Ministerstvo financí České republiky
Čj. 20/47 870/1997
Pro jednání Parlamentu ČR
Předkládá se podle § 10, odst. 1 zákona
ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších
předpisů
Obsah:
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny
Zpráva o plnění státního rozpočtu
České republiky za 1. čtvrtletí 1997
I. Ekonomický vývoj České republiky
v 1. čtvrtletí 1997
II. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za leden až březen 1997
III. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu ke konci dubna 1997
IV. Hospodaření rozpočtů okres. úřadů
a obcí za 1. čtvrtletí 1997
V. Vývoj státních finančních
aktiv a pasív
Tabulková část
Přílohy
Předkládá: | Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., |
předseda vlády ČR | |
Zpracoval: | Ing. Ivan Pilip, |
ministr financí ČR |
Poslanecká sněmovna
schvaluje
zprávu vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí
1997
I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. čtvrtletí 1997
Úvod
1. Základní tendence
2. Ekonomický výkon
3. Cenový vývoj
4. Zaměstnanost a nezaměstnanost
5. Platební bilance
6. Měnový vývoj
7. Kapitálový trh
8. Veřejné rozpočty
II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až březen 1997
1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. Příjmy státního rozpočtu
3. Výdaje státního rozpočtu
4. Čerpání rezerv státního
rozpočtu
III. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu ke konci dubna 1997
IV. Hospodaření rozpočtů okresních
úřadů a obcí za 1. čtvrtletí
1997
V. Vývoj státních finančních
aktiv a pasív
Tabulková část
Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního
rozpočtu za leden až březen 1997
Tabulka č. 2 - Plnění příjmů
a výdajů státního rozpočtu
České republiky podle kapitol - stav k 31. 3. 1997
Tabulka č. 3 - Bilance místních rozpočtů
k 31. 3. 1997
Tabulka č. 4 - Vývoj příjmů
státního rozpočtu v letech 1996 a 1997
Tabulka č. 5 - Vývoj výdajů státního
rozpočtu v letech 1996 a 1997
Příloha č. 1: Informace o opatřeních
k zajištění vyrovnanosti státního
rozpočtu v roce 1997, schválených usnesením
vlády ČR č. 229/1997
Příloha č. 2: Přehled o vývoji
daňových a nedaňových nedoplatků
u příjmů státního rozpočtu
a rozpočtů okresních úřadů
a obcí
Úvod
Ve vývoji české ekonomiky v 1. čtvrtletí
1997 pokračovaly tendence ze závěru roku
1996. Jedná se zejména o zpomalování
růstu produkčních odvětví při
trvajícím předstihu růstu mezd před
výkonem, snižování míry inflace,
mírné zvyšování nezaměstnanosti,
pokračující prohlubování nerovnováhy
obchodní bilance při relativně stabilním
devizovém kurzu (i přes apreciaci koruny na počátku
roku) a prosazující se sklon veřejných
rozpočtů k deficitu.
Pozitivním efektem restrikce ze strany centrální
banky z poloviny roku 1996, kterou sledovala udržení
stability makroekonomického prostředí, je
zpomalování růstu spotřebitelských
cen. Tento proces je na jedné straně umožněn
dlouhodobě významně pomalejším
růstem cen výrobců (mimo stavebnictví)
než cen spotřebitelských.
Na druhé straně stále významněji
vystupuje poptávkové omezení cenového
růstu. Vzhledem k momentálně dostupným
údajům za 1. čtvrtletí 1997 (odhady
HDP a platební bilance budou k dispozici ve druhé
polovině června) lze vyslovit pouze hypotézu
o zpomalujícím se růstu až stagnaci
domácí poptávky, která je v souladu
s nižšími přírůstky průměrných
mezd, stagnací maloobchodních tržeb a velmi
nízkými měsíčními přírůstky
spotřebitelských cen při zpomalování
dynamiky dovozu.
V rapidním omezení růstu peněžní
zásoby, dokonce hluboko pod index nominálního
HDP ve 4. čtvrtletí 1996, lze spatřovat jeden
z faktorů zpomalování růstu a na počátku
roku 1997 i meziročního poklesu výkonu produkčních
odvětví. Vedle mimořádně nepříznivého
vlivu povětrnostních podmínek na output stavebnictví,
působí na výkon produkčních
odvětví v oblasti zahraničně obchodovatelných
komodit pomalý ekonomický růst zemí
Evropské unie, neustále se zhodnocující
reálný směnný kurz české
koruny a nízká adaptabilita našich domácích
producentů v porovnání se zahraničím.
