Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Specifika

Problémy spojené s legální a nelegální migrací i s trestnou činností cizinců jsou v Jihomoravském kraji velmi citlivé. V příhraničních okresech je velký pohyb cizinců, kteří stále více projevují eminentní zájem o trvalejší pobyt v regionu, případně o legální, ale i nelegální zaměstnávání. V souvislosti s tímto pohybem se vyskytuje převaděčství, zejména na státní hranici se SR. Policisté odhadují, že na území Jihomoravského kraje se pohybuje přibližně 20.000 "nelegálů", z toho nejméně 5.000 v Brně. Prvky organizovaného zločinu se objevují především v okresech Brno-město, Brno-venkov a Zlín. Import drog zajišťují cizinci, kteří přijíždějí na území ČR jako turisté. Drogy pronikají do menších měst a obcí a dealeři se zaměřují především na středoškolskou mládež.

V r. 1996 se zvýšila organizovanost, ukázněnost a vzájemná informovanost přívrženců hnutí skinheads a policisté nevylučují ani politické zneužívání tohoto hnutí.

Nejvíce ze všech krajů v ČR, vzrostl v Jihomoravském kraji počet krádeží motorových vozidel (18,29%) provázený již menším vzrůstem počtu krádeží věcí z nich (+10,41%). Pachateli bývají cizinci z východních zemí, kteří jsou organizovaní a specializovaní. S živelností rozvoje podnikání spojují jihomoravští kriminalisté kvalitativní přechod od jednoduchých podvodů ke složitým, což se projevuje v rámci hospodářské trestné činnosti, zejména v oblasti daňových deliktů.

Na jižní Moravě došlo k největšímu růstu počtu vražd (+51,43%) ve srovnání s r. 1995 a byl zde též spáchán druhý největší počet vražd (53 tr. č.) za rok 1996. Brutalita pachatelů násilné kriminality často vede k tomu, že škoda způsobená na zdraví napadené osoby mnohokrát převyšuje škodu na odcizeném majetku.

Opatření

Policie v Jihomoravském kraji se zaměřila zejména na zintenzivnění výkonu služby v rizikových místech, na informování veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků, na lepší využívání techniky a na opakované dopravně bezpečnostní akce.

Koncem r. 1995 zde byla zpracována analýza, která měla vytvořit přehled o faktické zatíženosti policistů v jednotlivých službách. Tato analýza byla úspěšně využívána v r. 1996 a umožnila motivovat řadu policistů k lepšímu výkonu.

Správa Severomoravského kraje

Vývoj kriminality v Severomoravském kraji (+0,18%) se v r. 1996 nelišil zásadnějším způsobem od let 1994 a 1995, pokračuje i růst objasněnosti (+3,41%), která ve sledovaném roce dosáhla 43,85%. I v r. 1996 má Severomoravský kraj 2. největší počet zjištěných trestných činů (67.917 tr. č.) a je stále na 6. místě, pokud jde o objasněnost. Při přepočtu trestné činnosti na 10.000 obyvatel (344 tr. č.) je Severomoravský kraj na 4. místě, tedy až za Prahou, Severočeským a Středočeským krajem. Dlouhodobější stagnace a několikaletý růst objasněnosti řadí policisty Severomoravského kraje mezi nejúspěšnější.

V Severomoravském kraji je jedna velkoměstská aglomerace, která produkuje nejvyšší kriminalitu, a to Ostrava (18.347 tr. č. - 1. místo v ČR). Další skupinu s vysokou kriminalitou však tvoří dva okresy - Karviná (10.108 tr. č.) a Olomouc (9.208 tr. č.). Kriminalita v ostatních okresech se pak již pohybuje od dvou do zhruba šesti tisíc trestných činů. V okresech Ostrava a Olomouc je nejnižší objasněnost (Ostrava 36,70%, Olomouc 40,11%), největší objasněnost je v okrese Bruntál (55,28%), kde je i druhý nejnižší počet trestných činů v kraji (3.079 tr. č.) a Opava (53,03%). V okrese Přerov se oproti r. 1995 nejvíce zvýšila kriminalita (+10,88%), v okrese Šumperk došlo k největšímu poklesu kriminality v ČR (-24,87%) 1 z hlediska zatížení občanů kriminalitou (přepočet na 10.000 obyvatel) zůstávají na 1. místech okresy Ostrava (565 tr. č.), Olomouc (407 tr. č.) a Karviná (354 tr. č.).

