtu cizinců bez řádného povolení k pobytu (z Ukrajiny a bývalé Jugoslávie, Kosova). Nejčastěji se zabývají obchodem s drogami, obchodem se ženami, paděláním. V této souvislosti se ukazují opatření, související s ukončením pobytu a vyhoštěním cizinců ze strany cizinecké policie, jako nedostatečná.

Severomoravský kraj, zejména Ostravsko, patří z hlediska organizovaného zločinu k oblastem s dynamickým vývojem, v r. 1996 zde expozitura Ostrava realizovala 107 tr. č. Nejčastěji se jednalo o vydírání, loupeže, nelegální obchod se zbraněmi, výbušninami, štěpnými látkami, omamnými a psychotropními látkami, organizovanou prostituci a obchod s kradenými vozidly. Působí zde tzv. kosovští Albánci jako převozci odcizených vozidel směřujících přes Polsko do zemí SNS, italské struktury se (zvl. v Olomouci) zabývají distribucí padělaných bankovek, prodejem odcizených vozidel a drog. Pracovníci expozitury Ostrava mají dobrou spolupráci s KÚV Ostrava i s pracovištěm BIS Olomouc. V oblasti prevence se expozitura zaměřila v r. 1996 na informovanost zaměstnanců bankovních domů o výskytu padělaných bankovek.

Rasové konflikty

Nejvíce extremisticky motivovaných trestných činů bylo spácháno v Severomoravském kraji (37), v Praze (23) a v Jihomoravském kraji (21); nejméně v kraji Jihočeském (3). Ze srovnání s údaji za rok 1994 a 1995 vyplývá trvalá zatíženost Severomoravského a Jihomoravského kraje nápadem této trestné činnosti. Správa Jihomoravského kraje upozornila na prvky vnitřní organizovanosti a vzájemné informovanosti, které se jasně projevují u některých akcí skinheads.

Dominantními nositeli extrémních postojů a projevů rasismu byli v roce 1996, stejně jako v roce 1995, příznivci hnutí SKINHEADS. Charakter jejich aktivit se podstatně nezměnil. Šlo především o fyzické útoky skinheads na občany romské národnosti (43). Cizince napadli ve 14 případech, Čecha v 11. Vzájemné napadení mezi skinheads a anarchisty bylo registrováno v 10 případech. Příslušníci PČR rovněž zaznamenali útoky Romů proti skinheads (12), napadení Čecha - neskinheada Romem (5) a Roma Čechem neskinheadem (8).

Rasistické a fašistické projevy skinheads byly registrovány na koncertech, srazech, demonstracích apod. Téměř ve všech krajích České republiky byly zaregistrovány srazy skinheads. Největší akce proběhla v Západočeském kraji, kde se dne 9. 11. 1996 sešlo v obci Kozolupy v okrese Plzeň - sever na rockovém koncertu pěti skinheadských hudebních skupin více než 700 skinheads a jejich příznivců.

Při různých demonstracích a srazech extremistických a anarchistických skupin a hnutí byla Policií ČR přijata opatření ve 23 případech (+11).

PČR pokračovala i v roce 1996 v zintenzívněném sledování aktivit extremistických skupin a trestné činnosti s rasovým podtextem. Zlepšila se situace ve vyhledávání latentní trestné činnosti tohoto druhu (opatřeními zajištěné srazy, bylo provedeno šetření ve věci skinheadské skupiny "Vlajka") a zlepšil se přehled specialistů o extremistických skupinách (např. Severočeský kraj uvádí získání poznatků k Satanistům, sektě Modrá alfa, NSDAP/AO či napojení skinheads na zahraničí). Dále byla zahájena práce v oblasti sekt a diváckého násilí (na základě usnesení vlády č. 27 ze dne 11. 1. 1995 byla zřízena Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, jejíž činnost zabezpečuje odbor prevence kriminality MV). Na rok 1997 jsou naplánovány příhraniční pracovní schůzky s partnery ze sousedních zemí (Maďarsko, slovensko, Polsko, Německé) zaměřené na výměnu zkušeností v oblasti řešení problematiky extremismu.