I přes absenci dat o HDP lze doložit, že domácí
poptávka se dále více orientovala na dovozy.
Zahraniční konkurence vytlačovala domácí
výrobce z domácího trhu a omezovala prostor
i pro růst cen.
Z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost
domácích výrobců jmenujme alespoň
zhodnocující se reálný efektivní
kurz [Kurzový polštář, nastavený
výchozí transformační devalvací
k 28. prosinci 1990, se již vyčerpal. Srovnatelné
úrovně devizového kurzu z 1. ledna 1990 bylo
dosaženo ve vztahu k USD již ve 2. čtvrtletí
1994, ve vztahu k DEM v 1. čtvrtletí 1996. Proti
průměrnému směnnému kurzu roku
1990 došlo na srovnatelné bázi ke zhodnocení
vůči USD i DEM ve 4. čtvrtletí 1996
o více než 30% (zhodnocení pres spotřebitelské
ceny bylo jen o několik procentních bodů
vyšší než přes ceny průmyslových
výrobců).
O vlivu růstu mezd na konkurenční schopnost
vypovídá globální ukazatel podílu
náhrad zaměstnancům na nominálním
HDP. Ten se v roce 1996 proti roku 1995 zvýšil o 2,2
procentního bodu a dosáhl 52,5%. O stejný
objem se nutně musel snížit zisk sektoru finančních
a nefinančních organizací.
Vývoj úspěšnosti domácích
producentů lze ilustrovat i pomocí bazických
indexů importu a exportu. V porovnání s rokem
1993 se v roce 1996 export zboží zvýšil
přibližně o pětinu, zatímco import
o dvě třetiny.], pokračující
oslabování DEM vůči USD i nerovnováhu
mezi růstem produktivity práce a růstem průměrné
mzdy.
Všechny uvedené faktory, charakterizující
vývoj konkurenční schopnosti, se bezprostředně
projevují v záporném saldu obchodní
bilance. Narůstající sklon k deficitu je
pouze částečně brzděn růstem
produktivity práce. Téměř konstantní
měsíční deficity okolo 13,5 mld. Kč
v 1. čtvrtletí 1997 při zpomalení
finální domácí poptávky mohou
indikovat tendenci ke stabilizaci záporného salda
obchodu se zbožím. Vedle snižující
se inflace by to byl další efekt měnových
opatření z roku 1996. Po vyhodnocení vývoje
ekonomiky centrální banka v dubnu 1997 restrikci
částečně uvolnila snížením
povinných minimálních rezerv o 2 procentní
body s účinností od 8. května.
Faktorem, který ovlivňuje vývoj průměrných
mezd a produktivity, je trh práce. Dosavadní mimořádně
nízká nezaměstnanost nepůsobila dostatečným
tlakem na vytváření žádoucích
relací. I přes meziroční zvýšení
míry nezaměstnanosti o 0,9 procentního bodu
v lednu a následujících měsících
roku 1997 to znamená jen pozvolný růst, neboť
zhruba 0,2 procentního bodu lze přičíst
na vrub metodickým změnám ve sledování
od 1. ledna 1997. Takový dlouhodobě působící
jev, kdy přírůstek ceny práce je podstatně
vyšší než nárůst produktivity,
je pro zdravý vývoj ekonomiky nebezpečný.
Uvedené nerovnováhy ovlivnily i vyrovnanost veřejných
rozpočtů. Sklon k deficitu se projevil v 1. čtvrtletí
schodkem státního rozpočtu ve výši
8,5 mld. Kč, což v meziročním porovnání
znamenalo zhoršení hospodaření centrálního
rozpočtu o více než 10 mld. Kč.
Vzhledem k vývoji domácí ekonomiky v roce
1996 a na počátku roku 1997 vláda v polovině
dubna 1997 přijala opatření korigující
dosavadní hospodářskou politiku. Reagovala
zde přímo na nejproblémovější
nerovnováhy ve vnějších vztazích
a ve veřejných rozpočtech. V celkovém
souhrnu by tato opatření, zahrnující
dále i úpravy legislativního rámce
a výkonu funkce státní moci, měla
zlepšit podmínky pro legální podnikání
(při omezení nelegálních aktivit)
a celkové klima v českém hospodářství.