Specifika

V Severočeském regionu je stále velkým problémem trestná činnost recidivistů, kteří zde měli největší podíl na struktuře pachatelů v ČR (33,40%) a kteří se velmi výrazně podíleli i na celkové objasněné kriminalitě v tomto kraji (42,33%), zejména na kvalifikované majetkové trestné činnosti (vloupání).

Znaky organizovaného zločinu byly na severní Moravě konstatovány u trestných činů vydírání, loupeží a u krádeží motorových vozidel, často ve spojení s pachateli - cizinci. Roste zde počet případů nedovolené výroby OPL (+191%), zejména v okresech Ostrava, Olomouc a Nový Jičín.

Na základě analýzy jednotlivých rasově motivovaných vystoupení policisté Severomoravského kraje konstatovali v r. 1996 jistou roztříštěnost extremistických skupin.

Vážný kriminogenní faktor a celospolečenský problém v Severomoravském kraji představuje stále rostoucí kriminalita dětí do 15 let. Podíl dětí na celkové struktuře pachatelů dosáhl v r. 1996 8,65% (+1,23%) a varující je zejména to, že páchají i závažnou trestnou činnost (loupeže, ublížení na zdraví, vloupání, krádeže aut apod.).

Majetková kriminalita se v Severomoravském kraji celkově snížila (-2,18%), a to téměř ve všech kategoriích. Jako v jediném krajt v ČR zde došlo ke snížení počtu krádeží motorových vozidel (-6,30%). Méně pozitivní je trvalý růst počtu krádeží věcí z aut (+11%).

Stále roste počet případů, ve kterých dochází k provázanosti hospodářské a násilné kriminality (vydírání, vyhrožování apod.). Nejzávažnějším kriminálním problémem v Severomoravském kraji zůstává násilná trestná činnost, která je občany citlivě vnímána, protože má negativní dopad na jejich životy a zdraví. Počtem trestných činů (5.682) této kriminality, včetně počtu vražd (54 tr. č.), se Severomoravský kraj řadí na 1. místo v České republice (3 vraždy zde spáchali mladiství).

Opatření

Opatření přijímaná ve všech oblastech a na všech úrovních Správy Severomoravského kraje PČR byla zaměřena na majetkovou trestnou činnost (byty, auta, kapesní krádeže), na využívání technického zabezpečení, na týmovou práci a hlídkovou službu. Všechna tato opatření byla založena na pečlivé vstupní analýze a na důsledné kontrole.

V kraji je několik měst, která zpracovávají vlastní programy prevence kriminality, které již byly schváleny odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra. I pro tyto programy byly základní analýzy zpracovány Policií ČR a u MŘ PČR Ostrava byla ustavena skupina pro prevenci.

Příloha č. 5

Přestupky

V blokovém řízení řešili příslušníci pořádkové policie 734.089 (-50.501) přestupků, přičemž na pokutách vybrali částku 161,285.160,- Kč (+18,726.320,- Kč).

Dále bylo příslušníky služby pořádkové policie oznámeno nebo odevzdáno (§58 odst. 1 a odst. 3 písm. a) cit. zák.) 159.527 (-3.870) přestupků, odloženo bylo (§58, odst. 3 písm. b) cit. zák.) 118.863 (-5.402) přestupků, z toho z důvodů nezjištění pachatele 100.035 (-3.325) přestupků.

Dopravní policií bylo zjištěno 993.388 přestupků. Řidiči motorových vozidel spáchali 969.909 dopravních přestupků, v blokovém řízení bylo řešeno 758.681 přestupků v částce 250,780.740 Kč, 211.228 přestupků bylo postoupeno k projednání ve správním řízení. Ostatní účastníci silničního provozu spáchali 23.479 přestupků, 22.894 jich bylo vyřízeno na místě v částce 3,236.860 Kč. Do správního řízení jich bylo postoupeno 585.

Policisty Služby železniční policie bylo v roce 1996 řešeno celkem 45.852 (+39,26%, 12.927) přestupků, z toho bylo nejvíce 20.576 (+2.759) přestupků proti veřejnému pořádku (§§ 47, 48) a proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (§22) 13.589 (+1.836).