Kriminalita některých skupin mládeže

Z hlediska podílu pachatelů na trestné činnosti dominují u mládeže ve všech krajích požáry, kde podíl mládeže dosáhl, stejně jako v roce 1995, téměř 60% (59,02%), vysoký je i jejich podíl na počtu objasněných trestných činů požárů (45,42%).

Z celorepublikového hlediska se mládež více než 56,43% podílela na počtu objasněných trestných činů krádeží věcí z aut (70,26% v Severomoravském kraji), krádeží kapesních 52,90% (69,26% v Jihomoravském kraji) a krádeží jízdních kol 38,86% (v Severočeském kraji 55,02%). Vysoký podíl mladistvých je i na počtu objasněných trestných činů loupeží 34,89% (42,23% v Severomoravském kraji).

Majetková kriminalita

Nejvíce trestných činů bylo tradičně spácháno na území hl. m. Prahy (86.209 tr. č., +18,30%), kde zároveň došlo ke zvýšení objasněnosti (+2,04%). Druhý nejvyšší růst byl zaznamenán ve Středočeském kraji (+4,03%, + 1.204 tr. č.), ten je však provázen poklesem objasněnosti (-2,74%). V Severomoravském kraji, kde 50.235 tr. č. je druhý nejvyšší počet zjištěných trestných činů majetkové kriminality v krajích ČR, došlo ve sledovaném období k druhému nejvyššímu poklesu (-2,18%) této trestné činnosti a vůbec k nejvyššímu růstu objasněnosti (+2,55%) v rámci krajů ČR.

U krádeží vloupáním do bytů mírně klesla objasněnost (-3,40%, -628 tr. č.), nejvyšší pokles byl zaznamenán na území hl. m. Prahy (-8,05%), k největšímu růstu objasněnosti došlo v Jihomoravském kraji (+2,03%). Nejvyšší procento nárůstu krádeží vloupáním do bytů bylo zaznamenáno v Jihočeském kraji (+21,60%, jedná se však o malé číslo +62 tr. č.), k velkému snížení došlo v krajích Severočeském (-11,86%, -322 tr. č.) a Severomoravské (-9,54%, -263 tr. č.). Nejčastějším předmětem zájmu pachatelů byly peníze, šperky, starožitnosti a elektronika.

Pokles zjištěných trestných činů krádeží vloupáním do rekreačních objektů byl zaznamenán ve všech krajích s výjimkou území hl. m. Prahy (+21,98%, +140 tr. č.), kde však 777 tr. č. je vůbec nejnižší počet zjištěných trestných činů v krajích ČR. V místech s tradičně vysokým počtem zjištěných trestných činů, kterými jsou kraje Středočeský (4815 tr. č.) a Jihomoravský (2.964 tr. č.), došlo k jejich největšímu poklesu; ve Středočeském kraji o -6,94% a v Jihomoravském o -6,70%.

Zjištěné trestné činy krádeží prostých vzrostly o +5,25% (v krajích mimo území hl. m. Prahy +1,82%, k celkovému nárůstu došlo po dvou letech poklesu), jsou však provázeny růstem objasněných trestných činů (+4,66%). Na majetkové kriminalitě se krádeže prosté podílejí 58,31% o 45% na celkové zjištěné kriminalitě. Na nárůstu zjištěných trestných činů krádeží prostých se nejvíce podílí kraj Středočeský, kde došlo ke zvýšení o 15,80% a hl. m. Praha s nárůstem 13,35%. Největší snížení bylo v Severomoravském kraji (-2,54%), kde také jako v jediném kraji v ČR došlo k poklesu zjištěných trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých (-6,30%).

K nejvyššímu růstu zjištěných trestných činů v rámci majetkové kriminality došlo u trestného činu podvodu (+27,15%), s výrazným růstem na území hl. m. Prahy (+107,79%, +3.308 tr. č.).

K nové formě trestné činnosti, podle ŘSKP, dochází na úseku ochrany kulturních památek při získávání nálezů v archeologických lokalitách.