Z pohledu zahraničních investorů jde o zlepšení
kreditu české ekonomiky. Přitom rating úvěrové
důvěryhodnosti České republiky podle
časopisu Institutional investor, zveřejňovaný
s půlroční periodicitou, se na počátku
roku 1997 mírně zlepšil (blíže
v následující části Vnější
prostředí).
Vnější prostředí
V 1. čtvrtletí 1997 se očekává
ve vyspělých zemích mírně oživení
ekonomického růstu, což by se mohlo projevit,
vzhledem k našim silným ekonomickým vazbám
na tyto země, ve vytvoření potenciálního
prostoru pro růst českého vývozu na
straně jedné, na straně druhé i zvýšením
dovozu.
Podle předpovědí (The Economist Vol. 342,
Number - 8010) lze očekávat růst HDP, v USA
o 2,6%, v Japonsku o 1,8%, v Německu o 2,3%, v Rakousku
o 1,7%, ve Francii o 2,0% a ve Velké Británii o
3,4%.
Spotřebitelské ceny se v lednu 1997 oproti stejnému
období minulého roku zvýšily v USA o
3,0%, v Japonsku o 0,5%, respektive v Německu o 1,8%, v
Rakousku o 1,9%, ve Francii o 1,8% a ve Velké Británii
o 2,8%, (Pramen: Main Economic lndicators, OECD, únor 1997).
Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích
se mění v závislosti na aktuální
fázi hospodářského cyklu a ke konci
ledna dosahovala v Japonsku 3,3% a ve Francii 12,7%. Ke konci
února roku 1997 byla v USA 5,3%, v Německu 11,3%,
v Rakousku 7,2% a ve Velké Británii 6,2%. Zatímco
v USA, Japonsku, Rakousku a Velké Britanii byl zaznamenám
nepatrný pokles, či stagnace, v ostatních
jmenovaných zemích nezaměstnanost vzrostla.
Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých
zemích postupně vytváří náročnější
konkurenční podmínky pro naše výrobce
jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.
Vývoj vývozu a dovozu České republiky
se stává stále významnějším
faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého
domácího produktu a v souvislosti s růstem
obchodního obratu mezi okolními státy je
domácí ekonomika více závislá
na konjunkturálních výkyvech v zemích
významných obchodních partnerů.
Úvěrová důvěryhodnost České
republiky (rating, který je zpracováván 75
až 100 bankami každý půl rok) se zvýšil
za posledních šest měsíců o 0,8
bodu, na celkových 62,8 bodu. Tím jsme se zlepšili
o 1 místo na 28. pořadí z celkově
135 hodnocených států. První místo
zaujímá Švýcarsko s 92,5 body, následuje
SRN, Japonsko a USA. Ze států CEFTA je na 40. místě
Slovinsko, 46. Polsko, 48. Maďarsko a 52. místo zaujímá
Slovensko se 43,9 body (Pramen: Institutional Investor, březen
1997).
1. Základní tendence
Tendence ve vývoji české ekonomiky zachycují
vybrané indikátory:
Tabulka 1 | index proti stejnému období minulého roku |
Ukazatel | ||||
Hrubý domácí produkt [indexy ze stálých cen] | ||||
Průmyslová výroba [indexy ze stálých cen] | ||||
Stavební výroba [indexy ze stálých cen] | ||||
Spotřebitelské ceny | ||||
Míra nezaměstnanosti v % (koncem období) | ||||
Průměrná mzda | ||||
Peněžní zásoba M2 (koncem období) | ||||
Vývoz (podle cel. stat., v b. c.) | ||||
Dovoz (podle cel. stat., v b. c.) | ||||
Běžný účet platební bilance, mld. USD |
Pramen: ČSÚ, ČNB
Pokles meziročního outputu průmyslu za 1.