Přestupky zjištěné celními orgány a vojenskou policií jsou uvedeny v příslušných kapitolách.

Příloha č. 6

Pachatelé trestné činnosti

Recidivisté spáchali nejvíce trestných činů v Severomoravském kraji (12.646, tj. +6,74%), z toho majetkových trestných činů 7.236 (+3,34%). Na objasněné trestné činnosti páchané na železnici se podíleli 40,23% (-13,08%), z toho největší podíl i nárůst byl zaznamenán u krádeží vloupáním (68,30%, +19,91%), k poklesu podílu recidivistů došlo u krádeží prostých (-7,83%) a násilné kriminality (-1,02%).

Cizinci-pachatelé se výrazně podílejí na území hl. m. Prahy na krádežích prostých (37% z cizinců trestně stíhaných v Praze) a na násilné kriminalitě (17,70%), v Severomoravském kraji se podílejí na násilné kriminalitě 18,6% a na krádežích vloupáním 17,7%. Na hospodářské kriminalitě se trestně stíhaní cizinci nejvíce podílejí v Jihomoravském kraji (19,40% z cizinců stihaných v kraji).

Příloha č. 7

Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy, příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR

Z hlediska celkového počtu policistů je kriminalita policistů na úrovni roku 1993 (v r. 1993 připadalo na 1.000 policistů 8,6 tr. č., v roce 1995 7,1 tr. č., v roce 1996 8,5 tr. č. a 6,9 zjištěných pachatelů).

Dominantní zastoupení na celkovém počtu pachatelů-příslušníků Policie ČR má kraj Severočeský (64, +2 pachatelé), území hl. m. Prahy (53, +7 pachatelů) a kraj Severomoravský (52), kde však došlo ke značnému snížení (-18 pachatelů). Tyto kraje také dominují v počtu trestných činů policistů, nejvyšší počet (84 tr. č.) i nejvyšší nárůst +82,60% (+38 tr. č.) byl zaznamenán na území hl. m. Prahy. K vysokému procentnímu nárůstu stíhaných policistů došlo na správách krajů Západočeského (+93,80%) a Východočeského (+68,80%). Srovnáme-li počet zjištěných pachatelů z řad policistů s celkovým počtem policistů v kraji, pak nejvyšší kriminalita policistů byla zjištěna v Severočeském kraji (1,34% je téměř dvojnásobná hodnota než průměr za všechny správy PČR).

Stabilní zůstal poměr policistů-pachatelů v praporčických (203 pachatelů, 66,60%) a důstojnických (102 pachatelů, 33,70%) hodnostech (v roce 1995 byl tento poměr 63,70%; 36,30%). Věková struktura stíhaných policistů zůstává také stejná, každý druhý pachatel z řad policie je ve věku do 30 let (150, +1); došlo k růstu počtu stíhaných policistů ve věku mezi 30 - 39 lety (+43,80%, +28). V rámci správy hl. m. Prahy upozorňuje IMV na téměř 10% podíl stíhaných policistů starších 50 let.

Z hlediska délky služby u Policie ČR je každý druhý pachatel ve službě kratší dobu než 5 let (+7,50%, +51 tr. č.) Kategorie stíhaných policistů s kratší dobou služby je z velké části identická s kategorii pachatelů ve věku 20 - 29 let. Nejvíce trestně stíhaných policistů pracuje u služby pořádkové policie (144, -3,80%), výrazně se zvýšil podíl služby dopravní policie (+93,80%, +30 policistů).

V roce 1996 došlo k mírnému nárůstu počtu přijatých stížností (+2,70%) na činnost Policie ČR. Počet uzavřených stížností se zvýšil o +5,80% (+578 stížností). Podíl oprávněných stížností na celkovém počtu prošetřovaných stížností se snížil z 22,50% na 21,70%. Téměř u 16% opakovaných stížností bylo změněno původní hodnocení na oprávněné. Nejvíce prošetřovaných stížností směřovalo proti policistům PČR správy hl. m. Prahy (1 043, z toho 296 oprávněných,) a krajů Severomoravského (1009, 243 oprávněných) a Severočeského (801, 193 oprávněných), což koresponduje i s výsledky souvisejícími s trestnou činností a i s počty policistů jednotlivých krajských správ PČR. Nejméně stížností směřovalo na Úřad vyšetřování pro ČR (19, 5 oprávněných) a na MV (40, 15 oprávněných).