Dalším typem majetkové kriminality je přepadení pošt či vloupání do pošt. Pachatelé se zaměřují na pošty v okrajových částech větších měst a na menší pošty. V r. 1995 bylo evidováno 53 případů vloupání (škoda 1 mil. 333 tis. Kč) a 26 případů přepadení (škoda 10 mil. 51 tis. Kč), v r. 1996 bylo evidováno 51 případů vloupání (škoda 2 mil. 274 tis. Kč) a 48 případů přepadení (škoda 2 mil. 987 tis. Kč). Proto byla přijata opatření k zajištění větší bezpečnosti pošt. V r. 1996 se zvýšil počet pošt s bezpečnostním přepážkami s neprůstřelnými skly a počet pošt napojených na pult centrální ochrany. Pro zkvalitnění ochrany poštovních doručovatelů byly v r. 1996 vyvinuty bezpečnostní brašny, které budou posupně zaváděny.

Hospodářská kriminalita

K poklesu zjištěných trestných činů došlo ve třech krajích, nejvýrazněji na území hl. m. Prahy (-12,19%, -470 tr. č.).

Největší podíl (44%) na zjištěných trestných činech hospodářské kriminality mají trestné činy podvodu. K jejich výraznému poklesu došlo v Jihomoravském kraji (-21,13%, 425 tr. č.) a na území hl. m. Prahy (-12,56%, -195 tr. č.). Nejvýraznější zvýšení bylo v Západočeském kraji (+36,96%, +224 tr. č.), kde je však druhý nejnižší počet podvodů v rámci krajů ČR (830 tr. č.). Největší škody byly způsobeny uzavíráním podvodných obchodních smluv (1,819.400 tis. Kč), dále šlo o vylákání úvěru na zboží s úmyslem nezaplatit a o finanční machinace.

Na úseku hospodářské kriminality došlo dále ve sledovaném období k vysokému nárůstu u zjištěných trestných činů zpronevěry (+29.87%), která se podílí na hospodářské kriminalitě 20%. Ke zvýšení došlo ve všech krajích s výjimkou Jihočeského (+0%) a Jihomoravského (-4,53%), k výraznému růstu došlo v hl. m. Praze (+60,42%, +400 tr. č.) a ve Východočeském kraji (+54,79%, +223 tr. č.). Vzrostly i škody způsobené touto trestnou činností (+44,10%, + 35,5 mil Kč).

S hospodářskou kriminalitou souvisí i informace týkající se porušování závazných pravidel hospodářského styku, nekalé soutěže i porušování povinností při správě cizího majetku (způsobená škoda touto trestnou činností činila v roce 1996 8,5 miliard Kč - výši škody ovlivnil jediný případ POLDI STEEL - Bohemia Art).

Násilná kriminalita

V krajích s nejvyšším počtem zjištěných trestných činů násilné kriminality došlo k jejich nejnižšímu nárůstu, na území hl. m. Prahy o +2,45% a o +2,82% v Severomoravském kraji, největší růst byl zaznamenán ve Středočeském kraji, a to jak procentní, tak i v absolutních číslech (+13,51%, +272 tr. č.).

Ve sledovaném období zjistili policisté 267 vražd; nejméně vražd bylo zjištěno v Jihočeském kraji, kde také došlo k nejvyššímu procentnímu poklesu (-38,46%, -7 tr. č.), k druhému nejvyššímu poklesu došlo na území hl. m. Prahy (-21,05%, -12 tr. č.). Jihomoravský kraj se vysokým nárůstem vražd (+51,43%, +18 tr. č.) dostal počtem vražd (53 tr. č.) na 7. místo za Severomoravský kraj (54 tr. č.). Podíl vražd na násilné kriminalitě je 3,43%.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly trestné činy loupeže (+7,62%). Nejvyšší počet loupeží zjistili policisté v hl. m. Praze (1.271 tr. č.), zde však došlo k mírnému poklesu zjištěných loupeží (-0,24%), pokles byl zaznamenán i ve Východočeském kraji (-3,14%), v ostatních krajích došlo k nárůstu.

Ve sledovaném období se zvýšil počet mrtvol nezjištěné totožnosti (+68,40%, +67), objasněnost činila 86,63%.

Požáry zaznamenaly pokles počtu případů o -3,90% (-28). Snížil se počet úmyslně založených požárů, kterých bylo zjištěno 393 (-12,40%, -56). Motivem je především msta, snaha o zakrytí stop, rodinné rozpory, častěji jsou zjišťovány poznatky o založení požáru z důvodu pojišťovacího podvodu.