čtvrtletí 1997 o 4,2% byl pokračováním
tendence zpomalování dynamiky růstu z druhé
poloviny roku 1996. Ve stavebnictví lze pozorovat na počátku
roku 1997 obdobný pokles výkonu, způsobený
vlivem nepříznivých povětrnostních
podmínek, jako v roce 1996. Tento pokles na počátku
roku 1997 však byl hlubší (o 5,2% proti 0,9%
ve stejném období 1996).
I přes trvalý růst jednotkových mzdových
nákladů [Jednotkové mzdové náklady
vyjadřují objem mezd připadající
na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán
podílem indexu nominálních průměrných
mezd a indexu reálné produktivity práce.]
lze inflační vlivy nadále charakterizovat
jako převážně poptávkové.
Tendence ke zpomalování cenového růstu
pokračuje ještě znatelněji i na začátku
roku 1997. Meziroční nárůst cen se
v březnu 1997 zpomalil na 6,8%, klouzavá míra
inflace klesla na 8,4%. (V dubnu meziroční index
klesl na 6,7%, klouzavá míra inflace na 8,2%.)
V 1. čtvrtletí 1997 pokračovala i tendence
pozvolného zvyšování nezaměstnanosti.
V březnu míra nezaměstnanosti dosáhla
3,9% a prakticky v průběhu celého 1. čtvrtletí
1997 se pohybovala s obvyklou sezónností na hladině
o 0,9 procentního bodu vyšší než
ve stejném období 1996. (V dubnu klesla jen mírně
na 3,8%.)
V 1. čtvrtletí 1997 se zpomalil růst průměrných
mezd v průmyslu a stavebnictví a dosáhl 113,5%,
respektive 111,2%. Odpovídajícím způsobem
se však nevyvíjela produktivita práce, která
v průmyslu dosáhla pouze 99,9% úrovně
stejného období předchozího roku a
ve stavebnictví dokonce jen 97,0%. Nůžky mezi
mzdami a výkonem se tedy rozevřely. (Podle předběžných
výsledků se znatelně zpomalil i růst
průměrné mzdy v ČR na 113,8%.)
Deficit obchodní bilance (podle zpřesnění
ČSÚ z předběžných výsledků
za duben) ke konci 1. čtvrtletí 1997 dosáhl
38,3 mld. Kč při téměř konstantní
úrovni okolo 13 mld. Kč v jednotlivých měsících.
Přitom proti stejnému období minulého
roku se nominálně vývoz zvýšil
o 0,8%, dovoz vzrostl o 7,1%. V jednotlivých měsících
se index vývozu zvyšoval, index dovozu naopak snižoval.
Rychleji rostly ceny vývozu než ceny dovozu, takže
směnné relace se za leden až březen
zlepšily meziročně o 0,3 procentního
bodu. (Podle předběžných výsledků
se v dubnu deficit prohloubil o 1 5,3 mld. Kč na 53,7 mld.
Kč při dubnovém meziročním
zvýšení vývozu o 23,0% a dovozu o 22,9%.)
Deficit běžného účtu dosáhl
30,3 mld. Kč, přebytek kapitálového
účtu 22,1 mld. Kč. I přes zdvojnásobení
deficitu běžného účtu proti 1.
čtvrtletí 1996 se tedy snížila potřeba
jeho dodatečného financování na 390
mil. USD (proti 450 mil. USD).
Stav devizových rezerv centrální banky ke
konci března činil 11,7 mld. USD, ke konci dubna
11,5 mld. USD (proti 12,4 mld. USD ke konci roku 1996).
Směnný kurz české koruny vůči
koši USD a DEM byl nadále relativně stabilní.
Nominální vyrovnanost kurzu vůči centrální
paritě trvala 76 měsíců. Po rozšíření
fluktuačního pásma na + 7,5% od centrální
parity se směnný kurz kromě počátečních
výkyvů až do 15. dubna 1997 neustále
držel v pásmu zhodnocení. Od 16.dubna 1997
se nominální kurz přesmykl do devalvačního
pásma a pokračoval ve směru znehodnocení.
Na finančním trhu se od poloviny května projevily
významné spekulační tlaky na znehodnocení
kurzu koruny. čemuž centrální banka
čelila svými intervencemi včetně zvýšení
diskontní sazby z 10,5% na 13,0% od 26. května.
Od 27. května byla vyhlášena změna kurzového
režimu na tzv. floating s vazbou Kč na DEM.