Dlouhodobě jsou nejčastějšími příčinami oprávněných stížností nedostatky v postupu policistů v trestním a přestupkovém řízení (497) a v nevhodném jednání a chování (161). K vysoké oprávněnosti stížností dochází, stejně jako v minulém roce, u personálních, platových a bytových záležitostí (31,40%), u nepřijetí oznámení dle trestního řádu (29,30%) a proti postupu v trestním a přestupkovém řízení (28,20%).

Nejvíce stížností (tradičně) směřovalo na policisty služby pořádkové policie (696), nejvyšší podíl oprávněných stížností je u útvarů zdravotních a sociálních (40%). Nejčastějšími příčinami oprávněných stížností je nedbalost a nekázeň (531) a nesprávný výklad služebních a právních norem (306).

Vojenská policie šetřila v r. 1996 3.459 případů protiprávního jednání ve smyslu zákona o přestupcích, 504 dopravních nehod vojenské techniky a 500 dalších událostí (dopravní nehody se soukromými vozidly atd.).

V prostředí jednotlivých útvarů Armády ČR bylo setřeno.celkem 29 případů krádeží a ztrát zbraní, munice, imitačního materiálu a případů nedovoleného ozbrojování, což je s r. 1995 srovnatelný počet případů. V r. 1996 je objasněnost případů v této oblasti téměř 80%.

Z trestných činů vojenských se vojáci nejčastěji dopouštěli svémocného odloučení a zběhnutí (v r. 1996 celkem 2.494 případů, tj. srovnatelně s 2.472 případy v r. 1995), které představují téměř 50% z celkového počtu trestných činů vojenských.

Samostatnou oblast tvoří případy trestné činnosti spáchané příslušníky praporu mírových sil IFOR. V r. 1996 šetřila VP celkem 23 případů, což ve srovnání s r. 1995 (UNPROFOR) je pokles počtu případů o 53%.

V hodnoceném období bylo VP evidováno celkem 344 dopravních nehod vojenských vozidel zaviněných vojenskými řidiči, při nichž bylo 49 osob lehce a 19 osob těžce zraněno, celková hmotná škoda přesáhla 9,1 mil. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem došlo ke snížení počtu dopravních nehod o 8%, ale i počtu lehce zraněných o 29%. Počet těžce zraněných se zvýšil o 3 osoby. Celkové hmotné škody poklesly ve srovnání s r. 1995 o téměř 29%.

Celní orgány obdržely v r. 1996 289 podaných stížností (v r. 1995 to bylo 288), ze kterých 78 bylo kvalifikováno jako oprávněné. Nejčastěji směřovaly do oblasti nesprávné aplikace celních předpisů (29,48%), průtahů, šikanování a nesprávného postupu při celním řízení (16,6%), případně do oblasti nevhodného chování a porušování zásad služební zdvořilosti.

Oběti trestné činnosti

V roce 1996 bylo evidováno celkem 53 937 (+1205) objektů (osob) napadení trestné činnosti. [V policejních statistikách jsou podchyceny pouze objekty napadení trestné činnosti. Mohou jimi být jednotlivci - muži a ženy, ale také skupiny osob. Nezapočítáním jednotlivců z kategorie "skupiny osob" dochází ke zkreslení skutečného počtu obětí trestných činů. Proto jsme při určováni výsledného počtu připočítali k jednotlivým osobám minimálně možný počet obětí ze skupin napadení.]. Z údajů vyplývá, že muži jsou významně častěji objektem trestné činnosti než ženy. V letech 1994 - 1996 zůstává počet mužů přibližně stejný (-1%), zatímco počet žen jako obětí zjištěných trestných činů mírně vzrůstá (+7%). Počet obětí majetkové trestné činnosti vzrostl jak u mužů (+13%) tak u žen (+10%), u násilné trestné činnosti stagnoval počet obětí mužů (+0,08%), počet obětí žen se zvýšil (+7%).