Bezpečnost silničního provozu

Organizační, ekonomická a personální opatření V resortu Ministerstva vnitra

Personální oblast

V roce 1996 došlo ke značným přesunům v personální oblasti, mimo jiné také kvůli akcelerujícímu procesu zcivilňování resortu. K 31. 12. 1996 nebylo v rámci resortu naplněno 4147 tabulkových míst, z toho 2958 míst policistů. Nejhorší situace je v Praze - 776 neobsazených míst policistů. Tento deficit částečně zmírňuje opatření, podle kterého jsou absolventi středních policejních škol nejprve odveleni na tříměsíční stáž do Prahy. Tito mladí policisté však nemají praktické zkušenosti, což omezuje jejich výkon.

Z celkového počtu 2579 vyšetřovatelů mělo 41,99% úplné střední a 58,01% vysokoškolské vzdělání (z toho právnické 23,61%). Velmi nepříznivá situace v tomto ohledu je na útvarech krajských správ: odešlo 401 policistů s vysokoškolským vzděláním a 2866 s úplným středním vzděláním, zatímco bylo přijato pouze 135 vysokoškoláků a 1632 středoškoláků. Nejhorší poměr opět vykazuje Praha (VŠ 66 : 15, SŠ 545 : 195).

Z šetření příčin odchodu policistů na vlastní žádost vyplynulo, že se vedle "tradičního" pocitu nenaplnění očekávání materiální povahy objevuje frustrace z nízké společenské prestiže práce policisty a výtky na nedostatečnou právní ochranu při razantnějším zákroku, ale i na špatnou organizaci práce.

Aby byly vytvořeny podmínky pro naplnění početních stavů a personální stabilizaci Policie ČR především v hlavním městě Praze, byl zpracován návrh nařízení vlády o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti vyplácené při vzniku služebního poměru k Policii ČR.

Dále bylo navrženo, aby byly náborové a výběrové činnosti navráceny na jednotlivá obvodní ředitelství Policie České republiky. Jsou sledovány aktuální informace z úřadů práce o získávání uchazečů pro obsazení volných míst v Policii České republiky. Provádí se aktivní informační průnik na vysoké školy s nabídkou možnosti uplatnění u Policie České republiky. Průběžně se zjišťují perspektivy náboru policistů v okresech Středočeského kraje s největší mírou nezaměstnanosti, a na jejich základě je posléze nábor realizován.

Jelikož pouze 25% policistů zaměstnaných u správy hlavního města Prahy má v Praze trvalé bydliště, hledá Ministerstvo vnitra možnosti získání bytů v Praze.

Vzdělávací soustava resortu zahrnuje 7 SPŠ, Policejní akademii a Jazykový institut MV a 10 školních policejních středisek pro realizaci praktické odborné části přípravy. Rostoucí zájem o čtyřleté maturitní studium na SPŠ umožňuje postupné zkvalitňování výběru uchazečů. V r. 1996 ukončilo SPŠ ve všech formách studia 6614 absolventů.

Pokračuje studium policistů na civilních a vojenských vysokých školách. V rámci dalšího vzdělávání policistů jsou pořádány služební přípravy, specializované kursy a výcvikové akce a nadále se využívají možnosti spolupráce se zahraničím.

Základním instrumentem hodnocení výkonu policistů zůstává nevyhovující "čárkovací systém", akcentující kvantitativní kritéria práce. V roce 1996 proto začala být osvojována tzv. funkční analýza pracovních činností. Tato analýza je použitelná pro hodnocení pracovního výkonu i pro budování republikové databáze personálních rezerv.

V roce 1996 bylo Ministerstvem vnitra vyzkoušeno 3.792 strážníků obecních policií, z nichž 352 u zkoušek neuspělo. V 55 případech bylo zahájeno správní řízení o odejmutí osvědčení, z toho v 46 případech pro pochybnosti o bezúhonnosti strážníka.

Priority MV a PČR v personální oblasti pro rok 1997:

Řešit nepříznivou personální situaci s policisty v hlavním městě Praze.