Zpomalení růstu makroekonomických veličin
se promítlo i do výsledku hospodaření
veřejných rozpočtů v úzkém
pojetí (konsolidovaný souhrn státního
a místních rozpočtů), které
na konci 1. čtvrtletí skončily s deficitem
10,1 mld. Kč. Příjmy státního
rozpočtu v 1. čtvrtletí 1997 činily
106,8 mld. Kč, výdaje 115,3 mld. Kč, výsledný
deficit 8,5 mld. Kč. (Schodek se na konci dubna prohloubil
na 12,0 mld. Kč, na konci května se podle pokladního
plnění snížil na 9,4 mld. Kč.)
V příjmech se zřejmě projevilo vedle
nižšího přírůstku mezd i
zpomalení dynamiky domácí finální
poptávky. Byla to pravděpodobně i reakce
na její zvýšení ve 4. čtvrtletí
1996, kdy se reálně zvýšila poptávka
(a spotřeba) domácností o mimořádných
7,6%, v nominálním vyjádření
o 15,3%. Svou roli zde hraje i postupné zvyšování
podílu tzv. netržních služeb na HDP, které
daně nepřinášejí.
Vývoj schodku státního rozpočtu v
průběhu 1. čtvrtletí se projevil zvýšením
státního dluhu o 10,7 mld. Kč proti konci
roku 1996 a dosáhl nominální výše
165,9 mld. Kč.
2. Ekonomický výkon
2. 1 Nefinanční podniky a korporace
Dosud souhrnně slabá zisková orientace, efektivnost
výroby i vývozu, kterou ve svém celku nefinanční
podniky a korporace vykázaly již v roce 1996, a pokles
výkonu hlavních odvětví jsou hlavní
charakteristiky v 1. čtvrtletí 1997.
Nadále působilo zostřené vnitřní
i vnější konkurenční prostředí,
s trvajícím zhodnocováním reálného
efektivního kursu Kč a oslabením DEM vůči
USD. Oslabující marka posílila německý
export, umožnila dovážet do ČR levněji,
a tím omezovala růst cen především
průmyslových výrobců. Rozšiřující
se dovozní možnosti omezily uplatnění
tuzemské produkce na domácím trhu.
Přestože meziroční pokles zaměstnanosti
pokračoval, došlo v průmyslu a stavebnictví
vzhledem k snížení výkonů k poklesu
produktivity práce. Produktivita práce vzrostla
však v zemědělství i při stagnujících
tržbách.
Ačkoliv dosavadní údaje naznačují
pokles růstu dynamiky průměrné měsíční
mzdy v roce 1997, toto zpomalení je u průmyslu a
stavebnictví v příkrém kontrastu k
dynamice produktivity práce, respektive jejímu snížení.
Výkon jednotlivých odvětví
Průmyslová výroba za 1. čtvrtletí
1997 vykázala meziroční pokles produkce o
4,2% (po očištění od vlivu pracovních
dní meziroční pokles o 2,7%), což lze
považovat za pokračující tendenci ze
4. čtvrtletí roku 1996, kdy se meziroční
přírůstek výroby zpomalil na 2,5%.
Došlo k výraznému snížení
výkonu dobývání nerostných
surovin o 9,4%, výroby a rozvodu elektřiny, plynu
a vody o 8,4%, pokles o 3,0% ve zpracovatelském průmyslu
byl nejmenší.
Pramen: ČSÚ
Poznámka: Od ledna 1997 bazický index přepočten
na základě vývoje tržeb z průmyslové
činnosti ve stálých cenách roku 1994.
V 1. čtvrtletí 1997 ve srovnání se
stejným obdobím minulého roku byl pokles
produkce stavebnictví o 5,2% (ve stálých
cenách roku 1994) ovlivněn i výrazně
horším počasím letošní zimy,
kdy se musely podstatně omezit a v některých
případech zcela zastavit venkovní stavební
práce. Výroba se především snížila
v podnicích s více než 20 zaměstnanci
o 5,9% (více než čtyři pětiny
podílu celkové stavební výroby). Na
vykázaný pokles měla vliv i vyšší
srovnávací základna ledna 1996, kdy byly
dofakturovány stavební práce na ropovodu
Ingolstadt.