Skladba druhů kriminality u žen a mužů jako obětí zjištěných trestných činů se v letech 1994 - 1996 prakticky neměnila. U žen byl největší podíl obětí majetkové (49%) a násilné (37%) trestné činnosti, u mužů byl největší podíl obětí násilné (62%) a majetkové (22%) trestné činnosti. Podíl obětí mravnostní kriminality, která má stále vysokou latenci, v roce 1996 ve skupině žen (10%) převyšuje tento ukazatel ve skupině mužů (1%).

Údaje o počtu obětí nezachycují neohlášenou či latentní trestnou činnost. Podle posledních sociologických výzkumů (informace z grantového projektu MV ČR 2/96 Oběti trestných činů jako problém sociologického výzkumu a policejní praxe) se během roku 1995 prohlásila obětí téměř třetina dospělé populace (nad 15 let), z toho v Praze je podíl 39%. jak vyplynulo z výzkumu, nejméně postižení bývají starší lidé nad 56 let (20%), údaj za rok 1996 signalizuje další růst viktimizace ve skupině mládeže (38%). Potvrdil se tím poznatek, že skupiny, které projevují větší obavy ze zločinnosti (starší lidé, ženy), nevykazují vyšší pravděpodobnost zasažení. Data ukazují, že bezpečnostní situace se zhoršuje nejen v metropolích (jako je Praha), ale ve středních až větších městech (50 - 100 tis. obyvatel). Srovnání údajů o obětech trestné činnosti za rok 1995 (+ část roku 1996) naznačilo, že v porovnání s předchozími třemi lety (1992 - 1994) ohrožení populace zatím stále mírně stoupá. I když lze předpokládat, že větší část těchto trestných činů má povahu drobných krádeží, je třeba brát ji jako jeden ze zdrojů onoho trvalého zneklidnění veřejnosti. S tím korespondují deklarované obavy veřejnosti, podle nichž se za tmy na ulici v místě svého bydliště cítí velmi bezpečně 17%, spíše bezpečně 40%, poněkud nebezpečně 34% a velmi nebezpečně 9% dotázaných. Podle výše citovaného výzkumu latence u krádeží aut je poměrně nízká, nepotvrdilo se obecné mínění, podporované často i sdělovacími prostředky, o mnohonásobně větším počtu krádeží aut než zjištěných trestných činů (za posledních pět let bylo postiženo jen 7,5% respondentů).

Problematika práce úřadů vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

Nejlepších výsledků dosáhli vyšetřovatelé, obdobně jako v roce 1995, v krajích Východočeském, Severomoravském (i přes náročné podmínky z hlediska struktury vyšetřovaných trestních věcí), Jihomoravském (zde došlo vůbec k nejvýraznějšímu zlepšení výsledků práce) a Západočeském. Kraje Středočeský a Jihočeský převyšují průměr v ČR v rychlosti vyšetřování. Nízkou rychlost i kvalitu vyšetřování mají vyšetřovatelé v hl. m. Praze (každý vyšetřovatel je zatížen o 16% vyšším počtem trestních spisů oproti průměrnému zatížení v ČR).

V roce 1996 se zvýšil (+6,40%) počet spisů, které nebyly pro neúplnost podkladových materiálů převzaty od policejních orgánů do vyšetřování.

Z hlediska personální situace se prohloubily problémy v neobsazenosti pracovních míst. V průběhu roku odešlo 252 pracovníků, přijato bylo 244, celkem zůstalo neobsazeno 304 pracovních míst. Nepříznivá zůstává i kvalifikační struktura, podíl právníků se snížil z 26,20% na 25,10% (odešlo 63 právníků, přijato bylo jen 34). Na Policejní akademii ČR bylo sice přijato dalších 200 posluchačů distančního studia zaměřeného na policejní vyšetřování, ale jak upozorňuje Úřad vyšetřování pro ČR, není dosud vyřešena legislativní schránka této formy kvalifikace vyšetřovatele. Problém je i ve mzdové oblasti. V roce 1997 budou sice útvary vyšetřování čerpat mzdové prostředky poprvé nezávisle na útvarech PČR, jejich rozpis však podle Úřadu vyšetřování pro ČR neumožní realizovat stabilizační opatření zvýhodněním jednotlivců bez dopadu na průměrnou výši mzdy ostatních.