Zkvalitnit nábor a výběr a aktualizovat databázi policistů pro řídící funkce.

Pokračovat v realizaci projektu funkční analýzy pracovních činností.

Inovovat obsah, formu a organizaci základní odborné přípravy policistů.

Dopracovat koncepci uceleného systému dalšího vzdělávání v resortu MV.

Analyzovat legislativní zabezpečení resortního vzdělávacího systému a navrhnout změnu systému řízení resortního školství.

Připravit aplikaci věcného záměru zákona o státní službě v resortu MV.

Ekonomická oblast

U neinvestičních výdajů byla pozornost věnována propadu ve mzdovém zabezpečení policistů v letech 1995 - 1996. Tento problém bude řešen v rámci ostatních osobních nákladů na rok 1997.

Oblast investičních prostředků byla plánována v rámci programu "Rekondice materiálně technického zabezpečení Policie ČR".

Nad rámec rozpočtových prostředků byly navýšeny výdaje na zabezpečení Letecké záchranné služby (delimitací od MZ ČR) a z kapitoly Všeobecné pokladní správy byly financovány potřeby Odboru prevence kriminality MV.

V roce 1996 pokračovala výstavba systému HELIOS (v oboru telekomunikací a přenosu dat) a projektu PEGAS (v oboru radiokomunikací).

Dále byla pořizována ostatní výpočetní a spojovací technika pro útvary PČR a MV.

Priority MV a PČR v ekonomické oblasti pro rok 1997:

Novelizovat NMV č. 88/1994 tak, aby byla upřesněna pravomoc a odpovědnost konkrétních řídících pracovníků za hospodaření v jejich útvarech.

Budovat ekonomický informační systém poskytující přesné a včasné informace.

Zajistit metodickou pomoc při zadávání veřejných zakázek.

Zvýšit dohled nad vydáváním rozpočtových prostředků.

Analyzovat činnost za účelem snížení výdajů rozpočtových prostředků

Analyzovat možnosti odprodeje přebytečného a neupotřebitelného majetku a navrhnout převod některých ekonomických činností MV do jeho příspěvkových a rozpočtových organizací či mimo resort.

Oblast organizace a řízení

V rámci reorganizace MV byly v roce 1996 převedeny do rozpočtových organizací Státní letecký útvar, Správa uprchlických zařízení, Muzeum PČR a Jazykový institut (celkem 66 policistů a 459 občanských pracovníků), nově byla zřízena příspěvková organizace Bytová správa MV. Do příspěvkových organizací byla převedena tiskárna MV (166 občanských pracovníků) a do PČR byla převedena Hudba HS a Ústřední hudba MV (122 policistů, 2 občanští pracovníci).

V roce 1996 probíhalo zcivilnění v útvarech MV a rozpočtových organizacích, zcivilněno bylo celkem 779 míst.

Došlo ke zpřesnění působnosti některých útvarů ministerstva:

- byla rozšířena působnost odboru prevence kriminality,

- byla zřízena sekce správních činnosti s působností na úseku dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, občanských průkazů, hlášení a evidence pobytu občanů a cestovních dokladů a dalších činností,

Dále došlo k převodu materiálního odboru a odboru servisních služeb týlové sekce MV do PČR (tzn. další "zeštíhlení" MV o 26 policistů a 3 22 občanských pracovníků).

Priority MV a PČR v oblasti organizace a řízení pro rok 1997:

Zpracovat koncepci nového vymezení působnosti v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích mezi MV a MDS.

Vytvořit konečný model ministerstva vnitra jako jednotného orgánu státní správy, bez jeho dosavadního rozdělení na bezpečnostní a civilněsprávní úsek.

Posoudit návrh na vytvoření účinnější organizační struktury PČR v Praze.