Celkové tržby odvětví maloobchodu za
1. čtvrtletí 1997 vzrostly o 2,4%. Tržby maloobchodu
včetně oprav spotřebního zboží
se meziročně zvýšily o 1,1%, hlavně
dosaženými tržbami prodejen se smíšeným
zbožím (zejména podniků se 100 a více
zaměstnanci). Tento mírný růst tržeb
typického maloobchodu v roce 1997 byl kompenzován
výrazným růstem tržeb za prodej pohonných
hmot o 11,6%, a růstem tržeb za prodej a opravy motorových
vozidel o 5,1%.
Celkové tržby pohostinství a ubytování
za 1 čtvrtletí 1997 oproti silně růstovému
období minulého roku se snížily o 3,0%.
Pokles se týkal většiny pododvětví.
Růst tržeb o 11,7% byl zaznamenán v závodním
a účelovém stravování (a v
zařízeních na podávání
nápojů o 6,5%).
Celkové tržby za prodej vlastních výkonů
a zboží v dopravě za 1. čtvrtletí
roku 1997 poklesly o 5,8%. Tempo poklesu výkonů
jednotlivých druhů dopravy se značně
lišilo. Tržby v železniční dopravě,
vlivem snížené poptávky na přepravu
substrátů, nižšího fondu pracovní
doby, též vlivem stávky železničářů,
se snížily o 10,0%, v silniční dopravě
o 2,9%. Pokles v říční dopravě
o 22,7% byl způsoben zrušením přeprav
energetického uhlí do Chvaletic, snížením
počtu přepravních zakázek a zamrzlou
labskou vodní cestou. Tržby v letecké dopravě
vzrostly o 4,1%.
Růst tržeb poštovních služeb o 7,3%
a dynamický růst tržeb telekomunikačních
služeb o 25,3% vedl k celkovému růstu tržeb
spojů o 21,7%.
Zemědělská produkce v roce 1997, vyjadřovaná
celkovými tržbami za prodej vlastních výrobků
a služeb, zaznamenala v 1. čtvrtletí 1997 meziroční
pokles o 0,3%.
Mzdy
Za 1. čtvrtletí 1997 v průmyslových
podnicích s 20 a více zaměstnanci průměrná
nominální měsíční mzda
vzrostla o 13,5%, což v porovnání se stejným
obdobím roku 1996 (růst o 17,9%) znamenalo, že
se dynamika růstu mezd v průmyslu zpomalila. Průměrná
nominální měsíční mzda
ve stavebnictví vzrostla o 11,2% (za stejné období
roku 1996 o 12,8%). Průměrná měsíční
mzda v zemědělství za 1 čtvrtletí
roku 1997 se meziročně zvýšila o 10,9%.
Růst mezd je však potřeba srovnávat
s vývojem výkonu (blíže v kapitole 3.2
Produkční ceny).
Produktivita práce
Proces snižování zaměstnanosti pokračoval
i v 1. čtvrtletí 1997, kdy došlo v průmyslu
k poklesu průměrného evidenčního
počtu pracovníků proti stejnému období
minulého roku o 4,1% (nejméně ve výrobě
a rozvodu elektřiny a plynu o 1,5%). Přesto byl
v tomto období vykázán pokles produktivity
práce o 0,1% (v roce 1996 růst o 10,1%).
Průměrný evidenční počet
zaměstnanců ve stavebnictví v podnicích
s 20 a více zaměstnanci se v 1. čtvrtletí
snížil o 3,0%. Přesto byl vykázán
meziroční pokles produktivity práce o 3,0%
(jen při stavebních instalacích produktivita
vzrostla o 23,5%). Produktivita práce poklesla především
v soukromých podnicích (představují
přibližně 91% tržeb i zaměstnanců),
ve veřejných podnicích stagnovala (v podnicích
pod zahraniční kontrolou -pouze dva- se víc
než zdvojnásobila).
V zemědělství za 1. čtvrtletí
1997 došlo k meziročnímu snížení
počtu zaměstnanců o 5,4%, což vedlo
k meziročnímu růstu produktivity práce
na bázi celkových tržeb o 5,4%. Do skupiny
odvětví, které vykázaly růst
produktivity práce patří kromě zemědělství
též telekomunikace.