Finanční prostředky spojené s vyšetřováním se týkaly především nákladů na odměny znalcům a tlumočníkům. Počet znaleckých posudků a tlumočnických úkonů se snížil o -3,30%, naopak náklady na ně vzrostly o +4,70% (116,7 mil Kč). Náklady na nutnou obhajobu z prostředků PČR vzrostly +42,30% (na 3 miliony Kč, důsledek zvýšení sazeb odměn advokátům a zřejmě i vyšší aktivita obhájců ustanovených z úřední povinnosti).

Výsledky práce útvarů vyšetřování v ČR se zlepšily, zvýšila se rychlost i kvalita vyšetřováni trestních věcí, včetně vazebních, došlo k dalšímu poklesu nevyřízených spisů, vyřizují se dlouhodobě vyšetřované trestní věci. Možnosti dalšího zrychlení vyšetřování závisí na řadě faktorů (např. dynamika a struktura kriminality, realizace legislativních záměrů). Navrhovaná opatření směřují k realizace odborných seminářů pro vyšetřovatele, kontrolních akcí, pomoc nezkušeným vyšetřovatelům atd.

Podle soudních statistik dominovaly v r. 1996 tradičně majetkové trestné činy. Trestných činů krádeže, zpronevěry a podvodu se dopustilo 25.965 osob, tj. 39,7%. Následují pachatelé trestné činnosti v dopravě - 4.984 odsouzených (8,5%), porušování domovní svobody 4.547 osob (7,8%), zanedbání povinné výživy 4.158 osob (7,1%). Za trestný čin vraždy bylo pravomocně odsouzeno 203 osob, za znásilnění 153 osob a za loupež 1.418 osob, v porovnání s r. 1995 došlo k jejich nárůstu.

Ve skladbě ukládaných trestů nedošlo k významnějším změnám. Převažovaly podmíněné tresty odnětí svobody (63,8%) před nepodmíněnými (23,7%) a samostatně uloženými peněžitými tresty (8,1%). Ve srovnání s r. 1995 soudy využívaly více výjimečný trest odnětí svobody 15 - 25 let, který byl uložen 28 pachatelům (+16), a trest odnětí svobody na doživotí, uložený 4 pachatelům (+4). Ve všech případech se jednalo o dosouzené za trestný čin vraždy.

V r. 1996 soudy zpracovaly téměř o 16 tis. trestních věcí více než v r. 1994, čímž k 31. 12. 1996 vzrostl počet trestních nedodělků o 5.424 věcí oproti předchozímu roku. Ve vazebním řízení však bylo naopak dosaženo v počtu nedodělků poklesu.

Činnost Hasičského záchranného sboru

V České republice je 11.500 jednotek požární ochrany, kde je zařazeno cca 135.000 osob; z toho 7.822 příslušníků hasičských záchranných sborů okresů se podílí na zásahové činnosti téměř 70%.

V r. 1996 vznikla při požárech přímá škoda ve výši 1.345 mil. Kč (+36%), jednotky Požární ochrany uchránily hodnoty ve výši 8.418 mil. Kč (+26%).

Nejčastěji se požáry týkaly objektů v soukromém vlastnictví (33,30%), objektů v majetku akciových společností (18,70%), ve státním vlastnictví (18,50%) a v obecním vlastnictví (17,50%). Nejčastější příčinou byla nedbalost (40%), technické závady (18,50%) a úmyslně založené požáry (11,40%).

Jednotky požární ochrany zasahovaly při 45.302 (+10,10%, +4.185) mimořádných událostech (nehody, havárie, živelní pohromy), při kterých zachránily 3.764 osob a 1.691 osob evakuovaly.

Spolupráce při požárech a mimořádných událostech je nejčastější s Policií ČR (v r. 1996 to bylo v 32.626 případech) a se zdravotnickou záchrannou službou (9.283 případů v r.1996).

Dle sdělení ŘHZS je závažným problémem nedostatek finančních prostředků na investice (zastaralá požární technika, nemožnost realizovat výstavbu a opravy požárních stanic) i v oblasti mzdových prostředků (zastavení nárůstu početních stavů příslušníků HZS ČR). Problémem je neexistence sociálního zabezpečení hasičů (pro náročnost a fyzicky namáhavou práci není možné zaměstnávat hasiče až do důchodového věku).