Plnění priorit základního zaměření Policie ČR v r. 1996

Úkol č. 1

Zvýšit důvěru občanů v Policii ČR a její image především

a) vstřícným a adekvátním jednáním policistů s poškozenými a veřejnosti vůbec,

b) profesionálními zásahy a včasnými príjezdy Policie ČR na místo činu,

c) vhodnou prezentací úkolů a výsledků činností PČR zejména v hromadných sdělovacích prostředcích.

ad a) Důslednou kontrolou ze strany nadřízených jsou policisté trvale vedeni k adekvátnímu a vstřícnému jednání s poškozenými i s ostatními občany. Před nástupem do běžného výkonu služby jsou policisté instruováni jednak k samotnému průběhu služby, jednak k tomu, jak mají vystupovat při styku s občany. Jsou jim neustále vštěpovány zásady slušného, ale rozhodného jednání. O mírném zlepšení v jednání policistů k občanům svědčí i snížení počtu oprávněných stížností na policisty.

ad b) Včasné příjezdy na místo činu jsou závislé na mnoha okolnostech. Zejména se negativně projevuje vysoká zatíženost útvarů, nenaplněnost početních stavů, stav a technická úroveň materiálně technického vybavení útvarů. Z těchto důvodů záleží i na četnosti oznámených událostí, přičemž hlídky jsou vysílány na místo činu na základě posouzení naléhavosti.oznámených událostí. Profesionalita zákroků závisí zejména na odborných znalostech a praktických zkušenostech policistů. Ze strany nadřízených je vyvíjen tlak na zvyšování právního vědomí policistů na všech útvarech, ale získání profesionálních návyků je dlouhodobá záležitost. Občané posuzují činnost policie zejména podle osobních zkušeností při styku s policisty. Hodnotí jejich upravenost, způsob vystupování, vyjadřovací schopnosti a zejména schopnost občanovi poradit ve složitých osobních situacích. Těmto otázkám vedení Policie ČR věnuje stálou pozornost.

ad c) Prohlubování důvěry občanů k Policii ČR úzce souvisí s prezentací jejích činností ve sdělovacích prostředcích. Na tomto úseku se projevilo zkvalitnění práce tiskových mluvčích a policistů pověřených stykem s veřejností. Sdělovací prostředky jsou využívány k prezentaci práce policistů, ale i k preventivnímu působení na občany k ochraně jejich zdraví a majetku.

Úkol č. 2

Zlepšit právní vědomí policistů a zvýšit úroveň jejich psychické odolnosti při výkonu služby.

Otázkám zvyšování právního vědomí policistů je věnována stálá pozornost. Rozkazem policejního prezidenta je uloženo všem útvarům, aby jednou měsíčně byli všichni policisté seznamováni s právními předpisy, které jsou potřebné pro výkon služby. Úroveň znalostí právních norem je pravidelně prověřována pomocí vypracovaných zkušebních testů. Je rovněž uplatňován individuální přístup proškolování mladých policistů, kteří po ukončení základní odborné přípravy nastupují do služby k jednotlivým útvarům.

Úkol č. 3

Důsledně postupovat proti nekázni v dopravě a při zajišťování plynulosti a bezpečnosti silničního provozu.

Kromě nepřetržitého výkonu služby při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, zejména v místech s častými dopravními nehodami, byly organizovány 2 celostátní a 2.404 krajských dopravně bezpečnostních akcí, za účelem ovlivnění negativního vývoje dopravní nehodovosti v rámci ČR.

Vyhodnocením činností útvarů podílejících se na dohledu nad bezpečností a plynulostí v silničním provozu lze konstatovat, že v r. 1996 došlo na tomto úseku v porovnání s r. 1995 k nárůstu ve všech ukazatelích. Celkem bylo zjištěno 1,691.648 dopravních přestupků (+55,16% oproti r. 1995), z toho bylo na místě vyřízeno 1,178.551 přestupků (tj. 69,66%). [Jde o souhrnné údaje, týkající se dopravních přestupků zjištěných jednotlivými službami Policie ČR, a proto je nelze srovnávat s údaji v kapitole 1.2. Přestupky, které zahrnují pouze údaje pořádkové a dopravní policie.]. Celková výše pokut, které policisté uložili za dopravní přestupky, činila 614,515.930 Kč (+39,12%).

Policisté věnují velkou pozornost i preventivně - výchovnému působení. Pořádají přednášky na školách, besedy s řidiči motorových vozidel, zveřejňují články v tisku i příspěvky v rozhlasovém i televizním vysílání.

Prováděnými opatřeními se sice zvýšila intenzita výkonu služby, která se projevila zvýšeným počtem zjištěných přestupků, ale výrazněji se neprojevila v celkové situaci v bezpečnosti a plynulosti v dopravě.

Úkol č. 4

Přednostně zabezpečovat útvary Policie ČR podílející se na boji proti organizovanému zločinu potřebnou technikou a naplňovat tyto útvary speciálně vyškoleným personálem.

V průběhu roku 1996 pokračovalo doplňování útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie potřebnou technikou, zejména služebními dopravními prostředky, výpočetní technikou a další speciální technikou. Podařilo se v rámci finančních možností Policie ČR vybavenost tohoto útvaru částečně zlepšit. Doplňování útvaru vyškoleným personálem je prováděno s ohledem na uplatňování přísnějších kritérií uchazečů o tuto službu. Uchazeč musí splňovat jednak psychické i fyzické předpoklady, ale musí mít i určitou policejní kriminalistickou praxi. Po splnění těchto kritérií uchazeč o službu u útvaru pro odhalování organizovaného zločinu musí absolvovat základní odbornou přípravu v resortních školách MV. Doplňování tohoto útvaru je tedy soustavná a dlouhodobá činnost.

Úkol č. 5

Razantně postupovat proti veřejným projevům rasové nesnášenlivosti a extremistickým vystoupením

Veřejným projevům rasové nesnášenlivosti a extremistickým vystoupením je ze strany Policie ČR věnována trvalá pozornost. Policie ČR v boji proti pachatelům trestných činů s rasovým podtextem a proti extremistickým vystoupením postupovala v roce 1996 v mezích zákona a plnila úkoly na tomto úseku v souladu se závazným pokynem policejního prezidenta, který stanoví postup policie při zabezpečování ochrany veřejného pořádku v případech jeho hromadného narušování a při páchání trestné činnosti s rasovým či národnostním motivem.

Problematika extremismu byla svěřena do gesce ředitelství služby kriminální policie PČR, kde bylo zřízeno specializované pracoviště, které v rámci celé republiky získává a vyhodnocuje poznatky a vede příslušné evidence o této trestné činnosti a metodicky řídí územní útvary služby kriminální policie v této oblasti. Na okresech ČR jsou všechny útvary úkolovány ke zjišťování poznatků, které by nasvědčovaly na přípravu, či organizování extremistických vystoupení. Na základě vyhodnocení poznatků jsou přijímána příslušna opatření k zajištění klidu a veřejného pořádku.

Rasové a národnostní konflikty jsou v prvé řadě problémem společenským a teprve následně až problémem kriminálním. Především se musí projevit preventivní působení všech zúčastněných subjektů na potencionální pachatele a až při selhání výchovného účelu musí nastoupit represivní činnost státních orgánů.

Úkol č. 6

Zlepšit úroveň technického vybavení v oblasti výpočetní techniky, informatiky datových přenosů

V průběhu roku 1996 docházelo k postupnému doplňování technického vybavení jednotlivých pracovišť Policie ČR. Výpočetní technika byla rozmístěna na jednotlivé útvary a započalo se s budováním počítačové sítě. Vznikly však technické problémy s budováním datových přenosů, zapříčiněných nedostatečnou kvalitou spojovacích cest, které se musí řešit výstavbou nových. Na oživování všech instalovaných komponent se podílely zejména nově zřízená oddělení analytiky a informatiky na jednotlivých okresních ředitelstvích PČR. Přes technické problémy se podařilo základní informační systém vybudovat, zajistit přenosy z okresů na kraje a do centra. Byly vytvořeny základní předpoklady pro zpřístupnění informací z databází všem policistům.

Úkol č. 7

Podílet se na důsledném zabezpečení veřejného klidu a pořádku při volbách do zastupitelských orgánů.

Zajištění klidu a veřejného pořádku v době konání voleb do zastupitelských orgánů věnovala Policie ČR značnou pozornost. Rozkazy policejního prezidenta byly pro období voleb stanoveny úkoly jednotlivým útvarům, které bylo nutno plnit v době konání voleb. Řádnou přípravou opatření a iniciativním přístupem všech policistů byl na celém území ČR zajištěn klid a veřejný pořádek. K narušení veřejného pořádku v souvislosti s konáním voleb nedošlo.